7. ročník · 1. řádný termín 2020 · 28 úloh
Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
(1)
Umím prase ZEPŘEDU,
nic jiného nesvedu,
moje ruka nic jiného nenakreslí,
zkoušel jsem i kobylu,
ale došlo k omylu,
vyšla z toho žirafa, a tak jsem skleslý.
(2)
Kuneš umí ještěrku,
jak se hřeje na štěrku,
jinak je též beznadějně nenadaný,
Vaněk umí parohy
jenom PODLE předlohy,
Kovandová pořád kreslí kočkodany.
(3)
Co se týče talentu,
dám na žáka Valentu,
který tvrdí, že se z toho nezblázníme,
Valenta je z Jinonic
a neumí vůbec nic,
propiskou si dělá pouze čáry přímé.
(4)
Když se ale spojíme,
my, co málo umíme,
nakreslíme stádo zvěře velmi hravě,
tygry, koně, různý skot,
Valenta nám dodá plot,
můžeme s tím vyniknouti na výstavě.
(Z. Svěrák, Umím prase zepředu)
O které z následujících možností se ve výchozím textu nepíše?
(1)
Umím prase ZEPŘEDU,
nic jiného nesvedu,
moje ruka nic jiného nenakreslí,
zkoušel jsem i kobylu,
ale došlo k omylu,
vyšla z toho žirafa, a tak jsem skleslý.
(2)
Kuneš umí ještěrku,
jak se hřeje na štěrku,
jinak je též beznadějně nenadaný,
Vaněk umí parohy
jenom PODLE předlohy,
Kovandová pořád kreslí kočkodany.
(3)
Co se týče talentu,
dám na žáka Valentu,
který tvrdí, že se z toho nezblázníme,
Valenta je z Jinonic
a neumí vůbec nic,
propiskou si dělá pouze čáry přímé.
(4)
Když se ale spojíme,
my, co málo umíme,
nakreslíme stádo zvěře velmi hravě,
tygry, koně, různý skot,
Valenta nám dodá plot,
můžeme s tím vyniknouti na výstavě.
(Z. Svěrák, Umím prase zepředu)
Které z následujících tvrzení o slovech zapsaných ve výchozím textu velkými písmeny je pravdivé?
(1)
Umím prase ZEPŘEDU,
nic jiného nesvedu,
moje ruka nic jiného nenakreslí,
zkoušel jsem i kobylu,
ale došlo k omylu,
vyšla z toho žirafa, a tak jsem skleslý.
(2)
Kuneš umí ještěrku,
jak se hřeje na štěrku,
jinak je též beznadějně nenadaný,
Vaněk umí parohy
jenom PODLE předlohy,
Kovandová pořád kreslí kočkodany.
(3)
Co se týče talentu,
dám na žáka Valentu,
který tvrdí, že se z toho nezblázníme,
Valenta je z Jinonic
a neumí vůbec nic,
propiskou si dělá pouze čáry přímé.
(4)
Když se ale spojíme,
my, co málo umíme,
nakreslíme stádo zvěře velmi hravě,
tygry, koně, různý skot,
Valenta nám dodá plot,
můžeme s tím vyniknouti na výstavě.
(Z. Svěrák, Umím prase zepředu)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N).
4.1 Text je próza.
4.2 Všechny podtržené verše jsou sedmislabičné.
4.3 V každé sloce se rýmuje první verš s veršem bezprostředně následujícím.
4.4 V druhé sloce se vyskytuje jedno slovo zdrobnělé.
(1)
Umím prase ZEPŘEDU,
nic jiného nesvedu,
moje ruka nic jiného nenakreslí,
zkoušel jsem i kobylu,
ale došlo k omylu,
vyšla z toho žirafa, a tak jsem skleslý.
(2)
Kuneš umí ještěrku,
jak se hřeje na štěrku,
jinak je též beznadějně nenadaný,
Vaněk umí parohy
jenom PODLE předlohy,
Kovandová pořád kreslí kočkodany.
(3)
Co se týče talentu,
dám na žáka Valentu,
který tvrdí, že se z toho nezblázníme,
Valenta je z Jinonic
a neumí vůbec nic,
propiskou si dělá pouze čáry přímé.
(4)
Když se ale spojíme,
my, co málo umíme,
nakreslíme stádo zvěře velmi hravě,
tygry, koně, různý skot,
Valenta nám dodá plot,
můžeme s tím vyniknouti na výstavě.
