9. ročník · 2. řádný termín 2023 · 30 úloh
TEXT 1
(1)
Když se hvězdy vyrojily,
měsíc byl jak šátek bílý,
ztichla celá ves.
Za oknem už světlo zhaslo,
jiné, bledší, padá na sklo
a jen někde v chlévě řinčel
řetěz o řetěz.
(2)
Snům se nikdo neubrání.
Chlapec snil, snil bez ustání,
měsíc svítil mu –
ruce v klíně, v zamyšlení
bloudil, sedě na kameni,
zemí, kterou neuviděl
nikdy ve filmu.
(3)
Hvězdy svítí vyčítavě,
co všechno měl tenkrát v hlavě,
čím vším býti chtěl.
Už se loučil s rodným krajem,
chtěl lovit zvěř asagajem,
chtěl se státi námořníkem
rychlých karavel.
(4)
Pro perlu se spustil ke dnu,
chce mamince přinést jednu,
viděl led a sníh.
Choulil se do teplých koží,
v moři spatřil hlavu mroží,
svítily mu jiné hvězdy,
neznal žádnou z nich.
(5)
Přešly roky, den se chýlí,
měsíc je jak šátek bílý,
ztichla celá ves.
Za oknem už světlo zhaslo,
jiné, bledší, padá na sklo
a jen někde v chlévě řinčí
řetěz o řetěz.
Vysvětlivky: asagaj – africký oštěp; karavela – typ plachetnice
(J. Seifert, Chlapec a hvězdy)
TEXT 2
Epizeuxis – opakování téhož slova / slovního spojení bezprostředně za sebou v rámci jednoho verše.
Anafora – opakování téhož slova / slovního spojení na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Tvrzení č. 1: Před rodným domem snícího chlapce stojí chlév.
Tvrzení č. 2: Chlapec se v jednom ze svých snů přikryl mroží kůží.
Odpovídá alespoň některé z výše uvedených tvrzení TEXTU 1?
TEXT 1
(1)
Když se hvězdy vyrojily,
měsíc byl jak šátek bílý,
ztichla celá ves.
Za oknem už světlo zhaslo,
jiné, bledší, padá na sklo
a jen někde v chlévě řinčel
řetěz o řetěz.
(2)
Snům se nikdo neubrání.
Chlapec snil, snil bez ustání,
měsíc svítil mu –
ruce v klíně, v zamyšlení
bloudil, sedě na kameni,
zemí, kterou neuviděl
nikdy ve filmu.
(3)
Hvězdy svítí vyčítavě,
co všechno měl tenkrát v hlavě,
čím vším býti chtěl.
Už se loučil s rodným krajem,
chtěl lovit zvěř asagajem,
chtěl se státi námořníkem
rychlých karavel.
(4)
Pro perlu se spustil ke dnu,
chce mamince přinést jednu,
viděl led a sníh.
Choulil se do teplých koží,
v moři spatřil hlavu mroží,
svítily mu jiné hvězdy,
neznal žádnou z nich.
(5)
Přešly roky, den se chýlí,
měsíc je jak šátek bílý,
ztichla celá ves.
Za oknem už světlo zhaslo,
jiné, bledší, padá na sklo
a jen někde v chlévě řinčí
řetěz o řetěz.
Vysvětlivky: asagaj – africký oštěp; karavela – typ plachetnice
(J. Seifert, Chlapec a hvězdy)
TEXT 2
Epizeuxis – opakování téhož slova / slovního spojení bezprostředně za sebou v rámci jednoho verše.
Anafora – opakování téhož slova / slovního spojení na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Tvar sedě je v TEXTU 1 vyznačen tučně.)
TEXT 1
(1)
Když se hvězdy vyrojily,
měsíc byl jak šátek bílý,
ztichla celá ves.
Za oknem už světlo zhaslo,
jiné, bledší, padá na sklo
a jen někde v chlévě řinčel
řetěz o řetěz.
(2)
Snům se nikdo neubrání.
Chlapec snil, snil bez ustání,
měsíc svítil mu –
ruce v klíně, v zamyšlení
bloudil, sedě na kameni,
zemí, kterou neuviděl
nikdy ve filmu.
(3)
Hvězdy svítí vyčítavě,
co všechno měl tenkrát v hlavě,
čím vším býti chtěl.
Už se loučil s rodným krajem,
chtěl lovit zvěř asagajem,
chtěl se státi námořníkem
rychlých karavel.
(4)
Pro perlu se spustil ke dnu,
chce mamince přinést jednu,
viděl led a sníh.
Choulil se do teplých koží,
v moři spatřil hlavu mroží,
svítily mu jiné hvězdy,
neznal žádnou z nich.
(5)
Přešly roky, den se chýlí,
měsíc je jak šátek bílý,
ztichla celá ves.
Za oknem už světlo zhaslo,
jiné, bledší, padá na sklo
a jen někde v chlévě řinčí
řetěz o řetěz.
Vysvětlivky: asagaj – africký oštěp; karavela – typ plachetnice
(J. Seifert, Chlapec a hvězdy)
TEXT 2
Epizeuxis – opakování téhož slova / slovního spojení bezprostředně za sebou v rámci jednoho verše.
Anafora – opakování téhož slova / slovního spojení na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.)
TEXT 1
(1)
Když se hvězdy vyrojily,
měsíc byl jak šátek bílý,
ztichla celá ves.
Za oknem už světlo zhaslo,
jiné, bledší, padá na sklo
a jen někde v chlévě řinčel
řetěz o řetěz.
(2)
Snům se nikdo neubrání.
Chlapec snil, snil bez ustání,
měsíc svítil mu –
ruce v klíně, v zamyšlení
bloudil, sedě na kameni,
zemí, kterou neuviděl
nikdy ve filmu.
