Úvod › Český jazyk › 7. ročník › 2. řádný termín 2022 › Úlohy 8-12

Úlohy 8-12 - čeština 7. ročník, 2. řádný termín 2022

Výchozí text a 5 úloh k němu · 7 bodů

TEXT 1
(1) Nebýt objevu penicilinu, miliony lidí by zemřely na infekční onemocnění. Cesta k zázračnému léku ovšem nebyla jednoduchá.
Když jednoho zářijového rána roku 1928 skotský lékař a vědec Alexander Fleming začal pracovat ve své londýnské laboratoři, pravděpodobně netušil, že ještě týž den výrazně pokročí ve svém výzkumu. Odpoledne si všiml, že se v jedné z laboratorních misek šíří zvláštní zelená plíseň, jejíž výtrusy se do jeho laboratoře patrně dostaly otevřeným oknem. Během následných laboratorních zkoušek Fleming zjistil, že zelená plíseň vylučuje neznámou látku, která spolehlivě zabíjí různé choroboplodné zárodky a navíc není jedovatá. Bohužel však tato látka velmi rychle (V ŘÁDU HODIN, MAXIMÁLNĚ NĚKOLIKA DNŮ) ztrácela na své účinnosti. Následovala léta trpělivé práce. Bylo nutné, aby látka byla zbavena příměsí. Izolovat čistý penicilin se v roce 1940 podařilo Ernstu Chainovi a Howardu Floreymu, vědcům z Oxfordské univerzity, kteří s Flemingem začali spolupracovat. Za objev penicilinu byla v roce 1945 všem třem udělena Nobelova cena.
(2) Přes počáteční problémy s distribucí se penicilin, první antibiotikum na světě, přece jen dostal do nemocnic i na bojiště. Během invaze do Normandie v červnu 1944 se zásluhou tohoto léku uzdravilo asi 95 procent raněných vojáků ohrožených infekcí. Po skončení druhé světové války se penicilin stal jednou z hlavních zbraní medicíny. Další antibiotika, třeba streptomycin, byla objevena záhy.
Boj proti bakteriím ale ani zdaleka není vyhraný. Naším aktuálním problémem je jejich vzrůstající odolnost vůči antibiotikům. Hledají se proto nové způsoby, jak s bakteriálními infekcemi úspěšně bojovat. Vědecký tým z Univerzity Palackého například zkoumá nanočástice stříbra, které by v budoucnu mohly vlastnosti antibiotik zlepšit. Musíme doufat, že klinické testy nebudou trvat příliš dlouho.
(kol. autorů, Kdy, kde, proč & jak se to stalo, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále neví, proč to bratr udělal.
Souvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou, např. Stále se neví, proč to bratr udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to bratr udělal).
Vyřeš v aplikacizdarma a bez registrace, odpověď ti hned vyhodnotíme
Úloha 82 bodyPorozumění věcnému textuúspěšnost 60 %Vyřeš ›
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
8.1
Za objev penicilinu získali v roce 1945 Nobelovu cenu tři vědci včetně Alexandra Fleminga.
8.2
Nobelova cena za objev penicilinu byla udělena pět let poté, co Alexander Fleming objevil látku obsahující penicilin.
8.3
Díky penicilinu se vyléčilo přibližně 95 procent ze všech vojáků, kteří během druhé světové války utrpěli nějaké zranění.
8.4
Podle vědců z Univerzity Palackého mohou být v budoucnosti antibiotika nahrazena účinnějšími nanočásticemi stříbra.
Úloha 91 bodZákladní skladební dvojicesprávně 45 % dětíVyřeš ›
Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.
A) V textu jsou podtržena dvě souvětí typu A.
B) V textu jsou podtržena dvě souvětí typu B.
C) V první části textu je podtrženo souvětí typu A, v druhé části textu je podtrženo souvětí typu B.
D) V první části textu je podtrženo souvětí typu B, v druhé části textu je podtrženo souvětí typu A.
Úloha 101 bodNávaznost a odkazování v textusprávně 71 % dětíVyřeš ›
Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje funkci úseku zapsaného v TEXTU 1 velkými písmeny?
A) Tento úsek upřesňuje informaci uvedenou v předchozím souvětí.
B) Tento úsek vysvětluje důsledky jevu zmíněného v předchozím souvětí.
C) Tento úsek upřesňuje informaci uvedenou bezprostředně před závorkou.
D) Tento úsek vysvětluje důsledky jevu zmíněného bezprostředně před závorkou.
Úloha 111 bodPorozumění věcnému textusprávně 39 % dětíVyřeš ›
Které z následujících tvrzení nelze na základě informací obsažených v TEXTU 1 považovat za jednoznačný fakt?
A) Jednoho zářijového dne roku 1928 došlo k výraznému pokroku ve výzkumu, jemuž se věnoval Alexander Fleming.
B) Výtrusy zelené plísně, kterou zkoumal Alexander Fleming, se do jeho londýnské laboratoře dostaly otevřeným oknem.
C) Při laboratorních zkouškách dospěl Alexander Fleming k závěru, že látka vylučovaná zelenou plísní není jedovatá.
D) Zelené plísně, která se šířila v laboratorní misce, si Alexander Fleming všiml jednoho zářijového odpoledne roku 1928.
Úloha 122 bodyVýznamové vztahy mezi slovyúspěšnost 74 %Vyřeš ›
Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu TEXTU 1 považovat za antonyma (A), nebo ne (N).
(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)
12.1
jednoduchá – složitá
12.2
čistý – umazaný
12.3
jednou – víckrát
12.4
zdaleka – zblízka
60 %průměrná úspěšnost úloh k textu
39 %nejtěžší byla úloha 11 (Porozumění věcnému textu)
4 273dětí psalo tento test
Výchozí text k úlohám 8-12 je nahoře na stránceVýchozí text k úlohám 8-12