(Z. Svěrák, Umím prase zepředu)
5.1 Napište současné spisovné podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného jednoslabičné, je příbuzné se slovem HRAVĚ a skloňuje se podle vzoru MUŽ.
5.2 Napište současné spisovné podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem DĚLAT a skloňuje se podle vzoru HRAD.
(Současné slovo znamená slovo používané v dnešní době, nikoli zastaralé. Slova hravě a dělat pocházejí z výchozího textu, správná odpověď se ve výchozím textu nevyskytuje.)
Přiřaďte k jednotlivým slovům (6.1–6.3) odpovídající tvrzení (A–E).
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
6.1 zdroj
6.2 přání
6.3 vlajka
Vypište z každé z následujících vět (7.1–7.2) základní skladební dvojici.
(Základní skladební dvojice musí být zapsány pravopisně správně.)
7.1 Perfektně zastřižený živý plot mého vzdáleného strýce obdivuje bez přehánění každý kolemjdoucí.
7.2 Tak závratné úspěchy našich závodnic na posledním mistrovství světa neočekávaly ani trenérky a ostatní členky realizačního týmu.
Udržet si během zimy stálou tělesnou teplotu stojí živočichy hodně úsilí, přitom ale potravy, z níž energii získávají, jim v tomto období příroda nabízí méně. Někteří z nich proto zimu jednoduše prospí.
Hibernace (zimní spánek) je složitý proces. Předchází mu důkladná příprava: živočich musí jednak nahromadit dostatečné tukové zásoby (svou STÁVAJÍCÍ hmotnost zvýší o 20–30 procent), jednak najít vhodný úkryt. Do pravého zimního spánku upadají většinou drobní savci, např. svišti, ježci či určité druhy netopýrů. Za skutečné krále zimních spáčů jsou považováni sysli – ve stavu hibernace mohou strávit až osm měsíců.
Během hibernace tělesná teplota živočichů radikálně klesne, jejich dech i tepová frekvence se výrazně zpomalí. Dá se říct, že se nacházejí na hranici života a smrti (jako mrtví i vypadají), neboť jejich životní funkce jsou omezeny na minimum. Přepnutím do úsporného režimu šetří potřebnou energii. Hibernující živočich neleží rovně natažený, ale je stočený do klubíčka, aby šetřil tělesným teplem. ∗∗∗∗∗
Většina pravých zimních spáčů si udržuje tělesnou teplotu mírně nad nulou, mráz by totiž roztrhal jejich buňky. Existují však i hibernující živočichové, jejichž teplota může klesnout pod bod mrazu, až na minus 3 stupně Celsia, a oni přesto přežijí. Jejich buněčná tekutina obsahuje látky podobné těm, které se používají při výrobě nemrznoucích směsí do chladičů aut. Ovšem i tito NÁRAMNÍ otužilci občas pomocí slabých záchvěvů svalů svou tělesnou teplotu zvýší. Vědci se domnívají, že tak zabraňují poškození mozku.
Někteří živočichové spí tzv. nepravým zimním spánkem, který ovšem hibernací není. Během tohoto spánku tělesná teplota klesá jen o několik stupňů, dech ani tep se ale nemění, výjimečné není ani krátké probuzení ze spánku. K takovému typu zimních spáčů se řadí třeba jezevci, medvědi nebo křečci.
(www.abicko.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
8.1 V průběhu celého procesu hibernace živočich zvětšuje své dosavadní tukové zásoby.
8.2 Na rozdíl od tzv. nepravého zimního spánku dojde během hibernace ke změně tepové frekvence.
8.3 Hibernace je typická pro menší savce, vyskytuje se však i u některých větších živočichů, jako jsou například medvědi.
8.4 Ze všech živočichů schopných hibernace tvoří menší část ti, jejichž tělesná teplota může dosáhnout hodnot nižších než bod mrazu.
Udržet si během zimy stálou tělesnou teplotu stojí živočichy hodně úsilí, přitom ale potravy, z níž energii získávají, jim v tomto období příroda nabízí méně. Někteří z nich proto zimu jednoduše prospí.
Hibernace (zimní spánek) je složitý proces. Předchází mu důkladná příprava: živočich musí jednak nahromadit dostatečné tukové zásoby (svou STÁVAJÍCÍ hmotnost zvýší o 20–30 procent), jednak najít vhodný úkryt. Do pravého zimního spánku upadají většinou drobní savci, např. svišti, ježci či určité druhy netopýrů. Za skutečné krále zimních spáčů jsou považováni sysli – ve stavu hibernace mohou strávit až osm měsíců.
