7. ročník · ilustrační test 2017 · 28 úloh
Ve které z následujících vět není pravopisná chyba?
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 2
Ani m∗ se nepodařilo Lukáše přim∗t k rozum∗jšímu jednání.
Na vynechaná místa (∗) ve výchozím textu je třeba doplnit ě/ně tak, aby text byl pravopisně správně. Ve které z následujících možností jsou tyto hlásky uvedeny v odpovídajícím pořadí?
Přiřaďte k jednotlivým dvojicím synonym (3.1–3.4) odpovídající možnost (A–F):
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
3.1 otec – tatínek
3.2 dřepět – sedět
3.3 nosánek – frňák
3.4 chrápat – spinkat
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 4–7
Když v roce 1953 Ian Fleming poprvé představil čtenářům Jamese Bonda, agenta s číslem 007, svět rozdělovala železná opona. Mezi státy Východu a Západu panovalo politické a vojenské napětí. Konflikt nikdy nevyústil ve skutečný boj, ale projevoval se zejména soupeřením o vojenskou převahu. Špioni měli za úkol zjistit, kolik má určitá země tanků a kolik vyrobila jaderných raket.
Toto téma se záhy objevilo i v prvních románech o agentovi 007, v nichž byl hlavním nepřítelem komunismus. Až později se okruh témat rozšířil a do hry vstoupili různé tajné agentury a šílení vědci. Fleming napsal dvanáct skvělých bondovek. Při práci na třinácté knize spisovatel zemřel. ∗∗∗∗∗ Čtenáři, kteří si neohroženého agenta nesmírně zamilovali, si totiž vynutili nová Bondova dobrodružství. Na dalších dílech pracovala celá řada spisovatelů.
(www.abicko.cz, www.james-bond.cz, upraveno)
4.1 Vypište z prvního odstavce výchozího textu všechna podstatná jména rodu mužského neživotného, která jsou v textu užita ve 4. pádu.
4.2 Vypište z druhého odstavce výchozího textu všechna zájmena vztažná.
Upozornění: Zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání podúloh, je považován za chybu.
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 4–7
Když v roce 1953 Ian Fleming poprvé představil čtenářům Jamese Bonda, agenta s číslem 007, svět rozdělovala železná opona. Mezi státy Východu a Západu panovalo politické a vojenské napětí. Konflikt nikdy nevyústil ve skutečný boj, ale projevoval se zejména soupeřením o vojenskou převahu. Špioni měli za úkol zjistit, kolik má určitá země tanků a kolik vyrobila jaderných raket.
Toto téma se záhy objevilo i v prvních románech o agentovi 007, v nichž byl hlavním nepřítelem komunismus. Až později se okruh témat rozšířil a do hry vstoupili různé tajné agentury a šílení vědci. Fleming napsal dvanáct skvělých bondovek. Při práci na třinácté knize spisovatel zemřel. ∗∗∗∗∗ Čtenáři, kteří si neohroženého agenta nesmírně zamilovali, si totiž vynutili nová Bondova dobrodružství. Na dalších dílech pracovala celá řada spisovatelů.
(www.abicko.cz, www.james-bond.cz, upraveno)
Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda je lze v kontextu výchozího textu považovat za synonyma (A), nebo ne (N):
(První slovo z dvojice vždy pochází z výchozího textu a je v něm zvýrazněno.)
5.1 zejména – především
5.2 zjistit – odhalit
5.3 země – půda
5.4 záhy – brzy
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 4–7
Když v roce 1953 Ian Fleming poprvé představil čtenářům Jamese Bonda, agenta s číslem 007, svět rozdělovala železná opona. Mezi státy Východu a Západu panovalo politické a vojenské napětí. Konflikt nikdy nevyústil ve skutečný boj, ale projevoval se zejména soupeřením o vojenskou převahu. Špioni měli za úkol zjistit, kolik má určitá země tanků a kolik vyrobila jaderných raket.
Toto téma se záhy objevilo i v prvních románech o agentovi 007, v nichž byl hlavním nepřítelem komunismus. Až později se okruh témat rozšířil a do hry vstoupili různé tajné agentury a šílení vědci. Fleming napsal dvanáct skvělých bondovek. Při práci na třinácté knize spisovatel zemřel. ∗∗∗∗∗ Čtenáři, kteří si neohroženého agenta nesmírně zamilovali, si totiž vynutili nová Bondova dobrodružství. Na dalších dílech pracovala celá řada spisovatelů.
(www.abicko.cz, www.james-bond.cz, upraveno)
Která z následujících možností patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu?
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 4–7
Když v roce 1953 Ian Fleming poprvé představil čtenářům Jamese Bonda, agenta s číslem 007, svět rozdělovala železná opona. Mezi státy Východu a Západu panovalo politické a vojenské napětí. Konflikt nikdy nevyústil ve skutečný boj, ale projevoval se zejména soupeřením o vojenskou převahu. Špioni měli za úkol zjistit, kolik má určitá země tanků a kolik vyrobila jaderných raket.
