7. ročník · 2. řádný termín 2024 · Porozumění uměleckému textu
TEXT 1
(1) Už vím, dám dopis na zrcadlo
či do košíčku na šití,
však žel dosud mě nenapadlo,
co psát, jak dopis začíti.
(2) Maminko moje milovaná –
a v zubech konec násadky,
přemýšlím; stránka nedopsaná
čeká a čeká na řádky –
(3) přeji Ti dnes v den Tvého svátku
– ve slově Tvého velké T –
no vida, už mám druhou řádku
a pokračuji ve větě:
(4) štěstí – po t se píše ě –
a zdraví – a pak selhává
už nadobro má fantazie,
tak přízemní a kulhavá.
(5) A trhám papír, muchlaje ho
– maminka stojí nad válem
a chystá něco voňavého –
tu v odhodlání zoufalém
(6) přibíhám k ní, tiskne mě k sobě,
očima mlčky ptá se mě.
Pak zamoučněné ruce obě
zvedly mě rychle ze země.
(J. Seifert, První dopis mamince, upraveno)
TEXT 2
Epanastrofa: opakování téhož slova nebo slovního spojení z konce jednoho verše na začátku bezprostředně následujícího verše.
Epizeuxis: opakování téhož slova nebo slovního spojení v rámci jednoho verše.
Co bylo napsáno v dopise, o němž se píše v TEXTU 1?