5. ročník · 1. řádný termín 2016 · 30 úloh
Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
Utíkal, ∗∗∗∗∗ unikl ze spárů toho ďábla. Utíkal tak dlouho, ∗∗∗∗∗ konečně nezahlédl paprsky slunce.
Ve které z následujících možností jsou v odpovídajícím pořadí uvedeny spojovací výrazy, které patří na vynechaná místa (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu?
Včera mě Petr rozzlobil. Měla jsem hodně práce – udělat úkol z matematiky, vypsat si anglický slovíčka. A když to všechno bylo hotové, do pokoje vešel von, v ruce zmrzlinu. A jak se zvědavě naklonil nad stůl, zmrzlina skončila na mejch školních sešitech.
Najděte ve výchozím textu všechny nespisovné tvary slov a přepište je do spisovné češtiny.
Příklad:
Požádal nás, abysme mu pomohli. Prý už se na to nemůže dýl dívat. → abychom, déle
Přiřaďte k jednotlivým druhům podmětu (4.1–4.3) odpovídající větu (A–E):
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
4.1 podmět rozvitý
4.2 podmět nevyjádřený
4.3 podmět několikanásobný
Sourozenci Jakub a Lukáš trávili celý měsíc u babičky, která bydlí na vsi poblíž Přibyslavi. Oba rádi chodili na celodenní vycházky do přírody. Nejvíce je upoutali rozlehlé pastviny, kde s oblibou pozorovali pestrobarevné motýli, vážky s průsvitnými křídly nebo neůnavně poskakující kobylky zelené. Zástupci pozoruhodné hmyzí říše je úplně okouzlili. To ale děti ještě netušily, jak nemilé překvapení jim hmyz připravý.
Na babiččině zahradě si v zemi vybudovaly hnízdo vosy. Pravidelné nálety zuřivích vos působily všem mnoho starostí. Jednoho dne však Lukáš objevil na polici oběmnou knihu, v níž byl také návod, jak na vosy vyzrát.
Najděte ve výchozím textu šest slov, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Doporučení: Netipujte! Opravte pouze ta slova, u kterých jste si jisti, že jsou ve výchozím textu zapsána s pravopisnou chybou.
(1)
Usednout kapr na stromě
a vyzpěvovat v listí,
tak by vám stejně jako mně
připadal dosti pitomě –
ó tím si buďme jisti.
(2)
Je taky celkem jasné proč:
jednal by proti zvyku.
Vždyť kaprovi jde, víme oč –
o vodu, kdežto červotoč
zas žije v prádelníku.
(3)
Na zpěv a let je zvyklý pták,
pól na polární záře,
peřina ovšem na povlak,
a proti tomu zase vlak
spíš na železničáře.
(4)
Dopis má bílou obálku,
loď pluje přes poledník,
sekyra seká do špalku,
babka má brýle na dálku,
a na nudle má cedník.
(5)
Kopyto, pytel, pivo, prak,
všechno má svoje místo,
sýkora, sysel, sněhulák –
a buď moc rád, že je to tak,
ty jeden pesimisto.
(E. Frynta, Závratné pomyšlení, zkráceno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N):
6.1 Výchozí text je próza.
6.2 Každá sloka má stejný počet veršů.
6.3 Výchozí text je ukázkou uměleckého textu.
6.4 V první sloce se první verš rýmuje se dvěma bezprostředně následujícími verši.
(1)
Usednout kapr na stromě
a vyzpěvovat v listí,
tak by vám stejně jako mně
připadal dosti pitomě –
ó tím si buďme jisti.
(2)
Je taky celkem jasné proč:
jednal by proti zvyku.
Vždyť kaprovi jde, víme oč –
o vodu, kdežto červotoč
zas žije v prádelníku.
(3)
Na zpěv a let je zvyklý pták,
pól na polární záře,
peřina ovšem na povlak,
a proti tomu zase vlak
spíš na železničáře.
(4)
Dopis má bílou obálku,
loď pluje přes poledník,
sekyra seká do špalku,
babka má brýle na dálku,
a na nudle má cedník.
(5)
Kopyto, pytel, pivo, prak,
všechno má svoje místo,
sýkora, sysel, sněhulák –
a buď moc rád, že je to tak,
ty jeden pesimisto.
(E. Frynta, Závratné pomyšlení, zkráceno)
Která z následujících možností nejspíše obsahuje hlavní myšlenku výchozího textu?
(1)
Usednout kapr na stromě
a vyzpěvovat v listí,
tak by vám stejně jako mně
připadal dosti pitomě –
ó tím si buďme jisti.
(2)
Je taky celkem jasné proč:
jednal by proti zvyku.