Toto téma se záhy objevilo i v prvních románech o agentovi 007, v nichž byl hlavním nepřítelem komunismus. Až později se okruh témat rozšířil a do hry vstoupili různé tajné agentury a šílení vědci. Fleming napsal dvanáct skvělých bondovek. Při práci na třinácté knize spisovatel zemřel. ∗∗∗∗∗ Čtenáři, kteří si neohroženého agenta nesmírně zamilovali, si totiž vynutili nová Bondova dobrodružství. Na dalších dílech pracovala celá řada spisovatelů.
(www.abicko.cz, www.james-bond.cz, upraveno)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje účel výchozího textu?
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 8–13
Před vynálezem papíru lidé psali na vše, co jim přišlo pod ruku: v Číně na hedvábí, v Indii na palmové listy a v Babylonu na tabulky z pálené hlíny. Ve starověkém Egyptě se začal používat papyrus, který Egypťané vyráběli ze stonků jedné vodní rostliny. Později se k psaní začaly upravovat také zvířecí kůže zbavené srsti a tak vznikly pergameny. Pergamen byl sice daleko dražší než papyrus, ale zato byl pevnější a déle vydržel. Až do začátku 13. století byl pergamen nejužívanějším psacím materiálem, poté začal být vytlačován papírem.
Proces výroby papíru prošel dlouhodobým vývojem. Počátky tohoto převratného vynálezu sahají až do třetího tisíciletí před naším letopočtem. Papír byl v té podobě, v jaké ho známe dnes, vynalezen v roce 105. Tehdy čínský ministr Cchaj Lun dokázal něco pozoruhodného. Z vláken rostlin, starých hadrů a rybářských sítí vyrobil listy papíru. Tyto suroviny se nejprve povařily a pak se rozmělnily na kaši. Do směsy se ponořila bambusová síť, na níž ulpěla tenká vrstva kaše. Pak se papír odloupl od sítě a nechal se vysušit. Na takto získaný papír se psalo daleko lépe než na hedvábí. Výroba papíru byla také méně nákladná, což ∗∗∗∗∗.
Číňané si velmi dobře uvědomovali, jak je vynález papíru cenný, proto jeho výrobní postup přísně střežili. Před světem ho však utajili jen do poloviny 8. století, kdy arabští vojáci zajali několik Číňanů. Ti byli donuceni tajemství výroby papíru svým věznitelům prozradit. Technologie výroby papíru pak během následujících čtyř set let pronikla i do střední a západní Evropy.
(D. Macaulay, Mamutí kniha techniky; www.wikipedie.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá informacím obsaženým ve výchozím textu (A), nebo ne (N):
8.1 Kůže olysalých zvířat se nazývá pergamen.
8.2 V Indii a Egyptě se pro zápis textů využíval rostlinný materiál.
8.3 Papyrus byl sice levnější než pergamen, ale zato odolnější vůči rozkladu.
8.4 V 8. století se Číňané rozhodli rozšířit technologii výroby papíru do Evropy.
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 8–13
Před vynálezem papíru lidé psali na vše, co jim přišlo pod ruku: v Číně na hedvábí, v Indii na palmové listy a v Babylonu na tabulky z pálené hlíny. Ve starověkém Egyptě se začal používat papyrus, který Egypťané vyráběli ze stonků jedné vodní rostliny. Později se k psaní začaly upravovat také zvířecí kůže zbavené srsti a tak vznikly pergameny. Pergamen byl sice daleko dražší než papyrus, ale zato byl pevnější a déle vydržel. Až do začátku 13. století byl pergamen nejužívanějším psacím materiálem, poté začal být vytlačován papírem.
Proces výroby papíru prošel dlouhodobým vývojem. Počátky tohoto převratného vynálezu sahají až do třetího tisíciletí před naším letopočtem. Papír byl v té podobě, v jaké ho známe dnes, vynalezen v roce 105. Tehdy čínský ministr Cchaj Lun dokázal něco pozoruhodného. Z vláken rostlin, starých hadrů a rybářských sítí vyrobil listy papíru. Tyto suroviny se nejprve povařily a pak se rozmělnily na kaši. Do směsy se ponořila bambusová síť, na níž ulpěla tenká vrstva kaše. Pak se papír odloupl od sítě a nechal se vysušit. Na takto získaný papír se psalo daleko lépe než na hedvábí. Výroba papíru byla také méně nákladná, což ∗∗∗∗∗.
Číňané si velmi dobře uvědomovali, jak je vynález papíru cenný, proto jeho výrobní postup přísně střežili. Před světem ho však utajili jen do poloviny 8. století, kdy arabští vojáci zajali několik Číňanů. Ti byli donuceni tajemství výroby papíru svým věznitelům prozradit. Technologie výroby papíru pak během následujících čtyř set let pronikla i do střední a západní Evropy.
(D. Macaulay, Mamutí kniha techniky; www.wikipedie.cz, upraveno)
Která z následujících možností patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu?
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 8–13
Před vynálezem papíru lidé psali na vše, co jim přišlo pod ruku: v Číně na hedvábí, v Indii na palmové listy a v Babylonu na tabulky z pálené hlíny. Ve starověkém Egyptě se začal používat papyrus, který Egypťané vyráběli ze stonků jedné vodní rostliny. Později se k psaní začaly upravovat také zvířecí kůže zbavené srsti a tak vznikly pergameny. Pergamen byl sice daleko dražší než papyrus, ale zato byl pevnější a déle vydržel. Až do začátku 13. století byl pergamen nejužívanějším psacím materiálem, poté začal být vytlačován papírem.
