7. ročník · 2. řádný termín 2023 · 28 úloh
(1)
Když přišlo pod dub staletý,
žaludy dosyta se cpalo prase.
Ulehlo pod něj vzápětí
a vyspalo se. Vstalo zase
a řeklo si, že ke kořenům prokopá se.
„Vždyť tohle stromu uškodí,“
havran mu z větve na to dí.
„Obnažíš kořeny a celý uschnout může.“
A prase na to: „Ať jen schne.
Já proto nevyletím z kůže.
Duby jsou málo prospěšné.
Když vůbec nebude, tak jaképak s tím krámy.
Jen ať jsou žaludy, z těch sádla přibývá mi.“
„Ty nevděčné,“ řek dub a smutek v hlase měl,
„nosit ten rypák svůj ve větší výšce,
hned samo přesvědčíš se,
že ty své žaludy máš ode mě.“
(2)
Tak každý nevzdělaný tupec
s radostí po vědění dupe.
Neví, když zpraží učenost,
že z jejích plodů sám si bere víc než dost.
(I. A. Krylov, Prase pod dubem, upraveno)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
(1)
Když přišlo pod dub staletý,
žaludy dosyta se cpalo prase.
Ulehlo pod něj vzápětí
a vyspalo se. Vstalo zase
a řeklo si, že ke kořenům prokopá se.
„Vždyť tohle stromu uškodí,“
havran mu z větve na to dí.
„Obnažíš kořeny a celý uschnout může.“
A prase na to: „Ať jen schne.
Já proto nevyletím z kůže.
Duby jsou málo prospěšné.
Když vůbec nebude, tak jaképak s tím krámy.
Jen ať jsou žaludy, z těch sádla přibývá mi.“
„Ty nevděčné,“ řek dub a smutek v hlase měl,
„nosit ten rypák svůj ve větší výšce,
hned samo přesvědčíš se,
že ty své žaludy máš ode mě.“
(2)
Tak každý nevzdělaný tupec
s radostí po vědění dupe.
Neví, když zpraží učenost,
že z jejích plodů sám si bere víc než dost.
(I. A. Krylov, Prase pod dubem, upraveno)
Které z následujících tvrzení o první části výchozího textu je pravdivé?
(1)
Když přišlo pod dub staletý,
žaludy dosyta se cpalo prase.
Ulehlo pod něj vzápětí
a vyspalo se. Vstalo zase
a řeklo si, že ke kořenům prokopá se.
„Vždyť tohle stromu uškodí,“
havran mu z větve na to dí.
„Obnažíš kořeny a celý uschnout může.“
A prase na to: „Ať jen schne.
Já proto nevyletím z kůže.
Duby jsou málo prospěšné.
Když vůbec nebude, tak jaképak s tím krámy.
Jen ať jsou žaludy, z těch sádla přibývá mi.“
„Ty nevděčné,“ řek dub a smutek v hlase měl,
„nosit ten rypák svůj ve větší výšce,
hned samo přesvědčíš se,
že ty své žaludy máš ode mě.“
(2)
Tak každý nevzdělaný tupec
s radostí po vědění dupe.
Neví, když zpraží učenost,
že z jejích plodů sám si bere víc než dost.
(I. A. Krylov, Prase pod dubem, upraveno)
Která z následujících možností vystihuje druhou část výchozího textu?
Souvětí č. 1: Chci si znova napsat ten test z angličtiny, co jsem tak zvoral.
Souvětí č. 2: Chtěl bych si znova napsat ten test z angličtiny, který se mi nepovedl.
Které z následujících tvrzení o dvou výše uvedených souvětích je nejvýstižnější?
Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
Přiřaďte k jednotlivým řadám slov (6.1–6.3) odpovídající tvrzení (A–E).
(Žádnou možnost z nabídky A–E nelze přiřadit víckrát než jednou.)
6.1 sousoší – stráň – půda
6.2 sebechvála – síť – pánev
6.3 smůla – památka – polobotka
Pro vlastní dobro jím jenom zdravou stravu.