Během hibernace tělesná teplota živočichů radikálně klesne, jejich dech i tepová frekvence se výrazně zpomalí. Dá se říct, že se nacházejí na hranici života a smrti (jako mrtví i vypadají), neboť jejich životní funkce jsou omezeny na minimum. Přepnutím do úsporného režimu šetří potřebnou energii. Hibernující živočich neleží rovně natažený, ale je stočený do klubíčka, aby šetřil tělesným teplem. ∗∗∗∗∗
Většina pravých zimních spáčů si udržuje tělesnou teplotu mírně nad nulou, mráz by totiž roztrhal jejich buňky. Existují však i hibernující živočichové, jejichž teplota může klesnout pod bod mrazu, až na minus 3 stupně Celsia, a oni přesto přežijí. Jejich buněčná tekutina obsahuje látky podobné těm, které se používají při výrobě nemrznoucích směsí do chladičů aut. Ovšem i tito NÁRAMNÍ otužilci občas pomocí slabých záchvěvů svalů svou tělesnou teplotu zvýší. Vědci se domnívají, že tak zabraňují poškození mozku.
Někteří živočichové spí tzv. nepravým zimním spánkem, který ovšem hibernací není. Během tohoto spánku tělesná teplota klesá jen o několik stupňů, dech ani tep se ale nemění, výjimečné není ani krátké probuzení ze spánku. K takovému typu zimních spáčů se řadí třeba jezevci, medvědi nebo křečci.
(www.abicko.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu není pravdivé?
Ve kterém z následujících slov končí předpona souhláskou?
Které z následujících tvrzení o slovech zapsaných ve výchozím textu velkými písmeny je pravdivé?
Která z následujících možností patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu?
Udržet si během zimy stálou tělesnou teplotu stojí živočichy hodně úsilí, přitom ale potravy, z níž energii získávají, jim v tomto období příroda nabízí méně. Někteří z nich proto zimu jednoduše prospí.
Hibernace (zimní spánek) je složitý proces. Předchází mu důkladná příprava: živočich musí jednak nahromadit dostatečné tukové zásoby (svou STÁVAJÍCÍ hmotnost zvýší o 20–30 procent), jednak najít vhodný úkryt. Do pravého zimního spánku upadají většinou drobní savci, např. svišti, ježci či určité druhy netopýrů. Za skutečné krále zimních spáčů jsou považováni sysli – ve stavu hibernace mohou strávit až osm měsíců.
Během hibernace tělesná teplota živočichů radikálně klesne, jejich dech i tepová frekvence se výrazně zpomalí. Dá se říct, že se nacházejí na hranici života a smrti (jako mrtví i vypadají), neboť jejich životní funkce jsou omezeny na minimum. Přepnutím do úsporného režimu šetří potřebnou energii. Hibernující živočich neleží rovně natažený, ale je stočený do klubíčka, aby šetřil tělesným teplem. ∗∗∗∗∗
Většina pravých zimních spáčů si udržuje tělesnou teplotu mírně nad nulou, mráz by totiž roztrhal jejich buňky. Existují však i hibernující živočichové, jejichž teplota může klesnout pod bod mrazu, až na minus 3 stupně Celsia, a oni přesto přežijí. Jejich buněčná tekutina obsahuje látky podobné těm, které se používají při výrobě nemrznoucích směsí do chladičů aut. Ovšem i tito NÁRAMNÍ otužilci občas pomocí slabých záchvěvů svalů svou tělesnou teplotu zvýší. Vědci se domnívají, že tak zabraňují poškození mozku.
Někteří živočichové spí tzv. nepravým zimním spánkem, který ovšem hibernací není. Během tohoto spánku tělesná teplota klesá jen o několik stupňů, dech ani tep se ale nemění, výjimečné není ani krátké probuzení ze spánku. K takovému typu zimních spáčů se řadí třeba jezevci, medvědi nebo křečci.
(www.abicko.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících úseků výchozího textu, zda podtržený větný člen je předmětem (Pt), nebo přívlastkem neshodným (Pkn).
