7. ročník · 2. řádný termín 2026 · 28 úloh
(1) Když si strejda zlomil nohu,
strejda Pepa z Loun,
rozhodl se, že se bude
učit na pozoun.
Doktor řekl: „To je skvělé!
Zabavte se hrou!
Hudba léčí duši v těle
i kost pod sádrou.“
Strejda fouknul do pozounu
a vyletěl tón,
jako když se v džungli zblázní
pavián a slon.
(2) Neodradil ho ten kravál,
foukal pořád dál,
aby doktor nenadával,
že to brzy vzdal,
když radil, že hudba léčí
prasklou kost i duši.
Neřekl však, že ta špatná
trhá lidem uši.
(3) Proč má v čekárně ten nával,
doktor netuší.
Sténá tam sto pacientů –
všichni bez uší!
V nemocnici Na Homol(t)ce
u primáře Tumy
jim přišili nové boltce
z koženky a z gumy.
Od těch dob jsou lidi z Loun
choulostiví na pozoun.
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
(1) Když si strejda zlomil nohu,
strejda Pepa z Loun,
rozhodl se, že se bude
učit na pozoun.
Doktor řekl: „To je skvělé!
Zabavte se hrou!
Hudba léčí duši v těle
i kost pod sádrou.“
Strejda fouknul do pozounu
a vyletěl tón,
jako když se v džungli zblázní
pavián a slon.
(2) Neodradil ho ten kravál,
foukal pořád dál,
aby doktor nenadával,
že to brzy vzdal,
když radil, že hudba léčí
prasklou kost i duši.
Neřekl však, že ta špatná
trhá lidem uši.
(3) Proč má v čekárně ten nával,
doktor netuší.
Sténá tam sto pacientů –
všichni bez uší!
V nemocnici Na Homol(t)ce
u primáře Tumy
jim přišili nové boltce
z koženky a z gumy.
Od těch dob jsou lidi z Loun
choulostiví na pozoun.
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Které z následujících tvrzení o dvou slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
(1) Když si strejda zlomil nohu,
strejda Pepa z Loun,
rozhodl se, že se bude
učit na pozoun.
Doktor řekl: „To je skvělé!
Zabavte se hrou!
Hudba léčí duši v těle
i kost pod sádrou.“
Strejda fouknul do pozounu
a vyletěl tón,
jako když se v džungli zblázní
pavián a slon.
(2) Neodradil ho ten kravál,
foukal pořád dál,
aby doktor nenadával,
že to brzy vzdal,
když radil, že hudba léčí
prasklou kost i duši.
Neřekl však, že ta špatná
trhá lidem uši.
(3) Proč má v čekárně ten nával,
doktor netuší.
Sténá tam sto pacientů –
všichni bez uší!
V nemocnici Na Homol(t)ce
u primáře Tumy
jim přišili nové boltce
z koženky a z gumy.
Od těch dob jsou lidi z Loun
choulostiví na pozoun.
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?
Souvětí č. 1: Studenti museli jet tímto spojem, protože předchozí vlak byl úplně nabitý.
Souvětí č. 2: Jakmile se zvýšilo jednodenní vstupné, davy návštěvníků výrazně prořídly.
Které z následujících tvrzení o souvětích z výchozího textu je pravdivé?
Přiřaďte k jednotlivým tvrzením (5.1–5.3) odpovídající souvětí (A–E).
(Žádná možnost z nabídky A–E nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
5.1 V tomto souvětí není žádné slovo užito v chybném tvaru.
5.2 V tomto souvětí je v chybném tvaru užito podstatné jméno.
5.3 V tomto souvětí je v chybném tvaru užito zájmeno.
Ke každé z následujících podúloh (6.1 a 6.2) napište současné (tj. ne zastaralé) spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň není vlastním jménem.
(Slova musí být zapsána pravopisně správně.)
6.1 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem KOUPAT, skloňuje se podle vzoru PÍSEŇ a neobsahuje předponu.
6.2 Napište přídavné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem ZUB, skloňuje se podle vzoru MLADÝ a obsahuje předponu.
(1) Když u nás vyrazíte na pěší túru, nemusíte mít s sebou mapu ani mobil s navigací. České turistické značení totiž patří k nejpropracovanějším na světě. Hlavní zásluhu na tom má Klub českých turistů (KČT). První stezka vyznačená KČT vznikla v květnu 1889 a vedla z městysu Štěchovice ke Svatojánským proudům, oblíbené turistické lokalitě u řeky Vltavy. Při budování vodních nádrží Štěchovice a Slapy byla ale část této stezky zatopena. Nejstarší plně dochovanou trasou, kterou KČT vyznačil, je tedy Cesta Vojtěcha Náprstka, vedoucí z Berouna na Karlštejn.
(2) Zprvu měli turisté k dispozici jen červeně značené trasy, poté přibyly modré trasy a v roce 1916 se začalo značit ještě zeleně a žlutě. Dnes jsou turistické trasy značeny tzv. pásovými značkami. Standardní pásová značka, užívaná na pěších trasách, má tvar čtverce o rozměrech 10 × 10 cm, který je rozdělen na tři stejně velké vodorovné pruhy: krajní bílé pruhy slouží k tomu, aby byla značka dobře viditelná; prostřední pruh svou barvou odkazuje na typ trasy (např. červená tradičně označuje hlavní trasy). Značení turistických tras pro pěší se řídí určitými pravidly, např.:
• nikdy se nesmí křížit dvě trasy stejné barvy;
• vzdálenost mezi dvěma pásovými značkami téže barvy nesmí být větší než 250 m;
• vzdálenost mezi dvěma rozcestníky nesmí být větší než 4 km.