(3)
Hvězdy svítí vyčítavě,
co všechno měl tenkrát v hlavě,
čím vším býti chtěl.
Už se loučil s rodným krajem,
chtěl lovit zvěř asagajem,
chtěl se státi námořníkem
rychlých karavel.
(4)
Pro perlu se spustil ke dnu,
chce mamince přinést jednu,
viděl led a sníh.
Choulil se do teplých koží,
v moři spatřil hlavu mroží,
svítily mu jiné hvězdy,
neznal žádnou z nich.
(5)
Přešly roky, den se chýlí,
měsíc je jak šátek bílý,
ztichla celá ves.
Za oknem už světlo zhaslo,
jiné, bledší, padá na sklo
a jen někde v chlévě řinčí
řetěz o řetěz.
Vysvětlivky: asagaj – africký oštěp; karavela – typ plachetnice
(J. Seifert, Chlapec a hvězdy)
TEXT 2
Epizeuxis – opakování téhož slova / slovního spojení bezprostředně za sebou v rámci jednoho verše.
Anafora – opakování téhož slova / slovního spojení na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Ve verši ztichla celá ves není sdělovaná skutečnost vyjádřena přímo, ale pomocí přenesení významu. Ve které z následujících vět dochází k přenesení významu nejpodobnějším způsobem jako v uvedeném verši?
Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
Přiřaďte k jednotlivým souvětím (6.1–6.3) druh věty vedlejší (A–E), která se v daném souvětí vyskytuje.
(Žádnou možnost z nabídky A–E nelze přiřadit víckrát než jednou.)
6.1 Zeptej se raději na cestu, ať se stále nemotáme v kruhu.
6.2 Než rodiče přijdou z práce, pokusím se připravit dobrou večeři.
6.3 Poněvadž jsme vyrazili na nádraží s předstihem, stihli jsme dřívější vlak.
(1) Na jihozápadě Slovinska se nachází Predjamský hrad, největší jeskynní hrad na světě. Pojmenován byl podle své polohy: slovinské slovo jama označuje jeskyni, jde tedy doslova o hrad před jeskyní. Unikátní památka, jejíž zadní část je vytesána do skalního masivu, totiž stojí hned u vstupu do rozsáhlého jeskynního komplexu.
První písemná zmínka o Predjamském hradu pochází ze středověku, konkrétně z roku 1274. Po staletí hrad poskytoval bezpečné útočiště. Kvůli své poloze byl takřka nedobytný, navíc v jeskyních pod ním se nacházely tajné chodby, jimiž bylo možné dostat se do blízkého města a přinést odtud na hrad zásoby potravin. Díky tomu obyvatelé hradu při obléhání netrpěli hlady. Někteří dobyvatelé sice zkoušeli otrávit říčku Lokvu a tím hrad odříznout od životně důležité vody, na Predjamské ale nevyzráli. Ve vlhkých jeskyních totiž bylo vody dost.
(2) V 15. století našel na hradě azyl loupeživý rytíř Erasmus. Záhy začali sídlo obléhat vojáci, zločinec si byl ale natolik jistý nedobytností hradu, že se jim nepokrytě vysmíval: například jim po sluhovi posílal čerstvé jídlo. Hrad se tehdy podařilo dobýt po více než ročním obléhání, ale údajně jen kvůli lidské chamtivosti. Vojáci prý podplatili sluhu, aby jim prozradil, jak do hradu proniknout. Erasma každopádně stihl spravedlivý trest.
(3) Na přelomu 16. a 17. století bylo majestátní sídlo přestavěno. Původní stavba nenávratně zmizela za novými zdmi a Predjamský hrad získal svou současnou podobu. Během své existence vystřídal několik majitelů ze šlechtických rodů, po skončení druhé světové války přešel do vlastnictví státu.
Tuzemské i zahraniční turisty dnes láká prohlídka vstupní věže či zdejšího muzea, poodhalujícího kouzlo středověku. Vyhledávané jsou také exkurze do krápníkové jeskyně, která se rozkládá přímo pod hradem. Úsek jeskynního komplexu přístupný veřejnosti je dlouhý 700 metrů.
(www.idnes.cz; zoom.iprima.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
7.1 Délka jeskynního komplexu, který se nachází pod Predjamským hradem, je 700 metrů.
7.2 Slovinské slovo jama, které má význam jeskyně, vzniklo z pojmenování označujícího Predjamský hrad.
7.3 Stavba Predjamského hradu, unikátní středověké památky na jihozápadě Slovinska, byla zahájena v roce 1274.
7.4 Tajné chodby, nacházející se v jeskyních pod Predjamským hradem, umožňovaly přinést do hradu potraviny z nedalekého města.
(1) Na jihozápadě Slovinska se nachází Predjamský hrad, největší jeskynní hrad na světě. Pojmenován byl podle své polohy: slovinské slovo jama označuje jeskyni, jde tedy doslova o hrad před jeskyní. Unikátní památka, jejíž zadní část je vytesána do skalního masivu, totiž stojí hned u vstupu do rozsáhlého jeskynního komplexu.
První písemná zmínka o Predjamském hradu pochází ze středověku, konkrétně z roku 1274. Po staletí hrad poskytoval bezpečné útočiště. Kvůli své poloze byl takřka nedobytný, navíc v jeskyních pod ním se nacházely tajné chodby, jimiž bylo možné dostat se do blízkého města a přinést odtud na hrad zásoby potravin. Díky tomu obyvatelé hradu při obléhání netrpěli hlady. Někteří dobyvatelé sice zkoušeli otrávit říčku Lokvu a tím hrad odříznout od životně důležité vody, na Predjamské ale nevyzráli. Ve vlhkých jeskyních totiž bylo vody dost.
