9. ročník · 1. náhradní termín 2026 · 30 úloh
Do této oblasti se předloni vydali dvě desetičlenné expedice polárníků.
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
TEXT 1
(1)
Vždy říkávala moje máma mi,
nestahuj kalhoty, dokud nepřijde tsunami!
A tak to nedělám, byť vody mám po kolena,
věřím, že to nic neznamená.
Já vidím sklenku z půlky plnou,
i když je zcela prázdná,
neměj mě za blázna,
vždyť je to věc krásná,
neustále bejt pozitivní,
i když je všude jenom špína a ty v ní.
(2)
A co vykládáš mi zas tu,
že je moře plný plastu
a velryby hynou,
hele, né mojí vinou.
Čekáš doopravdy, že omezím igelit?
To chce klid!
Vždyť šance, že zrovna igelitka vode mě
ňákou z nich vodkráglovala, je fakt malá!
A abych si bral vlastní tašku,
když du na nákup?
Nejsem hňup!
(3)
Netrápím se, že se svět otepluje,
teplo je fajn, mně vyhovuje.
Netrápím se, že maj ledovce tát,
bude v čem se vykoupat!
Netrápím se, že vzduch ničí výpary.
Mně dobře je uvnitř mý nový káry!
Za to všechno jsem fakt strašně rád!
(4)
Koukám se skrz skla růžovejch brejlí,
to je disciplína, co ovládám nejlíp.
Nevidím zlo, neslyším zlo,
je to zázrak, je to kouzlo,
je to recept, jak vždy život bezvadnej mít.
Je to nejvíc!
(Xindl X: Růžový brejle; upraveno)
TEXT 2
Nespisovný prostředek typu A vzniká tak, že se před počáteční samohlásku spisovného slova přidá souhláska, např. u nás doma → {{u:hu}} nás doma.
Nespisovný prostředek typu B vzniká jinak, než je uvedeno výše.
Které z následujících slov podtržených v TEXTU 1 je nespisovným prostředkem typu A?
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.)
TEXT 1
(1)
Vždy říkávala moje máma mi,
nestahuj kalhoty, dokud nepřijde tsunami!
A tak to nedělám, byť vody mám po kolena,
věřím, že to nic neznamená.
Já vidím sklenku z půlky plnou,
i když je zcela prázdná,
neměj mě za blázna,
vždyť je to věc krásná,
neustále bejt pozitivní,
i když je všude jenom špína a ty v ní.
(2)
A co vykládáš mi zas tu,
že je moře plný plastu
a velryby hynou,
hele, né mojí vinou.
Čekáš doopravdy, že omezím igelit?
To chce klid!
Vždyť šance, že zrovna igelitka vode mě
ňákou z nich vodkráglovala, je fakt malá!
A abych si bral vlastní tašku,
když du na nákup?
Nejsem hňup!
(3)
Netrápím se, že se svět otepluje,
teplo je fajn, mně vyhovuje.
Netrápím se, že maj ledovce tát,
bude v čem se vykoupat!
Netrápím se, že vzduch ničí výpary.
Mně dobře je uvnitř mý nový káry!
Za to všechno jsem fakt strašně rád!
(4)
Koukám se skrz skla růžovejch brejlí,
to je disciplína, co ovládám nejlíp.
Nevidím zlo, neslyším zlo,
je to zázrak, je to kouzlo,
je to recept, jak vždy život bezvadnej mít.
Je to nejvíc!
(Xindl X: Růžový brejle; upraveno)
TEXT 2
Nespisovný prostředek typu A vzniká tak, že se před počáteční samohlásku spisovného slova přidá souhláska, např. u nás doma → {{u:hu}} nás doma.
Nespisovný prostředek typu B vzniká jinak, než je uvedeno výše.
Které z následujících tvrzení odpovídá TEXTU 1?
TEXT 1
(1)
Vždy říkávala moje máma mi,
nestahuj kalhoty, dokud nepřijde tsunami!
A tak to nedělám, byť vody mám po kolena,
věřím, že to nic neznamená.
Já vidím sklenku z půlky plnou,
i když je zcela prázdná,
neměj mě za blázna,
vždyť je to věc krásná,
neustále bejt pozitivní,
i když je všude jenom špína a ty v ní.
(2)
A co vykládáš mi zas tu,
že je moře plný plastu
a velryby hynou,
hele, né mojí vinou.
Čekáš doopravdy, že omezím igelit?
To chce klid!
Vždyť šance, že zrovna igelitka vode mě
ňákou z nich vodkráglovala, je fakt malá!
A abych si bral vlastní tašku,
když du na nákup?
Nejsem hňup!
(3)
Netrápím se, že se svět otepluje,
teplo je fajn, mně vyhovuje.
Netrápím se, že maj ledovce tát,
bude v čem se vykoupat!
Netrápím se, že vzduch ničí výpary.
Mně dobře je uvnitř mý nový káry!
Za to všechno jsem fakt strašně rád!
(4)
Koukám se skrz skla růžovejch brejlí,
to je disciplína, co ovládám nejlíp.
Nevidím zlo, neslyším zlo,
je to zázrak, je to kouzlo,
je to recept, jak vždy život bezvadnej mít.
Je to nejvíc!
(Xindl X: Růžový brejle; upraveno)
TEXT 2
Nespisovný prostředek typu A vzniká tak, že se před počáteční samohlásku spisovného slova přidá souhláska, např. u nás doma → {{u:hu}} nás doma.
Nespisovný prostředek typu B vzniká jinak, než je uvedeno výše.
Které z následujících tvrzení o výrazu ničí je pravdivé?
(Výraz ničí je v TEXTU 1 vyznačen tučně. Souvětí s posuzovaným výrazem jsou gramaticky správná.)
Ke každé z následujících podúloh (5.1 a 5.2) napište současné (tj. ne zastaralé) spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň není vlastním jménem.
(Slova musí být zapsána pravopisně správně.)
5.1 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem VTIPKOVAT, skloňuje se podle vzoru HRAD a obsahuje předponu.
5.2 Napište přídavné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem HOŘET, skloňuje se podle vzoru MLADÝ a neobsahuje předponu.
