7. ročník · 2. řádný termín 2017 · 28 úloh
Ve které z následujících vět není pravopisná chyba?
Básník? Říká jen třesky plesky
jak z obehrané, staré desky.
A píše verše plné rýmů,
o lásce, víně, o růži,
pak nemá krejcar k poslednímu,
když nemá, tak si vydluží.
Po stole píše, na ubrusy,
v kapse má spousty říkanek,
k práci mu stačí jen brk husí
a prst má věčně od kaněk.
No – je to zkrátka někdy bída,
písničky skládat do rytmu.
Pečený holub – rád ho jídá,
do pusy ještě nevlít mu.
Kovář – to zas je ovšem jiná,
slavná je už i kovadlina.
Básník si prstem rytmus ťuká
a pohrává si s hudbou slov,
však kovářova pádná ruka
perlíkem tluče do podkov.
Pracuje ukryt v pološeru,
podkovy hází do kádí.
Jiskry mu prší na zástěru,
jemu to vůbec nevadí.
Ta hudba ovšem usnout nedá,
dům otřásá se do krovu.
Kůň nohu trpělivě zvedá
a čeká na svou podkovu.
(J. Seifert, Básník a jiná řemesla, zkráceno)
Které z následujících tvrzení nevyplývá z výchozího textu?
Básník? Říká jen třesky plesky
jak z obehrané, staré desky.
A píše verše plné rýmů,
o lásce, víně, o růži,
pak nemá krejcar k poslednímu,
když nemá, tak si vydluží.
Po stole píše, na ubrusy,
v kapse má spousty říkanek,
k práci mu stačí jen brk husí
a prst má věčně od kaněk.
No – je to zkrátka někdy bída,
písničky skládat do rytmu.
Pečený holub – rád ho jídá,
do pusy ještě nevlít mu.
Kovář – to zas je ovšem jiná,
slavná je už i kovadlina.
Básník si prstem rytmus ťuká
a pohrává si s hudbou slov,
však kovářova pádná ruka
perlíkem tluče do podkov.
Pracuje ukryt v pološeru,
podkovy hází do kádí.
Jiskry mu prší na zástěru,
jemu to vůbec nevadí.
Ta hudba ovšem usnout nedá,
dům otřásá se do krovu.
Kůň nohu trpělivě zvedá
a čeká na svou podkovu.
(J. Seifert, Básník a jiná řemesla, zkráceno)
Ve které z následujících možností je mezi slovy stejný významový vztah jako ve dvojici slov básník – verše?
Všechny významové vztahy je nutné posuzovat v kontextu výchozího textu.
Básník? Říká jen třesky plesky
jak z obehrané, staré desky.
A píše verše plné rýmů,
o lásce, víně, o růži,
pak nemá krejcar k poslednímu,
když nemá, tak si vydluží.
Po stole píše, na ubrusy,
v kapse má spousty říkanek,
k práci mu stačí jen brk husí
a prst má věčně od kaněk.
No – je to zkrátka někdy bída,
písničky skládat do rytmu.
Pečený holub – rád ho jídá,
do pusy ještě nevlít mu.
Kovář – to zas je ovšem jiná,
slavná je už i kovadlina.
Básník si prstem rytmus ťuká
a pohrává si s hudbou slov,
však kovářova pádná ruka
perlíkem tluče do podkov.
Pracuje ukryt v pološeru,
podkovy hází do kádí.
Jiskry mu prší na zástěru,
jemu to vůbec nevadí.
Ta hudba ovšem usnout nedá,
dům otřásá se do krovu.
Kůň nohu trpělivě zvedá
a čeká na svou podkovu.
(J. Seifert, Básník a jiná řemesla, zkráceno)
Slova zvýrazněná ve výchozím textu mohou být různými slovními druhy.
4.1 Napište smysluplnou větu o třech slovech, v níž slovo je bude jiným slovním druhem než ve výchozím textu. Slovo nesmí být použito jako vlastní jméno, např. pan Je. Tvar slova musí zůstat zachován.
4.2 Napište smysluplnou větu o třech slovech, v níž slovo se bude předložkou.
Přiřaďte k jednotlivým větám (5.1–5.4) možnost (A–F), která v odpovídajícím pořadí uvádí první a druhý větný člen zvýrazněný ve větě:
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
5.1 Kamarádovi se nedávno svěřil s tajemstvím.
5.2 Až nad ránem dočetl román o čarodějově učni.
5.3 Matce mého spolužáka ukradli úplně nové auto.
5.4 Vyprávěl nám o svých zkušenostech z pobytu v zahraničí.
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila jen 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá informacím obsaženým ve výchozím textu (A), nebo ne (N):
6.1 Stavební práce na Petřínské rozhledně byly ukončeny v červenci 1891.
6.2 Eiffelova věž měla oproti Petřínské rozhledně více výtahů, které navíc byly daleko modernější.
6.3 V roce 1891 ležel vrchol Eiffelovy věže v menší nadmořské výšce než vrchol Petřínské rozhledny.
6.4 Poté, co vyšel článek v novinách, do společné pokladny přibylo 32 000 zlatých potřebných na stavbu Petřínské rozhledny.