(2) V 15. století našel na hradě azyl loupeživý rytíř Erasmus. Záhy začali sídlo obléhat vojáci, zločinec si byl ale natolik jistý nedobytností hradu, že se jim nepokrytě vysmíval: například jim po sluhovi posílal čerstvé jídlo. Hrad se tehdy podařilo dobýt po více než ročním obléhání, ale údajně jen kvůli lidské chamtivosti. Vojáci prý podplatili sluhu, aby jim prozradil, jak do hradu proniknout. Erasma každopádně stihl spravedlivý trest.
(3) Na přelomu 16. a 17. století bylo majestátní sídlo přestavěno. Původní stavba nenávratně zmizela za novými zdmi a Predjamský hrad získal svou současnou podobu. Během své existence vystřídal několik majitelů ze šlechtických rodů, po skončení druhé světové války přešel do vlastnictví státu.
Tuzemské i zahraniční turisty dnes láká prohlídka vstupní věže či zdejšího muzea, poodhalujícího kouzlo středověku. Vyhledávané jsou také exkurze do krápníkové jeskyně, která se rozkládá přímo pod hradem. Úsek jeskynního komplexu přístupný veřejnosti je dlouhý 700 metrů.
(www.idnes.cz; zoom.iprima.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o druhé části výchozího textu je pravdivé?
(1) Na jihozápadě Slovinska se nachází Predjamský hrad, největší jeskynní hrad na světě. Pojmenován byl podle své polohy: slovinské slovo jama označuje jeskyni, jde tedy doslova o hrad před jeskyní. Unikátní památka, jejíž zadní část je vytesána do skalního masivu, totiž stojí hned u vstupu do rozsáhlého jeskynního komplexu.
První písemná zmínka o Predjamském hradu pochází ze středověku, konkrétně z roku 1274. Po staletí hrad poskytoval bezpečné útočiště. Kvůli své poloze byl takřka nedobytný, navíc v jeskyních pod ním se nacházely tajné chodby, jimiž bylo možné dostat se do blízkého města a přinést odtud na hrad zásoby potravin. Díky tomu obyvatelé hradu při obléhání netrpěli hlady. Někteří dobyvatelé sice zkoušeli otrávit říčku Lokvu a tím hrad odříznout od životně důležité vody, na Predjamské ale nevyzráli. Ve vlhkých jeskyních totiž bylo vody dost.
(2) V 15. století našel na hradě azyl loupeživý rytíř Erasmus. Záhy začali sídlo obléhat vojáci, zločinec si byl ale natolik jistý nedobytností hradu, že se jim nepokrytě vysmíval: například jim po sluhovi posílal čerstvé jídlo. Hrad se tehdy podařilo dobýt po více než ročním obléhání, ale údajně jen kvůli lidské chamtivosti. Vojáci prý podplatili sluhu, aby jim prozradil, jak do hradu proniknout. Erasma každopádně stihl spravedlivý trest.
(3) Na přelomu 16. a 17. století bylo majestátní sídlo přestavěno. Původní stavba nenávratně zmizela za novými zdmi a Predjamský hrad získal svou současnou podobu. Během své existence vystřídal několik majitelů ze šlechtických rodů, po skončení druhé světové války přešel do vlastnictví státu.
Tuzemské i zahraniční turisty dnes láká prohlídka vstupní věže či zdejšího muzea, poodhalujícího kouzlo středověku. Vyhledávané jsou také exkurze do krápníkové jeskyně, která se rozkládá přímo pod hradem. Úsek jeskynního komplexu přístupný veřejnosti je dlouhý 700 metrů.
(www.idnes.cz; zoom.iprima.cz, upraveno)
Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež nelze v kontextu výchozího textu považovat za synonyma?
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
(1) Na jihozápadě Slovinska se nachází Predjamský hrad, největší jeskynní hrad na světě. Pojmenován byl podle své polohy: slovinské slovo jama označuje jeskyni, jde tedy doslova o hrad před jeskyní. Unikátní památka, jejíž zadní část je vytesána do skalního masivu, totiž stojí hned u vstupu do rozsáhlého jeskynního komplexu.
První písemná zmínka o Predjamském hradu pochází ze středověku, konkrétně z roku 1274. Po staletí hrad poskytoval bezpečné útočiště. Kvůli své poloze byl takřka nedobytný, navíc v jeskyních pod ním se nacházely tajné chodby, jimiž bylo možné dostat se do blízkého města a přinést odtud na hrad zásoby potravin. Díky tomu obyvatelé hradu při obléhání netrpěli hlady. Někteří dobyvatelé sice zkoušeli otrávit říčku Lokvu a tím hrad odříznout od životně důležité vody, na Predjamské ale nevyzráli. Ve vlhkých jeskyních totiž bylo vody dost.
(2) V 15. století našel na hradě azyl loupeživý rytíř Erasmus. Záhy začali sídlo obléhat vojáci, zločinec si byl ale natolik jistý nedobytností hradu, že se jim nepokrytě vysmíval: například jim po sluhovi posílal čerstvé jídlo. Hrad se tehdy podařilo dobýt po více než ročním obléhání, ale údajně jen kvůli lidské chamtivosti. Vojáci prý podplatili sluhu, aby jim prozradil, jak do hradu proniknout. Erasma každopádně stihl spravedlivý trest.
(3) Na přelomu 16. a 17. století bylo majestátní sídlo přestavěno. Původní stavba nenávratně zmizela za novými zdmi a Predjamský hrad získal svou současnou podobu. Během své existence vystřídal několik majitelů ze šlechtických rodů, po skončení druhé světové války přešel do vlastnictví státu.
Tuzemské i zahraniční turisty dnes láká prohlídka vstupní věže či zdejšího muzea, poodhalujícího kouzlo středověku. Vyhledávané jsou také exkurze do krápníkové jeskyně, která se rozkládá přímo pod hradem. Úsek jeskynního komplexu přístupný veřejnosti je dlouhý 700 metrů.