Přiřaďte k jednotlivým tvrzením (6.1–6.3) odpovídající větu (A–E).
(Každá věta z možností A–E obsahuje přísudek slovesný, který je vyjádřen pouze jedním slovesným tvarem. Žádná možnost z nabídky A–E nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
6.1 Tato věta obsahuje sloveso užité v oznamovacím způsobu a činném rodě.
6.2 Tato věta obsahuje sloveso užité v podmiňovacím způsobu a trpném rodě.
6.3 Tato věta obsahuje sloveso užité v podmiňovacím způsobu a činném rodě.
(1) Roku 1974 vznikla v USA legendární stolní hra na hrdiny Dungeons and Dragons, a to v souvislosti s narůstajícím zájmem o žánr fantasy. Papír a tužka ale brzy přestaly stačit, a tak se už koncem 70. let objevily první larpy. To jsou specifické hry s příběhem, v nichž jednotliví hráči osobně hrají postavy v předem vytvořeném fiktivním světě. Larpy záhy pronikly i do evropských zemí, mj. do Velké Británie a Finska. U nás však byla situace odlišná. Komunisté v tehdejším Československu nebyli žánru fantasy nakloněni, tudíž se český larp začal naplno rozvíjet až po sametové revoluci. Za oficiální začátek českého larpu bývá považována akce Dračí doupě naživo, realizovaná roku 1992.
(2) Díky larpu se můžete stát středověkým rytířem, čelit invazi zombie nebo svést bitvu proti nacistům. Larpy jsou zkrátka zábavou pro každého. Před začátkem hry je hráč seznámen s herní situací a dostane základní informace týkající se postavy, kterou bude ztvárňovat. Zatímco filmový herec mívá k dispozici podrobný scénář s dialogy, jímž se řídí, u larpu nic takového neexistuje. Pořadatelé sice připraví základní schéma (zápletku, prostředí, pravidla pro postavy), skutečnými tvůrci příběhu jsou ale samotní hráči. Na jejich vzájemné komunikaci závisí, jak se larpová hra bude vyvíjet.
Existuje mnoho typů larpových akcí. Velmi rozšířená je bitva, při níž se hráči sdružují do armád a bojují mezi sebou. Některých larpových bitev se účastní až tisíc hráčů. Sandboxový larp (typ larpu, poskytující hráčům vysokou míru svobody při tvorbě příběhu a velký prostor pro improvizaci) naopak mívá obvykle 20 až 30 účastníků. ∗∗∗∗∗: larpová hra může probíhat jeden den, ale klidně i pět dní. Organizátoři larpů kromě vymýšlení dějového rámce zajišťují i potřebné zázemí. Stačí tedy zaplatit registrační poplatek, který zahrnuje např. stravu, ubytování, někdy i půjčení kostýmu, a poté se na vlastní náklady dopravit na místo konání.
(www.larpy.cz, Nový prostor 617; upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení (7.1–7.4), zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
7.1 Z USA pronikl larp nejdříve do Velké Británie a až poté se dostal do Finska.
7.2 První česká larpová akce se konala 18 let poté, co proběhla první larpová akce v USA.
7.3 V ceně registračního poplatku na larpovou akci je zahrnuta například strava a doprava na místo konání.
7.4 V případě sandboxového larpu je stanoven jak minimální počet hráčů (tj. 20), tak maximální počet hráčů (tj. 30).
(1) Roku 1974 vznikla v USA legendární stolní hra na hrdiny Dungeons and Dragons, a to v souvislosti s narůstajícím zájmem o žánr fantasy. Papír a tužka ale brzy přestaly stačit, a tak se už koncem 70. let objevily první larpy. To jsou specifické hry s příběhem, v nichž jednotliví hráči osobně hrají postavy v předem vytvořeném fiktivním světě. Larpy záhy pronikly i do evropských zemí, mj. do Velké Británie a Finska. U nás však byla situace odlišná. Komunisté v tehdejším Československu nebyli žánru fantasy nakloněni, tudíž se český larp začal naplno rozvíjet až po sametové revoluci. Za oficiální začátek českého larpu bývá považována akce Dračí doupě naživo, realizovaná roku 1992.
(2) Díky larpu se můžete stát středověkým rytířem, čelit invazi zombie nebo svést bitvu proti nacistům. Larpy jsou zkrátka zábavou pro každého. Před začátkem hry je hráč seznámen s herní situací a dostane základní informace týkající se postavy, kterou bude ztvárňovat. Zatímco filmový herec mívá k dispozici podrobný scénář s dialogy, jímž se řídí, u larpu nic takového neexistuje. Pořadatelé sice připraví základní schéma (zápletku, prostředí, pravidla pro postavy), skutečnými tvůrci příběhu jsou ale samotní hráči. Na jejich vzájemné komunikaci závisí, jak se larpová hra bude vyvíjet.
Existuje mnoho typů larpových akcí. Velmi rozšířená je bitva, při níž se hráči sdružují do armád a bojují mezi sebou. Některých larpových bitev se účastní až tisíc hráčů. Sandboxový larp (typ larpu, poskytující hráčům vysokou míru svobody při tvorbě příběhu a velký prostor pro improvizaci) naopak mívá obvykle 20 až 30 účastníků. ∗∗∗∗∗: larpová hra může probíhat jeden den, ale klidně i pět dní. Organizátoři larpů kromě vymýšlení dějového rámce zajišťují i potřebné zázemí. Stačí tedy zaplatit registrační poplatek, který zahrnuje např. stravu, ubytování, někdy i půjčení kostýmu, a poté se na vlastní náklady dopravit na místo konání.