Napište smysluplnou větu o čtyřech slovech, v níž výraz JÍM bude jednoznačně jiným slovním druhem než ve výchozím textu.
(Vzniklá věta musí obsahovat tvar jím, musí být gramaticky i pravopisně správná a musí obsahovat přísudek. Výraz jím nesmí být použit jako vlastní jméno.)
TEXT 1
(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle. Český vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi. O totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš pohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly výhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let minulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové čočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc oba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.
(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli náhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči se spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech používaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo žádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.
(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který si nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu vyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.
(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu. O Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný dynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první použitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze zdokonaloval v laboratorním prostředí.
(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství. Patent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně prodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ∗∗∗∗∗ V současnosti je Wichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.
Vysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství
(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu podstatnému jménu v souvětí, např. Připravil {{u:pomazánku z celeru, která nám chutná}} nebo Dan s Karlem vymysleli {{u:návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo}}.
Souvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více podstatným jménům v souvětí, např. Připravil {{u:pomazánku z mrkve, která nám chutná}} nebo Dan s Karlem vymysleli {{u:návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo}}.
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
8.1 Více než čtyřicet let bylo sklo jediným materiálem, z něhož se vyráběly kontaktní čočky.
8.2 Otto Wichterle se poprvé pokusil vyrobit kontaktní čočky z hydrogelu dříve než v prosinci 1961.
8.3 Součástí nevýhodného obchodu s USA byl i prodej stavebnice Merkur, z níž byl vyroben první čočkostroj.
8.4 Otto Wichterle při jízdě vlakem pochopil, že myšlenku jeho spolucestujícího vyrábět měkké kontaktní čočky je možné realizovat.
TEXT 1
(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle. Český vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi. O totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš pohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly výhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let minulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové čočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc oba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.
(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli náhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči se spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech používaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo žádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.
(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který si nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu vyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.
(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu. O Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný dynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první použitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze zdokonaloval v laboratorním prostředí.
(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství. Patent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně prodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ∗∗∗∗∗ V současnosti je Wichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.
Vysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství
(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu podstatnému jménu v souvětí, např. Připravil {{u:pomazánku z celeru, která nám chutná}} nebo Dan s Karlem vymysleli {{u:návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo}}.
Souvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více podstatným jménům v souvětí, např. Připravil {{u:pomazánku z mrkve, která nám chutná}} nebo Dan s Karlem vymysleli {{u:návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo}}.
Která z následujících možností patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) v TEXTU 1?
TEXT 1
(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle. Český vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi. O totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš pohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly výhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let minulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové čočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc oba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.
(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli náhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči se spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech používaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo žádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.
(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který si nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu vyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.
(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu. O Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný dynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první použitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze zdokonaloval v laboratorním prostředí.
(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství. Patent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně prodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ∗∗∗∗∗ V současnosti je Wichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.
Vysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství
(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu podstatnému jménu v souvětí, např. Připravil {{u:pomazánku z celeru, která nám chutná}} nebo Dan s Karlem vymysleli {{u:návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo}}.
Souvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více podstatným jménům v souvětí, např. Připravil {{u:pomazánku z mrkve, která nám chutná}} nebo Dan s Karlem vymysleli {{u:návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo}}.
Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.)
TEXT 1
(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle. Český vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi. O totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš pohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly výhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let minulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové čočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc oba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.
(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli náhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči se spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech používaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo žádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.
(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který si nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu vyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.
(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu. O Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný dynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první použitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze zdokonaloval v laboratorním prostředí.
(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství. Patent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně prodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ∗∗∗∗∗ V současnosti je Wichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.
Vysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství
(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu podstatnému jménu v souvětí, např. Připravil {{u:pomazánku z celeru, která nám chutná}} nebo Dan s Karlem vymysleli {{u:návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo}}.
Souvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více podstatným jménům v souvětí, např. Připravil {{u:pomazánku z mrkve, která nám chutná}} nebo Dan s Karlem vymysleli {{u:návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo}}.
Vypište ze čtvrté části TEXTU 1 tři podstatná jména, která jsou v textu užita ve 4. pádě.
(Slova Merkur a čočkostroj nejsou správným řešením. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného podstatného jména, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
TEXT 1
(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle. Český vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi. O totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš pohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly výhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let minulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové čočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc oba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.
(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli náhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči se spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech používaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo žádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.
(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který si nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu vyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.
(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu. O Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný dynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první použitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze zdokonaloval v laboratorním prostředí.
(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství. Patent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně prodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ∗∗∗∗∗ V současnosti je Wichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.
Vysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství
(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu podstatnému jménu v souvětí, např. Připravil {{u:pomazánku z celeru, která nám chutná}} nebo Dan s Karlem vymysleli {{u:návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo}}.
Souvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více podstatným jménům v souvětí, např. Připravil {{u:pomazánku z mrkve, která nám chutná}} nebo Dan s Karlem vymysleli {{u:návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo}}.
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), nebo ne (N).
(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)
12.1 Slovo jinak je v textu užito ve stejném významu jako v souvětí Musím hned vyrazit, jinak mi ujede vlak.
12.2 Slovo pohodlný je v textu užito ve stejném významu jako ve větě Obul si pohodlné boty.
12.3 Slovo způsobovat je v textu užito ve významu být příčinou něčeho.
12.4 Slovo sehrát je v textu užito ve významu udělat něco jen naoko.
Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
Když letadlo vletělo do turbulence, zrovna jsem spal. Během půl vteřiny jsme klesli o sto metrů. Úplně mě to vyhodilo ze sedadla. Vtom se rozzářila ikonka „Zapněte si bezpečnostní pás“. „To je trochu pozdě,“ sdělil jsem Amelii.
„V pohodě. Proč bychom nebyli?“ odpověděli jsme. Vzápětí se z reproduktoru ozval hlas pilota: „Dámy a pánové, zůstaňte prosím na svých místech se zapnutými pásy. Zdá se, že jsme nečekaně vletěli do špatného počasí.“
„Měl sis ho nechat zapnutý stejně jako já,“ odpověděla mi a ukázala na svou přezku. Máma, sedící v řadě před námi, se otočila: „Jste v pořádku?“
Letadlo mě však patrně chtělo vyvést z omylu, protože v tu chvíli narazilo na další pomyslný vzdušný výmol a já jsem se prudce praštil do hlavy o sedadlo přede mnou. Koutkem oka jsem zahlédl mámu, oněmělou strachy.
„Jenže v Kongu jsou bouřky častěji než kdekoli jinde,“ pohotově zareagovala na moje slova. „Fajn, že už to vím. Ale teď je přece všude klid a žádná bouřka není,“ oponoval jsem.
Abych zjistil, jestli nám říkal pravdu, vyhlédl jsem z okénka. Na obloze ale bylo jen několik obláčků. „Vždyť je pěkně,“ řekl jsem Amelii.
(W. Smith, Průtrž, upraveno)
15.1 Zvítězil díky své odvaze.
Úsek podtržený ve výše uvedené větě jednoduché upravte tak, aby z věty vzniklo gramaticky správné souvětí obsahující dvě věty. Význam původní věty musí zůstat zachován.
15.2 Od kamaráda, který žije na farmě, dostal domácí sýr.
Úsek podtržený ve výše uvedeném souvětí upravte tak, aby ze souvětí vznikla gramaticky správná věta jednoduchá. Význam původního souvětí musí zůstat zachován.
TEXT 1
TEXT 2
Slovní spojení typu A lze nahradit jedním spisovným slovem s podobným významem. Takové slovo má stejný kořen jako druhá složka původního slovního spojení (např. provádět sběr → sbírat).