(www.idnes.cz; zoom.iprima.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o dvou slovech podtržených ve výchozím textu je pravdivé?
(1) Na jihozápadě Slovinska se nachází Predjamský hrad, největší jeskynní hrad na světě. Pojmenován byl podle své polohy: slovinské slovo jama označuje jeskyni, jde tedy doslova o hrad před jeskyní. Unikátní památka, jejíž zadní část je vytesána do skalního masivu, totiž stojí hned u vstupu do rozsáhlého jeskynního komplexu.
První písemná zmínka o Predjamském hradu pochází ze středověku, konkrétně z roku 1274. Po staletí hrad poskytoval bezpečné útočiště. Kvůli své poloze byl takřka nedobytný, navíc v jeskyních pod ním se nacházely tajné chodby, jimiž bylo možné dostat se do blízkého města a přinést odtud na hrad zásoby potravin. Díky tomu obyvatelé hradu při obléhání netrpěli hlady. Někteří dobyvatelé sice zkoušeli otrávit říčku Lokvu a tím hrad odříznout od životně důležité vody, na Predjamské ale nevyzráli. Ve vlhkých jeskyních totiž bylo vody dost.
(2) V 15. století našel na hradě azyl loupeživý rytíř Erasmus. Záhy začali sídlo obléhat vojáci, zločinec si byl ale natolik jistý nedobytností hradu, že se jim nepokrytě vysmíval: například jim po sluhovi posílal čerstvé jídlo. Hrad se tehdy podařilo dobýt po více než ročním obléhání, ale údajně jen kvůli lidské chamtivosti. Vojáci prý podplatili sluhu, aby jim prozradil, jak do hradu proniknout. Erasma každopádně stihl spravedlivý trest.
(3) Na přelomu 16. a 17. století bylo majestátní sídlo přestavěno. Původní stavba nenávratně zmizela za novými zdmi a Predjamský hrad získal svou současnou podobu. Během své existence vystřídal několik majitelů ze šlechtických rodů, po skončení druhé světové války přešel do vlastnictví státu.
Tuzemské i zahraniční turisty dnes láká prohlídka vstupní věže či zdejšího muzea, poodhalujícího kouzlo středověku. Vyhledávané jsou také exkurze do krápníkové jeskyně, která se rozkládá přímo pod hradem. Úsek jeskynního komplexu přístupný veřejnosti je dlouhý 700 metrů.
(www.idnes.cz; zoom.iprima.cz, upraveno)
Vypište ze třetí části výchozího textu tři podstatná jména, která jsou v textu užita ve 4. pádě.
Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného podstatného jména, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně správně (A), nebo ne (N).
12.1 Stezka, která se vinula po úbočí prudké stráně, byla za špatného počasí obtížně schůdná.
12.2 Radimovi starosti mě docela trápí, a proto mu vždy pozorně naslouchám, když se mi svěřuje.
12.3 Mezi jeho nejznámější filmy patří snímek o nesmělé dívce, která touží po lásce, ale nenachází ji.
12.4 Jestli nechce mít na svědomí rozpoutání další nepříjemné hádky, měl by rozhodně přestat s těmi jízlivími řečmi.
Ke každé z následujících podúloh (13.1 a 13.2) napište současné (tj. ne zastaralé) spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň není vlastním jménem.
13.1 Napište přídavné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem JÍST, skloňuje se podle vzoru MLADÝ a neobsahuje předponu.
13.2 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem BRANKA, skloňuje se podle vzoru SOUDCE a obsahuje předponu.
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
Po chvíli se mi konečně povedlo nohu vysvobodit ze sevření jeho ruky. Střemhlav jsem se hnala k východu. Přestože jsem pomalu získávala náskok, nezpomalovala jsem.
To ticho mě trochu uklidnilo. Rozhodla jsem se tedy, že se začnu zvolna sunout podél skalní stěny. Náhle se ozvalo mohutné šplouchnutí.
Kyle zavrčel, nicméně pořád mi svíral kotník. Táhla jsem se vpřed skoro ve vodorovném předklonu, při každém kroku mi hrozil další pád.
Byla jsem lapená v černé díře a východ z jeskyně hlídal Kyle. Navzdory neuvěřitelnému strachu jsem se snažila soustředit. Co se děje? Plíží se snad Kyle ke mně? Napínala jsem sluch, ale vůbec nic jsem neslyšela.
Jde ke mně přes jezírko, uvědomila jsem si. Musím utéct! Váhala jsem o vteřinu déle, než jsem měla. Silné prsty mě popadly za kotník. Svalila jsem se na zem, ale on naštěstí taky. S námahou jsem se zvedla.
Vtom o skálu třeskl kámen. Hodil ho po mně Kyle, aby mě zastavil. Koleno mi explodovalo bolestí. Spadla jsem a vzápětí už mě drtila tíha Kylova těla. Surově mi zatlačil hlavu pod hladinu. Nestihla jsem zatajit dech a vdechla jsem vodu. Cítila jsem, že ztrácím vědomí.
(S. Meyerová, Hostitel, upraveno)
V dubnu se uskutečnilo několik policejních akcí ∗∗∗∗∗ na neukázněné řidiče. Policisté se nejčastěji setkávali s přestupky ••••• nepozorností při řízení.
15.1 Napište náležitý spisovný tvar slova zaměřený, který patří na první vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu.
15.2 Napište náležitý spisovný tvar slova způsobený, který patří na druhé vynechané místo (•••••) ve výchozím textu.
(Po doplnění náležitého tvaru musí být příslušný větný celek gramaticky správný.)