13.1 teplota může klesnout pod bod mrazu
13.2 udržet si během zimy stálou tělesnou teplotu
13.3 k takovému typu zimních spáčů se řadí třeba jezevci
13.4 přepnutím do úsporného režimu šetří potřebnou energii
TEXT 1
TEXT 2
Homofony jsou slova nebo tvary slov, které znějí stejně, ale píší se odlišně, např. když vyslovíme [steski]1, může se jednat o slovo stesky (tvar slova stesk), nebo stezky (tvar slova stezka). Slova, která se liší pouze velikostí počátečního písmena (např. slunce × Slunce), se za homofony nepovažují.
1 V hranatých závorkách se uvádí výslovnost.
Najděte v TEXTU 1 tři homofony a napište jejich čísla.
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2. Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakékoli číslice či jakéhokoli slova, které nevyhovují zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
Různé ptačí druhy sídlí v různorodých prostředích, kterým se během svého vývoje přizpůsobily. Pojďme alespoň na chvíli nahlédnout do tajuplné ptačí říše.
Čápům se štíhlýma nohama nečinní problém brouzdat říčkami a dlouhými zobáky lovit jejich obyvatele. Sovy s výtečným zrakem létají po setmnění po lesích a neslyšně se vrhají na myši. Albatrosi se svými dlouhými křídli zvládnou desítky minut plachtit nad spěněnými vodami. Droboučcí kolibříci se snadno spletou se čmeláky. Supi z Afriky jsou mrchožraví, a proto na hlavě a krku ztratili peří. Díky tomu se tolik neušpiní, když se noří do útrob uhynulých zvířat.
Ke kuriozitám neodmyslitelně patří nelétaví ptáci. Vidíte-li pštrosí závody, ihned víte, kdo je nejlepší běžec ze všech ptáků. Ohromí vás také, jak skvělými plavci jsou tučňáci.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu. Doporučení: Opravte pouze ta slova, u kterých jste si jisti, že jsou ve výchozím textu zapsána s pravopisnou chybou. Slovo kuriozita je zapsáno správně.
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) za sebou tak, aby na sebe navazovaly.
Povalil jsem ho, a přestože jsem padl s ním, svíral jsem pevně horní část jeho stonku. Snažil jsem se kalich s žahadlem odstrčit od sebe a stonek zkroutit. Po krátkém, ale urputném boji se mi to podařilo.
Když jsem vstal, trifid nehnutě ležel na zemi. Nožem jsem mu odřízl žahadlo. Jedové váčky byly vyprázdněné. „Kdyby v nich byl jed,“ řekl jsem Joselle, „bylo by po mně. Teď musíme rychle pryč.“
Prudce jsem se otočil. Za mnou stál výhružně vztyčený trifid. Jeho žahadlo zasvištělo a zasáhlo mne.
Stačil mi jediný pohled, abych si všiml červeného šrámu přetínajícího jeho tvář. Další oběť trifidů – chodících jedovatých rostlin. „Musíme okamžitě pryč!“ křikl jsem na Josellu. Obrátila se ke mně a oči se jí rozšířily děsem.
Kupodivu jsem ale nepocítil žádnou bolest. Byl to spíše instinkt než rozum, co mě přimělo se na něj vrhnout dřív, než stihl zaútočit podruhé.
Vystoupili jsme z vozu a obešli plot. Vtom se Josella rozběhla kupředu. Na cestě ležel muž, břichem k zemi a s hlavou vytočenou do strany.
(J. Wyndham, Den trifidů, upraveno)
Na každé vynechané místo (∗∗∗∗∗) v českých ustálených slovních spojeních doplňte příslušné slovo.
17.1 „Já ty rovnice snad nikdy nepochopím,“ naříká Petr. Babička se usmívá: „To je přece normální, že ti to ze začátku moc nejde. Žádný ∗∗∗∗∗ z nebe nespadl.“
17.2 Lukáš byl vždy na své věci velmi opatrný, ale jakmile si od někoho něco půjčil, zacházel s tím neopatrně a půjčenou věc rozbil. Jak se říká, z cizího ∗∗∗∗∗ neteče.
Která z následujících možností obsahuje slovo zapsané s pravopisnou chybou?
(1) Kdysi byl majitelem jednoho ze ∗∗∗∗∗ na Malé Straně konšel Matěj Ráz. Bůhvíproč ale v roce 1503 skončil v rukou kata. Záhy postihlo jeho rodinu další neštěstí. Rázova dcera, která převzala živnost po otci, byla upálena, jelikož prý otrávila své sousedy. Zlé jazyky škodolibě říkaly, že tím jedem bylo její ředěné pivo.
