7. ročník · 2. řádný termín 2017 · Přímá × nepřímá řeč
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Které z následujících tvrzení o úseku zvýrazněném ve výchozím textu je pravdivé?