Proces výroby papíru prošel dlouhodobým vývojem. Počátky tohoto převratného vynálezu sahají až do třetího tisíciletí před naším letopočtem. Papír byl v té podobě, v jaké ho známe dnes, vynalezen v roce 105. Tehdy čínský ministr Cchaj Lun dokázal něco pozoruhodného. Z vláken rostlin, starých hadrů a rybářských sítí vyrobil listy papíru. Tyto suroviny se nejprve povařily a pak se rozmělnily na kaši. Do směsy se ponořila bambusová síť, na níž ulpěla tenká vrstva kaše. Pak se papír odloupl od sítě a nechal se vysušit. Na takto získaný papír se psalo daleko lépe než na hedvábí. Výroba papíru byla také méně nákladná, což ∗∗∗∗∗.
Číňané si velmi dobře uvědomovali, jak je vynález papíru cenný, proto jeho výrobní postup přísně střežili. Před světem ho však utajili jen do poloviny 8. století, kdy arabští vojáci zajali několik Číňanů. Ti byli donuceni tajemství výroby papíru svým věznitelům prozradit. Technologie výroby papíru pak během následujících čtyř set let pronikla i do střední a západní Evropy.
(D. Macaulay, Mamutí kniha techniky; www.wikipedie.cz, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu je pravopisná chyba?
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 8–13
Před vynálezem papíru lidé psali na vše, co jim přišlo pod ruku: v Číně na hedvábí, v Indii na palmové listy a v Babylonu na tabulky z pálené hlíny. Ve starověkém Egyptě se začal používat papyrus, který Egypťané vyráběli ze stonků jedné vodní rostliny. Později se k psaní začaly upravovat také zvířecí kůže zbavené srsti a tak vznikly pergameny. Pergamen byl sice daleko dražší než papyrus, ale zato byl pevnější a déle vydržel. Až do začátku 13. století byl pergamen nejužívanějším psacím materiálem, poté začal být vytlačován papírem.
Proces výroby papíru prošel dlouhodobým vývojem. Počátky tohoto převratného vynálezu sahají až do třetího tisíciletí před naším letopočtem. Papír byl v té podobě, v jaké ho známe dnes, vynalezen v roce 105. Tehdy čínský ministr Cchaj Lun dokázal něco pozoruhodného. Z vláken rostlin, starých hadrů a rybářských sítí vyrobil listy papíru. Tyto suroviny se nejprve povařily a pak se rozmělnily na kaši. Do směsy se ponořila bambusová síť, na níž ulpěla tenká vrstva kaše. Pak se papír odloupl od sítě a nechal se vysušit. Na takto získaný papír se psalo daleko lépe než na hedvábí. Výroba papíru byla také méně nákladná, což ∗∗∗∗∗.
Číňané si velmi dobře uvědomovali, jak je vynález papíru cenný, proto jeho výrobní postup přísně střežili. Před světem ho však utajili jen do poloviny 8. století, kdy arabští vojáci zajali několik Číňanů. Ti byli donuceni tajemství výroby papíru svým věznitelům prozradit. Technologie výroby papíru pak během následujících čtyř set let pronikla i do střední a západní Evropy.
(D. Macaulay, Mamutí kniha techniky; www.wikipedie.cz, upraveno)
11.1 Napište přídavné jméno, které je příbuzné se slovem hlína a zároveň se skloňuje podle vzoru mladý.
11.2 Napište přídavné jméno, které je příbuzné se slovem kůže a zároveň se skloňuje podle vzoru jarní.
11.3 Napište infinitiv slovesa podtrženého ve výchozím textu.
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 8–13
Před vynálezem papíru lidé psali na vše, co jim přišlo pod ruku: v Číně na hedvábí, v Indii na palmové listy a v Babylonu na tabulky z pálené hlíny. Ve starověkém Egyptě se začal používat papyrus, který Egypťané vyráběli ze stonků jedné vodní rostliny. Později se k psaní začaly upravovat také zvířecí kůže zbavené srsti a tak vznikly pergameny. Pergamen byl sice daleko dražší než papyrus, ale zato byl pevnější a déle vydržel. Až do začátku 13. století byl pergamen nejužívanějším psacím materiálem, poté začal být vytlačován papírem.
Proces výroby papíru prošel dlouhodobým vývojem. Počátky tohoto převratného vynálezu sahají až do třetího tisíciletí před naším letopočtem. Papír byl v té podobě, v jaké ho známe dnes, vynalezen v roce 105. Tehdy čínský ministr Cchaj Lun dokázal něco pozoruhodného. Z vláken rostlin, starých hadrů a rybářských sítí vyrobil listy papíru. Tyto suroviny se nejprve povařily a pak se rozmělnily na kaši. Do směsy se ponořila bambusová síť, na níž ulpěla tenká vrstva kaše. Pak se papír odloupl od sítě a nechal se vysušit. Na takto získaný papír se psalo daleko lépe než na hedvábí. Výroba papíru byla také méně nákladná, což ∗∗∗∗∗.