Pošramocenou pověst tamějšího piva vylepšil až nový majitel pivovaru Václav. Tento sládek měl vlastní tajný recept na vaření piva a toto tajemství střežil jako oko v hlavě. Jeho hospoda se časem zaplnila spokojenými hosty. Své nejvzácnější pivo, určené jen pro zvláštní příležitosti, však Václav ukrýval ve sklepě pod pivovarem. Sklep byl zamčený na sedm zámků a klíče od nich sládek schovával i před svou ženou.
(2) Jednoho dne do hospody zavítal cizinec z Bavor, na první pohled urozený pán vznešeného chování. Představil se Václavovi jako majitel pivovaru a vyprávěl mu, že do Prahy přijel jen proto, aby se setkal s tak věhlasným sládkem, a že i za ∗∗∗∗∗ se Václavovo pivo těší vynikající pověsti. Nebylo divu, že po tolika poklonách malostranský sládek brzy roztál. Nejenže dal cizinci ochutnat pivo ze sklepa, ale dokonce mu ochotně prozradil svůj tajný recept.
(3) Na druhý den se cizinec rozloučil. Z kočáru ještě na svého hostitele volal, že mu pošle dárek na památku jejich nezapomenutelného setkání. Své slovo dané ∗∗∗∗∗ splnil: neuplynulo ani půl roku a Václav skutečně dostal z Bavor sud piva uvařeného přesně podle jeho receptu. Zprvu vyváděl jako smyslů zbavený, ale potom převelice pečlivě spočítal všechny své náklady a zisk. Zjistil, že se mu vyplatí daleko víc, když své pivo vařit přestane a bude objednávat a prodávat jen pivo bavorské. Když zavěsil klíče od sklepa na domovní štít, pivovarskému domu už nikdo neřekl jinak než U Klíčů.
(V. Cibula, Pražské pověsti, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
19.1 Rázova dcera byla upálena, protože do svého piva přidávala jed.
19.2 Václav tajil nejen před cizími lidmi, ale i před svou ženou, že má pod svým pivovarem sklep.
19.3 Cizinci z Bavor se podařilo vlichotit se do Václavovy přízně už při jejich prvním osobním setkání.
19.4 Bavorské pivo uvařené podle Václavova receptu bylo mnohem chutnější než Václavovo pivo uvařené na Malé Straně.
(1) Kdysi byl majitelem jednoho ze ∗∗∗∗∗ na Malé Straně konšel Matěj Ráz. Bůhvíproč ale v roce 1503 skončil v rukou kata. Záhy postihlo jeho rodinu další neštěstí. Rázova dcera, která převzala živnost po otci, byla upálena, jelikož prý otrávila své sousedy. Zlé jazyky škodolibě říkaly, že tím jedem bylo její ředěné pivo.
Pošramocenou pověst tamějšího piva vylepšil až nový majitel pivovaru Václav. Tento sládek měl vlastní tajný recept na vaření piva a toto tajemství střežil jako oko v hlavě. Jeho hospoda se časem zaplnila spokojenými hosty. Své nejvzácnější pivo, určené jen pro zvláštní příležitosti, však Václav ukrýval ve sklepě pod pivovarem. Sklep byl zamčený na sedm zámků a klíče od nich sládek schovával i před svou ženou.
(2) Jednoho dne do hospody zavítal cizinec z Bavor, na první pohled urozený pán vznešeného chování. Představil se Václavovi jako majitel pivovaru a vyprávěl mu, že do Prahy přijel jen proto, aby se setkal s tak věhlasným sládkem, a že i za ∗∗∗∗∗ se Václavovo pivo těší vynikající pověsti. Nebylo divu, že po tolika poklonách malostranský sládek brzy roztál. Nejenže dal cizinci ochutnat pivo ze sklepa, ale dokonce mu ochotně prozradil svůj tajný recept.
(3) Na druhý den se cizinec rozloučil. Z kočáru ještě na svého hostitele volal, že mu pošle dárek na památku jejich nezapomenutelného setkání. Své slovo dané ∗∗∗∗∗ splnil: neuplynulo ani půl roku a Václav skutečně dostal z Bavor sud piva uvařeného přesně podle jeho receptu. Zprvu vyváděl jako smyslů zbavený, ale potom převelice pečlivě spočítal všechny své náklady a zisk. Zjistil, že se mu vyplatí daleko víc, když své pivo vařit přestane a bude objednávat a prodávat jen pivo bavorské. Když zavěsil klíče od sklepa na domovní štít, pivovarskému domu už nikdo neřekl jinak než U Klíčů.