(3) Pásové značky ale nejsou jediným zdrojem informací. Na významných bodech trasy často najdete také tabulku, z níž se dozvíte třeba nadmořskou výšku daného místa, a směrovky, které uvádějí vzdálenosti k dalším turistickým cílům. O značky se starají značkaři. Tito dobrovolníci z KČT ročně zkontrolují značení na více než třetině všech turistických tras pro pěší (obnoví nátěr na značkách, případně kolem nich prořežou porost). Jejich úkol není snadný. Celá síť těchto tras totiž měří přes 43 000 km.
Vysvětlivka: Městys je stejně jako město typ obce, je ale menší než město.
(www.kct.cz, www.aktualne.cz; upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení (7.1–7.4), zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
7.1 Cestu Vojtěcha Náprstka vyznačil KČT později než stezku ze Štěchovic ke Svatojánským proudům.
7.2 Díky značkařům je ročně zkontrolováno značení na více než 10 000 km turistických tras pro pěší.
7.3 Delší strana každého ze tří pruhů na standardní pásové značce, užívané na pěších trasách, měří 10 cm.
7.4 Každá žlutě vyznačená turistická trasa je mladší než jakákoli turistická trasa vyznačená zelenou barvou.
(1) Když u nás vyrazíte na pěší túru, nemusíte mít s sebou mapu ani mobil s navigací. České turistické značení totiž patří k nejpropracovanějším na světě. Hlavní zásluhu na tom má Klub českých turistů (KČT). První stezka vyznačená KČT vznikla v květnu 1889 a vedla z městysu Štěchovice ke Svatojánským proudům, oblíbené turistické lokalitě u řeky Vltavy. Při budování vodních nádrží Štěchovice a Slapy byla ale část této stezky zatopena. Nejstarší plně dochovanou trasou, kterou KČT vyznačil, je tedy Cesta Vojtěcha Náprstka, vedoucí z Berouna na Karlštejn.
(2) Zprvu měli turisté k dispozici jen červeně značené trasy, poté přibyly modré trasy a v roce 1916 se začalo značit ještě zeleně a žlutě. Dnes jsou turistické trasy značeny tzv. pásovými značkami. Standardní pásová značka, užívaná na pěších trasách, má tvar čtverce o rozměrech 10 × 10 cm, který je rozdělen na tři stejně velké vodorovné pruhy: krajní bílé pruhy slouží k tomu, aby byla značka dobře viditelná; prostřední pruh svou barvou odkazuje na typ trasy (např. červená tradičně označuje hlavní trasy). Značení turistických tras pro pěší se řídí určitými pravidly, např.:
• nikdy se nesmí křížit dvě trasy stejné barvy;
• vzdálenost mezi dvěma pásovými značkami téže barvy nesmí být větší než 250 m;
• vzdálenost mezi dvěma rozcestníky nesmí být větší než 4 km.
(3) Pásové značky ale nejsou jediným zdrojem informací. Na významných bodech trasy často najdete také tabulku, z níž se dozvíte třeba nadmořskou výšku daného místa, a směrovky, které uvádějí vzdálenosti k dalším turistickým cílům. O značky se starají značkaři. Tito dobrovolníci z KČT ročně zkontrolují značení na více než třetině všech turistických tras pro pěší (obnoví nátěr na značkách, případně kolem nich prořežou porost). Jejich úkol není snadný. Celá síť těchto tras totiž měří přes 43 000 km.
Vysvětlivka: Městys je stejně jako město typ obce, je ale menší než město.
(www.kct.cz, www.aktualne.cz; upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovech užitých ve výchozím textu je pravdivé?
(Slova městys, město a obec posuzujte ve významu, v němž jsou užita ve vysvětlivce na konci výchozího textu.)
(1) Když u nás vyrazíte na pěší túru, nemusíte mít s sebou mapu ani mobil s navigací. České turistické značení totiž patří k nejpropracovanějším na světě. Hlavní zásluhu na tom má Klub českých turistů (KČT). První stezka vyznačená KČT vznikla v květnu 1889 a vedla z městysu Štěchovice ke Svatojánským proudům, oblíbené turistické lokalitě u řeky Vltavy. Při budování vodních nádrží Štěchovice a Slapy byla ale část této stezky zatopena. Nejstarší plně dochovanou trasou, kterou KČT vyznačil, je tedy Cesta Vojtěcha Náprstka, vedoucí z Berouna na Karlštejn.
(2) Zprvu měli turisté k dispozici jen červeně značené trasy, poté přibyly modré trasy a v roce 1916 se začalo značit ještě zeleně a žlutě. Dnes jsou turistické trasy značeny tzv. pásovými značkami. Standardní pásová značka, užívaná na pěších trasách, má tvar čtverce o rozměrech 10 × 10 cm, který je rozdělen na tři stejně velké vodorovné pruhy: krajní bílé pruhy slouží k tomu, aby byla značka dobře viditelná; prostřední pruh svou barvou odkazuje na typ trasy (např. červená tradičně označuje hlavní trasy). Značení turistických tras pro pěší se řídí určitými pravidly, např.:
• nikdy se nesmí křížit dvě trasy stejné barvy;
• vzdálenost mezi dvěma pásovými značkami téže barvy nesmí být větší než 250 m;
• vzdálenost mezi dvěma rozcestníky nesmí být větší než 4 km.
(3) Pásové značky ale nejsou jediným zdrojem informací. Na významných bodech trasy často najdete také tabulku, z níž se dozvíte třeba nadmořskou výšku daného místa, a směrovky, které uvádějí vzdálenosti k dalším turistickým cílům. O značky se starají značkaři. Tito dobrovolníci z KČT ročně zkontrolují značení na více než třetině všech turistických tras pro pěší (obnoví nátěr na značkách, případně kolem nich prořežou porost). Jejich úkol není snadný. Celá síť těchto tras totiž měří přes 43 000 km.
