5. ročník · 2. náhradní termín 2026 · Textová návaznost
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly.
„Vem si nějaký pořádný, to bílý je takovej chcípáček,“ řekne táta, ale já už to bílý držím v náručí. Neseme ho zabalený v dece. Na chvilku ho pustíme i na zem. Bílý štěně na zasněžený cestě.
Čekám na tátu před domem. Zatím si hraju s dvojčaty. Trefím Ninu sněhovou koulí do obličeje, ale ne schválně. Mamka mě naštvaně honí po zahradě. Pak se ve dveřích objeví táta. Malá Julie se rozbrečí, že chce s náma.
Podle táty je totiž zbytečný platit za autobus, když je to pár kilometrů. Hájenka je až na konci vesnice. Na dvoře štěkají dva velký psi a dva jezevčíci.
Táta to ale rázně odmítne: „Neexistuje. Nebudu s sebou tahat kočárek.“ Pak zamíří k brance a já utíkám za ním. Do vedlejší vesnice jdeme lesem.
Uvnitř domu je normální vlčák, to je matka těch štěňat. Sedm štěňat je hnědých a jedno je bílý. Všechny jsou skvělý, ale já už vím, který chci.
Bojím se, aby neuteklo, když nemám vodítko. Radši ho zase zvednu. Když dorazíme domů, máma řekne: „Pěknej psík.“ Pojmenuju ho Snížek.
(P. Soukupová: Kdo zabil Snížka?; upraveno)