(www.larpy.cz, Nový prostor 617; upraveno)
8.1 Napište významový poměr, který se uplatňuje mezi větami v souvětí tučně vyznačeném v první části výchozího textu.
8.2 Napište, kolik je celkem souvětí v první části výchozího textu.
(1) Roku 1974 vznikla v USA legendární stolní hra na hrdiny Dungeons and Dragons, a to v souvislosti s narůstajícím zájmem o žánr fantasy. Papír a tužka ale brzy přestaly stačit, a tak se už koncem 70. let objevily první larpy. To jsou specifické hry s příběhem, v nichž jednotliví hráči osobně hrají postavy v předem vytvořeném fiktivním světě. Larpy záhy pronikly i do evropských zemí, mj. do Velké Británie a Finska. U nás však byla situace odlišná. Komunisté v tehdejším Československu nebyli žánru fantasy nakloněni, tudíž se český larp začal naplno rozvíjet až po sametové revoluci. Za oficiální začátek českého larpu bývá považována akce Dračí doupě naživo, realizovaná roku 1992.
(2) Díky larpu se můžete stát středověkým rytířem, čelit invazi zombie nebo svést bitvu proti nacistům. Larpy jsou zkrátka zábavou pro každého. Před začátkem hry je hráč seznámen s herní situací a dostane základní informace týkající se postavy, kterou bude ztvárňovat. Zatímco filmový herec mívá k dispozici podrobný scénář s dialogy, jímž se řídí, u larpu nic takového neexistuje. Pořadatelé sice připraví základní schéma (zápletku, prostředí, pravidla pro postavy), skutečnými tvůrci příběhu jsou ale samotní hráči. Na jejich vzájemné komunikaci závisí, jak se larpová hra bude vyvíjet.
Existuje mnoho typů larpových akcí. Velmi rozšířená je bitva, při níž se hráči sdružují do armád a bojují mezi sebou. Některých larpových bitev se účastní až tisíc hráčů. Sandboxový larp (typ larpu, poskytující hráčům vysokou míru svobody při tvorbě příběhu a velký prostor pro improvizaci) naopak mívá obvykle 20 až 30 účastníků. ∗∗∗∗∗: larpová hra může probíhat jeden den, ale klidně i pět dní. Organizátoři larpů kromě vymýšlení dějového rámce zajišťují i potřebné zázemí. Stačí tedy zaplatit registrační poplatek, který zahrnuje např. stravu, ubytování, někdy i půjčení kostýmu, a poté se na vlastní náklady dopravit na místo konání.
(www.larpy.cz, Nový prostor 617; upraveno)
Která z následujících možností nejspíše patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu?
(1) Roku 1974 vznikla v USA legendární stolní hra na hrdiny Dungeons and Dragons, a to v souvislosti s narůstajícím zájmem o žánr fantasy. Papír a tužka ale brzy přestaly stačit, a tak se už koncem 70. let objevily první larpy. To jsou specifické hry s příběhem, v nichž jednotliví hráči osobně hrají postavy v předem vytvořeném fiktivním světě. Larpy záhy pronikly i do evropských zemí, mj. do Velké Británie a Finska. U nás však byla situace odlišná. Komunisté v tehdejším Československu nebyli žánru fantasy nakloněni, tudíž se český larp začal naplno rozvíjet až po sametové revoluci. Za oficiální začátek českého larpu bývá považována akce Dračí doupě naživo, realizovaná roku 1992.
(2) Díky larpu se můžete stát středověkým rytířem, čelit invazi zombie nebo svést bitvu proti nacistům. Larpy jsou zkrátka zábavou pro každého. Před začátkem hry je hráč seznámen s herní situací a dostane základní informace týkající se postavy, kterou bude ztvárňovat. Zatímco filmový herec mívá k dispozici podrobný scénář s dialogy, jímž se řídí, u larpu nic takového neexistuje. Pořadatelé sice připraví základní schéma (zápletku, prostředí, pravidla pro postavy), skutečnými tvůrci příběhu jsou ale samotní hráči. Na jejich vzájemné komunikaci závisí, jak se larpová hra bude vyvíjet.
Existuje mnoho typů larpových akcí. Velmi rozšířená je bitva, při níž se hráči sdružují do armád a bojují mezi sebou. Některých larpových bitev se účastní až tisíc hráčů. Sandboxový larp (typ larpu, poskytující hráčům vysokou míru svobody při tvorbě příběhu a velký prostor pro improvizaci) naopak mívá obvykle 20 až 30 účastníků. ∗∗∗∗∗: larpová hra může probíhat jeden den, ale klidně i pět dní. Organizátoři larpů kromě vymýšlení dějového rámce zajišťují i potřebné zázemí. Stačí tedy zaplatit registrační poplatek, který zahrnuje např. stravu, ubytování, někdy i půjčení kostýmu, a poté se na vlastní náklady dopravit na místo konání.
(www.larpy.cz, Nový prostor 617; upraveno)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje téma (tj. hlavní myšlenku) první části výchozího textu?
(1) Roku 1974 vznikla v USA legendární stolní hra na hrdiny Dungeons and Dragons, a to v souvislosti s narůstajícím zájmem o žánr fantasy. Papír a tužka ale brzy přestaly stačit, a tak se už koncem 70. let objevily první larpy. To jsou specifické hry s příběhem, v nichž jednotliví hráči osobně hrají postavy v předem vytvořeném fiktivním světě. Larpy záhy pronikly i do evropských zemí, mj. do Velké Británie a Finska. U nás však byla situace odlišná. Komunisté v tehdejším Československu nebyli žánru fantasy nakloněni, tudíž se český larp začal naplno rozvíjet až po sametové revoluci. Za oficiální začátek českého larpu bývá považována akce Dračí doupě naživo, realizovaná roku 1992.
(2) Díky larpu se můžete stát středověkým rytířem, čelit invazi zombie nebo svést bitvu proti nacistům. Larpy jsou zkrátka zábavou pro každého. Před začátkem hry je hráč seznámen s herní situací a dostane základní informace týkající se postavy, kterou bude ztvárňovat. Zatímco filmový herec mívá k dispozici podrobný scénář s dialogy, jímž se řídí, u larpu nic takového neexistuje. Pořadatelé sice připraví základní schéma (zápletku, prostředí, pravidla pro postavy), skutečnými tvůrci příběhu jsou ale samotní hráči. Na jejich vzájemné komunikaci závisí, jak se larpová hra bude vyvíjet.