Vždyť kaprovi jde, víme oč –
o vodu, kdežto červotoč
zas žije v prádelníku.
(3)
Na zpěv a let je zvyklý pták,
pól na polární záře,
peřina ovšem na povlak,
a proti tomu zase vlak
spíš na železničáře.
(4)
Dopis má bílou obálku,
loď pluje přes poledník,
sekyra seká do špalku,
babka má brýle na dálku,
a na nudle má cedník.
(5)
Kopyto, pytel, pivo, prak,
všechno má svoje místo,
sýkora, sysel, sněhulák –
a buď moc rád, že je to tak,
ty jeden pesimisto.
(E. Frynta, Závratné pomyšlení, zkráceno)
Které z následujících slov je mnohoznačné?
(1)
Usednout kapr na stromě
a vyzpěvovat v listí,
tak by vám stejně jako mně
připadal dosti pitomě –
ó tím si buďme jisti.
(2)
Je taky celkem jasné proč:
jednal by proti zvyku.
Vždyť kaprovi jde, víme oč –
o vodu, kdežto červotoč
zas žije v prádelníku.
(3)
Na zpěv a let je zvyklý pták,
pól na polární záře,
peřina ovšem na povlak,
a proti tomu zase vlak
spíš na železničáře.
(4)
Dopis má bílou obálku,
loď pluje přes poledník,
sekyra seká do špalku,
babka má brýle na dálku,
a na nudle má cedník.
(5)
Kopyto, pytel, pivo, prak,
všechno má svoje místo,
sýkora, sysel, sněhulák –
a buď moc rád, že je to tak,
ty jeden pesimisto.
(E. Frynta, Závratné pomyšlení, zkráceno)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Posuzované slovo je ve výchozím textu zvýrazněno.)
(1)
Usednout kapr na stromě
a vyzpěvovat v listí,
tak by vám stejně jako mně
připadal dosti pitomě –
ó tím si buďme jisti.
(2)
Je taky celkem jasné proč:
jednal by proti zvyku.
Vždyť kaprovi jde, víme oč –
o vodu, kdežto červotoč
zas žije v prádelníku.
(3)
Na zpěv a let je zvyklý pták,
pól na polární záře,
peřina ovšem na povlak,
a proti tomu zase vlak
spíš na železničáře.
(4)
Dopis má bílou obálku,
loď pluje přes poledník,
sekyra seká do špalku,
babka má brýle na dálku,
a na nudle má cedník.
(5)
Kopyto, pytel, pivo, prak,
všechno má svoje místo,
sýkora, sysel, sněhulák –
a buď moc rád, že je to tak,
ty jeden pesimisto.
(E. Frynta, Závratné pomyšlení, zkráceno)
Vypište z výchozího textu všechna tříslabičná vyjmenovaná slova.
(Vyjmenovaná slova hledejte ve třetí, čtvrté a páté části výchozího textu.)
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly:
Nebyla tady ani žádná města, ani žádné silnice, a dokonce tady nebyli ani žádní lidé.
Proto se takovým horám říká sopky. V některých z nich vybuchují rozžhavené kameny ještě dneska.
V nich žili obrovití ještěři, kterým se říká dinosauři, a také různé praopice a praptáci. Byly tady taky kopce. A vysoké hory.
Před mockrát moc lety a jednou vteřinkou to na zemi vypadalo docela jinak.
Zato tady byla nekonečná moře a v nich žily prapodivné ryby s velkými hlavami a ježatými ploutvemi. Taky tady bylo hodně lesů.
V některých byla uprostřed díra a z té se pořád kouřilo. Každou chvíli to někde zarachotilo, žhavé kamení vyletělo do vzduchu a všechno začalo soptit.
(P. Teisinger, Človíčkova dobrodružství, upraveno)
(1) Objevovat, obchodovat, rybařit, pobavit se i bojovat – ∗∗∗∗∗, proč lidé opouštějí souš a vydávají se na vodu, je mnoho. Po tisíce let lidé vymýšlejí nové a nové prostředky, jak vodní plochu překonat bezpečněji a rychleji.
(2) Nejstarším prostředkem přepravy po vodě jsou vory. Ty na rozdíl od člunů nejsou plavidly jen kvůli své konstrukci, ale zejména proto, že se vyrábějí z materiálu, který plave, tedy například ze dřeva. V Kanadě nebo Rusku byly vory zhotovovány svazováním kmenů, jejich obvyklým cílem bylo přepravit dříví po řekách.