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila jen 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
7.1 Vypište ze třetího a čtvrtého odstavce výchozího textu dvě dvouslovná slovní spojení označující Eiffelovu věž.
7.2 Vypište ze třetího odstavce výchozího textu slovo, které má v textu význam konat se po určitou dobu, probíhat.
7.3 Vypište ze třetího odstavce výchozího textu synonymum slova opravdu.
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila jen 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda je lze v kontextu výchozího textu považovat za synonyma (A), nebo ne (N):
(První slovo z dvojice vždy pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
8.1 silný – pevný
8.2 vlastní – osobní
8.3 přední – význačný
8.4 národní – lidový
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila jen 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Vypište z druhého odstavce výchozího textu tři slovesa nedokonavá.
Zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, je považován za chybu.
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila jen 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení nevyplývá z výchozího textu?
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila jen 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o souvětí podtrženém ve výchozím textu je pravdivé?
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila jen 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Které z následujících slov neobsahuje předponu?
Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) za sebou tak, aby na sebe navazovaly.
Přesto nebyl dosud nikým spatřen, natožpak popsán. Kdo je ten tajemný škůdce? LICHOŽROUT.
„Klid, prosím, dočkáte se,“ utišil je profesor. „Budu tedy raději hovořit spatra.“ Zavřel knihu a začal vyprávět.
Profesor vystoupil na pódium, otevřel knihu a začal číst: „Po staletí tento tvor sužuje lidstvo.
Sál tomu odvážnému hlasu přizvukoval. Profesor byl otřesen. Teď už bylo jasné, že netrpělivost akademiků hrozila výbuchem.
Tomuto jménu dávám přednost před výrazem ponožkožrout, který… „Chceme je vidět! Chceme je vidět!“ přerušili ho skandováním vědci.
„První lichožrout, s nímž jsem se osobně setkal, se jmenoval Tulamor. Jeho otec býval mafiánským bossem a své ponožkové impérium měl na půdě mé vily.“ „Tak dost,“ zvolal někdo z pléna. „Nejsme tu pro legraci!“
(P. Šrut, Lichožrouti, upraveno)
Když se ve výlohách oběvily vánoční ozdoby a obchodníci zaútočili na nevinné oběti svými reklamami, dal jsem si předsevzetí, že letos všechny ohromím. Své nejdražší chci vždy překvapit něčím neotřelím. Nechci, aby dárky ode mě schovali do krabice, protože se jim sice nelíbí, ale z úcty ke mně se jich nechtějí zbavit.
Mít úžasný nápad je samozřejmě to nejdůležitější. Při honbě za vysněným dárkem ale člověk musí vyvinout náramně velké úsilí. Když jsem si představil stovky lidí, kteří střeštěně pobíhají po obchodech, šli na mě mdloby. Proto jsem brzy dospěl k závěru, že letos vše nakoupím přes internet. Nezbývá mi než doufat, že všechny dárky dorazí včas.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Doporučení: Opravte pouze ta slova, u kterých jste si jisti, že jsou ve výchozím textu zapsána s pravopisnou chybou. Slovo internet je zapsáno správně. Zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, je považován za chybu.
Létající ryby ve skutečnosti nelétají, ploutve používají k plachtění vzduchem. Tuto techniku si osvojily, aby unikly před predátory. Ve vzduchu však létající ryby nezůstávají dlouho. Potřebují dýchat, proto se vracejí do vody.
Než vzlétne, začne ryba velmi rychle plavat. Během plavání složí ploutve k tělu, rychle rozkmitá ocas, pak nasměruje tělo nahoru, proletí vodní hladinou až do výšky 6 metrů, roztáhne ploutve a plachtí. Pak spadne zpět na hladinu, ve vodě opět rozkmitá ocas a může provést další skok. Při jednom letu může létající ryba překonat vzdálenost až 200 metrů, dosáhnout rychlosti až 70 km/h a ve vzduchu se může udržet po dobu až 45 sekund. Spojením několika letů po sobě ryba uletí vzduchem až 400 metrů.
Poznatky o létajících rybách inspirovaly vědce. Mechanici chtějí vytvořit letoun s podobnými vlastnostmi, jako mají tito živočichové.
(Už víš proč? 2/2015, upraveno)
Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?
Létající ryby ve skutečnosti nelétají, ploutve používají k plachtění vzduchem. Tuto techniku si osvojily, aby unikly před predátory. Ve vzduchu však létající ryby nezůstávají dlouho. Potřebují dýchat, proto se vracejí do vody.
Než vzlétne, začne ryba velmi rychle plavat. Během plavání složí ploutve k tělu, rychle rozkmitá ocas, pak nasměruje tělo nahoru, proletí vodní hladinou až do výšky 6 metrů, roztáhne ploutve a plachtí. Pak spadne zpět na hladinu, ve vodě opět rozkmitá ocas a může provést další skok. Při jednom letu může létající ryba překonat vzdálenost až 200 metrů, dosáhnout rychlosti až 70 km/h a ve vzduchu se může udržet po dobu až 45 sekund. Spojením několika letů po sobě ryba uletí vzduchem až 400 metrů.