Vysvětlivka: Městys je stejně jako město typ obce, je ale menší než město.
(www.kct.cz, www.aktualne.cz; upraveno)
Popis situace: Závod probíhá na červeně značené turistické trase pro pěší, a to mezi dvěma bezprostředně sousedícími rozcestníky. Start začíná v místě, kde je první rozcestník a první červená pásová značka. Kontrolní bod je u třetí červené pásové značky, cíl je u druhého rozcestníku. Vzdálenost od startu ke kontrolnímu bodu je tedy ••••• a vzdálenost od kontrolního bodu do cíle je •••••.
Na každé ze dvou vynechaných míst (•••••) ve výše uvedeném popisu situace je nutné doplnit jeden údaj tak, aby byl celý popis v souladu s pravidly značení uvedenými ve výchozím textu. Ve které z následujících možností jsou uvedeny oba požadované údaje, a to v odpovídajícím pořadí?
(1) Když u nás vyrazíte na pěší túru, nemusíte mít s sebou mapu ani mobil s navigací. České turistické značení totiž patří k nejpropracovanějším na světě. Hlavní zásluhu na tom má Klub českých turistů (KČT). První stezka vyznačená KČT vznikla v květnu 1889 a vedla z městysu Štěchovice ke Svatojánským proudům, oblíbené turistické lokalitě u řeky Vltavy. Při budování vodních nádrží Štěchovice a Slapy byla ale část této stezky zatopena. Nejstarší plně dochovanou trasou, kterou KČT vyznačil, je tedy Cesta Vojtěcha Náprstka, vedoucí z Berouna na Karlštejn.
(2) Zprvu měli turisté k dispozici jen červeně značené trasy, poté přibyly modré trasy a v roce 1916 se začalo značit ještě zeleně a žlutě. Dnes jsou turistické trasy značeny tzv. pásovými značkami. Standardní pásová značka, užívaná na pěších trasách, má tvar čtverce o rozměrech 10 × 10 cm, který je rozdělen na tři stejně velké vodorovné pruhy: krajní bílé pruhy slouží k tomu, aby byla značka dobře viditelná; prostřední pruh svou barvou odkazuje na typ trasy (např. červená tradičně označuje hlavní trasy). Značení turistických tras pro pěší se řídí určitými pravidly, např.:
• nikdy se nesmí křížit dvě trasy stejné barvy;
• vzdálenost mezi dvěma pásovými značkami téže barvy nesmí být větší než 250 m;
• vzdálenost mezi dvěma rozcestníky nesmí být větší než 4 km.
(3) Pásové značky ale nejsou jediným zdrojem informací. Na významných bodech trasy často najdete také tabulku, z níž se dozvíte třeba nadmořskou výšku daného místa, a směrovky, které uvádějí vzdálenosti k dalším turistickým cílům. O značky se starají značkaři. Tito dobrovolníci z KČT ročně zkontrolují značení na více než třetině všech turistických tras pro pěší (obnoví nátěr na značkách, případně kolem nich prořežou porost). Jejich úkol není snadný. Celá síť těchto tras totiž měří přes 43 000 km.
Vysvětlivka: Městys je stejně jako město typ obce, je ale menší než město.
(www.kct.cz, www.aktualne.cz; upraveno)
Vypište z první části výchozího textu tři podstatná jména, která jsou v textu užita v 6. pádě.
(Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
(1) Když u nás vyrazíte na pěší túru, nemusíte mít s sebou mapu ani mobil s navigací. České turistické značení totiž patří k nejpropracovanějším na světě. Hlavní zásluhu na tom má Klub českých turistů (KČT). První stezka vyznačená KČT vznikla v květnu 1889 a vedla z městysu Štěchovice ke Svatojánským proudům, oblíbené turistické lokalitě u řeky Vltavy. Při budování vodních nádrží Štěchovice a Slapy byla ale část této stezky zatopena. Nejstarší plně dochovanou trasou, kterou KČT vyznačil, je tedy Cesta Vojtěcha Náprstka, vedoucí z Berouna na Karlštejn.
(2) Zprvu měli turisté k dispozici jen červeně značené trasy, poté přibyly modré trasy a v roce 1916 se začalo značit ještě zeleně a žlutě. Dnes jsou turistické trasy značeny tzv. pásovými značkami. Standardní pásová značka, užívaná na pěších trasách, má tvar čtverce o rozměrech 10 × 10 cm, který je rozdělen na tři stejně velké vodorovné pruhy: krajní bílé pruhy slouží k tomu, aby byla značka dobře viditelná; prostřední pruh svou barvou odkazuje na typ trasy (např. červená tradičně označuje hlavní trasy). Značení turistických tras pro pěší se řídí určitými pravidly, např.:
• nikdy se nesmí křížit dvě trasy stejné barvy;
• vzdálenost mezi dvěma pásovými značkami téže barvy nesmí být větší než 250 m;
• vzdálenost mezi dvěma rozcestníky nesmí být větší než 4 km.
(3) Pásové značky ale nejsou jediným zdrojem informací. Na významných bodech trasy často najdete také tabulku, z níž se dozvíte třeba nadmořskou výšku daného místa, a směrovky, které uvádějí vzdálenosti k dalším turistickým cílům. O značky se starají značkaři. Tito dobrovolníci z KČT ročně zkontrolují značení na více než třetině všech turistických tras pro pěší (obnoví nátěr na značkách, případně kolem nich prořežou porost). Jejich úkol není snadný. Celá síť těchto tras totiž měří přes 43 000 km.
Vysvětlivka: Městys je stejně jako město typ obce, je ale menší než město.