(3) Vor také využil ke svému bádání známý norský cestovatel. Thor Heyerdahl chtěl dokázat, že plavba z Jižní Ameriky do Polynésie je možná i bez moderního vybavení. Na voru urazil něco málo přes 6 800 kilometrů (3 700 námořních mil).
(4) Často využívaným plavidlem je také člun. Okolnosti vzniku člunu vyvolávají množství otázek. Na počátku možná bylo pozorování duté ulity vznášející se na vodě. To ale není příliš podstatné. Řada odborníků označuje člun za vynález stejně významný jako kolo. Dřevěný člun je předchůdcem plachetnic. Kromě dřeva se však k výrobě člunů používala také kůže z různých zvířat.
(5) V Indii se ke zhotovení člunů používá buvolí kůže, v Tibetu zase kůže z jaků. Indiáni překračovali řeky v tzv. býčích člunech zhotovených z bizoní kůže, tulení kůží se potahovaly kajaky v arktických oblastech. Poslední dobou se ale počet tuleňů výrazně snížil.
(E. Kentley, Lodě, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá informacím obsaženým ve výchozím textu (A), nebo ne (N):
12.1 Vory se vyrábějí pouze ze dřeva.
12.2 Dřevěný člun je mladší než plachetnice.
12.3 Indiáni používali čluny zhotovené z kůže dvou různých zvířat.
12.4 Jedna námořní míle označuje delší vzdálenost než jeden kilometr.
(1) Objevovat, obchodovat, rybařit, pobavit se i bojovat – ∗∗∗∗∗, proč lidé opouštějí souš a vydávají se na vodu, je mnoho. Po tisíce let lidé vymýšlejí nové a nové prostředky, jak vodní plochu překonat bezpečněji a rychleji.
(2) Nejstarším prostředkem přepravy po vodě jsou vory. Ty na rozdíl od člunů nejsou plavidly jen kvůli své konstrukci, ale zejména proto, že se vyrábějí z materiálu, který plave, tedy například ze dřeva. V Kanadě nebo Rusku byly vory zhotovovány svazováním kmenů, jejich obvyklým cílem bylo přepravit dříví po řekách.
(3) Vor také využil ke svému bádání známý norský cestovatel. Thor Heyerdahl chtěl dokázat, že plavba z Jižní Ameriky do Polynésie je možná i bez moderního vybavení. Na voru urazil něco málo přes 6 800 kilometrů (3 700 námořních mil).
(4) Často využívaným plavidlem je také člun. Okolnosti vzniku člunu vyvolávají množství otázek. Na počátku možná bylo pozorování duté ulity vznášející se na vodě. To ale není příliš podstatné. Řada odborníků označuje člun za vynález stejně významný jako kolo. Dřevěný člun je předchůdcem plachetnic. Kromě dřeva se však k výrobě člunů používala také kůže z různých zvířat.
(5) V Indii se ke zhotovení člunů používá buvolí kůže, v Tibetu zase kůže z jaků. Indiáni překračovali řeky v tzv. býčích člunech zhotovených z bizoní kůže, tulení kůží se potahovaly kajaky v arktických oblastech. Poslední dobou se ale počet tuleňů výrazně snížil.
(E. Kentley, Lodě, upraveno)
Vypište ze všech vět zvýrazněných ve výchozím textu základní skladební dvojice.
cestovatel –
okolnosti –
řada –
(1) Objevovat, obchodovat, rybařit, pobavit se i bojovat – ∗∗∗∗∗, proč lidé opouštějí souš a vydávají se na vodu, je mnoho. Po tisíce let lidé vymýšlejí nové a nové prostředky, jak vodní plochu překonat bezpečněji a rychleji.
(2) Nejstarším prostředkem přepravy po vodě jsou vory. Ty na rozdíl od člunů nejsou plavidly jen kvůli své konstrukci, ale zejména proto, že se vyrábějí z materiálu, který plave, tedy například ze dřeva. V Kanadě nebo Rusku byly vory zhotovovány svazováním kmenů, jejich obvyklým cílem bylo přepravit dříví po řekách.
(3) Vor také využil ke svému bádání známý norský cestovatel. Thor Heyerdahl chtěl dokázat, že plavba z Jižní Ameriky do Polynésie je možná i bez moderního vybavení. Na voru urazil něco málo přes 6 800 kilometrů (3 700 námořních mil).
(4) Často využívaným plavidlem je také člun. Okolnosti vzniku člunu vyvolávají množství otázek. Na počátku možná bylo pozorování duté ulity vznášející se na vodě. To ale není příliš podstatné. Řada odborníků označuje člun za vynález stejně významný jako kolo. Dřevěný člun je předchůdcem plachetnic. Kromě dřeva se však k výrobě člunů používala také kůže z různých zvířat.