„Když jsem nastoupila,“ řekla robopsycholožka Calvinová, „přidělili mi místo v budově, která stála tam, kde je dnes požární zbrojnice. Zbourali ji ještě dřív, než jste se narodil. V kanceláři jsem tehdy byla se třemi dalšími lidmi. Patřila mi polovička stolu. Všechny roboty jsme vyráběli v jediné budově. Tři roboty týdně. Kolik vám je?“
„Dvaatřicet,“ odvětil jsem.
„Vy jste tedy nezažil svět bez robotů. Víte, byly časy, kdy lidstvo stálo tváří v tvář vesmíru samo.“
(Vzhledem k povaze úlohy není zdroj výchozího textu uveden.)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?
Vypište z každé z následujících vět (17.1 a 17.2) základní skladební dvojici.
(Základní skladební dvojice musí být zapsány pravopisně správně.)
17.1 Podle pokynů majitelky hotelu byly pro návštěvnice připraveny lahodné zákusky rozličných tvarů.
17.2 Pod nápory prudkého větru se lámaly větve dubů i celé kmeny okolních borovic.
Únikové hry sice vznikly už před lety, přesto i v současnosti patří k favorytům volnočasových aktivit. Soukromé firmy nabízejí nesčetné množství variant, princip her je ovšem stále stejný. Pomocí důvtipu musíte během vymezené doby (zpravidla za hodinu) uniknout ze zamčené místnosti.
Jednou z oblíbených verzí je hra Zmizení, která vychází ze skutečného příběhu: z jednoho bytu za nevysvětlitelných okolností zmizely tři děti. Vy se proto stáváte detektivy a hledáte stopy, které by záhadu objasnily. V roli vyšetřovatelů luštíte důmyslné rébusy a hlavolami, musíte zdolat úsek ztřežený pohybovými čidly a přijít na způsob, jak přečíst vzkaz psaný neviditelným inkoustem. Za tajnými dveřmi pak objevíte bednu se sedmi visacími zámky, která skrývá rodinné tajemství. Podaří se vám zachránit oběti zločiného spiknutí? To je ve hvězdách. Zaručeně však prožijete chvíle plné napětí.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Slova zapište bezchybně ve stejném tvaru, ve kterém jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
TEXT 1
(1) Rita mi podává lístky. Jsou na nich obrázky věcí, za které se dají vyměnit: vejce, pecen chleba, červené kolečko představující plátek masa. Současné zákony totiž zakazují ženám číst. ∗∗∗∗∗
(2) „Offred, pohlídej si, aby ti dali čerstvý vejce,“ připomíná mi Rita.
Slibuju jí, že si na to dám pozor.
Odcházím z domu a čekám na rohu ulice. Směrem ke mně kráčí červená postava v bílém čepci – moje dvojče, můj odraz v zrcadle. Jmenuje se Ofglen. To je vše, co o ní vím. Je mou partnerkou teprve dva týdny. Nevím, co se stalo s tou předchozí. Jednoho dne prostě nepřišla a tahle ji nahradila.
„Požehnaný buď plod,“ pronáší obvyklý pozdrav.
„Kéž nás Pán vyslyší,“ odpovídám jako vždy.
(3) Jdeme spolu do centra. Služebnice jako my musí chodit jen ve dvojicích. Prý je to v zájmu naší bezpečnosti, ale to je nesmysl: už tak jsme chráněné ažaž. Dojdeme k zátarasu. Stojí tu dva muži v uniformách Strážců víry. Nejsou to skuteční vojáci, jsou určeni k rutinním prohlídkám a podřadným úkolům. Zasalutují nám. Musí se k nám chovat uctivě vzhledem k povaze naší služby. Zkontrolují nám průkazy a pak jdeme dál.
Na hlavní ulici je přece jen trochu živěji. Míjíme několik hospodyň v zelené, ženy chudých mužů oblečené v ošuntělých šatech s červeno-modro-zelenými pruhy a dvojice služebnic v červené. Modrou manželek velitelů na chodnících nespatříte. Jen v autech.
(4) V této části Gileádu jsou chodníky betonové. Vzpomínám na dřívější procházky městem. Vzpomínám na to, co jsem tehdy nosila: džíny, tenisky, triko. Vzpomínám na tu moc, kterou jsem měla nad vlastním životem. Tenkrát ještě ženy měly svobodu volby.
(M. Atwoodová, Příběh služebnice, upraveno)
TEXT 2
Věta typu A obsahuje podmět (ať už vyjádřený, či nevyjádřený) a přísudek, např. Na horách padá sníh. / Je smutný.
Věta typu B nemá podmět, např. Na horách sněží. / Je mu smutno.
Která z následujících možností patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) v TEXTU 1?
TEXT 1
(1) Rita mi podává lístky. Jsou na nich obrázky věcí, za které se dají vyměnit: vejce, pecen chleba, červené kolečko představující plátek masa. Současné zákony totiž zakazují ženám číst. ∗∗∗∗∗
(2) „Offred, pohlídej si, aby ti dali čerstvý vejce,“ připomíná mi Rita.
Slibuju jí, že si na to dám pozor.
Odcházím z domu a čekám na rohu ulice. Směrem ke mně kráčí červená postava v bílém čepci – moje dvojče, můj odraz v zrcadle. Jmenuje se Ofglen. To je vše, co o ní vím. Je mou partnerkou teprve dva týdny. Nevím, co se stalo s tou předchozí. Jednoho dne prostě nepřišla a tahle ji nahradila.
„Požehnaný buď plod,“ pronáší obvyklý pozdrav.
„Kéž nás Pán vyslyší,“ odpovídám jako vždy.
(3) Jdeme spolu do centra. Služebnice jako my musí chodit jen ve dvojicích. Prý je to v zájmu naší bezpečnosti, ale to je nesmysl: už tak jsme chráněné ažaž. Dojdeme k zátarasu. Stojí tu dva muži v uniformách Strážců víry. Nejsou to skuteční vojáci, jsou určeni k rutinním prohlídkám a podřadným úkolům. Zasalutují nám. Musí se k nám chovat uctivě vzhledem k povaze naší služby. Zkontrolují nám průkazy a pak jdeme dál.