Číňané si velmi dobře uvědomovali, jak je vynález papíru cenný, proto jeho výrobní postup přísně střežili. Před světem ho však utajili jen do poloviny 8. století, kdy arabští vojáci zajali několik Číňanů. Ti byli donuceni tajemství výroby papíru svým věznitelům prozradit. Technologie výroby papíru pak během následujících čtyř set let pronikla i do střední a západní Evropy.
(D. Macaulay, Mamutí kniha techniky; www.wikipedie.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o souvětí tučně vyznačeném ve výchozím textu není pravdivé?
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 8–13
Před vynálezem papíru lidé psali na vše, co jim přišlo pod ruku: v Číně na hedvábí, v Indii na palmové listy a v Babylonu na tabulky z pálené hlíny. Ve starověkém Egyptě se začal používat papyrus, který Egypťané vyráběli ze stonků jedné vodní rostliny. Později se k psaní začaly upravovat také zvířecí kůže zbavené srsti a tak vznikly pergameny. Pergamen byl sice daleko dražší než papyrus, ale zato byl pevnější a déle vydržel. Až do začátku 13. století byl pergamen nejužívanějším psacím materiálem, poté začal být vytlačován papírem.
Proces výroby papíru prošel dlouhodobým vývojem. Počátky tohoto převratného vynálezu sahají až do třetího tisíciletí před naším letopočtem. Papír byl v té podobě, v jaké ho známe dnes, vynalezen v roce 105. Tehdy čínský ministr Cchaj Lun dokázal něco pozoruhodného. Z vláken rostlin, starých hadrů a rybářských sítí vyrobil listy papíru. Tyto suroviny se nejprve povařily a pak se rozmělnily na kaši. Do směsy se ponořila bambusová síť, na níž ulpěla tenká vrstva kaše. Pak se papír odloupl od sítě a nechal se vysušit. Na takto získaný papír se psalo daleko lépe než na hedvábí. Výroba papíru byla také méně nákladná, což ∗∗∗∗∗.
Číňané si velmi dobře uvědomovali, jak je vynález papíru cenný, proto jeho výrobní postup přísně střežili. Před světem ho však utajili jen do poloviny 8. století, kdy arabští vojáci zajali několik Číňanů. Ti byli donuceni tajemství výroby papíru svým věznitelům prozradit. Technologie výroby papíru pak během následujících čtyř set let pronikla i do střední a západní Evropy.
(D. Macaulay, Mamutí kniha techniky; www.wikipedie.cz, upraveno)
Které z následujících slov obsahuje pouze jeden kořen?
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 14
Tomáš a Radek přiběhli minulí víkend domů se zoufalými výrazy v obličeji a začali nesrozumitelně popisovat událost, kterou právě zažili. Po chvíli se uklidnili a my jsme si vyslechli celý příběh.
Kluci si u silnice hráli s kamarády na schovávanou. Najednou u krajnice prudce zabrzdil teréní automobil. Otevřely se zadní dveře a ven vypadlo cosi černého. Jakmile auto odjelo, kluci se vydali na průzkum. Na zemi ležel malý psík. Kluci čtyřnohému sirotkovy nabídli svoji svačinu, pak ho vzali do náručí a rychle spěchali domů.
Do naší rodiny tak přibyl nový člen, o něhož se kluci objetavě starají.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Doporučení: Opravte pouze ta slova, u kterých jste si jisti, že jsou ve výchozím textu zapsána s pravopisnou chybou. Zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, je považován za chybu.
VÝCHOZÍ TEXTY K ÚLOHÁM 15–18
TEXT 1
(1)
Okolo lesa pole lán,
hoj, jede, jede zase pán;
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
přímo k chaloupce.
(2)
A před chalupou z koně hop!
a na chalupu: klop, klop, klop!
„Hola, otevřte, milí lidi,
ať oči moje brzo vidí
potěšení mé!“
(3)
Vyšla babice, kůže a kost:
„Hoj, co nám nese vzácný host?“
„Nesu ti, nesu v domě změnu,
chci tvoji dceru za svou ženu,
tu tvou nevlastní.“
(4)
„Ach, pane králi! Div a div!
Kdo by se nadál jaktěživ?
Vždyť nejsme hodny, pane králi! –
Kéž bychom záslužněji stály
v milosti vaší!
(5)
Ale však radu, radu mám:
za cizí – dceru vlastní dám;
je podobna té druhé právě
jak oko oku v jedné hlavě –
její nit – hedbáv!“
(6)
„Špatná je, babo, rada tvá,
vykonej, co poroučím já:
zejtra, až den se ráno zjasní,
provodíš dceru svou nevlastní
na královský hrad!“
(K. J. Erben, Zlatý kolovrat, upraveno)
TEXT 2
Epizeuxis – v jednom verši se slova nebo slovní spojení opakují buď bezprostředně za sebou (tam {{u:žádný, žádný, žádný svit}}), nebo jsou mezi ně vložena jiná slova či slovní spojení (jenom ne {{u:strach jen žádný strach}}).
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (A), nebo ne (N):
15.1 V první sloce se liché verše rýmují.
15.2 V druhé sloce se vyskytuje oslovení.
15.3 Celkem čtyři verše začínají citoslovcem.
15.4 Počet slok je vyšší než počet veršů v jedné sloce.
VÝCHOZÍ TEXTY K ÚLOHÁM 15–18
TEXT 1
(1)
Okolo lesa pole lán,
hoj, jede, jede zase pán;
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
přímo k chaloupce.