(5) V Indii se ke zhotovení člunů používá buvolí kůže, v Tibetu zase kůže z jaků. Indiáni překračovali řeky v tzv. býčích člunech zhotovených z bizoní kůže, tulení kůží se potahovaly kajaky v arktických oblastech. Poslední dobou se ale počet tuleňů výrazně snížil.
(E. Kentley, Lodě, upraveno)
Které z následujících slov nejspíše patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu?
(1) Objevovat, obchodovat, rybařit, pobavit se i bojovat – ∗∗∗∗∗, proč lidé opouštějí souš a vydávají se na vodu, je mnoho. Po tisíce let lidé vymýšlejí nové a nové prostředky, jak vodní plochu překonat bezpečněji a rychleji.
(2) Nejstarším prostředkem přepravy po vodě jsou vory. Ty na rozdíl od člunů nejsou plavidly jen kvůli své konstrukci, ale zejména proto, že se vyrábějí z materiálu, který plave, tedy například ze dřeva. V Kanadě nebo Rusku byly vory zhotovovány svazováním kmenů, jejich obvyklým cílem bylo přepravit dříví po řekách.
(3) Vor také využil ke svému bádání známý norský cestovatel. Thor Heyerdahl chtěl dokázat, že plavba z Jižní Ameriky do Polynésie je možná i bez moderního vybavení. Na voru urazil něco málo přes 6 800 kilometrů (3 700 námořních mil).
(4) Často využívaným plavidlem je také člun. Okolnosti vzniku člunu vyvolávají množství otázek. Na počátku možná bylo pozorování duté ulity vznášející se na vodě. To ale není příliš podstatné. Řada odborníků označuje člun za vynález stejně významný jako kolo. Dřevěný člun je předchůdcem plachetnic. Kromě dřeva se však k výrobě člunů používala také kůže z různých zvířat.
(5) V Indii se ke zhotovení člunů používá buvolí kůže, v Tibetu zase kůže z jaků. Indiáni překračovali řeky v tzv. býčích člunech zhotovených z bizoní kůže, tulení kůží se potahovaly kajaky v arktických oblastech. Poslední dobou se ale počet tuleňů výrazně snížil.
(E. Kentley, Lodě, upraveno)
Která z následujících možností bezprostředně navazuje na výchozí text?
(1) Objevovat, obchodovat, rybařit, pobavit se i bojovat – ∗∗∗∗∗, proč lidé opouštějí souš a vydávají se na vodu, je mnoho. Po tisíce let lidé vymýšlejí nové a nové prostředky, jak vodní plochu překonat bezpečněji a rychleji.
(2) Nejstarším prostředkem přepravy po vodě jsou vory. Ty na rozdíl od člunů nejsou plavidly jen kvůli své konstrukci, ale zejména proto, že se vyrábějí z materiálu, který plave, tedy například ze dřeva. V Kanadě nebo Rusku byly vory zhotovovány svazováním kmenů, jejich obvyklým cílem bylo přepravit dříví po řekách.
(3) Vor také využil ke svému bádání známý norský cestovatel. Thor Heyerdahl chtěl dokázat, že plavba z Jižní Ameriky do Polynésie je možná i bez moderního vybavení. Na voru urazil něco málo přes 6 800 kilometrů (3 700 námořních mil).
(4) Často využívaným plavidlem je také člun. Okolnosti vzniku člunu vyvolávají množství otázek. Na počátku možná bylo pozorování duté ulity vznášející se na vodě. To ale není příliš podstatné. Řada odborníků označuje člun za vynález stejně významný jako kolo. Dřevěný člun je předchůdcem plachetnic. Kromě dřeva se však k výrobě člunů používala také kůže z různých zvířat.
(5) V Indii se ke zhotovení člunů používá buvolí kůže, v Tibetu zase kůže z jaků. Indiáni překračovali řeky v tzv. býčích člunech zhotovených z bizoní kůže, tulení kůží se potahovaly kajaky v arktických oblastech. Poslední dobou se ale počet tuleňů výrazně snížil.
(E. Kentley, Lodě, upraveno)
Která z následujících možností obsahuje pouze slova se stejnou předponou?
(Posuzovaná slova jsou ve stejném tvaru jako ve výchozím textu.)
(1) Objevovat, obchodovat, rybařit, pobavit se i bojovat – ∗∗∗∗∗, proč lidé opouštějí souš a vydávají se na vodu, je mnoho. Po tisíce let lidé vymýšlejí nové a nové prostředky, jak vodní plochu překonat bezpečněji a rychleji.