Slovní spojení typu B nahradit jedním slovem tak, jak je popsáno výše, nelze.
Najděte v TEXTU 1 tři slovní spojení typu A a napište jejich ČÍSLA.
(Úlohu řešte na základě informací uvedených v TEXTU 2.)
(Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného čísla, tak zapsání jakéhokoli čísla či slova, které neodpovídají zadání.)
S posledními říjnovými dny se blížily podzimní prázdniny. Michal a jeho bratr Martin se těšili nejen na to, že si odpočinou od školních povinností, ale také na pobyt na chalupě, která se nachází ve vsi poblíž Českého Krumlova. Ve středu vstali pomněrně brzy a ranním spojem vyrazili na cestu. Na krumlovském nádraží už postávali nedočkaví prarodiče.
Kluci nejdřív ochotně pomáhali dědovi na zahradě. Společnými silami shrabali listí a otrhali z již téměř holích větví všechna jablíčka. Za odměnu dostali babiččin vynikající závin, který zapíjeli čerstvě vylisovaným moštem. V neděli se pak všichni vypravili na výlet do nedalekého města, kde se procházeli starobylými uličkami. Kromě medvědů, kteří obývají zámecký příkop, neunikli jejich pozornosti ani obchody s pěknými suvenýry. Byl to skrátka příjemně prožitý víkend.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
(Podtržené výrazy jsou zapsány správně.)
(Ohebná slova zapište bezchybně ve stejném tvaru, ve kterém jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme cosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby ∗∗∗∗∗ jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily, se mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře, která je zahnala.
Následující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými vrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě v paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.
Zase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra. Natahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má Temný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná oznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.
Záhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi na čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.
„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.
Nevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem vyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo nepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl: „Vždyť vypadá úplně obyčejně.“
Nato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly plnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ∗∗∗∗∗ temnotou se ozvaly zděšené výkřiky. Vtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál zaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se dokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.
(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
18.1 Alininy schopnosti světlonošky se poprvé projevily během audience u krále.
18.2 Jedna z volker, které ve Vráse zaútočily na člun, přiletěla za Alinou až do Os Alty, aby ji zabila.
18.3 Útok volker, který se odehrál ve Vráse, časově předcházel střetu s nájemnými vrahy z Fjerdy.
18.4 Alespoň někteří lidé projevili pláčem radost poté, co ze sálu zmizela temnota, kterou vyvolal Temný.
Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme cosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby ∗∗∗∗∗ jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily, se mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře, která je zahnala.
Následující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými vrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě v paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.
Zase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra. Natahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má Temný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná oznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.
Záhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi na čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.
„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.
Nevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem vyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo nepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl: „Vždyť vypadá úplně obyčejně.“
Nato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly plnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ∗∗∗∗∗ temnotou se ozvaly zděšené výkřiky. Vtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál zaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se dokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.
(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno)
Na každé ze dvou vynechaných míst (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu patří náležitý tvar slova. Ve které z následujících možností jsou uvedeny oba tyto tvary?
(Po doplnění náležitého tvaru musí být příslušný větný celek gramaticky správný.)
Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme cosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby ∗∗∗∗∗ jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily, se mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře, která je zahnala.
Následující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými vrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě v paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.
Zase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra. Natahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má Temný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná oznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.
Záhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi na čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.
„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.
Nevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem vyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo nepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl: „Vždyť vypadá úplně obyčejně.“
Nato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly plnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ∗∗∗∗∗ temnotou se ozvaly zděšené výkřiky. Vtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál zaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se dokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.
(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno)
Která z následujících možností vystihuje výchozí text?
(vnější charakteristika = popis vzhledu nějaké osoby, zvířete aj.)
Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme cosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby ∗∗∗∗∗ jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily, se mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře, která je zahnala.
Následující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými vrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě v paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.
Zase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra. Natahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má Temný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná oznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.
Záhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi na čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.
„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.
Nevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem vyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo nepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl: „Vždyť vypadá úplně obyčejně.“
Nato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly plnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ∗∗∗∗∗ temnotou se ozvaly zděšené výkřiky. Vtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál zaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se dokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.
(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno)
Které z následujících tvrzení o dvou slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme cosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby ∗∗∗∗∗ jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily, se mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře, která je zahnala.
Následující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými vrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě v paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.
Zase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra. Natahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má Temný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná oznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.
Záhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi na čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.
„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.
Nevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem vyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo nepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl: „Vždyť vypadá úplně obyčejně.“
Nato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly plnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ∗∗∗∗∗ temnotou se ozvaly zděšené výkřiky. Vtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál zaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se dokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.
(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slově podtrženém ve výchozím textu je pravdivé?
Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je zapsána pravopisně správně (A), nebo ne (N).
23.1 Na zklonku dne už znavení turisté postupovali hlemýždím tempem.
23.2 Jeho nemístné poznámky ohledně mých blízkých se mě vážně dotkly.
23.3 Strávila jsem dovolenou v zahraničí, protože ráda poznávám cizí země.
23.4 Neuč se to nazpaměť, daleko důležitější je porozumět danému problému.
Vypište z každé z následujících vět (24.1 a 24.2) základní skladební dvojici.
(Základní skladební dvojice musí být zapsány pravopisně správně.)
24.1 Můj známý z knihovny mě pravidelně informuje o knižních novinkách a zajímavých kulturních událostech.
24.2 Některé romány ze školní četby by vám pravděpodobně připadaly nudné a zdlouhavé.
Jedním z nejvýznamnějších svátků v USA je nepochybně Den díkůvzdání. Své kořeny má ve slavnosti zvané dožínky, která se pořádá po ukončení žní.
V listopadu 1620 do Ameriky připlulo zhruba sto Angličanů, ∗∗∗∗∗. Bohužel si s sebou nepřivezli potřebné množství potravin a před nadcházející zimou si nestačili vytvořit dostatečné zásoby. Část osadníků proto první zimu v novém domově nepřežila. Hned na jaře indiáni naučili nové sousedy pěstovat kukuřici a fazole. Jako výraz díků za bohatou sklizeň pro ně osadníci uspořádali dožínky, jejichž součástí byla velká hostina.
Zpočátku se díkůvzdání slavilo vždy v jiný den. V roce 1941 byl však termín oslavy Dne díkůvzdání stanoven v USA zákonem a od té doby ho Američané slaví čtvrtý čtvrtek v listopadu. Ačkoli původně šlo o poděkování za úrodu, dnes je slavnost spojená hlavně s velkolepými průvody a rodinnými oslavami, na nichž nechybí tradiční pečený krocan.
Jeden z největších průvodů se na Den díkůvzdání pravidelně koná v New Yorku. Roku 2021 se na čtyřkilometrovou trasu, která vedla ulicemi Manhattanu, vydalo přes 8 000 účastníků. Přímo z manhattanských chodníků průvodu přihlížely statisíce diváků, desítky milionů Američanů událost sledovaly doma u televizních obrazovek.
Vysvětlivka: Manhattan – část New Yorku
(www.novinky.cz; cz.usembassy.gov, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
25.1 Dožínky, slavnost konající se po žních, byly inspirovány Dnem díkůvzdání.
25.2 Termín oslavy Dne díkůvzdání byl v USA uzákoněn v 1. polovině 20. století.
25.3 Průvod, který se v roce 2021 konal v New Yorku na Den díkůvzdání, sledovaly přímo v ulicích Manhattanu statisíce diváků.
25.4 Od doby, kdy skupina Angličanů připlula do Ameriky, do doby, kdy je indiáni naučili pěstovat některé plodiny, uplynul více než rok.
Jedním z nejvýznamnějších svátků v USA je nepochybně Den díkůvzdání. Své kořeny má ve slavnosti zvané dožínky, která se pořádá po ukončení žní.