(2)
A před chalupou z koně hop!
a na chalupu: klop, klop, klop!
„Hola, otevřte, milí lidi,
ať oči moje brzo vidí
potěšení mé!“
(3)
Vyšla babice, kůže a kost:
„Hoj, co nám nese vzácný host?“
„Nesu ti, nesu v domě změnu,
chci tvoji dceru za svou ženu,
tu tvou nevlastní.“
(4)
„Ach, pane králi! Div a div!
Kdo by se nadál jaktěživ?
Vždyť nejsme hodny, pane králi! –
Kéž bychom záslužněji stály
v milosti vaší!
(5)
Ale však radu, radu mám:
za cizí – dceru vlastní dám;
je podobna té druhé právě
jak oko oku v jedné hlavě –
její nit – hedbáv!“
(6)
„Špatná je, babo, rada tvá,
vykonej, co poroučím já:
zejtra, až den se ráno zjasní,
provodíš dceru svou nevlastní
na královský hrad!“
(K. J. Erben, Zlatý kolovrat, upraveno)
TEXT 2
Epizeuxis – v jednom verši se slova nebo slovní spojení opakují buď bezprostředně za sebou (tam {{u:žádný, žádný, žádný svit}}), nebo jsou mezi ně vložena jiná slova či slovní spojení (jenom ne {{u:strach jen žádný strach}}).
Napište číslo sloky z TEXTU 1, v níž se epizeuxis nevyskytuje.
Při řešení úlohy vycházejte z definice uvedené v TEXTU 2.
VÝCHOZÍ TEXTY K ÚLOHÁM 15–18
TEXT 1
(1)
Okolo lesa pole lán,
hoj, jede, jede zase pán;
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
přímo k chaloupce.
(2)
A před chalupou z koně hop!
a na chalupu: klop, klop, klop!
„Hola, otevřte, milí lidi,
ať oči moje brzo vidí
potěšení mé!“
(3)
Vyšla babice, kůže a kost:
„Hoj, co nám nese vzácný host?“
„Nesu ti, nesu v domě změnu,
chci tvoji dceru za svou ženu,
tu tvou nevlastní.“
(4)
„Ach, pane králi! Div a div!
Kdo by se nadál jaktěživ?
Vždyť nejsme hodny, pane králi! –
Kéž bychom záslužněji stály
v milosti vaší!
(5)
Ale však radu, radu mám:
za cizí – dceru vlastní dám;
je podobna té druhé právě
jak oko oku v jedné hlavě –
její nit – hedbáv!“
(6)
„Špatná je, babo, rada tvá,
vykonej, co poroučím já:
zejtra, až den se ráno zjasní,
provodíš dceru svou nevlastní
na královský hrad!“
(K. J. Erben, Zlatý kolovrat, upraveno)
TEXT 2
Epizeuxis – v jednom verši se slova nebo slovní spojení opakují buď bezprostředně za sebou (tam {{u:žádný, žádný, žádný svit}}), nebo jsou mezi ně vložena jiná slova či slovní spojení (jenom ne {{u:strach jen žádný strach}}).
Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje nespisovný tvar slova?
(Uvedené možnosti je nutné posuzovat z hlediska současné spisovné češtiny.)
VÝCHOZÍ TEXTY K ÚLOHÁM 15–18
TEXT 1
(1)
Okolo lesa pole lán,
hoj, jede, jede zase pán;
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
přímo k chaloupce.
(2)
A před chalupou z koně hop!
a na chalupu: klop, klop, klop!
„Hola, otevřte, milí lidi,
ať oči moje brzo vidí
potěšení mé!“
(3)
Vyšla babice, kůže a kost:
„Hoj, co nám nese vzácný host?“
„Nesu ti, nesu v domě změnu,
chci tvoji dceru za svou ženu,
tu tvou nevlastní.“
(4)
„Ach, pane králi! Div a div!
Kdo by se nadál jaktěživ?
Vždyť nejsme hodny, pane králi! –
Kéž bychom záslužněji stály
v milosti vaší!
(5)
Ale však radu, radu mám:
za cizí – dceru vlastní dám;
je podobna té druhé právě
jak oko oku v jedné hlavě –
její nit – hedbáv!“
(6)
„Špatná je, babo, rada tvá,
vykonej, co poroučím já:
zejtra, až den se ráno zjasní,
provodíš dceru svou nevlastní
na královský hrad!“
(K. J. Erben, Zlatý kolovrat, upraveno)
TEXT 2
Epizeuxis – v jednom verši se slova nebo slovní spojení opakují buď bezprostředně za sebou (tam {{u:žádný, žádný, žádný svit}}), nebo jsou mezi ně vložena jiná slova či slovní spojení (jenom ne {{u:strach jen žádný strach}}).
Která z následujících možností nejlépe vystihuje vyznění zvýrazněné části TEXTU 1?
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly:
Linula se z kuchyně nahoru. Jeho matka opékala párky pouze při oněch vzácných příležitostech, kdy si myslela, že její syn a někdy i její manžel potřebují ráno povzbudit.
Vlastně pochyboval, že ji hned tak dostane, a ani lákavá vůně párků na tom nic nezměnila. Pes Sudí, který spal pod postelí, vystrčil hlavu. Podíval se nahoru na Thea.