(2) Nejstarším prostředkem přepravy po vodě jsou vory. Ty na rozdíl od člunů nejsou plavidly jen kvůli své konstrukci, ale zejména proto, že se vyrábějí z materiálu, který plave, tedy například ze dřeva. V Kanadě nebo Rusku byly vory zhotovovány svazováním kmenů, jejich obvyklým cílem bylo přepravit dříví po řekách.
(3) Vor také využil ke svému bádání známý norský cestovatel. Thor Heyerdahl chtěl dokázat, že plavba z Jižní Ameriky do Polynésie je možná i bez moderního vybavení. Na voru urazil něco málo přes 6 800 kilometrů (3 700 námořních mil).
(4) Často využívaným plavidlem je také člun. Okolnosti vzniku člunu vyvolávají množství otázek. Na počátku možná bylo pozorování duté ulity vznášející se na vodě. To ale není příliš podstatné. Řada odborníků označuje člun za vynález stejně významný jako kolo. Dřevěný člun je předchůdcem plachetnic. Kromě dřeva se však k výrobě člunů používala také kůže z různých zvířat.
(5) V Indii se ke zhotovení člunů používá buvolí kůže, v Tibetu zase kůže z jaků. Indiáni překračovali řeky v tzv. býčích člunech zhotovených z bizoní kůže, tulení kůží se potahovaly kajaky v arktických oblastech. Poslední dobou se ale počet tuleňů výrazně snížil.
(E. Kentley, Lodě, upraveno)
Vypište z druhého odstavce výchozího textu všechna podstatná jména, která jsou v něm užita v 7. pádu.
Muž obvině∗ý z protistátní či∗osti si ve vězení psal de∗ík.
Na vynechaná místa (∗) ve výchozím textu je třeba doplnit N/NN tak, aby věta byla pravopisně správně. Ve které z následujících možností jsou N/NN uvedena v odpovídajícím pořadí?
TEXT 1
V životě každého chlapce nadejde jednou okamžik, kdy ho uchvátí touha vykopávat poklady. Tato touha posedla jednoho dne Toma. Jediný ze všech Tomových kamarádů, který s ním do toho šel, byl Huck Finn.
„Hucku, prý když chce člověk najít poklad, musí zjistit, kam přesně o půlnoci při měsíci padá stín větve, a tam potom musí začít kopat. Zkusíme to s tamhletím uschlým stromem na kopci. Sejdeme se tam v půl dvanácté.“
Chlapci byli na místě ještě před stanovenou dobou setkání. Seděli ve stínu a čekali. Duchové si šeptali v šelestícím listí, strašidla se ukrývala v temných koutech, z dálky se ozýval nářek velkého psa, na nějž z koruny stromů odpovídala sova. Po nějaké době hoši usoudili, že nadešla půlnoc. Podle stínu větve si označili místo a začali kopat. Srdce jim poskočilo pokaždé, když krumpáč o něco zavadil. Ale vždy to byl buď kámen, nebo kus dřeva.
Nakonec Tom řekl: „K ničemu to nevede, Hucku, nic nenajdeme. Určili jsme čas jenom od oka.“
Huck upustil lopatu. „Máš pravdu, necháme toho. Navíc mám pocit, jako by pořád něco stálo za mnou. Bojím se obrátit, protože třeba tam jsou strašidla.“
„Já taky, Hucku. Taky skoro vždycky, když lidi zakopávají pod strom poklad, k tomu dávají mrtvého muže, aby jim to hlídal.“
„Propána! Tome, nerad se ochomýtám tam, kde jsou mrtví lidé.“
„Já si s nimi taky nechci nic začínat. Co kdyby ten zdejší vystrčil lebku a něco řekl!“
(M. Twain, Dobrodružství Toma Sawyera, upraveno)
TEXT 2
Zvukomalba – zvuk slova nebo slovního spojení napodobuje skutečný zvuk, který vydává nějaký tvor nebo věc, o nichž se mluví: např. mňoukat (slovo připomíná zvuk, který vydává kočka); na topole podle skal zelený mužík zatleskal (úsek textu připomíná tleskání).
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá informacím obsaženým v TEXTU 1 (A), nebo ne (N):
19.1 Pod stromem byla zakopána lebka mrtvého muže.
19.2 Tom a Huck si byli jistí tím, že začali kopat díru přesně o půlnoci.
19.3 Huck šel hledat s Tomem poklad, protože byl jediný Tomův kamarád.
19.4 Tomovi někdo poradil, že poklad je ukrytý pod uschlým stromem na kopci.
TEXT 1
V životě každého chlapce nadejde jednou okamžik, kdy ho uchvátí touha vykopávat poklady. Tato touha posedla jednoho dne Toma. Jediný ze všech Tomových kamarádů, který s ním do toho šel, byl Huck Finn.