(www.kct.cz, www.aktualne.cz; upraveno)
Následující tvrzení (11.1–11.4) se týkají souvětí podtrženého ve výchozím textu. Rozhodněte o každém z těchto tvrzení, zda je pravdivé (A), nebo ne (N).
11.1 Větný člen na bodech je rozvíjen dvěma větnými členy, a to významných a trasy.
11.2 Toto souvětí obsahuje několikanásobný větný člen tabulku a směrovky.
11.3 Větný člen daného je přívlastek, jímž je rozvíjen větný člen místa.
11.4 Větný člen vzdálenosti je podmět.
Během minulých let jsme se s přáteli vždy na podzim vydali do přírodní rezervace Soos, která se nachází poblíž města Františkovy Lázně. Jde o rozsáhlý soubor rašelinišť, jezírek a tůní s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů (žije tu např. 31 druhů měkýšů).
Rezervace místy připomíná krajinu na Měsíci. Vyvěrají zde minerální prameny, z bahenních sopek se sikotem uniká plyn oxid uhličitý. Touto výjimečnou lokalitou vede naučná stezka s podrobnými popisy a vysvětlivkami, což ocení děti i dospělí návštěvníci.
My jsme při návštěvě rezervace nikdy nezapomněli zavítat do našeho oblíbeného pavilonu se zdařilými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a s modeli pradávných ještěrů v životní velikosti. V areálu se dále nachází záchranná stanice, v níž žijí živočichové, kterým jejich zranění nedovolí návrat do volné přírody. Pokud se do rezervace vydáte, rozhodně nebudete sklamaní.
(inspirováno textem na www.kudyznudy.cz)
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou v něm zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
(Slova zapište bezchybně, a to ve stejném tvaru, v němž jsou užita v textu. Podtržené výrazy jsou zapsány správně. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
Děda se poškrábal ve strništi na tváři: „Vypadá to, že by to mohlo bejt pravý. Ten kluk chtěl utýct přes železnou oponu. Skrýval se v tom bunkru, protože ho honili pohraničníci.“
„Je to vzkaz od nějakýho kluka. Půl století starej,“ oznámil jsem jim. Děda si nasadil brejle, vzal dopis do ruky a začal luštit jeho obsah.
Ten neznámý výraz, co použil, mě zarazil. „O čem to mluvíš?“ chtěl jsem vědět. „Vy jste se o tom neučili? Za komunistů byla západní hranice Československa omotaná plotem s ostnatými dráty. Říkalo se tomu železná opona.“
„Kdes to našel?“ chtěl vědět, když byl se čtením u konce. „Na Šibeníku. V tom lese kolem rybníka. Směrem k hranici. Objevil jsem tam starej bunkr a tohle bylo uvnitř. Co si o tom myslíš?“ zeptal jsem se.
Babička s dědou seděli v kuchyni a pili kávu. „To budete koukat, co mám!“ vyhrkl jsem místo pozdravu. „Našel jsi poklad?“ ptal se děda. „Něco mnohem lepšího.“ Vytáhl jsem z kapsy dopis a vítězoslavně jsem ho položil na stůl.
„Dědo! Babi! Něco jsem našel!“ volal jsem, hned jak jsem vjel na dvůr. Seskočil jsem z kola ještě za jízdy a nechal ho spadnout na zem. Ozvalo se řinčení kovu, ale to už jsem bral za kliku dveří.
(P. H. Šlik: Stín železné opony; upraveno)
Věta č. 1: Loď s nákladem indického koření vplula.
Věta č. 2: Loď s nákladem indického koření zastavila.
Věta č. 3: Loď s nákladem indického koření se pohnula.
Věta č. 4: Loď s nákladem indického koření se potopila.
Do jedné věty z výchozího textu je nutné doplnit příslovečné určení místa, protože sama o sobě není smysluplná a gramaticky správná. Která věta to je?
Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?
Ve které z následujících možností je pomocí ustáleného slovního spojení vyjádřeno, že Sabina je pravým opakem Žanety?
TEXT 1
TEXT 2
Slovo typu A v příslušné větě vyjadřuje, do jaké míry si je mluvčí jistý tím, co tvrdí (např. Tohle určitě bude vědět Pavel. = vysoká míra jistoty; Zítra možná vyhraju. = menší míra jistoty).
Slovo typu B v příslušné větě vyjadřuje něco jiného než slovo typu A, například vyjadřuje přání (např. Nechť zvítězí ten lepší.), zdůraznění či vytčení (např. Proč to dáváš zrovna jemu?), citový postoj mluvčího (např. Naštěstí se podařilo oheň uhasit.).
V TEXTU 1 je tučně vyznačeno patnáct slov. Najděte mezi nimi tři slova typu A a napište je.
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
TEXT 1
(1) Xanthe Westlakeová měla výjimečný talent. Bylo jí sotva osm let, když se projevil poprvé. Ten den držela v RUKOU stříbrnou konvici na čaj a zářivě se usmívala. „Proč se tak usmíváš?“ zeptala se její matka Flora. „Je to moc veselá konvice,“ odpověděla Xanthe, „slyším, jak zpívá. Jeden námořník ji koupil pro svou dceru. Když se pak vrátil z dlouhé plavby domů, tuhle konvici jí dal a ona v ní oběma uvařila čaj.“
Flora si zprvu myslela, že ten příběh je jen projevem fantazie. Jakmile však zjistila, že konvice byla opravdu součástí majetku kapitána španělské lodi, zpozorněla. Zkoušela dávat své dceři různé předměty a ptala se jí, jestli k ní také promlouvají. A některé to dělaly. A tak Xanthe začala Floru doprovázet na cestách a společně hledaly poklady. Patnáct let po té příhodě s konvicí natrvalo opustily Londýn a zamířily do MĚSTEČKA Marlborough. Koupily zde vilku, v jejímž přízemí byl krámek se starožitnostmi. Když teď Xanthe a Flora vystupovaly z taxíku, kterým zrovna přijely ke svému novému domovu, netušily, že je při tom kdosi bedlivě sleduje. I kdyby však právě v tu chvíli obě ženy pohlédly do zaprášené výlohy svého krámku, stejně by pozorovatelku nespatřily. Margaret Mertonová už neodrážela světlo. Duchové jsou totiž nehmotné bytosti.