Existuje mnoho typů larpových akcí. Velmi rozšířená je bitva, při níž se hráči sdružují do armád a bojují mezi sebou. Některých larpových bitev se účastní až tisíc hráčů. Sandboxový larp (typ larpu, poskytující hráčům vysokou míru svobody při tvorbě příběhu a velký prostor pro improvizaci) naopak mívá obvykle 20 až 30 účastníků. ∗∗∗∗∗: larpová hra může probíhat jeden den, ale klidně i pět dní. Organizátoři larpů kromě vymýšlení dějového rámce zajišťují i potřebné zázemí. Stačí tedy zaplatit registrační poplatek, který zahrnuje např. stravu, ubytování, někdy i půjčení kostýmu, a poté se na vlastní náklady dopravit na místo konání.
(www.larpy.cz, Nový prostor 617; upraveno)
Ve které z následujících možností jsou významové vztahy mezi slovy nejpodobnější vztahům mezi slovy ČESKOSLOVENSKO – ZEMĚ – FINSKO?
(Slova Československo, země a Finsko posuzujte ve významu, v němž jsou užita v první části výchozího textu. Správná je pouze možnost, v níž pořadí slov odpovídá pořadí Československo – země – Finsko.)
(1) Roku 1974 vznikla v USA legendární stolní hra na hrdiny Dungeons and Dragons, a to v souvislosti s narůstajícím zájmem o žánr fantasy. Papír a tužka ale brzy přestaly stačit, a tak se už koncem 70. let objevily první larpy. To jsou specifické hry s příběhem, v nichž jednotliví hráči osobně hrají postavy v předem vytvořeném fiktivním světě. Larpy záhy pronikly i do evropských zemí, mj. do Velké Británie a Finska. U nás však byla situace odlišná. Komunisté v tehdejším Československu nebyli žánru fantasy nakloněni, tudíž se český larp začal naplno rozvíjet až po sametové revoluci. Za oficiální začátek českého larpu bývá považována akce Dračí doupě naživo, realizovaná roku 1992.
(2) Díky larpu se můžete stát středověkým rytířem, čelit invazi zombie nebo svést bitvu proti nacistům. Larpy jsou zkrátka zábavou pro každého. Před začátkem hry je hráč seznámen s herní situací a dostane základní informace týkající se postavy, kterou bude ztvárňovat. Zatímco filmový herec mívá k dispozici podrobný scénář s dialogy, jímž se řídí, u larpu nic takového neexistuje. Pořadatelé sice připraví základní schéma (zápletku, prostředí, pravidla pro postavy), skutečnými tvůrci příběhu jsou ale samotní hráči. Na jejich vzájemné komunikaci závisí, jak se larpová hra bude vyvíjet.
Existuje mnoho typů larpových akcí. Velmi rozšířená je bitva, při níž se hráči sdružují do armád a bojují mezi sebou. Některých larpových bitev se účastní až tisíc hráčů. Sandboxový larp (typ larpu, poskytující hráčům vysokou míru svobody při tvorbě příběhu a velký prostor pro improvizaci) naopak mívá obvykle 20 až 30 účastníků. ∗∗∗∗∗: larpová hra může probíhat jeden den, ale klidně i pět dní. Organizátoři larpů kromě vymýšlení dějového rámce zajišťují i potřebné zázemí. Stačí tedy zaplatit registrační poplatek, který zahrnuje např. stravu, ubytování, někdy i půjčení kostýmu, a poté se na vlastní náklady dopravit na místo konání.
(www.larpy.cz, Nový prostor 617; upraveno)
Které z následujících tvrzení o dvou úsecích podtržených ve výchozím textu je pravdivé?
Rozhodněte o každém z následujících větných celků (13.1–13.4), zda je v něm správně zapsána interpunkce (A), nebo ne (N).
13.1 Když jsem nastoupila do nové školy, brzy jsem si našla dobré kamarádky.
13.2 O prázdninách se nejradši věnuje míčovým sportům, jako je fotbal, vybíjená a volejbal.
13.3 Naše zahrada, vždy velmi pečlivě, upravená a plná květin je místem odpočinku.
13.4 Toto divadelní představení, které vychází ze známé knihy je určeno především dětem.
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
Je mu nejmíň patnáct a je v devítce. Je to typ kluka, kterému stačí, aby promluvil, a hned upoutá pozornost. A je to přesně ten typ kluka, kterým Adrien nikdy nebude. Jak by s ním mohl soupeřit?
Adrien ucítí v kapse vibrování telefonu. S rukavicemi se mu mobil hledá dost těžko. Je mi líto, Adriene, ale nemůžu přijít.
Při pohledu na ty vykřičníky se Adriena zmocní zlá předtucha. Vtom cinkne další zpráva: Slavili jsme silvestra u Francka a on mě políbil. Všechno ti budu vyprávět, Ady. Pa a šťastnej novej rok.
Adrienovi v hrdle narůstá obrovitánský knedlík. Ví, že musí odepsat, ale nejde to. Celý se klepe. Před očima mu poskakují slova zářící na displeji telefonu. Franck? Adrien zná jen jednoho Francka.
On, kterému je rovných třináct let? Adrien bojuje s tlačítky. To je skvělý, napíše konečně, nemůžu se dočkat, až mi to všechno povíš. Z očí se mu derou slzy. Horoucí, kulaté, stupidní. „Co na tom Franckovi sakra vidí?“ vykřikne.
To je zpráva od Marion. Co se stalo? Je snad nemocná? Na schůzku přece vždy dorazila. Další vibrování, další zpráva. Stalo se mi něco neuvěřitelného!!!
(S. Edgarová, P. Beorn: Přátelství napříč staletími; upraveno)
Vypište z každé z následujících vět (15.1 a 15.2) základní skladební dvojici.
(Základní skladební dvojice musí být zapsány pravopisně správně.)
15.1 Hlučné prostředí podle vědců významně ovlivňuje přesnost práce i naši celkovou zdravotní kondici.
15.2 Tento závažný problém budou podrobně popisovat nejen regionální noviny, ale i celostátní deník.
Máte čas v sobotu 30. května 2026? Pokud ano, přijďte do lesoparku v Letňanech a zúčastněte se charitativního běhu, který pořádáme ve spolupráci s městským úřadem pro Prahu 18. Startovným ve výši 150 Kč přispějete na provoz spolku Stáří v pohodě, který již třicet let pečuje o seniory.
Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?
Větný celek: Návštěvníci mají možnost seznámit se s neuvěřitelným světem ∗∗∗∗∗ pod zemí.
Kterou z následujících možností je nutné doplnit na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výše uvedeném větném celku, aby byl gramaticky správný?
Před letními prázdninami vždy s rodiči vybíráme místo, které bychom chtěli poznat. Poměrně rychle jsme se shodli, že letos zamíříme do Ostravy. Třetí největší město České republiky má totiž turistům rozhodně co nabídnout.
Po procházce historickým centrem jsme samozřejmě zavítali do zdejšího hornického muzea. V areálu, jehož dominantou je čtyřicetimetrová věž, se skrývá hornické pracoviště v té nejsirovější podobě. Čtvrt kilometru dlouhé podzemní chodby, které jsou návštěvníkům zpřístupněny, odhalují tajemství nelehké práce v dolech. Během prohlídky průvodci dokázali přehledně zhrnout těžbu uhlí v období 1782–1990, přiblížili nám fungování některých důlních strojů a do detajlů popsali postupy při záchranných akcích. V podzemí jsme také narazili na zajímavé exponáty, například na figuríny havířů v životní velikosti, které realisticky zachytily toto fyzicky náročné zamněstnání. Část dne jsme pak strávili jako horníci a vyzkoušeli jsme si jejich každodenní rituály.
(inspirováno texty na www.kudyznudy.cz a www.jednoustopouceskem.cz)
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou v něm zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
(Slova zapište bezchybně, a to ve stejném tvaru, v němž jsou užita v textu. Podtržený výraz je zapsán správně. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Johanovi se běželo špatně, zraněná pata ho totiž příšerně bolela. Ti kluci ho stále pronásledovali. Ve tmě je sice neviděl, ale slyšel jejich nadávky. S vypětím všech ∗∗∗∗∗ se přehoupl přes ••••• zídku a utíkal ke starému domu. Jedno okno v patře bylo otevřené. Naštěstí poblíž rostl strom, takže se Johanovi podařilo vlézt oknem dovnitř. Chtěl si jen na chvilku odpočinout, jakmile si ale sedl ke krbu, vmžiku usnul. Když se po pár hodinách vzbudil, bylo ráno a v pokoji stál vysoký hubený muž v obnošeném županu.
„Promiňte,“ řekl Johan, „ale ti kluci mě chtěli zbít. To okno bylo otevřené a…“
Muž ho přerušil: „Snídani?“
Johan se na něj nechápavě podíval: „Cože?“
„Snídani,“ zopakoval muž. „To je slovo odvozené od slovesa snídat. Copak děti už nesnídají? Předpokládám, že jsi dítě. Dosahuješ jen malého vzrůstu a postrádáš ochlupení na obličeji. Mohl bys být bezvousý trpaslík, to je ale krajně nepravděpodobné. Ale dost řečí, pojďme se najíst. A mimochodem – jmenuju se Molvidsson.“ Pak zamířil ke schodům. Po chvilce přemýšlení se Johan vydal za ním. Všude ležely hromady knih: na schodišti, ve třech pokojích v přízemí a také v kuchyni. Když tam chlapec vešel, Molvidsson právě smažil omeletu. „Chceš k tomu pivo?“ zeptal se Johana.
„Vždyť jsem ještě dítě,“ zavrtěl Johan hlavou a vykročil ke stolu. V patě ho ale tak bodlo, až vyjekl. „Včera večer jsem šlápnul na hřebík,“ vysvětlil Molvidssonovi.
Muž otevřel jednu ze svých knih: „Nesmí se tam dostat infekce. Jinak ti hrozí amputace. Hm, to vypadá jednoduše. Zraněný vypije půl láhve vodky a pak se začne pilkou řezat těsně nad kotníkem. Snad by ale stačilo tvou ránu jen ošetřit. Přečti si to.“
„Já číst neumím.“
„Neumíš? Umět číst je podle mě stejně potřebné jako umět dýchat. S tím něco uděláme.“
(D. Wattin: Kluk na větvi; upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení (19.1–19.4), zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
19.1 Molvidsson dal najevo, že považuje za nezbytné, aby člověk uměl číst.
19.2 Molvidsson zodpověděl Johanův dotaz týkající se původu slova snídaně.
19.3 Od chvíle, kdy Johan šlápnul na hřebík, do chvíle, kdy se poprvé setkal s Molvidssonem, uplynulo méně než 24 hodin.
19.4 Podle jedné z Molvidssonových knih by člověk se zraněnou nohou měl vypít půl láhve vodky, aby se zabránilo infekci a předešlo se amputaci končetiny.
Johanovi se běželo špatně, zraněná pata ho totiž příšerně bolela. Ti kluci ho stále pronásledovali. Ve tmě je sice neviděl, ale slyšel jejich nadávky. S vypětím všech ∗∗∗∗∗ se přehoupl přes ••••• zídku a utíkal ke starému domu. Jedno okno v patře bylo otevřené. Naštěstí poblíž rostl strom, takže se Johanovi podařilo vlézt oknem dovnitř. Chtěl si jen na chvilku odpočinout, jakmile si ale sedl ke krbu, vmžiku usnul. Když se po pár hodinách vzbudil, bylo ráno a v pokoji stál vysoký hubený muž v obnošeném županu.
„Promiňte,“ řekl Johan, „ale ti kluci mě chtěli zbít. To okno bylo otevřené a…“
Muž ho přerušil: „Snídani?“
Johan se na něj nechápavě podíval: „Cože?“
„Snídani,“ zopakoval muž. „To je slovo odvozené od slovesa snídat. Copak děti už nesnídají? Předpokládám, že jsi dítě. Dosahuješ jen malého vzrůstu a postrádáš ochlupení na obličeji. Mohl bys být bezvousý trpaslík, to je ale krajně nepravděpodobné. Ale dost řečí, pojďme se najíst. A mimochodem – jmenuju se Molvidsson.“ Pak zamířil ke schodům. Po chvilce přemýšlení se Johan vydal za ním. Všude ležely hromady knih: na schodišti, ve třech pokojích v přízemí a také v kuchyni. Když tam chlapec vešel, Molvidsson právě smažil omeletu. „Chceš k tomu pivo?“ zeptal se Johana.