Bylo páteční ráno. Po bláznivé noci plné nočních můr to Theo konečně vzdal a pomalu se drápal z postele.
Ale Theo dnes neměl hlad. Neměl na jídlo vůbec chuť.
Oba vypadali úplně stejně unaveně a rozespale. Theo se mu omluvil, že ho v noci rušil, a Sudí omluvu přijal.
Posadil se na její okraj a uvažoval, jakou děsivou zprávu tento den asi přinese. Náhle zachytil nezaměnitelnou vůni párků.
(J. Grisham, Theodore Boone – Únos, upraveno)
VÝCHOZÍ TEXTY K ÚLOHÁM 20–24
TEXT 1
Těch čtyř rytířů na koních si zpočátku nikdo nevšiml. Všechny oči se totiž upíraly ke vchodu do Metropolitního muzea umění, nad jehož vstupem byl upevněn poutač s nápisem POKLADY VATIKÁNU.
Všichni jezdci na sobě měli stejné středověké brnění. Vypadali, jako by právě prošli časovou smyčkou. Pozvolna se blížili k muzeu. Nečekaně jim však do cesty vstoupil hlídač. Jeden z rytířů okamžitě zvedl meč a zasáhl ho těsně pod uchem. Pak rytíři vjeli na koních přímo do muzea.
Tess byla zrovna ve Velkém sále, když zaslechla zvenčí výkřiky zděšení. V sále propukl chaos. Jezdci rozbíjeli meči vitríny a ničili vystavené předměty. Jeden z nich vytáhl nebezpečně vyhlížející zbraň. Tess zoufale hledala nějakou únikovou cestu. Jakmile zahlédla průchod do dalších výstavních prostor, rozběhla se tím směrem.
Najednou postřehla, že se do místnosti blíží jeden z rytířů. Právě včas se přikrčila za nejbližší skříňku, takže ji nespatřil. Zastavil necelé dva metry od ní. Ve skle vitríny Tess spatřila rytířův odraz, uhrančivý zjev v bílém plášti a drátěné košili. Bylo patrné, že ho na rozdíl od jeho společníků zajímá něco konkrétního. Viděla, jak tasí meč a tne do jedné vitríny. Podlahu zasypal déšť střepů. Rytíř pomalu vyndal z vitríny zvláštní předmět. Upřeně na něj hleděl se zbožnou úctou. Pak zašeptal: „Veritas vos libera…“
Tess po očku vyhlédla zpoza skříňky. V němé hrůze přihlížela něčemu, co se jevilo jako nějaký hluboce soukromý rituál. Vtom rytíře vytrhla ze zamyšlení střelba. Jeho oči, zastíněné v úzkém průzoru přilbice, se na okamžik střetly s Tessinýma. V duchu už se loučila se životem, pak ale muž křikl: „Jedeme!“
(R. Khoury, Poslední templář, upraveno)
TEXT 2
Metafora je přenesení pojmenování na základě podobnosti, např. spojení srp, jenž požíná démantové nebe označuje měsíc.
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (A), nebo ne (N):
20.1 Středověcí rytíři, kteří se zjevili před Metropolitním muzeem umění, použili stroj času.
20.2 Tess byla svědkem soukromého rituálu jednoho rytíře a přitom zahlédla celý jeho obličej.
20.3 Jakmile rytíři vjeli do Metropolitního muzea umění, začali ve vitrínách hledat jednu konkrétní věc.
20.4 Několik rytířů pronásledovalo Tess z Velkého sálu až ke skleněné vitríně obsahující zvláštní předmět.
VÝCHOZÍ TEXTY K ÚLOHÁM 20–24
TEXT 1
Těch čtyř rytířů na koních si zpočátku nikdo nevšiml. Všechny oči se totiž upíraly ke vchodu do Metropolitního muzea umění, nad jehož vstupem byl upevněn poutač s nápisem POKLADY VATIKÁNU.
Všichni jezdci na sobě měli stejné středověké brnění. Vypadali, jako by právě prošli časovou smyčkou. Pozvolna se blížili k muzeu. Nečekaně jim však do cesty vstoupil hlídač. Jeden z rytířů okamžitě zvedl meč a zasáhl ho těsně pod uchem. Pak rytíři vjeli na koních přímo do muzea.
Tess byla zrovna ve Velkém sále, když zaslechla zvenčí výkřiky zděšení. V sále propukl chaos. Jezdci rozbíjeli meči vitríny a ničili vystavené předměty. Jeden z nich vytáhl nebezpečně vyhlížející zbraň. Tess zoufale hledala nějakou únikovou cestu. Jakmile zahlédla průchod do dalších výstavních prostor, rozběhla se tím směrem.