(V. Cibula, Pražské pověsti, upraveno)
Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma?
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
(1) Kdysi byl majitelem jednoho ze ∗∗∗∗∗ na Malé Straně konšel Matěj Ráz. Bůhvíproč ale v roce 1503 skončil v rukou kata. Záhy postihlo jeho rodinu další neštěstí. Rázova dcera, která převzala živnost po otci, byla upálena, jelikož prý otrávila své sousedy. Zlé jazyky škodolibě říkaly, že tím jedem bylo její ředěné pivo.
Pošramocenou pověst tamějšího piva vylepšil až nový majitel pivovaru Václav. Tento sládek měl vlastní tajný recept na vaření piva a toto tajemství střežil jako oko v hlavě. Jeho hospoda se časem zaplnila spokojenými hosty. Své nejvzácnější pivo, určené jen pro zvláštní příležitosti, však Václav ukrýval ve sklepě pod pivovarem. Sklep byl zamčený na sedm zámků a klíče od nich sládek schovával i před svou ženou.
(2) Jednoho dne do hospody zavítal cizinec z Bavor, na první pohled urozený pán vznešeného chování. Představil se Václavovi jako majitel pivovaru a vyprávěl mu, že do Prahy přijel jen proto, aby se setkal s tak věhlasným sládkem, a že i za ∗∗∗∗∗ se Václavovo pivo těší vynikající pověsti. Nebylo divu, že po tolika poklonách malostranský sládek brzy roztál. Nejenže dal cizinci ochutnat pivo ze sklepa, ale dokonce mu ochotně prozradil svůj tajný recept.
(3) Na druhý den se cizinec rozloučil. Z kočáru ještě na svého hostitele volal, že mu pošle dárek na památku jejich nezapomenutelného setkání. Své slovo dané ∗∗∗∗∗ splnil: neuplynulo ani půl roku a Václav skutečně dostal z Bavor sud piva uvařeného přesně podle jeho receptu. Zprvu vyváděl jako smyslů zbavený, ale potom převelice pečlivě spočítal všechny své náklady a zisk. Zjistil, že se mu vyplatí daleko víc, když své pivo vařit přestane a bude objednávat a prodávat jen pivo bavorské. Když zavěsil klíče od sklepa na domovní štít, pivovarskému domu už nikdo neřekl jinak než U Klíčů.
(V. Cibula, Pražské pověsti, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytují dvě zájmena?
(1) Kdysi byl majitelem jednoho ze ∗∗∗∗∗ na Malé Straně konšel Matěj Ráz. Bůhvíproč ale v roce 1503 skončil v rukou kata. Záhy postihlo jeho rodinu další neštěstí. Rázova dcera, která převzala živnost po otci, byla upálena, jelikož prý otrávila své sousedy. Zlé jazyky škodolibě říkaly, že tím jedem bylo její ředěné pivo.
Pošramocenou pověst tamějšího piva vylepšil až nový majitel pivovaru Václav. Tento sládek měl vlastní tajný recept na vaření piva a toto tajemství střežil jako oko v hlavě. Jeho hospoda se časem zaplnila spokojenými hosty. Své nejvzácnější pivo, určené jen pro zvláštní příležitosti, však Václav ukrýval ve sklepě pod pivovarem. Sklep byl zamčený na sedm zámků a klíče od nich sládek schovával i před svou ženou.
(2) Jednoho dne do hospody zavítal cizinec z Bavor, na první pohled urozený pán vznešeného chování. Představil se Václavovi jako majitel pivovaru a vyprávěl mu, že do Prahy přijel jen proto, aby se setkal s tak věhlasným sládkem, a že i za ∗∗∗∗∗ se Václavovo pivo těší vynikající pověsti. Nebylo divu, že po tolika poklonách malostranský sládek brzy roztál. Nejenže dal cizinci ochutnat pivo ze sklepa, ale dokonce mu ochotně prozradil svůj tajný recept.