„Vždyť jsem ještě dítě,“ zavrtěl Johan hlavou a vykročil ke stolu. V patě ho ale tak bodlo, až vyjekl. „Včera večer jsem šlápnul na hřebík,“ vysvětlil Molvidssonovi.
Muž otevřel jednu ze svých knih: „Nesmí se tam dostat infekce. Jinak ti hrozí amputace. Hm, to vypadá jednoduše. Zraněný vypije půl láhve vodky a pak se začne pilkou řezat těsně nad kotníkem. Snad by ale stačilo tvou ránu jen ošetřit. Přečti si to.“
„Já číst neumím.“
„Neumíš? Umět číst je podle mě stejně potřebné jako umět dýchat. S tím něco uděláme.“
(D. Wattin: Kluk na větvi; upraveno)
20.1 Napište náležitý spisovný tvar slova síla, který patří na první vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu.
20.2 Na druhé vynechané místo (•••••) ve výchozím textu patří náležitý spisovný tvar 3. stupně přídavného jména blízký. Napište tento tvar.
(Po doplnění náležitého tvaru musí být příslušný větný celek smysluplný a gramaticky i pravopisně správný.)
Johanovi se běželo špatně, zraněná pata ho totiž příšerně bolela. Ti kluci ho stále pronásledovali. Ve tmě je sice neviděl, ale slyšel jejich nadávky. S vypětím všech ∗∗∗∗∗ se přehoupl přes ••••• zídku a utíkal ke starému domu. Jedno okno v patře bylo otevřené. Naštěstí poblíž rostl strom, takže se Johanovi podařilo vlézt oknem dovnitř. Chtěl si jen na chvilku odpočinout, jakmile si ale sedl ke krbu, vmžiku usnul. Když se po pár hodinách vzbudil, bylo ráno a v pokoji stál vysoký hubený muž v obnošeném županu.
„Promiňte,“ řekl Johan, „ale ti kluci mě chtěli zbít. To okno bylo otevřené a…“
Muž ho přerušil: „Snídani?“
Johan se na něj nechápavě podíval: „Cože?“
„Snídani,“ zopakoval muž. „To je slovo odvozené od slovesa snídat. Copak děti už nesnídají? Předpokládám, že jsi dítě. Dosahuješ jen malého vzrůstu a postrádáš ochlupení na obličeji. Mohl bys být bezvousý trpaslík, to je ale krajně nepravděpodobné. Ale dost řečí, pojďme se najíst. A mimochodem – jmenuju se Molvidsson.“ Pak zamířil ke schodům. Po chvilce přemýšlení se Johan vydal za ním. Všude ležely hromady knih: na schodišti, ve třech pokojích v přízemí a také v kuchyni. Když tam chlapec vešel, Molvidsson právě smažil omeletu. „Chceš k tomu pivo?“ zeptal se Johana.
„Vždyť jsem ještě dítě,“ zavrtěl Johan hlavou a vykročil ke stolu. V patě ho ale tak bodlo, až vyjekl. „Včera večer jsem šlápnul na hřebík,“ vysvětlil Molvidssonovi.
Muž otevřel jednu ze svých knih: „Nesmí se tam dostat infekce. Jinak ti hrozí amputace. Hm, to vypadá jednoduše. Zraněný vypije půl láhve vodky a pak se začne pilkou řezat těsně nad kotníkem. Snad by ale stačilo tvou ránu jen ošetřit. Přečti si to.“
„Já číst neumím.“
„Neumíš? Umět číst je podle mě stejně potřebné jako umět dýchat. S tím něco uděláme.“
(D. Wattin: Kluk na větvi; upraveno)
Které z následujících tvrzení o domě, do něhož vlezl Johan, je pravdivé?
Johanovi se běželo špatně, zraněná pata ho totiž příšerně bolela. Ti kluci ho stále pronásledovali. Ve tmě je sice neviděl, ale slyšel jejich nadávky. S vypětím všech ∗∗∗∗∗ se přehoupl přes ••••• zídku a utíkal ke starému domu. Jedno okno v patře bylo otevřené. Naštěstí poblíž rostl strom, takže se Johanovi podařilo vlézt oknem dovnitř. Chtěl si jen na chvilku odpočinout, jakmile si ale sedl ke krbu, vmžiku usnul. Když se po pár hodinách vzbudil, bylo ráno a v pokoji stál vysoký hubený muž v obnošeném županu.
„Promiňte,“ řekl Johan, „ale ti kluci mě chtěli zbít. To okno bylo otevřené a…“
Muž ho přerušil: „Snídani?“
Johan se na něj nechápavě podíval: „Cože?“
„Snídani,“ zopakoval muž. „To je slovo odvozené od slovesa snídat. Copak děti už nesnídají? Předpokládám, že jsi dítě. Dosahuješ jen malého vzrůstu a postrádáš ochlupení na obličeji. Mohl bys být bezvousý trpaslík, to je ale krajně nepravděpodobné. Ale dost řečí, pojďme se najíst. A mimochodem – jmenuju se Molvidsson.“ Pak zamířil ke schodům. Po chvilce přemýšlení se Johan vydal za ním. Všude ležely hromady knih: na schodišti, ve třech pokojích v přízemí a také v kuchyni. Když tam chlapec vešel, Molvidsson právě smažil omeletu. „Chceš k tomu pivo?“ zeptal se Johana.
„Vždyť jsem ještě dítě,“ zavrtěl Johan hlavou a vykročil ke stolu. V patě ho ale tak bodlo, až vyjekl. „Včera večer jsem šlápnul na hřebík,“ vysvětlil Molvidssonovi.