Najednou postřehla, že se do místnosti blíží jeden z rytířů. Právě včas se přikrčila za nejbližší skříňku, takže ji nespatřil. Zastavil necelé dva metry od ní. Ve skle vitríny Tess spatřila rytířův odraz, uhrančivý zjev v bílém plášti a drátěné košili. Bylo patrné, že ho na rozdíl od jeho společníků zajímá něco konkrétního. Viděla, jak tasí meč a tne do jedné vitríny. Podlahu zasypal déšť střepů. Rytíř pomalu vyndal z vitríny zvláštní předmět. Upřeně na něj hleděl se zbožnou úctou. Pak zašeptal: „Veritas vos libera…“
Tess po očku vyhlédla zpoza skříňky. V němé hrůze přihlížela něčemu, co se jevilo jako nějaký hluboce soukromý rituál. Vtom rytíře vytrhla ze zamyšlení střelba. Jeho oči, zastíněné v úzkém průzoru přilbice, se na okamžik střetly s Tessinýma. V duchu už se loučila se životem, pak ale muž křikl: „Jedeme!“
(R. Khoury, Poslední templář, upraveno)
TEXT 2
Metafora je přenesení pojmenování na základě podobnosti, např. spojení srp, jenž požíná démantové nebe označuje měsíc.
Vypište z prvního odstavce TEXTU 1 všechny základní skladební dvojice.
Upozornění: Zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, je považován za chybu.
VÝCHOZÍ TEXTY K ÚLOHÁM 20–24
TEXT 1
Těch čtyř rytířů na koních si zpočátku nikdo nevšiml. Všechny oči se totiž upíraly ke vchodu do Metropolitního muzea umění, nad jehož vstupem byl upevněn poutač s nápisem POKLADY VATIKÁNU.
Všichni jezdci na sobě měli stejné středověké brnění. Vypadali, jako by právě prošli časovou smyčkou. Pozvolna se blížili k muzeu. Nečekaně jim však do cesty vstoupil hlídač. Jeden z rytířů okamžitě zvedl meč a zasáhl ho těsně pod uchem. Pak rytíři vjeli na koních přímo do muzea.
Tess byla zrovna ve Velkém sále, když zaslechla zvenčí výkřiky zděšení. V sále propukl chaos. Jezdci rozbíjeli meči vitríny a ničili vystavené předměty. Jeden z nich vytáhl nebezpečně vyhlížející zbraň. Tess zoufale hledala nějakou únikovou cestu. Jakmile zahlédla průchod do dalších výstavních prostor, rozběhla se tím směrem.
Najednou postřehla, že se do místnosti blíží jeden z rytířů. Právě včas se přikrčila za nejbližší skříňku, takže ji nespatřil. Zastavil necelé dva metry od ní. Ve skle vitríny Tess spatřila rytířův odraz, uhrančivý zjev v bílém plášti a drátěné košili. Bylo patrné, že ho na rozdíl od jeho společníků zajímá něco konkrétního. Viděla, jak tasí meč a tne do jedné vitríny. Podlahu zasypal déšť střepů. Rytíř pomalu vyndal z vitríny zvláštní předmět. Upřeně na něj hleděl se zbožnou úctou. Pak zašeptal: „Veritas vos libera…“
Tess po očku vyhlédla zpoza skříňky. V němé hrůze přihlížela něčemu, co se jevilo jako nějaký hluboce soukromý rituál. Vtom rytíře vytrhla ze zamyšlení střelba. Jeho oči, zastíněné v úzkém průzoru přilbice, se na okamžik střetly s Tessinýma. V duchu už se loučila se životem, pak ale muž křikl: „Jedeme!“
(R. Khoury, Poslední templář, upraveno)
TEXT 2
Metafora je přenesení pojmenování na základě podobnosti, např. spojení srp, jenž požíná démantové nebe označuje měsíc.
Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje metafora?
Při řešení úlohy vycházejte z definice uvedené v TEXTU 2.
VÝCHOZÍ TEXTY K ÚLOHÁM 20–24
TEXT 1
Těch čtyř rytířů na koních si zpočátku nikdo nevšiml. Všechny oči se totiž upíraly ke vchodu do Metropolitního muzea umění, nad jehož vstupem byl upevněn poutač s nápisem POKLADY VATIKÁNU.
Všichni jezdci na sobě měli stejné středověké brnění. Vypadali, jako by právě prošli časovou smyčkou. Pozvolna se blížili k muzeu. Nečekaně jim však do cesty vstoupil hlídač. Jeden z rytířů okamžitě zvedl meč a zasáhl ho těsně pod uchem. Pak rytíři vjeli na koních přímo do muzea.
Tess byla zrovna ve Velkém sále, když zaslechla zvenčí výkřiky zděšení. V sále propukl chaos. Jezdci rozbíjeli meči vitríny a ničili vystavené předměty. Jeden z nich vytáhl nebezpečně vyhlížející zbraň. Tess zoufale hledala nějakou únikovou cestu. Jakmile zahlédla průchod do dalších výstavních prostor, rozběhla se tím směrem.
Najednou postřehla, že se do místnosti blíží jeden z rytířů. Právě včas se přikrčila za nejbližší skříňku, takže ji nespatřil. Zastavil necelé dva metry od ní. Ve skle vitríny Tess spatřila rytířův odraz, uhrančivý zjev v bílém plášti a drátěné košili. Bylo patrné, že ho na rozdíl od jeho společníků zajímá něco konkrétního. Viděla, jak tasí meč a tne do jedné vitríny. Podlahu zasypal déšť střepů. Rytíř pomalu vyndal z vitríny zvláštní předmět. Upřeně na něj hleděl se zbožnou úctou. Pak zašeptal: „Veritas vos libera…“
Tess po očku vyhlédla zpoza skříňky. V němé hrůze přihlížela něčemu, co se jevilo jako nějaký hluboce soukromý rituál. Vtom rytíře vytrhla ze zamyšlení střelba. Jeho oči, zastíněné v úzkém průzoru přilbice, se na okamžik střetly s Tessinýma. V duchu už se loučila se životem, pak ale muž křikl: „Jedeme!“
(R. Khoury, Poslední templář, upraveno)
TEXT 2
Metafora je přenesení pojmenování na základě podobnosti, např. spojení srp, jenž požíná démantové nebe označuje měsíc.
Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje příslovečná spřežka?
VÝCHOZÍ TEXTY K ÚLOHÁM 20–24
TEXT 1
Těch čtyř rytířů na koních si zpočátku nikdo nevšiml. Všechny oči se totiž upíraly ke vchodu do Metropolitního muzea umění, nad jehož vstupem byl upevněn poutač s nápisem POKLADY VATIKÁNU.
Všichni jezdci na sobě měli stejné středověké brnění. Vypadali, jako by právě prošli časovou smyčkou. Pozvolna se blížili k muzeu. Nečekaně jim však do cesty vstoupil hlídač. Jeden z rytířů okamžitě zvedl meč a zasáhl ho těsně pod uchem. Pak rytíři vjeli na koních přímo do muzea.
Tess byla zrovna ve Velkém sále, když zaslechla zvenčí výkřiky zděšení. V sále propukl chaos. Jezdci rozbíjeli meči vitríny a ničili vystavené předměty. Jeden z nich vytáhl nebezpečně vyhlížející zbraň. Tess zoufale hledala nějakou únikovou cestu. Jakmile zahlédla průchod do dalších výstavních prostor, rozběhla se tím směrem.
Najednou postřehla, že se do místnosti blíží jeden z rytířů. Právě včas se přikrčila za nejbližší skříňku, takže ji nespatřil. Zastavil necelé dva metry od ní. Ve skle vitríny Tess spatřila rytířův odraz, uhrančivý zjev v bílém plášti a drátěné košili. Bylo patrné, že ho na rozdíl od jeho společníků zajímá něco konkrétního. Viděla, jak tasí meč a tne do jedné vitríny. Podlahu zasypal déšť střepů. Rytíř pomalu vyndal z vitríny zvláštní předmět. Upřeně na něj hleděl se zbožnou úctou. Pak zašeptal: „Veritas vos libera…“
Tess po očku vyhlédla zpoza skříňky. V němé hrůze přihlížela něčemu, co se jevilo jako nějaký hluboce soukromý rituál. Vtom rytíře vytrhla ze zamyšlení střelba. Jeho oči, zastíněné v úzkém průzoru přilbice, se na okamžik střetly s Tessinýma. V duchu už se loučila se životem, pak ale muž křikl: „Jedeme!“
(R. Khoury, Poslední templář, upraveno)
TEXT 2
Metafora je přenesení pojmenování na základě podobnosti, např. spojení srp, jenž požíná démantové nebe označuje měsíc.
Ve které z následujících možností je souvětí zvýrazněné v TEXTU 1 správně převedeno na větu jednoduchou?
(Význam TEXTU 1 musí zůstat zachován.)
Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně správně (A), nebo ne (N):
25.1 Majitelky hotelu v Peci pod Sněžkou vyzvaly vymrzlé výletníky, aby se posadily ke krbu.
25.2 Královské klenoty, které byly vystaveny na Karlštejně, zdobily drahokamy rozličných barev a velikostí.
25.3 Horliví houbaři se rozběhli po okolních mýtinách, kde už na ně čekaly pravé hřiby se sametovými hlavičkami.
25.4 Procházeli jsme se s přáteli centrem starobylého města, míjeli jsme stovky neznámých lidí, a přesto jsme si tam nepřipadali cizí.
Na každé vynechané místo (∗∗∗∗∗) v ustálených spojeních doplňte příslušné slovo:
26.1 Pavel měl na věc stejný názor jako já. Když však Jirka řekl, že se mnou nesouhlasí, Pavel okamžitě otočil a souhlasil s ním. Platí pro něj: Kam vítr, tam ∗∗∗∗∗.
26.2 Protože umím jen anglicky, byl jsem v Berlíně odkázán na pomoc přátel. Rozhodl jsem se proto, že se naučím i německy. Platí totiž: Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi ∗∗∗∗∗.
Přiřaďte k jednotlivým úryvkům (27.1–27.3) typ textu (A–E), který nejlépe vystihuje daný úryvek:
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
27.1 Naše klasické kopačky z pravé kůže se speciálně tvarovanou podrážkou jsou už léta zárukou kvality. Jedině s kopačkami od nás neminete branku!
(Vzhledem k povaze úlohy nejsou zdroje výchozích textů uvedeny.)
27.2 V sobotu naši fotbalisté vyhráli kvalifikační zápas o postup na mistrovství světa. „Poctivá příprava přinesla své ovoce,“ uvedl trenér české reprezentace.
27.3 Co svět světem stojí a kope do kulatého míče, ještě nikdy se neobjevilo na trávníku tak vyadjustýrované mužstvo! Všichni měli nehorázná panděra! Bylo to jako jedenáct obrovských melounů na neohrabaných nohách.
Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?