5. ročník · 2. náhradní termín 2026 · Slovní druhy
(1) Malý velbloud jednou v poušti
spatřil palmy, vodu, houští.
Hned se pustil za nimi,
běžel celé hodiny.
(2) Nepomyslel na potíže.
Místo aby byly blíže,
jsou teď palmy mnohem dál.
V poledne to velbloud vzdal.
Kam dohlédne, holé skály.
Velbloud fňuká, slunce pálí,
dlouhé nožky těžce vleče,
hlava bolí, v zádech křeče,
strašlivě mu kručí v bříšku.
A tu náhle potká lišku.
„Ztratil jsem se, hledám mámu –
nevidělas karavanu?
Nesli pytle s vanilkou.“
(3) „Ti tu byli před chvilkou!
Už jsou támhle, u těch skal.“
Plakal, anebo se smál?
Velbloud běžel ze všech sil.
Za kopcem je dohonil.
Šťastně našel mámu s tátou,
dostal pusu chundelatou,
napil se a najedl.
Styděl se, co provedl.
(4) Když konečně došli domů
k stanům pod korunou stromu,
rodiče se usmívali:
„Palmy, voda kdesi v dáli?
Tahle země neznámá
byla fata morgána –
jenom přelud, zrcadlení.
Honils to, co vlastně není!“
Vysvětlivka: karavana – skupina obchodníků a zvířat cestující pouští
(A. Šotolová: Fata morgána; upraveno)
Tvrzení: Tento výraz je ve výchozím textu příslovcem, ale v jiném textu může být ohebným slovem.
Pro které výrazy podtržené ve výchozím textu platí výše uvedené tvrzení?