Poznatky o létajících rybách inspirovaly vědce. Mechanici chtějí vytvořit letoun s podobnými vlastnostmi, jako mají tito živočichové.
(Už víš proč? 2/2015, upraveno)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
Létající ryby ve skutečnosti nelétají, ploutve používají k plachtění vzduchem. Tuto techniku si osvojily, aby unikly před predátory. Ve vzduchu však létající ryby nezůstávají dlouho. Potřebují dýchat, proto se vracejí do vody.
Než vzlétne, začne ryba velmi rychle plavat. Během plavání složí ploutve k tělu, rychle rozkmitá ocas, pak nasměruje tělo nahoru, proletí vodní hladinou až do výšky 6 metrů, roztáhne ploutve a plachtí. Pak spadne zpět na hladinu, ve vodě opět rozkmitá ocas a může provést další skok. Při jednom letu může létající ryba překonat vzdálenost až 200 metrů, dosáhnout rychlosti až 70 km/h a ve vzduchu se může udržet po dobu až 45 sekund. Spojením několika letů po sobě ryba uletí vzduchem až 400 metrů.
Poznatky o létajících rybách inspirovaly vědce. Mechanici chtějí vytvořit letoun s podobnými vlastnostmi, jako mají tito živočichové.
(Už víš proč? 2/2015, upraveno)
Každou z vět zvýrazněných v následujících souvětích upravte tak, aby ze souvětí vznikla věta jednoduchá. Význam textu musí zůstat zachován. Vzniklá věta musí být gramaticky správná.
18.1 Než vzlétne, začne ryba velmi rychle plavat.
18.2 Tuto techniku si osvojily, aby unikly před predátory.
Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je napsána pravopisně správně (A), nebo ne (N):
19.1 Nezbitnou pomůckou při práci s kyselinami jsou ochranné brýle.
19.2 Za polední výhně se zajíci skryli na stinná místa v lesích a na mezích.
19.3 Zfilmované osudy naší nejznámější herečky jsme shlédli s nadšením.
19.4 Během namáhavého výšlapu jsem si na strmém srázu poranil kolenní kloub.
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N):
20.1 Máma přišla za Boříkem do pokoje proto, aby mu nařezala.
20.2 Bořík se snažil zklidnit celou situaci tím, že mámě řekl anekdotu.
20.3 Bořík se uhodil do hlavy, když upadl na koberci přilepeném k linoleu.
20.4 Pohled na zástěru umazanou od krve vylekal nejen Boříka, ale i jeho mámu.
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
21.1 Napište dvouslabičné podstatné jméno, které je příbuzné se slovem zachránit a zároveň se skloňuje podle vzoru stroj.
21.2 Vypište ze třetí části výchozího textu všechna podstatná jména rodu středního, která se skloňují podle vzoru stavení.
Zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, je považován za chybu.
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících úseků výchozího textu, zda se v něm vyskytuje slovo citově zabarvené (A), nebo ne (N):
22.1 tak jsem rychle uhnul
22.2 zkoušel jsem to diplomaticky
22.3 mě chtěla majznout vařečkou
22.4 rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Které z následujících tvrzení o úseku zvýrazněném ve výchozím textu je pravdivé?
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Které z následujících možností odpovídá situaci popsané ve třetí části výchozího textu?
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu je přímo vyjádřen rozkaz?
V zámecké zahradě jsme viděli páv∗ a pozorné oči našich synů postřehl∗, že nad jezírkem krouží dokonce čáp∗.
Na vynechaná místa (∗) ve výchozím textu je třeba doplnit i/y tak, aby text byl pravopisně správný. Ve které z následujících možností jsou i/y uvedena v odpovídajícím pořadí?
Slovosled v češtině se řídí především tím, které informace považujeme ve sdělení za důležité, nové, z kontextu neznámé. Ty se nazývají jádro výpovědi a klademe je na konec věty. Jádro výpovědi si můžeme představit i jako odpověď na myšlenou otázku.
Příklady:
1. Kam půjdeš zítra? Zítra půjdu do kina.
2. ∗∗∗∗∗ Nový počítač mi včera přivezl bratr.
Které z následujících otázek patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu?
Přiřaďte k jednotlivým ukázkám (28.1–28.3) typ textu (A–E), který danou ukázku nejlépe vystihuje:
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
(Vzhledem k povaze úlohy nejsou zdroje výchozích textů uvedeny.)
28.1 Za branou přebrodil Arlanzón a u té řeky
od města nedaleko našel písčité břehy,
tam rozbil stan a odstrojil koně a mezky.
28.2 U řek mám večer vlažný rád,
u řek, kde plno mušlí leží,
kde zvolna z řeky vstává chlad
a bílá pěna z dálky sněží.
28.3 HELENA: Harry, mě nikdy nepřešla úzkost, ale vy jste nikdy nezapochybovali. Ani když se všechno hatilo.
DOMIN: Co se hatilo?
HELENA: Vaše plány, Harry. Když se třeba dělníci bouřili proti Robotům a rozbíjeli je.