(3) Na druhý den se cizinec rozloučil. Z kočáru ještě na svého hostitele volal, že mu pošle dárek na památku jejich nezapomenutelného setkání. Své slovo dané ∗∗∗∗∗ splnil: neuplynulo ani půl roku a Václav skutečně dostal z Bavor sud piva uvařeného přesně podle jeho receptu. Zprvu vyváděl jako smyslů zbavený, ale potom převelice pečlivě spočítal všechny své náklady a zisk. Zjistil, že se mu vyplatí daleko víc, když své pivo vařit přestane a bude objednávat a prodávat jen pivo bavorské. Když zavěsil klíče od sklepa na domovní štít, pivovarskému domu už nikdo neřekl jinak než U Klíčů.
(V. Cibula, Pražské pověsti, upraveno)
Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?
(1) Kdysi byl majitelem jednoho ze ∗∗∗∗∗ na Malé Straně konšel Matěj Ráz. Bůhvíproč ale v roce 1503 skončil v rukou kata. Záhy postihlo jeho rodinu další neštěstí. Rázova dcera, která převzala živnost po otci, byla upálena, jelikož prý otrávila své sousedy. Zlé jazyky škodolibě říkaly, že tím jedem bylo její ředěné pivo.
Pošramocenou pověst tamějšího piva vylepšil až nový majitel pivovaru Václav. Tento sládek měl vlastní tajný recept na vaření piva a toto tajemství střežil jako oko v hlavě. Jeho hospoda se časem zaplnila spokojenými hosty. Své nejvzácnější pivo, určené jen pro zvláštní příležitosti, však Václav ukrýval ve sklepě pod pivovarem. Sklep byl zamčený na sedm zámků a klíče od nich sládek schovával i před svou ženou.
(2) Jednoho dne do hospody zavítal cizinec z Bavor, na první pohled urozený pán vznešeného chování. Představil se Václavovi jako majitel pivovaru a vyprávěl mu, že do Prahy přijel jen proto, aby se setkal s tak věhlasným sládkem, a že i za ∗∗∗∗∗ se Václavovo pivo těší vynikající pověsti. Nebylo divu, že po tolika poklonách malostranský sládek brzy roztál. Nejenže dal cizinci ochutnat pivo ze sklepa, ale dokonce mu ochotně prozradil svůj tajný recept.
(3) Na druhý den se cizinec rozloučil. Z kočáru ještě na svého hostitele volal, že mu pošle dárek na památku jejich nezapomenutelného setkání. Své slovo dané ∗∗∗∗∗ splnil: neuplynulo ani půl roku a Václav skutečně dostal z Bavor sud piva uvařeného přesně podle jeho receptu. Zprvu vyváděl jako smyslů zbavený, ale potom převelice pečlivě spočítal všechny své náklady a zisk. Zjistil, že se mu vyplatí daleko víc, když své pivo vařit přestane a bude objednávat a prodávat jen pivo bavorské. Když zavěsil klíče od sklepa na domovní štít, pivovarskému domu už nikdo neřekl jinak než U Klíčů.
(V. Cibula, Pražské pověsti, upraveno)
23.1 Napište náležitý tvar slovního spojení DVA ZNÁMÉ PIVOVARY, který patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) v první části výchozího textu.
23.2 Napište náležitý tvar množného čísla slovního spojení ČESKÁ HRANICE, který patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) v druhé části výchozího textu.
23.3 Napište náležitý tvar jednotného čísla slovního spojení MALOSTRANSKÝ SLÁDEK, který patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve třetí části výchozího textu.
(Tvary slovních spojení musí být zapsány pravopisně správně.)
Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je napsána pravopisně správně (A), nebo ne (N).
24.1 Vztahy mezi Francouzi a Španěli byly celý týden mimořádně napjaté.
24.2 Bratrovy bláznivé nápady často vyvolávaly mezi našimi přáteli rozmíšky.
24.3 Kvůli nečekanému dědictví stačil během měsíce neuvěřitelně zpychnout.
24.4 Po vítězství v minulých závodech přidal do své sbírky další cennou medaili.
TEXT 1
Na první pohled vypadá město Baarle docela obyčejně, přesto ho turisté vyhledávají. Proč? Kvůli nejkomplikovanější hraniční čáře na světě. Město sice leží v Nizozemsku, čtyři kilometry od nizozemsko-belgické hranice, část Baarle ale patří Belgii. Z celkového počtu více než 9 000 obyvatel jich 3 000 žije na belgickém území a zbytek v Nizozemsku.