Muž otevřel jednu ze svých knih: „Nesmí se tam dostat infekce. Jinak ti hrozí amputace. Hm, to vypadá jednoduše. Zraněný vypije půl láhve vodky a pak se začne pilkou řezat těsně nad kotníkem. Snad by ale stačilo tvou ránu jen ošetřit. Přečti si to.“
„Já číst neumím.“
„Neumíš? Umět číst je podle mě stejně potřebné jako umět dýchat. S tím něco uděláme.“
(D. Wattin: Kluk na větvi; upraveno)
Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež jsou v kontextu výchozího textu antonymy?
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
Johanovi se běželo špatně, zraněná pata ho totiž příšerně bolela. Ti kluci ho stále pronásledovali. Ve tmě je sice neviděl, ale slyšel jejich nadávky. S vypětím všech ∗∗∗∗∗ se přehoupl přes ••••• zídku a utíkal ke starému domu. Jedno okno v patře bylo otevřené. Naštěstí poblíž rostl strom, takže se Johanovi podařilo vlézt oknem dovnitř. Chtěl si jen na chvilku odpočinout, jakmile si ale sedl ke krbu, vmžiku usnul. Když se po pár hodinách vzbudil, bylo ráno a v pokoji stál vysoký hubený muž v obnošeném županu.
„Promiňte,“ řekl Johan, „ale ti kluci mě chtěli zbít. To okno bylo otevřené a…“
Muž ho přerušil: „Snídani?“
Johan se na něj nechápavě podíval: „Cože?“
„Snídani,“ zopakoval muž. „To je slovo odvozené od slovesa snídat. Copak děti už nesnídají? Předpokládám, že jsi dítě. Dosahuješ jen malého vzrůstu a postrádáš ochlupení na obličeji. Mohl bys být bezvousý trpaslík, to je ale krajně nepravděpodobné. Ale dost řečí, pojďme se najíst. A mimochodem – jmenuju se Molvidsson.“ Pak zamířil ke schodům. Po chvilce přemýšlení se Johan vydal za ním. Všude ležely hromady knih: na schodišti, ve třech pokojích v přízemí a také v kuchyni. Když tam chlapec vešel, Molvidsson právě smažil omeletu. „Chceš k tomu pivo?“ zeptal se Johana.
„Vždyť jsem ještě dítě,“ zavrtěl Johan hlavou a vykročil ke stolu. V patě ho ale tak bodlo, až vyjekl. „Včera večer jsem šlápnul na hřebík,“ vysvětlil Molvidssonovi.
Muž otevřel jednu ze svých knih: „Nesmí se tam dostat infekce. Jinak ti hrozí amputace. Hm, to vypadá jednoduše. Zraněný vypije půl láhve vodky a pak se začne pilkou řezat těsně nad kotníkem. Snad by ale stačilo tvou ránu jen ošetřit. Přečti si to.“
„Já číst neumím.“
„Neumíš? Umět číst je podle mě stejně potřebné jako umět dýchat. S tím něco uděláme.“
(D. Wattin: Kluk na větvi; upraveno)
Která z následujících možností zachovává význam úseku podtrženého ve výchozím textu?
Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?
Vypište z výchozího textu tři slova, z nichž každé obsahuje dvě předpony.
(Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
(1) Alespoň jeden šálek kávy denně vypije téměř každý dospělý. Jejími největšími milovníky jsou podle průzkumů Finové, kteří za rok průměrně spotřebují 12 kilogramů kávy na osobu, což je v celosvětovém měřítku bezkonkurenčně nejvíc. Lahodný mok ovšem musel svést dost bitev, ∗∗∗∗∗ si vybojoval své místo na slunci.
(2) Jako první propadl pití kávy Orient. Lidé zde tento nápoj zpočátku využívali pro náboženské účely, časem však nad šálkem kávy začali probírat společenská témata a drby. Nikoho tedy asi nepřekvapí, že roku 1554 byla v Konstantinopoli otevřena první veřejná kavárna v moderním slova smyslu.
(3) Počátkem následujícího století doputovala káva do Itálie, konkrétně do Benátek. Zprvu ••••• křesťanským duchovním, kteří ji označovali za nápoj ďábla. Zanedlouho si ale získala přízeň nejen Italů, ale i Francouzů či Holanďanů. Ve Švédsku byla naopak dlouho označována za cizáckou pochutinu a někteří tamější lékaři tvrdili, že pití kávy může přivodit senilitu, či dokonce smrt.
(4) A víte, kdy se káva dostala do našich končin? Prvenství v tomto směru patří Brnu, kde se tento lahodný mok popíjel v kavárně již v roce 1702. V Praze bylo tehdy možné kávu sehnat jen v lékárnách, a to jako povzbuzující prostředek. První pražská kavárna byla otevřena roku 1714 na Malé Straně. Kavárny postupně získávaly na oblibě, a tak už koncem 19. století bylo v Praze 70 kaváren a v Brně téměř stovka.
(www.stoplusjednicka.cz; upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení (26.1–26.4), zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
26.1 Do Itálie se káva dostala v 17. století.
26.2 Na konci 19. století vzniklo v Praze celkem 70 kaváren.
26.3 V Praze byla v jistém období káva k dostání výhradně v lékárnách.
26.4 Někteří švédští lékaři v minulosti prokázali, že káva může způsobovat senilitu.
(1) Alespoň jeden šálek kávy denně vypije téměř každý dospělý. Jejími největšími milovníky jsou podle průzkumů Finové, kteří za rok průměrně spotřebují 12 kilogramů kávy na osobu, což je v celosvětovém měřítku bezkonkurenčně nejvíc. Lahodný mok ovšem musel svést dost bitev, ∗∗∗∗∗ si vybojoval své místo na slunci.
(2) Jako první propadl pití kávy Orient. Lidé zde tento nápoj zpočátku využívali pro náboženské účely, časem však nad šálkem kávy začali probírat společenská témata a drby. Nikoho tedy asi nepřekvapí, že roku 1554 byla v Konstantinopoli otevřena první veřejná kavárna v moderním slova smyslu.