(2) Obchod byl od smrti původního majitele zavřený. Flora vytáhla z rozměrné kabelky klíč a otočila jím v ZÁMKU. Dveře se otevřely a probudily hlasitý mosazný zvonek. „Panečku,“ překvapeně vyjekla Flora, když vstoupily dovnitř. Místnost byla přeplněná starožitnými předměty, zahalenými do rubášů z pavučin. Flora mezi těmi poklady přímo zářila. Xanthe nedůvěřivě zvedla otlučený cylindr, který tu nejspíš ležel celá desetiletí. Ani krámek, ani VĚCI v něm ji zjevně příliš nenadchly. Nicméně Margaret ihned vycítila, co je Xanthe zač. Věděla, že až ke Xanthe ty předměty promluví, mladá žena je bude poslouchat. Nebude mít totiž na výběr.
(P. Brackston: Krámek se starožitnostmi; upraveno)
TEXT 2
Slovní tvar typu A: ze samotného tvaru slova (tzn. bez okolního textu) nelze určit, ve kterém čísle je slovo užito, např. vládce (je to třeba tvar 1. pádu čísla jednotného nebo tvar 4. pádu čísla množného).
Slovní tvar typu B: ze samotného tvaru slova (tzn. bez okolního textu) lze určit, ve kterém čísle je slovo užito, např. vládcové (je to buď tvar 1. pádu, nebo tvar 5. pádu, v obou případech však čísla množného).
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení (18.1–18.4), zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
18.1 Taxík, jímž přijely Xanthe a Flora, zastavil na dohled od jejich krámku se starožitnostmi.
18.2 Než Xanthe a její matka koupily vilku v městečku Marlborough, žily celkem patnáct let v Londýně.
18.3 Kromě stříbrné čajové konvice ke Xanthe promlouvaly i další předměty z majetku kapitána španělské lodi.
18.4 Margaret Mertonová byla svědkem toho, že se prostřednictvím otlučeného cylindru znovu projevil Xanthin výjimečný talent.
TEXT 1
(1) Xanthe Westlakeová měla výjimečný talent. Bylo jí sotva osm let, když se projevil poprvé. Ten den držela v RUKOU stříbrnou konvici na čaj a zářivě se usmívala. „Proč se tak usmíváš?“ zeptala se její matka Flora. „Je to moc veselá konvice,“ odpověděla Xanthe, „slyším, jak zpívá. Jeden námořník ji koupil pro svou dceru. Když se pak vrátil z dlouhé plavby domů, tuhle konvici jí dal a ona v ní oběma uvařila čaj.“
Flora si zprvu myslela, že ten příběh je jen projevem fantazie. Jakmile však zjistila, že konvice byla opravdu součástí majetku kapitána španělské lodi, zpozorněla. Zkoušela dávat své dceři různé předměty a ptala se jí, jestli k ní také promlouvají. A některé to dělaly. A tak Xanthe začala Floru doprovázet na cestách a společně hledaly poklady. Patnáct let po té příhodě s konvicí natrvalo opustily Londýn a zamířily do MĚSTEČKA Marlborough. Koupily zde vilku, v jejímž přízemí byl krámek se starožitnostmi. Když teď Xanthe a Flora vystupovaly z taxíku, kterým zrovna přijely ke svému novému domovu, netušily, že je při tom kdosi bedlivě sleduje. I kdyby však právě v tu chvíli obě ženy pohlédly do zaprášené výlohy svého krámku, stejně by pozorovatelku nespatřily. Margaret Mertonová už neodrážela světlo. Duchové jsou totiž nehmotné bytosti.
(2) Obchod byl od smrti původního majitele zavřený. Flora vytáhla z rozměrné kabelky klíč a otočila jím v ZÁMKU. Dveře se otevřely a probudily hlasitý mosazný zvonek. „Panečku,“ překvapeně vyjekla Flora, když vstoupily dovnitř. Místnost byla přeplněná starožitnými předměty, zahalenými do rubášů z pavučin. Flora mezi těmi poklady přímo zářila. Xanthe nedůvěřivě zvedla otlučený cylindr, který tu nejspíš ležel celá desetiletí. Ani krámek, ani VĚCI v něm ji zjevně příliš nenadchly. Nicméně Margaret ihned vycítila, co je Xanthe zač. Věděla, že až ke Xanthe ty předměty promluví, mladá žena je bude poslouchat. Nebude mít totiž na výběr.
(P. Brackston: Krámek se starožitnostmi; upraveno)
TEXT 2
Slovní tvar typu A: ze samotného tvaru slova (tzn. bez okolního textu) nelze určit, ve kterém čísle je slovo užito, např. vládce (je to třeba tvar 1. pádu čísla jednotného nebo tvar 4. pádu čísla množného).
Slovní tvar typu B: ze samotného tvaru slova (tzn. bez okolního textu) lze určit, ve kterém čísle je slovo užito, např. vládcové (je to buď tvar 1. pádu, nebo tvar 5. pádu, v obou případech však čísla množného).
Vypište z druhé části TEXTU 1:
19.1 přídavné jméno, které má dva kořeny;
19.2 tříslabičné neohebné slovo, které má dva kořeny.
(Vlastní jména neposuzujte, nejsou správným řešením.)