„Hucku, prý když chce člověk najít poklad, musí zjistit, kam přesně o půlnoci při měsíci padá stín větve, a tam potom musí začít kopat. Zkusíme to s tamhletím uschlým stromem na kopci. Sejdeme se tam v půl dvanácté.“
Chlapci byli na místě ještě před stanovenou dobou setkání. Seděli ve stínu a čekali. Duchové si šeptali v šelestícím listí, strašidla se ukrývala v temných koutech, z dálky se ozýval nářek velkého psa, na nějž z koruny stromů odpovídala sova. Po nějaké době hoši usoudili, že nadešla půlnoc. Podle stínu větve si označili místo a začali kopat. Srdce jim poskočilo pokaždé, když krumpáč o něco zavadil. Ale vždy to byl buď kámen, nebo kus dřeva.
Nakonec Tom řekl: „K ničemu to nevede, Hucku, nic nenajdeme. Určili jsme čas jenom od oka.“
Huck upustil lopatu. „Máš pravdu, necháme toho. Navíc mám pocit, jako by pořád něco stálo za mnou. Bojím se obrátit, protože třeba tam jsou strašidla.“
„Já taky, Hucku. Taky skoro vždycky, když lidi zakopávají pod strom poklad, k tomu dávají mrtvého muže, aby jim to hlídal.“
„Propána! Tome, nerad se ochomýtám tam, kde jsou mrtví lidé.“
„Já si s nimi taky nechci nic začínat. Co kdyby ten zdejší vystrčil lebku a něco řekl!“
(M. Twain, Dobrodružství Toma Sawyera, upraveno)
TEXT 2
Zvukomalba – zvuk slova nebo slovního spojení napodobuje skutečný zvuk, který vydává nějaký tvor nebo věc, o nichž se mluví: např. mňoukat (slovo připomíná zvuk, který vydává kočka); na topole podle skal zelený mužík zatleskal (úsek textu připomíná tleskání).
Vypište z úseků TEXTU 1, které jsou vyznačeny tučně, všechna zájmena.
TEXT 1
V životě každého chlapce nadejde jednou okamžik, kdy ho uchvátí touha vykopávat poklady. Tato touha posedla jednoho dne Toma. Jediný ze všech Tomových kamarádů, který s ním do toho šel, byl Huck Finn.
„Hucku, prý když chce člověk najít poklad, musí zjistit, kam přesně o půlnoci při měsíci padá stín větve, a tam potom musí začít kopat. Zkusíme to s tamhletím uschlým stromem na kopci. Sejdeme se tam v půl dvanácté.“
Chlapci byli na místě ještě před stanovenou dobou setkání. Seděli ve stínu a čekali. Duchové si šeptali v šelestícím listí, strašidla se ukrývala v temných koutech, z dálky se ozýval nářek velkého psa, na nějž z koruny stromů odpovídala sova. Po nějaké době hoši usoudili, že nadešla půlnoc. Podle stínu větve si označili místo a začali kopat. Srdce jim poskočilo pokaždé, když krumpáč o něco zavadil. Ale vždy to byl buď kámen, nebo kus dřeva.
Nakonec Tom řekl: „K ničemu to nevede, Hucku, nic nenajdeme. Určili jsme čas jenom od oka.“
Huck upustil lopatu. „Máš pravdu, necháme toho. Navíc mám pocit, jako by pořád něco stálo za mnou. Bojím se obrátit, protože třeba tam jsou strašidla.“
„Já taky, Hucku. Taky skoro vždycky, když lidi zakopávají pod strom poklad, k tomu dávají mrtvého muže, aby jim to hlídal.“
„Propána! Tome, nerad se ochomýtám tam, kde jsou mrtví lidé.“
„Já si s nimi taky nechci nic začínat. Co kdyby ten zdejší vystrčil lebku a něco řekl!“
(M. Twain, Dobrodružství Toma Sawyera, upraveno)
TEXT 2
Zvukomalba – zvuk slova nebo slovního spojení napodobuje skutečný zvuk, který vydává nějaký tvor nebo věc, o nichž se mluví: např. mňoukat (slovo připomíná zvuk, který vydává kočka); na topole podle skal zelený mužík zatleskal (úsek textu připomíná tleskání).
Ve které z následujících dvojic slov je stejný významový vztah jako ve dvojici slov KRUMPÁČ – LOPATA?