Na hlavní ulici je přece jen trochu živěji. Míjíme několik hospodyň v zelené, ženy chudých mužů oblečené v ošuntělých šatech s červeno-modro-zelenými pruhy a dvojice služebnic v červené. Modrou manželek velitelů na chodnících nespatříte. Jen v autech.
(4) V této části Gileádu jsou chodníky betonové. Vzpomínám na dřívější procházky městem. Vzpomínám na to, co jsem tehdy nosila: džíny, tenisky, triko. Vzpomínám na tu moc, kterou jsem měla nad vlastním životem. Tenkrát ještě ženy měly svobodu volby.
(M. Atwoodová, Příběh služebnice, upraveno)
TEXT 2
Věta typu A obsahuje podmět (ať už vyjádřený, či nevyjádřený) a přísudek, např. Na horách padá sníh. / Je smutný.
Věta typu B nemá podmět, např. Na horách sněží. / Je mu smutno.
Které z následujících tvrzení o druhé části TEXTU 1 je pravdivé?
TEXT 1
(1) Rita mi podává lístky. Jsou na nich obrázky věcí, za které se dají vyměnit: vejce, pecen chleba, červené kolečko představující plátek masa. Současné zákony totiž zakazují ženám číst. ∗∗∗∗∗
(2) „Offred, pohlídej si, aby ti dali čerstvý vejce,“ připomíná mi Rita.
Slibuju jí, že si na to dám pozor.
Odcházím z domu a čekám na rohu ulice. Směrem ke mně kráčí červená postava v bílém čepci – moje dvojče, můj odraz v zrcadle. Jmenuje se Ofglen. To je vše, co o ní vím. Je mou partnerkou teprve dva týdny. Nevím, co se stalo s tou předchozí. Jednoho dne prostě nepřišla a tahle ji nahradila.
„Požehnaný buď plod,“ pronáší obvyklý pozdrav.
„Kéž nás Pán vyslyší,“ odpovídám jako vždy.
(3) Jdeme spolu do centra. Služebnice jako my musí chodit jen ve dvojicích. Prý je to v zájmu naší bezpečnosti, ale to je nesmysl: už tak jsme chráněné ažaž. Dojdeme k zátarasu. Stojí tu dva muži v uniformách Strážců víry. Nejsou to skuteční vojáci, jsou určeni k rutinním prohlídkám a podřadným úkolům. Zasalutují nám. Musí se k nám chovat uctivě vzhledem k povaze naší služby. Zkontrolují nám průkazy a pak jdeme dál.
Na hlavní ulici je přece jen trochu živěji. Míjíme několik hospodyň v zelené, ženy chudých mužů oblečené v ošuntělých šatech s červeno-modro-zelenými pruhy a dvojice služebnic v červené. Modrou manželek velitelů na chodnících nespatříte. Jen v autech.
(4) V této části Gileádu jsou chodníky betonové. Vzpomínám na dřívější procházky městem. Vzpomínám na to, co jsem tehdy nosila: džíny, tenisky, triko. Vzpomínám na tu moc, kterou jsem měla nad vlastním životem. Tenkrát ještě ženy měly svobodu volby.
(M. Atwoodová, Příběh služebnice, upraveno)
TEXT 2
Věta typu A obsahuje podmět (ať už vyjádřený, či nevyjádřený) a přísudek, např. Na horách padá sníh. / Je smutný.
Věta typu B nemá podmět, např. Na horách sněží. / Je mu smutno.
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
21.1 Na lístcích musely být místo příslušných slov obrázky potravin, protože Offred je negramotná.
21.2 Všechny ženy vyjma manželek velitelů musí kvůli své bezpečnosti chodit v ulicích Gileádu pouze ve dvojicích.
21.3 Offred a Ofglen prokázaly dvěma mužům přestrojeným za Strážce víry službu tím, že za ně udělaly podřadnou práci.
21.4 Offred zjistila, že má v Gileádu příbuznou, a proto před dvěma týdny požádala o to, aby se Ofglen stala její partnerkou.
TEXT 1
(1) Rita mi podává lístky. Jsou na nich obrázky věcí, za které se dají vyměnit: vejce, pecen chleba, červené kolečko představující plátek masa. Současné zákony totiž zakazují ženám číst. ∗∗∗∗∗
(2) „Offred, pohlídej si, aby ti dali čerstvý vejce,“ připomíná mi Rita.
Slibuju jí, že si na to dám pozor.
Odcházím z domu a čekám na rohu ulice. Směrem ke mně kráčí červená postava v bílém čepci – moje dvojče, můj odraz v zrcadle. Jmenuje se Ofglen. To je vše, co o ní vím. Je mou partnerkou teprve dva týdny. Nevím, co se stalo s tou předchozí. Jednoho dne prostě nepřišla a tahle ji nahradila.
„Požehnaný buď plod,“ pronáší obvyklý pozdrav.
„Kéž nás Pán vyslyší,“ odpovídám jako vždy.
(3) Jdeme spolu do centra. Služebnice jako my musí chodit jen ve dvojicích. Prý je to v zájmu naší bezpečnosti, ale to je nesmysl: už tak jsme chráněné ažaž. Dojdeme k zátarasu. Stojí tu dva muži v uniformách Strážců víry. Nejsou to skuteční vojáci, jsou určeni k rutinním prohlídkám a podřadným úkolům. Zasalutují nám. Musí se k nám chovat uctivě vzhledem k povaze naší služby. Zkontrolují nám průkazy a pak jdeme dál.
