Úloha 21 - český jazyk

(1) Koně elfů znepokojeně zafrkali a pohodili hlavou. Všichni tři jezdci ztuhli, očima přelétli ze strany na stranu, pak prudce otočili svá zvířata a vyrazili pryč.

(2) Elfka uháněla kupředu a zanechala dvojici strážců daleko za sebou. Urgalové vystoupili ze skrýší a okamžitě vystřelili proud černých šípů. Stín, který se dosud před elfy ukrýval, vyskočil znenadání zpoza stromu, zdvihl pravou ruku a vykřikl: „Garjzla – světlo!“

(3) Z dlaně mu vyšlehl rudý blesk, osvítil stromy krvavě červeným světlem a zasáhl koně elfky. Zvíře se s pronikavým zařičením skácelo po hlavě k zemi. Elfka z něj neuvěřitelně rychle seskočila a zlehka přistála na zemi.

(4) Černé smrtící šípy urgalů zasáhly oba elfy téměř okamžitě. Spadli z nádherných koní a krev se smísila s prachem. Když se k nim urgalové rozeběhli, Stín je zarazil: „Za ní! Tu chci!“

(5) Když elfka uviděla své společníky mrtvé, ze rtů se jí vydral zoufalý výkřik. Udělala krok směrem k nim, pak proklela nepřítele a vběhla do lesa. Stín vyšplhal na strmou žulovou skálu, která se tyčila nad lesem. Zvedl ruku a pronesl: „Böetq istalri!“ A kus lesa se okamžitě topil v plamenech. Stín postupně zapaloval jednu část lesa za druhou, dokud kolem místa přepadení nevznikl asi třímílový ohnivý kruh. Vypadalo to, jako by si stromy nasadily rozžhavenou korunu. S uspokojením dával pozor, aby kruh někde náhodou neuhasl.

(Ch. Paolini, Eragon, upraveno)