9. ročník · 1. náhradní termín 2026 · Porozumění neuměleckému textu
(1) Alespoň jeden šálek kávy denně vypije téměř každý dospělý. Jejími největšími milovníky jsou podle průzkumů Finové, kteří za rok průměrně spotřebují 12 kilogramů kávy na osobu, což je v celosvětovém měřítku bezkonkurenčně nejvíc. Lahodný mok ovšem musel svést dost bitev, ∗∗∗∗∗ si vybojoval své místo na slunci.
(2) Jako první propadl pití kávy Orient. Lidé zde tento nápoj zpočátku využívali pro náboženské účely, časem však nad šálkem kávy začali probírat společenská témata a drby. Nikoho tedy asi nepřekvapí, že roku 1554 byla v Konstantinopoli otevřena první veřejná kavárna v moderním slova smyslu.
(3) Počátkem následujícího století doputovala káva do Itálie, konkrétně do Benátek. Zprvu ••••• křesťanským duchovním, kteří ji označovali za nápoj ďábla. Zanedlouho si ale získala přízeň nejen Italů, ale i Francouzů či Holanďanů. Ve Švédsku byla naopak dlouho označována za cizáckou pochutinu a někteří tamější lékaři tvrdili, že pití kávy může přivodit senilitu, či dokonce smrt.
(4) A víte, kdy se káva dostala do našich končin? Prvenství v tomto směru patří Brnu, kde se tento lahodný mok popíjel v kavárně již v roce 1702. V Praze bylo tehdy možné kávu sehnat jen v lékárnách, a to jako povzbuzující prostředek. První pražská kavárna byla otevřena roku 1714 na Malé Straně. Kavárny postupně získávaly na oblibě, a tak už koncem 19. století bylo v Praze 70 kaváren a v Brně téměř stovka.
(www.stoplusjednicka.cz; upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení (26.1–26.4), zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
26.1 Do Itálie se káva dostala v 17. století.
26.2 Na konci 19. století vzniklo v Praze celkem 70 kaváren.
26.3 V Praze byla v jistém období káva k dostání výhradně v lékárnách.
26.4 Někteří švédští lékaři v minulosti prokázali, že káva může způsobovat senilitu.