Na hlavní ulici je přece jen trochu živěji. Míjíme několik hospodyň v zelené, ženy chudých mužů oblečené v ošuntělých šatech s červeno-modro-zelenými pruhy a dvojice služebnic v červené. Modrou manželek velitelů na chodnících nespatříte. Jen v autech.
(4) V této části Gileádu jsou chodníky betonové. Vzpomínám na dřívější procházky městem. Vzpomínám na to, co jsem tehdy nosila: džíny, tenisky, triko. Vzpomínám na tu moc, kterou jsem měla nad vlastním životem. Tenkrát ještě ženy měly svobodu volby.
(M. Atwoodová, Příběh služebnice, upraveno)
TEXT 2
Věta typu A obsahuje podmět (ať už vyjádřený, či nevyjádřený) a přísudek, např. Na horách padá sníh. / Je smutný.
Věta typu B nemá podmět, např. Na horách sněží. / Je mu smutno.
Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež lze v kontextu TEXTU 1 považovat za antonyma?
(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)
TEXT 1
(1) Rita mi podává lístky. Jsou na nich obrázky věcí, za které se dají vyměnit: vejce, pecen chleba, červené kolečko představující plátek masa. Současné zákony totiž zakazují ženám číst. ∗∗∗∗∗
(2) „Offred, pohlídej si, aby ti dali čerstvý vejce,“ připomíná mi Rita.
Slibuju jí, že si na to dám pozor.
Odcházím z domu a čekám na rohu ulice. Směrem ke mně kráčí červená postava v bílém čepci – moje dvojče, můj odraz v zrcadle. Jmenuje se Ofglen. To je vše, co o ní vím. Je mou partnerkou teprve dva týdny. Nevím, co se stalo s tou předchozí. Jednoho dne prostě nepřišla a tahle ji nahradila.
„Požehnaný buď plod,“ pronáší obvyklý pozdrav.
„Kéž nás Pán vyslyší,“ odpovídám jako vždy.
(3) Jdeme spolu do centra. Služebnice jako my musí chodit jen ve dvojicích. Prý je to v zájmu naší bezpečnosti, ale to je nesmysl: už tak jsme chráněné ažaž. Dojdeme k zátarasu. Stojí tu dva muži v uniformách Strážců víry. Nejsou to skuteční vojáci, jsou určeni k rutinním prohlídkám a podřadným úkolům. Zasalutují nám. Musí se k nám chovat uctivě vzhledem k povaze naší služby. Zkontrolují nám průkazy a pak jdeme dál.
Na hlavní ulici je přece jen trochu živěji. Míjíme několik hospodyň v zelené, ženy chudých mužů oblečené v ošuntělých šatech s červeno-modro-zelenými pruhy a dvojice služebnic v červené. Modrou manželek velitelů na chodnících nespatříte. Jen v autech.
(4) V této části Gileádu jsou chodníky betonové. Vzpomínám na dřívější procházky městem. Vzpomínám na to, co jsem tehdy nosila: džíny, tenisky, triko. Vzpomínám na tu moc, kterou jsem měla nad vlastním životem. Tenkrát ještě ženy měly svobodu volby.
(M. Atwoodová, Příběh služebnice, upraveno)
TEXT 2
Věta typu A obsahuje podmět (ať už vyjádřený, či nevyjádřený) a přísudek, např. Na horách padá sníh. / Je smutný.
Věta typu B nemá podmět, např. Na horách sněží. / Je mu smutno.
Které z následujících tvrzení o dvou větách podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.)
Zjistil jsem, že Honza šikanuje sedmáky. Se spolužáky jsme se ihned začali radit, jak to budeme řešit. Jeden chtěl Honzovi promluvit do duše, druhý to chtěl oznámit naší třídní. Jen Petr podezřele mlčel a dělal, že tam není. Brzy jsem zjistil, proč se choval tak divně. ∗∗∗∗∗ – sám už dlouho šikanuje kluky ze sídliště.
Která z následujících možností obsahuje ustálené slovní spojení vystihující situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (∗∗∗∗∗) v textu?
(1) Když se mluví o přístrojích, které změnily svět, málokdo z vás si vzpomene na ledničku. Přitom jde zcela nepochybně o převratný vynález.
(2) Toho, že v chladu zůstávají potraviny déle čerstvé, si lidé všimli už dávno. K jejich chlazení zprvu používali led, to ale bylo při vyšších venkovních teplotách problematické. První efektivnější chladicí systém navrhl v roce 1805 Oliver Evans, ledničku však tento vynálezce nesestrojil. V polovině 19. století zkonstruoval James Harrison přístroj na výrobu ledu, jenž se záhy uplatnil v pivovarnictví či v továrnách vyrábějících masné výrobky.
(3) První domácí ledničky poháněné motorem vznikly až roku 1911 a oproti těm dnešním byly dost neskladné: motor byl umístěn ve sklepě, zatímco chladicí skříň v kuchyni. Taková lednička navíc stála tisíc dolarů, což byl dvojnásobek průměrné ceny, za kterou se tehdy prodávalo auto. Poměr mezi cenou a užitnou hodnotou tedy zprvu nebyl optimální.
(4) V následujících letech se zařízení zdokonalovala, např. původní jedovatá chladiva byla nahrazena látkami pro člověka méně nebezpečnými. Na konci 30. let už mělo ledničku přibližně 60 % amerických domácností. Dnes je lednička v každé domácnosti, a proto už nemusíte nakupovat jídlo každý den.
(www.idnes.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
25.1 V určité době bylo možné za pořizovací cenu ledničky koupit dvě auta.
25.2 V letech 1931–1939 si ledničku pořídilo zhruba 60 % amerických domácností.
25.3 Přístroj na výrobu ledu, který sestrojil James Harrison, našel uplatnění v potravinářském průmyslu.
25.4 První efektivnější chladicí systém vymyslel Oliver Evans, a to v jiném století, než James Harrison sestavil přístroj na výrobu ledu.