TEXT 1
V životě každého chlapce nadejde jednou okamžik, kdy ho uchvátí touha vykopávat poklady. Tato touha posedla jednoho dne Toma. Jediný ze všech Tomových kamarádů, který s ním do toho šel, byl Huck Finn.
„Hucku, prý když chce člověk najít poklad, musí zjistit, kam přesně o půlnoci při měsíci padá stín větve, a tam potom musí začít kopat. Zkusíme to s tamhletím uschlým stromem na kopci. Sejdeme se tam v půl dvanácté.“
Chlapci byli na místě ještě před stanovenou dobou setkání. Seděli ve stínu a čekali. Duchové si šeptali v šelestícím listí, strašidla se ukrývala v temných koutech, z dálky se ozýval nářek velkého psa, na nějž z koruny stromů odpovídala sova. Po nějaké době hoši usoudili, že nadešla půlnoc. Podle stínu větve si označili místo a začali kopat. Srdce jim poskočilo pokaždé, když krumpáč o něco zavadil. Ale vždy to byl buď kámen, nebo kus dřeva.
Nakonec Tom řekl: „K ničemu to nevede, Hucku, nic nenajdeme. Určili jsme čas jenom od oka.“
Huck upustil lopatu. „Máš pravdu, necháme toho. Navíc mám pocit, jako by pořád něco stálo za mnou. Bojím se obrátit, protože třeba tam jsou strašidla.“
„Já taky, Hucku. Taky skoro vždycky, když lidi zakopávají pod strom poklad, k tomu dávají mrtvého muže, aby jim to hlídal.“
„Propána! Tome, nerad se ochomýtám tam, kde jsou mrtví lidé.“
„Já si s nimi taky nechci nic začínat. Co kdyby ten zdejší vystrčil lebku a něco řekl!“
(M. Twain, Dobrodružství Toma Sawyera, upraveno)
TEXT 2
Zvukomalba – zvuk slova nebo slovního spojení napodobuje skutečný zvuk, který vydává nějaký tvor nebo věc, o nichž se mluví: např. mňoukat (slovo připomíná zvuk, který vydává kočka); na topole podle skal zelený mužík zatleskal (úsek textu připomíná tleskání).
Kterým z následujících slov lze nahradit slovo STANOVENÝ tak, aby význam TEXTU 1 zůstal zachován?
(Posuzované slovo je v TEXTU 1 podtrženo.)
TEXT 1
V životě každého chlapce nadejde jednou okamžik, kdy ho uchvátí touha vykopávat poklady. Tato touha posedla jednoho dne Toma. Jediný ze všech Tomových kamarádů, který s ním do toho šel, byl Huck Finn.
„Hucku, prý když chce člověk najít poklad, musí zjistit, kam přesně o půlnoci při měsíci padá stín větve, a tam potom musí začít kopat. Zkusíme to s tamhletím uschlým stromem na kopci. Sejdeme se tam v půl dvanácté.“
Chlapci byli na místě ještě před stanovenou dobou setkání. Seděli ve stínu a čekali. Duchové si šeptali v šelestícím listí, strašidla se ukrývala v temných koutech, z dálky se ozýval nářek velkého psa, na nějž z koruny stromů odpovídala sova. Po nějaké době hoši usoudili, že nadešla půlnoc. Podle stínu větve si označili místo a začali kopat. Srdce jim poskočilo pokaždé, když krumpáč o něco zavadil. Ale vždy to byl buď kámen, nebo kus dřeva.
Nakonec Tom řekl: „K ničemu to nevede, Hucku, nic nenajdeme. Určili jsme čas jenom od oka.“
Huck upustil lopatu. „Máš pravdu, necháme toho. Navíc mám pocit, jako by pořád něco stálo za mnou. Bojím se obrátit, protože třeba tam jsou strašidla.“
„Já taky, Hucku. Taky skoro vždycky, když lidi zakopávají pod strom poklad, k tomu dávají mrtvého muže, aby jim to hlídal.“
„Propána! Tome, nerad se ochomýtám tam, kde jsou mrtví lidé.“
„Já si s nimi taky nechci nic začínat. Co kdyby ten zdejší vystrčil lebku a něco řekl!“
(M. Twain, Dobrodružství Toma Sawyera, upraveno)
TEXT 2
Zvukomalba – zvuk slova nebo slovního spojení napodobuje skutečný zvuk, který vydává nějaký tvor nebo věc, o nichž se mluví: např. mňoukat (slovo připomíná zvuk, který vydává kočka); na topole podle skal zelený mužík zatleskal (úsek textu připomíná tleskání).
Která z následujících možností není souvětí?
