7. ročník · 2. řádný termín 2018 · Literatura
TEXT 1
(1)
Vandrovali hudci,
dva pěkní mládenci.
Řek jeden druhému,
bratr bratru svému:
„Slyšíš, milý bratře,
znám já dřevo krásné.
Dřevo javorové,
na housličky dobré.
Dřevo podetněme,
houslí nadělejme.
Houslí mně a tobě,
ať zahrajem sobě.“
Když ponejprv ťali,
dřevo zavzdychalo.
Když podruhé ťali,
krev se vyprýštila.
Když potřetí ťali,
dřevo promluvilo:
(2)
„Nesekejte, hudci,
vy pěkní mládenci!
Vždyť já nejsem dřevo,
já jsem krev a tělo.
Jsem pěkná děvečka
tu z toho městečka.
Matka mě zaklela,
když jsem vodu brala,
vodu když jsem brala
a s milým postála,
abych zdřevěněla
a javorem byla.
Javorem vysokým
s tím listem širokým.
Jděte, hudci, jděte,
mé matce zahrejte,
zahrejte u dveří
o té její dceři.“
Hudci počnou hráti
a matka plakati.
„Nehrejte mně, hudci,
vy pěkní mládenci!
Nic vy mi nehrejte,
v srdce nebodejte.
Dosti já hoře mám,
když dceru svou nemám.
Přenešťastná máti,
co proklíná děti!“
(česká lidová píseň)
TEXT 2
Epifora – opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Epanastrofa – opakování stejného slova na konci jednoho a na začátku bezprostředně následujícího verše.
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (A), nebo ne (N):
4.1 Text je próza.
4.2 V první části textu začíná celkem devět veršů jednoslabičným slovem.
4.3 V druhé části textu končí každý verš buď dvouslabičným slovem, nebo tříslabičným slovem.
4.4 Ve druhé části textu se vždy rýmuje sudý verš s bezprostředně následujícím veršem.