TEXT 1
(1) Xanthe Westlakeová měla výjimečný talent. Bylo jí sotva osm let, když se projevil poprvé. Ten den držela v RUKOU stříbrnou konvici na čaj a zářivě se usmívala. „Proč se tak usmíváš?“ zeptala se její matka Flora. „Je to moc veselá konvice,“ odpověděla Xanthe, „slyším, jak zpívá. Jeden námořník ji koupil pro svou dceru. Když se pak vrátil z dlouhé plavby domů, tuhle konvici jí dal a ona v ní oběma uvařila čaj.“
Flora si zprvu myslela, že ten příběh je jen projevem fantazie. Jakmile však zjistila, že konvice byla opravdu součástí majetku kapitána španělské lodi, zpozorněla. Zkoušela dávat své dceři různé předměty a ptala se jí, jestli k ní také promlouvají. A některé to dělaly. A tak Xanthe začala Floru doprovázet na cestách a společně hledaly poklady. Patnáct let po té příhodě s konvicí natrvalo opustily Londýn a zamířily do MĚSTEČKA Marlborough. Koupily zde vilku, v jejímž přízemí byl krámek se starožitnostmi. Když teď Xanthe a Flora vystupovaly z taxíku, kterým zrovna přijely ke svému novému domovu, netušily, že je při tom kdosi bedlivě sleduje. I kdyby však právě v tu chvíli obě ženy pohlédly do zaprášené výlohy svého krámku, stejně by pozorovatelku nespatřily. Margaret Mertonová už neodrážela světlo. Duchové jsou totiž nehmotné bytosti.
(2) Obchod byl od smrti původního majitele zavřený. Flora vytáhla z rozměrné kabelky klíč a otočila jím v ZÁMKU. Dveře se otevřely a probudily hlasitý mosazný zvonek. „Panečku,“ překvapeně vyjekla Flora, když vstoupily dovnitř. Místnost byla přeplněná starožitnými předměty, zahalenými do rubášů z pavučin. Flora mezi těmi poklady přímo zářila. Xanthe nedůvěřivě zvedla otlučený cylindr, který tu nejspíš ležel celá desetiletí. Ani krámek, ani VĚCI v něm ji zjevně příliš nenadchly. Nicméně Margaret ihned vycítila, co je Xanthe zač. Věděla, že až ke Xanthe ty předměty promluví, mladá žena je bude poslouchat. Nebude mít totiž na výběr.
(P. Brackston: Krámek se starožitnostmi; upraveno)
TEXT 2
Slovní tvar typu A: ze samotného tvaru slova (tzn. bez okolního textu) nelze určit, ve kterém čísle je slovo užito, např. vládce (je to třeba tvar 1. pádu čísla jednotného nebo tvar 4. pádu čísla množného).
Slovní tvar typu B: ze samotného tvaru slova (tzn. bez okolního textu) lze určit, ve kterém čísle je slovo užito, např. vládcové (je to buď tvar 1. pádu, nebo tvar 5. pádu, v obou případech však čísla množného).
Který z následujících slovních tvarů zapsaných v TEXTU 1 velkými písmeny je slovním tvarem typu B?
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.)
TEXT 1
(1) Xanthe Westlakeová měla výjimečný talent. Bylo jí sotva osm let, když se projevil poprvé. Ten den držela v RUKOU stříbrnou konvici na čaj a zářivě se usmívala. „Proč se tak usmíváš?“ zeptala se její matka Flora. „Je to moc veselá konvice,“ odpověděla Xanthe, „slyším, jak zpívá. Jeden námořník ji koupil pro svou dceru. Když se pak vrátil z dlouhé plavby domů, tuhle konvici jí dal a ona v ní oběma uvařila čaj.“
Flora si zprvu myslela, že ten příběh je jen projevem fantazie. Jakmile však zjistila, že konvice byla opravdu součástí majetku kapitána španělské lodi, zpozorněla. Zkoušela dávat své dceři různé předměty a ptala se jí, jestli k ní také promlouvají. A některé to dělaly. A tak Xanthe začala Floru doprovázet na cestách a společně hledaly poklady. Patnáct let po té příhodě s konvicí natrvalo opustily Londýn a zamířily do MĚSTEČKA Marlborough. Koupily zde vilku, v jejímž přízemí byl krámek se starožitnostmi. Když teď Xanthe a Flora vystupovaly z taxíku, kterým zrovna přijely ke svému novému domovu, netušily, že je při tom kdosi bedlivě sleduje. I kdyby však právě v tu chvíli obě ženy pohlédly do zaprášené výlohy svého krámku, stejně by pozorovatelku nespatřily. Margaret Mertonová už neodrážela světlo. Duchové jsou totiž nehmotné bytosti.
(2) Obchod byl od smrti původního majitele zavřený. Flora vytáhla z rozměrné kabelky klíč a otočila jím v ZÁMKU. Dveře se otevřely a probudily hlasitý mosazný zvonek. „Panečku,“ překvapeně vyjekla Flora, když vstoupily dovnitř. Místnost byla přeplněná starožitnými předměty, zahalenými do rubášů z pavučin. Flora mezi těmi poklady přímo zářila. Xanthe nedůvěřivě zvedla otlučený cylindr, který tu nejspíš ležel celá desetiletí. Ani krámek, ani VĚCI v něm ji zjevně příliš nenadchly. Nicméně Margaret ihned vycítila, co je Xanthe zač. Věděla, že až ke Xanthe ty předměty promluví, mladá žena je bude poslouchat. Nebude mít totiž na výběr.
(P. Brackston: Krámek se starožitnostmi; upraveno)
TEXT 2
Slovní tvar typu A: ze samotného tvaru slova (tzn. bez okolního textu) nelze určit, ve kterém čísle je slovo užito, např. vládce (je to třeba tvar 1. pádu čísla jednotného nebo tvar 4. pádu čísla množného).