TEXT 1
V životě každého chlapce nadejde jednou okamžik, kdy ho uchvátí touha vykopávat poklady. Tato touha posedla jednoho dne Toma. Jediný ze všech Tomových kamarádů, který s ním do toho šel, byl Huck Finn.
„Hucku, prý když chce člověk najít poklad, musí zjistit, kam přesně o půlnoci při měsíci padá stín větve, a tam potom musí začít kopat. Zkusíme to s tamhletím uschlým stromem na kopci. Sejdeme se tam v půl dvanácté.“
Chlapci byli na místě ještě před stanovenou dobou setkání. Seděli ve stínu a čekali. Duchové si šeptali v šelestícím listí, strašidla se ukrývala v temných koutech, z dálky se ozýval nářek velkého psa, na nějž z koruny stromů odpovídala sova. Po nějaké době hoši usoudili, že nadešla půlnoc. Podle stínu větve si označili místo a začali kopat. Srdce jim poskočilo pokaždé, když krumpáč o něco zavadil. Ale vždy to byl buď kámen, nebo kus dřeva.
Nakonec Tom řekl: „K ničemu to nevede, Hucku, nic nenajdeme. Určili jsme čas jenom od oka.“
Huck upustil lopatu. „Máš pravdu, necháme toho. Navíc mám pocit, jako by pořád něco stálo za mnou. Bojím se obrátit, protože třeba tam jsou strašidla.“
„Já taky, Hucku. Taky skoro vždycky, když lidi zakopávají pod strom poklad, k tomu dávají mrtvého muže, aby jim to hlídal.“
„Propána! Tome, nerad se ochomýtám tam, kde jsou mrtví lidé.“
„Já si s nimi taky nechci nic začínat. Co kdyby ten zdejší vystrčil lebku a něco řekl!“
(M. Twain, Dobrodružství Toma Sawyera, upraveno)
TEXT 2
Zvukomalba – zvuk slova nebo slovního spojení napodobuje skutečný zvuk, který vydává nějaký tvor nebo věc, o nichž se mluví: např. mňoukat (slovo připomíná zvuk, který vydává kočka); na topole podle skal zelený mužík zatleskal (úsek textu připomíná tleskání).
Rozhodněte o každém z následujících úseků TEXTU 1, zda se v něm uplatňuje zvukomalba (A), nebo ne (N):
Při řešení úlohy vycházejte z definice v TEXTU 2.
24.1 z koruny stromů odpovídala sova
24.2 duchové si šeptali v šelestícím listí
24.3 z dálky se ozýval nářek velkého psa
24.4 strašidla se ukrývala v temných koutech
Na každé vynechané místo (∗∗∗∗∗) v příslovích doplňte příslušné slovo:
25.1 Hanka je velmi upřímná, každému vždy řekne, co si myslí. Platí pro ni: Co na srdci, to na ∗∗∗∗∗.
25.2 Doma jsem řekl, že stoprocentně vyhraju matematickou olympiádu. Maminka odvětila: Neříkej hop, dokud ∗∗∗∗∗.
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (26.1–26.4) odpovídající popis (A–F):
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
26.1
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (26.1–26.4) odpovídající popis (A–F):
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
26.1
26.2
26.3
26.4
Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je napsána pravopisně správně (A), nebo ne (N):
27.1 Rodiče my koupili nové lyže a blýskavé sportovní brýle.
27.2 Chlapci v dílně opilovali kus desky a vyrobyli úžasné krmítko.
27.3 Oba vzpomínali na zajímavý výlet i na neobyčejného průvodce.
27.4 Petr míval na vysvědčení většinou vyznamenání a byl na to pyšný.
Prodám sochu mistra Yody v životní velikosti. Měří 89 cm, její hmotnost je 25 kg. Má skvělé detaily, zejména obličej je dokonale propracovaný. Zvukové efekty světelného meče vás okouzlí. Socha je unikátní, vyrobeno bylo pouze několik stovek kusů. V případě zájmu mě kontaktujte prostřednictvím e-mailu.
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Napište podstatné jméno zdrobnělé rodu středního, které je příbuzné se slovem SVĚTELNÝ a zároveň se skloňuje podle vzoru MĚSTO.
Prodám sochu mistra Yody v životní velikosti. Měří 89 cm, její hmotnost je 25 kg. Má skvělé detaily, zejména obličej je dokonale propracovaný. Zvukové efekty světelného meče vás okouzlí. Socha je unikátní, vyrobeno bylo pouze několik stovek kusů. V případě zájmu mě kontaktujte prostřednictvím e-mailu.
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Výchozí text je doslovný přepis celého inzerátu otištěného v novinách, chybí v něm však některé údaje. Která z následujících možností uvádí dva nejpodstatnější?
Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?