V listopadu 1620 do Ameriky připlulo zhruba sto Angličanů, ∗∗∗∗∗. Bohužel si s sebou nepřivezli potřebné množství potravin a před nadcházející zimou si nestačili vytvořit dostatečné zásoby. Část osadníků proto první zimu v novém domově nepřežila. Hned na jaře indiáni naučili nové sousedy pěstovat kukuřici a fazole. Jako výraz díků za bohatou sklizeň pro ně osadníci uspořádali dožínky, jejichž součástí byla velká hostina.
Zpočátku se díkůvzdání slavilo vždy v jiný den. V roce 1941 byl však termín oslavy Dne díkůvzdání stanoven v USA zákonem a od té doby ho Američané slaví čtvrtý čtvrtek v listopadu. Ačkoli původně šlo o poděkování za úrodu, dnes je slavnost spojená hlavně s velkolepými průvody a rodinnými oslavami, na nichž nechybí tradiční pečený krocan.
Jeden z největších průvodů se na Den díkůvzdání pravidelně koná v New Yorku. Roku 2021 se na čtyřkilometrovou trasu, která vedla ulicemi Manhattanu, vydalo přes 8 000 účastníků. Přímo z manhattanských chodníků průvodu přihlížely statisíce diváků, desítky milionů Američanů událost sledovaly doma u televizních obrazovek.
Vysvětlivka: Manhattan – část New Yorku
(www.novinky.cz; cz.usembassy.gov, upraveno)
Na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu patří věta vyjadřující, za jakým účelem Angličané připluli do Ameriky. Která z následujících vět to je?
(Po doplnění věty do textu musí být příslušné souvětí smysluplné, spisovné a gramaticky správné.)
Jedním z nejvýznamnějších svátků v USA je nepochybně Den díkůvzdání. Své kořeny má ve slavnosti zvané dožínky, která se pořádá po ukončení žní.
V listopadu 1620 do Ameriky připlulo zhruba sto Angličanů, ∗∗∗∗∗. Bohužel si s sebou nepřivezli potřebné množství potravin a před nadcházející zimou si nestačili vytvořit dostatečné zásoby. Část osadníků proto první zimu v novém domově nepřežila. Hned na jaře indiáni naučili nové sousedy pěstovat kukuřici a fazole. Jako výraz díků za bohatou sklizeň pro ně osadníci uspořádali dožínky, jejichž součástí byla velká hostina.
Zpočátku se díkůvzdání slavilo vždy v jiný den. V roce 1941 byl však termín oslavy Dne díkůvzdání stanoven v USA zákonem a od té doby ho Američané slaví čtvrtý čtvrtek v listopadu. Ačkoli původně šlo o poděkování za úrodu, dnes je slavnost spojená hlavně s velkolepými průvody a rodinnými oslavami, na nichž nechybí tradiční pečený krocan.
Jeden z největších průvodů se na Den díkůvzdání pravidelně koná v New Yorku. Roku 2021 se na čtyřkilometrovou trasu, která vedla ulicemi Manhattanu, vydalo přes 8 000 účastníků. Přímo z manhattanských chodníků průvodu přihlížely statisíce diváků, desítky milionů Američanů událost sledovaly doma u televizních obrazovek.
Vysvětlivka: Manhattan – část New Yorku
(www.novinky.cz; cz.usembassy.gov, upraveno)
Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež nelze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma?
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Žádnou možnost z nabídky A–F nelze přiřadit víckrát než jednou.)
Vysvětlivky:
Na obrázku jsou celkem dva bonbony (jeden na tácu a druhý v košíku) a celkem pět vajíček. Na pomlázce jsou celkem dvě stuhy.
28.1
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Žádnou možnost z nabídky A–F nelze přiřadit víckrát než jednou.)
Vysvětlivky:
Na obrázku jsou celkem dva bonbony (jeden na tácu a druhý v košíku) a celkem pět vajíček. Na pomlázce jsou celkem dvě stuhy.
28.1
28.2
28.3
28.4