(3) Počátkem následujícího století doputovala káva do Itálie, konkrétně do Benátek. Zprvu ••••• křesťanským duchovním, kteří ji označovali za nápoj ďábla. Zanedlouho si ale získala přízeň nejen Italů, ale i Francouzů či Holanďanů. Ve Švédsku byla naopak dlouho označována za cizáckou pochutinu a někteří tamější lékaři tvrdili, že pití kávy může přivodit senilitu, či dokonce smrt.
(4) A víte, kdy se káva dostala do našich končin? Prvenství v tomto směru patří Brnu, kde se tento lahodný mok popíjel v kavárně již v roce 1702. V Praze bylo tehdy možné kávu sehnat jen v lékárnách, a to jako povzbuzující prostředek. První pražská kavárna byla otevřena roku 1714 na Malé Straně. Kavárny postupně získávaly na oblibě, a tak už koncem 19. století bylo v Praze 70 kaváren a v Brně téměř stovka.
(www.stoplusjednicka.cz; upraveno)
Kterou z následujících spojek je nutné doplnit na vynechané místo (∗∗∗∗∗) v první části výchozího textu, aby dané souvětí bylo gramaticky správné a zároveň obsahovalo vedlejší větu příslovečnou časovou?
(1) Alespoň jeden šálek kávy denně vypije téměř každý dospělý. Jejími největšími milovníky jsou podle průzkumů Finové, kteří za rok průměrně spotřebují 12 kilogramů kávy na osobu, což je v celosvětovém měřítku bezkonkurenčně nejvíc. Lahodný mok ovšem musel svést dost bitev, ∗∗∗∗∗ si vybojoval své místo na slunci.
(2) Jako první propadl pití kávy Orient. Lidé zde tento nápoj zpočátku využívali pro náboženské účely, časem však nad šálkem kávy začali probírat společenská témata a drby. Nikoho tedy asi nepřekvapí, že roku 1554 byla v Konstantinopoli otevřena první veřejná kavárna v moderním slova smyslu.
(3) Počátkem následujícího století doputovala káva do Itálie, konkrétně do Benátek. Zprvu ••••• křesťanským duchovním, kteří ji označovali za nápoj ďábla. Zanedlouho si ale získala přízeň nejen Italů, ale i Francouzů či Holanďanů. Ve Švédsku byla naopak dlouho označována za cizáckou pochutinu a někteří tamější lékaři tvrdili, že pití kávy může přivodit senilitu, či dokonce smrt.
(4) A víte, kdy se káva dostala do našich končin? Prvenství v tomto směru patří Brnu, kde se tento lahodný mok popíjel v kavárně již v roce 1702. V Praze bylo tehdy možné kávu sehnat jen v lékárnách, a to jako povzbuzující prostředek. První pražská kavárna byla otevřena roku 1714 na Malé Straně. Kavárny postupně získávaly na oblibě, a tak už koncem 19. století bylo v Praze 70 kaváren a v Brně téměř stovka.
(www.stoplusjednicka.cz; upraveno)
Tvrzení č. 1: V prvním odstavci autor textu doporučuje čtenářům, aby pili alespoň jeden šálek kávy denně.
Tvrzení č. 2: Ve čtvrtém odstavci autor textu pokládá otázku, v níž navazuje kontakt se čtenářem.
Je některé z výše uvedených tvrzení, týkajících se výchozího textu, pravdivé?
(1) Alespoň jeden šálek kávy denně vypije téměř každý dospělý. Jejími největšími milovníky jsou podle průzkumů Finové, kteří za rok průměrně spotřebují 12 kilogramů kávy na osobu, což je v celosvětovém měřítku bezkonkurenčně nejvíc. Lahodný mok ovšem musel svést dost bitev, ∗∗∗∗∗ si vybojoval své místo na slunci.
(2) Jako první propadl pití kávy Orient. Lidé zde tento nápoj zpočátku využívali pro náboženské účely, časem však nad šálkem kávy začali probírat společenská témata a drby. Nikoho tedy asi nepřekvapí, že roku 1554 byla v Konstantinopoli otevřena první veřejná kavárna v moderním slova smyslu.
(3) Počátkem následujícího století doputovala káva do Itálie, konkrétně do Benátek. Zprvu ••••• křesťanským duchovním, kteří ji označovali za nápoj ďábla. Zanedlouho si ale získala přízeň nejen Italů, ale i Francouzů či Holanďanů. Ve Švédsku byla naopak dlouho označována za cizáckou pochutinu a někteří tamější lékaři tvrdili, že pití kávy může přivodit senilitu, či dokonce smrt.
(4) A víte, kdy se káva dostala do našich končin? Prvenství v tomto směru patří Brnu, kde se tento lahodný mok popíjel v kavárně již v roce 1702. V Praze bylo tehdy možné kávu sehnat jen v lékárnách, a to jako povzbuzující prostředek. První pražská kavárna byla otevřena roku 1714 na Malé Straně. Kavárny postupně získávaly na oblibě, a tak už koncem 19. století bylo v Praze 70 kaváren a v Brně téměř stovka.
(www.stoplusjednicka.cz; upraveno)
Ve které z následujících možností je uvedeno jak ustálené slovní spojení, jež nejspíše patří na vynechané místo (•••••) ve třetí části výchozího textu, tak odpovídající význam tohoto slovního spojení?
(Po doplnění ustáleného slovního spojení musí být výchozí text smysluplný.)
Přiřaďte k jednotlivým definicím (30.1–30.4) větu (A–F), v níž podtržený úsek prokazatelně obsahuje příklad definovaného pojmu.
(Každý podtržený úsek posuzujte v kontextu celé věty. Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
30.1 Prostředek typu I: jde o spojení dvou slov (přídavného a podstatného jména), jejichž významy se navzájem vylučují (např. hlasité ticho).
30.2 Prostředek typu II: jde o přehnané, zveličelé tvrzení (např. Ten jeho proslov trval snad sto let).
30.3 Prostředek typu III: jeho podstatou je, že v těsném sousedství se vyskytují slova začínající stejnou hláskou nebo skupinou hlásek.
30.4 Prostředek typu IV: jeho podstatou je přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti, uplatňuje se např. ve větě Vypila celý hrnek (tj. vypila obsah hrnku).