(1) Když se mluví o přístrojích, které změnily svět, málokdo z vás si vzpomene na ledničku. Přitom jde zcela nepochybně o převratný vynález.
(2) Toho, že v chladu zůstávají potraviny déle čerstvé, si lidé všimli už dávno. K jejich chlazení zprvu používali led, to ale bylo při vyšších venkovních teplotách problematické. První efektivnější chladicí systém navrhl v roce 1805 Oliver Evans, ledničku však tento vynálezce nesestrojil. V polovině 19. století zkonstruoval James Harrison přístroj na výrobu ledu, jenž se záhy uplatnil v pivovarnictví či v továrnách vyrábějících masné výrobky.
(3) První domácí ledničky poháněné motorem vznikly až roku 1911 a oproti těm dnešním byly dost neskladné: motor byl umístěn ve sklepě, zatímco chladicí skříň v kuchyni. Taková lednička navíc stála tisíc dolarů, což byl dvojnásobek průměrné ceny, za kterou se tehdy prodávalo auto. Poměr mezi cenou a užitnou hodnotou tedy zprvu nebyl optimální.
(4) V následujících letech se zařízení zdokonalovala, např. původní jedovatá chladiva byla nahrazena látkami pro člověka méně nebezpečnými. Na konci 30. let už mělo ledničku přibližně 60 % amerických domácností. Dnes je lednička v každé domácnosti, a proto už nemusíte nakupovat jídlo každý den.
(www.idnes.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Vyskytuje se v některé části výchozího textu alespoň jeden větný celek, v němž se autor textu přímo obrací na čtenáře?
(1) Když se mluví o přístrojích, které změnily svět, málokdo z vás si vzpomene na ledničku. Přitom jde zcela nepochybně o převratný vynález.
(2) Toho, že v chladu zůstávají potraviny déle čerstvé, si lidé všimli už dávno. K jejich chlazení zprvu používali led, to ale bylo při vyšších venkovních teplotách problematické. První efektivnější chladicí systém navrhl v roce 1805 Oliver Evans, ledničku však tento vynálezce nesestrojil. V polovině 19. století zkonstruoval James Harrison přístroj na výrobu ledu, jenž se záhy uplatnil v pivovarnictví či v továrnách vyrábějících masné výrobky.
(3) První domácí ledničky poháněné motorem vznikly až roku 1911 a oproti těm dnešním byly dost neskladné: motor byl umístěn ve sklepě, zatímco chladicí skříň v kuchyni. Taková lednička navíc stála tisíc dolarů, což byl dvojnásobek průměrné ceny, za kterou se tehdy prodávalo auto. Poměr mezi cenou a užitnou hodnotou tedy zprvu nebyl optimální.
(4) V následujících letech se zařízení zdokonalovala, např. původní jedovatá chladiva byla nahrazena látkami pro člověka méně nebezpečnými. Na konci 30. let už mělo ledničku přibližně 60 % amerických domácností. Dnes je lednička v každé domácnosti, a proto už nemusíte nakupovat jídlo každý den.
(www.idnes.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
V souvětí podtrženém ve výchozím textu jsou užita slovesa zdokonalovat a nahradit. Které z následujících tvrzení o těchto slovesech je pravdivé?
(1) Když se mluví o přístrojích, které změnily svět, málokdo z vás si vzpomene na ledničku. Přitom jde zcela nepochybně o převratný vynález.
(2) Toho, že v chladu zůstávají potraviny déle čerstvé, si lidé všimli už dávno. K jejich chlazení zprvu používali led, to ale bylo při vyšších venkovních teplotách problematické. První efektivnější chladicí systém navrhl v roce 1805 Oliver Evans, ledničku však tento vynálezce nesestrojil. V polovině 19. století zkonstruoval James Harrison přístroj na výrobu ledu, jenž se záhy uplatnil v pivovarnictví či v továrnách vyrábějících masné výrobky.
(3) První domácí ledničky poháněné motorem vznikly až roku 1911 a oproti těm dnešním byly dost neskladné: motor byl umístěn ve sklepě, zatímco chladicí skříň v kuchyni. Taková lednička navíc stála tisíc dolarů, což byl dvojnásobek průměrné ceny, za kterou se tehdy prodávalo auto. Poměr mezi cenou a užitnou hodnotou tedy zprvu nebyl optimální.
(4) V následujících letech se zařízení zdokonalovala, např. původní jedovatá chladiva byla nahrazena látkami pro člověka méně nebezpečnými. Na konci 30. let už mělo ledničku přibližně 60 % amerických domácností. Dnes je lednička v každé domácnosti, a proto už nemusíte nakupovat jídlo každý den.
(www.idnes.cz; www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Vypište ze třetí části výchozího textu dvě víceslabičné předložky.
Za chybu je považováno jak neuvedení hledané předložky, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Kromě mnoha jiných případů se kyselina sírová používá při zpracování oleje.
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
Přiřaďte k jednotlivým tvrzením (30.1–30.4) odpovídající souvětí (A–F).
(Žádnou možnost z nabídky A–F nelze přiřadit víckrát než jednou.)
30.1 V každé větě souvětí je pouze jedno slovo užité v nespisovném tvaru.
30.2 V každé větě souvětí jsou celkem dvě slova užitá v nespisovném tvaru.
30.3 V první větě souvětí je pouze jedno slovo užité v nespisovném tvaru, v druhé větě souvětí jsou celkem dvě slova užitá v nespisovném tvaru.
30.4 V první větě souvětí jsou celkem dvě slova užitá v nespisovném tvaru, v druhé větě souvětí je pouze jedno slovo užité v nespisovném tvaru.