Není zcela výjimečné, že území, které patří jednomu státu, je zcela obklopeno územím jiného státu. ∗∗∗∗∗ Belgická část města je zde totiž (na rozdíl od jiných případů) doslova rozkrájená na kousky. Tyto pozemky jsou různě velké, nejmenší z nich má velikost 1 800 m². Většinu lidí také asi překvapí, že v některých bytech se ložnice nachází v Belgii, ale obývák už je v Nizozemsku.
Během krátké procházky po Baarle překročíte státní hranici nesčetněkrát. Kávu si dáte třeba v nizozemské restauraci a naproti přes ulici si v belgickém obchodě koupíte potraviny. Ne vše je ale v tomto městě rozděleno. Město má například společný vodovod, také policejní stanice je zde jen jedna. Ačkoli v Baarle působí nizozemští i belgičtí operátoři, obyvatelé si navzájem volají z mobilů za jeden místní tarif.
(Lidé a Země 6/2014, upraveno)
TEXT 2
Při univerbizaci vzniká z víceslovného pojmenování jednoslovné pojmenování, např. písemná práce – písemka.
Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z TEXTU 1?
TEXT 1
Na první pohled vypadá město Baarle docela obyčejně, přesto ho turisté vyhledávají. Proč? Kvůli nejkomplikovanější hraniční čáře na světě. Město sice leží v Nizozemsku, čtyři kilometry od nizozemsko-belgické hranice, část Baarle ale patří Belgii. Z celkového počtu více než 9 000 obyvatel jich 3 000 žije na belgickém území a zbytek v Nizozemsku.
Není zcela výjimečné, že území, které patří jednomu státu, je zcela obklopeno územím jiného státu. ∗∗∗∗∗ Belgická část města je zde totiž (na rozdíl od jiných případů) doslova rozkrájená na kousky. Tyto pozemky jsou různě velké, nejmenší z nich má velikost 1 800 m². Většinu lidí také asi překvapí, že v některých bytech se ložnice nachází v Belgii, ale obývák už je v Nizozemsku.
Během krátké procházky po Baarle překročíte státní hranici nesčetněkrát. Kávu si dáte třeba v nizozemské restauraci a naproti přes ulici si v belgickém obchodě koupíte potraviny. Ne vše je ale v tomto městě rozděleno. Město má například společný vodovod, také policejní stanice je zde jen jedna. Ačkoli v Baarle působí nizozemští i belgičtí operátoři, obyvatelé si navzájem volají z mobilů za jeden místní tarif.
(Lidé a Země 6/2014, upraveno)
TEXT 2
Při univerbizaci vzniká z víceslovného pojmenování jednoslovné pojmenování, např. písemná práce – písemka.
Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených v TEXTU 1 je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
TEXT 1
Na první pohled vypadá město Baarle docela obyčejně, přesto ho turisté vyhledávají. Proč? Kvůli nejkomplikovanější hraniční čáře na světě. Město sice leží v Nizozemsku, čtyři kilometry od nizozemsko-belgické hranice, část Baarle ale patří Belgii. Z celkového počtu více než 9 000 obyvatel jich 3 000 žije na belgickém území a zbytek v Nizozemsku.
Není zcela výjimečné, že území, které patří jednomu státu, je zcela obklopeno územím jiného státu. ∗∗∗∗∗ Belgická část města je zde totiž (na rozdíl od jiných případů) doslova rozkrájená na kousky. Tyto pozemky jsou různě velké, nejmenší z nich má velikost 1 800 m². Většinu lidí také asi překvapí, že v některých bytech se ložnice nachází v Belgii, ale obývák už je v Nizozemsku.
Během krátké procházky po Baarle překročíte státní hranici nesčetněkrát. Kávu si dáte třeba v nizozemské restauraci a naproti přes ulici si v belgickém obchodě koupíte potraviny. Ne vše je ale v tomto městě rozděleno. Město má například společný vodovod, také policejní stanice je zde jen jedna. Ačkoli v Baarle působí nizozemští i belgičtí operátoři, obyvatelé si navzájem volají z mobilů za jeden místní tarif.
(Lidé a Země 6/2014, upraveno)
TEXT 2
Při univerbizaci vzniká z víceslovného pojmenování jednoslovné pojmenování, např. písemná práce – písemka.
Která z následujících možností patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) v TEXTU 1?
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
28.1
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
28.1
28.2
28.3
28.4
