7. ročník · 2. řádný termín 2017 · Význam slov a významové vztahy
Básník? Říká jen třesky plesky
jak z obehrané, staré desky.
A píše verše plné rýmů,
o lásce, víně, o růži,
pak nemá krejcar k poslednímu,
když nemá, tak si vydluží.
Po stole píše, na ubrusy,
v kapse má spousty říkanek,
k práci mu stačí jen brk husí
a prst má věčně od kaněk.
No – je to zkrátka někdy bída,
písničky skládat do rytmu.
Pečený holub – rád ho jídá,
do pusy ještě nevlít mu.
Kovář – to zas je ovšem jiná,
slavná je už i kovadlina.
Básník si prstem rytmus ťuká
a pohrává si s hudbou slov,
však kovářova pádná ruka
perlíkem tluče do podkov.
Pracuje ukryt v pološeru,
podkovy hází do kádí.
Jiskry mu prší na zástěru,
jemu to vůbec nevadí.
Ta hudba ovšem usnout nedá,
dům otřásá se do krovu.
Kůň nohu trpělivě zvedá
a čeká na svou podkovu.
(J. Seifert, Básník a jiná řemesla, zkráceno)
Ve které z následujících možností je mezi slovy stejný významový vztah jako ve dvojici slov básník – verše?
Všechny významové vztahy je nutné posuzovat v kontextu výchozího textu.