Slovní tvar typu B: ze samotného tvaru slova (tzn. bez okolního textu) lze určit, ve kterém čísle je slovo užito, např. vládcové (je to buď tvar 1. pádu, nebo tvar 5. pádu, v obou případech však čísla množného).
Které z následujících tvrzení o souvětí podtrženém v TEXTU 1 je pravdivé?
TEXT 1
(1) Xanthe Westlakeová měla výjimečný talent. Bylo jí sotva osm let, když se projevil poprvé. Ten den držela v RUKOU stříbrnou konvici na čaj a zářivě se usmívala. „Proč se tak usmíváš?“ zeptala se její matka Flora. „Je to moc veselá konvice,“ odpověděla Xanthe, „slyším, jak zpívá. Jeden námořník ji koupil pro svou dceru. Když se pak vrátil z dlouhé plavby domů, tuhle konvici jí dal a ona v ní oběma uvařila čaj.“
Flora si zprvu myslela, že ten příběh je jen projevem fantazie. Jakmile však zjistila, že konvice byla opravdu součástí majetku kapitána španělské lodi, zpozorněla. Zkoušela dávat své dceři různé předměty a ptala se jí, jestli k ní také promlouvají. A některé to dělaly. A tak Xanthe začala Floru doprovázet na cestách a společně hledaly poklady. Patnáct let po té příhodě s konvicí natrvalo opustily Londýn a zamířily do MĚSTEČKA Marlborough. Koupily zde vilku, v jejímž přízemí byl krámek se starožitnostmi. Když teď Xanthe a Flora vystupovaly z taxíku, kterým zrovna přijely ke svému novému domovu, netušily, že je při tom kdosi bedlivě sleduje. I kdyby však právě v tu chvíli obě ženy pohlédly do zaprášené výlohy svého krámku, stejně by pozorovatelku nespatřily. Margaret Mertonová už neodrážela světlo. Duchové jsou totiž nehmotné bytosti.
(2) Obchod byl od smrti původního majitele zavřený. Flora vytáhla z rozměrné kabelky klíč a otočila jím v ZÁMKU. Dveře se otevřely a probudily hlasitý mosazný zvonek. „Panečku,“ překvapeně vyjekla Flora, když vstoupily dovnitř. Místnost byla přeplněná starožitnými předměty, zahalenými do rubášů z pavučin. Flora mezi těmi poklady přímo zářila. Xanthe nedůvěřivě zvedla otlučený cylindr, který tu nejspíš ležel celá desetiletí. Ani krámek, ani VĚCI v něm ji zjevně příliš nenadchly. Nicméně Margaret ihned vycítila, co je Xanthe zač. Věděla, že až ke Xanthe ty předměty promluví, mladá žena je bude poslouchat. Nebude mít totiž na výběr.
(P. Brackston: Krámek se starožitnostmi; upraveno)
TEXT 2
Slovní tvar typu A: ze samotného tvaru slova (tzn. bez okolního textu) nelze určit, ve kterém čísle je slovo užito, např. vládce (je to třeba tvar 1. pádu čísla jednotného nebo tvar 4. pádu čísla množného).
Slovní tvar typu B: ze samotného tvaru slova (tzn. bez okolního textu) lze určit, ve kterém čísle je slovo užito, např. vládcové (je to buď tvar 1. pádu, nebo tvar 5. pádu, v obou případech však čísla množného).
Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež jsou v kontextu TEXTU 1 antonymy?
(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)
Rozhodněte o každém z následujících souvětí (23.1–23.4), zda je zapsáno pravopisně správně (A), nebo ne (N).
(Interpunkci neposuzujte, je zapsána správně.)
23.1 Za celou částku, která se při sbírce vybrala, se nakoupí trvanlivé potraviny.
23.2 Tato pasta na zuby, kterou vyvynuli naši specialisté, chrání sklovinu i dásně.
23.3 Potvrdil nám, že technické potíže bohužel studentům znemožnili dokončit prezentaci včas.
23.4 Včera jsem zaslechla, že myši a škodlivý hmyz způsobily našemu zahradníkovy problémy.
DVA – TISÍC – ČLOVĚK – VČERA – DEMONSTROVAT – POKUS – ZVÍŘE
Z výše uvedeného řetězce slov vytvořte smysluplnou, spisovnou a pravopisně i gramaticky správnou větu jednoduchou, která bude obsahovat všechna slova z daného řetězce, a to v uvedeném pořadí. Do věty musíte přidat dvě předložky, doplnění jiných slov je považováno za chybu.
Příklad: OBAL – ČOKOLÁDA – HODIT – KOŠ → Obal od čokolády hoď do koše.
Vejde se do kapsy, ale skrývá v sobě různé nástroje – od vývrtky přes pilník až po šroubovák. Dostal se na vrchol himálajské hory Annapurna, a dokonce ho měl u sebe i Neil Armstrong, když roku 1969 letěl na Měsíc. Řeč je o švýcarském kapesním noži.
Za vznikem firmy Victorinox, která tyto legendární nože vyrábí, stojí Karl Elsener. První nůž tohoto typu sestrojil roku 1884, první velký úspěch se dostavil o 13 let později. Tehdy si nechal výrobek patentovat a posléze ho nabídl švýcarské armádě. Mezinárodní věhlas ale přichází až během 2. světové války, kdy v Evropě sloužilo mnoho vojáků z USA. Amíci si multifunkční kapesní nože odváželi domů jako suvenýry. Není se čemu divit, byly totiž zhotoveny s precizností pro Švýcary tak typickou.
Na kvalitě svých výrobků si firma Victorinox zakládá dodnes. Švýcarské kapesní nože se například stále sestavují částečně ručně. Podle vedení firmy totiž při strojové výrobě nelze garantovat, že výsledný produkt bude bezchybný. Ještě na konci 90. let se zhruba 90 % švýcarských kapesních nožů prodávalo na letištích. Po teroristických útocích, které se odehrály 11. září 2001 v USA, však začala všude platit přísnější bezpečnostní pravidla. Na situaci reagovala i firma Victorinox: protože potřebovala zastavit pokles tržeb, rozhodla se v letištních obchodech nabízet i jiný sortiment (např. hodinky či zavazadla).
(www.irozhlas.cz; upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení (25.1–25.4), zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
25.1 Karl Elsener založil firmu Victorinox třináct let poté, co sestavil první švýcarský kapesní nůž.
25.2 Neil Armstrong si v roce 1969 koupil švýcarský kapesní nůž, aby ho měl s sebou při cestě na Měsíc.
25.3 V souvislosti s teroristickými útoky byl dne 11. září 2001 zakázán prodej švýcarských kapesních nožů na letištích.
25.4 Většinu ze všech výrobků, které byly během 2. světové války dovezeny z Evropy do USA, tvořily švýcarské kapesní nože.
Vejde se do kapsy, ale skrývá v sobě různé nástroje – od vývrtky přes pilník až po šroubovák. Dostal se na vrchol himálajské hory Annapurna, a dokonce ho měl u sebe i Neil Armstrong, když roku 1969 letěl na Měsíc. Řeč je o švýcarském kapesním noži.
Za vznikem firmy Victorinox, která tyto legendární nože vyrábí, stojí Karl Elsener. První nůž tohoto typu sestrojil roku 1884, první velký úspěch se dostavil o 13 let později. Tehdy si nechal výrobek patentovat a posléze ho nabídl švýcarské armádě. Mezinárodní věhlas ale přichází až během 2. světové války, kdy v Evropě sloužilo mnoho vojáků z USA. Amíci si multifunkční kapesní nože odváželi domů jako suvenýry. Není se čemu divit, byly totiž zhotoveny s precizností pro Švýcary tak typickou.
Na kvalitě svých výrobků si firma Victorinox zakládá dodnes. Švýcarské kapesní nože se například stále sestavují částečně ručně. Podle vedení firmy totiž při strojové výrobě nelze garantovat, že výsledný produkt bude bezchybný. Ještě na konci 90. let se zhruba 90 % švýcarských kapesních nožů prodávalo na letištích. Po teroristických útocích, které se odehrály 11. září 2001 v USA, však začala všude platit přísnější bezpečnostní pravidla. Na situaci reagovala i firma Victorinox: protože potřebovala zastavit pokles tržeb, rozhodla se v letištních obchodech nabízet i jiný sortiment (např. hodinky či zavazadla).
(www.irozhlas.cz; upraveno)
Které z následujících slov je ve výchozím textu užito nejméně vhodně, vezmeme-li v potaz výstavbu textu a užité jazykové prostředky?
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu podtržena.)
Vejde se do kapsy, ale skrývá v sobě různé nástroje – od vývrtky přes pilník až po šroubovák. Dostal se na vrchol himálajské hory Annapurna, a dokonce ho měl u sebe i Neil Armstrong, když roku 1969 letěl na Měsíc. Řeč je o švýcarském kapesním noži.
Za vznikem firmy Victorinox, která tyto legendární nože vyrábí, stojí Karl Elsener. První nůž tohoto typu sestrojil roku 1884, první velký úspěch se dostavil o 13 let později. Tehdy si nechal výrobek patentovat a posléze ho nabídl švýcarské armádě. Mezinárodní věhlas ale přichází až během 2. světové války, kdy v Evropě sloužilo mnoho vojáků z USA. Amíci si multifunkční kapesní nože odváželi domů jako suvenýry. Není se čemu divit, byly totiž zhotoveny s precizností pro Švýcary tak typickou.
Na kvalitě svých výrobků si firma Victorinox zakládá dodnes. Švýcarské kapesní nože se například stále sestavují částečně ručně. Podle vedení firmy totiž při strojové výrobě nelze garantovat, že výsledný produkt bude bezchybný. Ještě na konci 90. let se zhruba 90 % švýcarských kapesních nožů prodávalo na letištích. Po teroristických útocích, které se odehrály 11. září 2001 v USA, však začala všude platit přísnější bezpečnostní pravidla. Na situaci reagovala i firma Victorinox: protože potřebovala zastavit pokles tržeb, rozhodla se v letištních obchodech nabízet i jiný sortiment (např. hodinky či zavazadla).
(www.irozhlas.cz; upraveno)
Které z následujících sloves je ve výchozím textu užito ve 3. osobě čísla množného?
(Posuzovaná slovesa jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
Vysvětlivky s příkladem
Na vedlejším malém obrázku je hrad, který má celkem tři věže: ty přední jsou s cimbuřím (jedna z nich má špičatou střechu), zadní věž je bez cimbuří a má špičatou střechu. Na obrázku jsou celkem tři okna (na zadní věži je hranaté okno a na každé z předních věží je jedno kulaté okno). Všechna okna, která se na hradě nacházejí, jsou na posuzovaných obrázcích zakreslena.
28.1
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
Vysvětlivky s příkladem
Na vedlejším malém obrázku je hrad, který má celkem tři věže: ty přední jsou s cimbuřím (jedna z nich má špičatou střechu), zadní věž je bez cimbuří a má špičatou střechu. Na obrázku jsou celkem tři okna (na zadní věži je hranaté okno a na každé z předních věží je jedno kulaté okno). Všechna okna, která se na hradě nacházejí, jsou na posuzovaných obrázcích zakreslena.
28.1
28.2
28.3
28.4
