5. ročník · 2. řádný termín 2026 · 28 úloh
(1) Slezl měsíc z oblohy,
uhodil se do nohy,
hledal tichý kout.
Všude se ho ale báli,
že je horký, že je spálí –
kde jen ulehnout?
(2) Chodil skoro hodinu,
zabloudil až ke mlýnu,
kde byl velký stoh.
„Pojď si, brachu, lehnout ke mně,
netlačí tu tvrdá země,
voní tady hloh!“
(3) Měsíc přeběh údolí,
kutálí se po poli
jako žlutý míč.
„Děkuju ti, milý stohu,
nechám odpočinout nohu,
půjdu zase pryč.“
(4) Lehl na dvě vteřiny
do slaměné peřiny,
hned však zase vstal.
„Ouvej, ouvej, to to píchá,
špatně se mi tady dýchá,
proč jsi mě sem zval?“
(5) Stoh odhodil čepici:
„Odpusť mi to, měsíci,
chceš být asi sám.“
Rozhrnul mrak blízko lesa,
zdvihl měsíc na nebesa.
„Tak, a buď si tam!“
Vysvětlivky: stoh – velká kupa slámy či obilí; hloh – rostlina
(K. Šiktanc: Měsíc a stoh; upraveno)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
(1) Slezl měsíc z oblohy,
uhodil se do nohy,
hledal tichý kout.
Všude se ho ale báli,
že je horký, že je spálí –
kde jen ulehnout?
(2) Chodil skoro hodinu,
zabloudil až ke mlýnu,
kde byl velký stoh.
„Pojď si, brachu, lehnout ke mně,
netlačí tu tvrdá země,
voní tady hloh!“
(3) Měsíc přeběh údolí,
kutálí se po poli
jako žlutý míč.
„Děkuju ti, milý stohu,
nechám odpočinout nohu,
půjdu zase pryč.“
(4) Lehl na dvě vteřiny
do slaměné peřiny,
hned však zase vstal.
„Ouvej, ouvej, to to píchá,
špatně se mi tady dýchá,
proč jsi mě sem zval?“
(5) Stoh odhodil čepici:
„Odpusť mi to, měsíci,
chceš být asi sám.“
Rozhrnul mrak blízko lesa,
zdvihl měsíc na nebesa.
„Tak, a buď si tam!“
Vysvětlivky: stoh – velká kupa slámy či obilí; hloh – rostlina
(K. Šiktanc: Měsíc a stoh; upraveno)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje slovo OUVEJ, tučně vyznačené ve výchozím textu?
(1) Slezl měsíc z oblohy,
uhodil se do nohy,
hledal tichý kout.
Všude se ho ale báli,
že je horký, že je spálí –
kde jen ulehnout?
(2) Chodil skoro hodinu,
zabloudil až ke mlýnu,
kde byl velký stoh.
„Pojď si, brachu, lehnout ke mně,
netlačí tu tvrdá země,
voní tady hloh!“
(3) Měsíc přeběh údolí,
kutálí se po poli
jako žlutý míč.
„Děkuju ti, milý stohu,
nechám odpočinout nohu,
půjdu zase pryč.“
(4) Lehl na dvě vteřiny
do slaměné peřiny,
hned však zase vstal.
„Ouvej, ouvej, to to píchá,
špatně se mi tady dýchá,
proč jsi mě sem zval?“
(5) Stoh odhodil čepici:
„Odpusť mi to, měsíci,
chceš být asi sám.“
Rozhrnul mrak blízko lesa,
zdvihl měsíc na nebesa.
„Tak, a buď si tam!“
Vysvětlivky: stoh – velká kupa slámy či obilí; hloh – rostlina
(K. Šiktanc: Měsíc a stoh; upraveno)
Které z následujících tvrzení o dvou úsecích podtržených ve výchozím textu je pravdivé?
Rozhodněte o každé z následujících vět (4.1–4.4), zda je zapsána pravopisně správně (A), nebo ne (N).
4.1 V té nové prodejně obuvi jsem si včera koupila tenisky.
4.2 Tato hra s opravdu složitými pravidly se nikomu z nás nelíbila.
4.3 Soukromí majitelé lesů podporují nový návrh zákona o myslivosti.
4.4 Menší děti si nemohly zapamatovat telefonní číslo záchranné služby.
Přiřaďte k jednotlivým slovům (5.1–5.3) odpovídající tvrzení (A–E).
(Žádná možnost z nabídky A–E nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
Příklad: Slovo vlajkonoš označuje někoho, kdo nosí vlajku → slovo vlajkonoš bylo utvořeno ze slova vlajka a slova nosit.
5.1 černobílý
5.2 krokoměr
5.3 dlouhovlasý
Ke každé z následujících podúloh (6.1 a 6.2) napište současné (tj. ne zastaralé) spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň není vlastním jménem.
(Slova musí být zapsána pravopisně správně.)
6.1 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem TREST, skloňuje se podle vzoru MUŽ a neobsahuje předponu.
6.2 Napište příslovce, které je jednoslabičné, je příbuzné se slovem DOČASNÝ a obsahuje předponu.
(1) Loď duchů na mě i z paluby působila stejně opuštěným dojmem jako včera, když jsem ji za svitu měsíce pozorovala z majáku dalekohledem. Našlapovala jsem opatrně, protože paluba mohla být ztrouchnivělá. Naštěstí jsem však i s Drobkem v kapuci byla docela lehká. Vzpomněla jsem si na dnešní odpoledne. Seděla jsem ve svém pokoji a přes vysílačku jsem se bavila s Kamilou o Černém kameni. Přečetla mi pasáž z jedné knihy: „K Černému kameni se už sto let nikdo neodvážil připlout, protože tam straší loď duchů. Tak se říká lodím, které kdysi ztroskotaly. Oběti takového neštěstí se promění ve strašidla.“
Na palubě byl zatím klid. Předpokládala jsem, že strašidla vyspávají. ∗∗∗∗∗ jsem se rozhodla nejdřív nakouknout do podpalubí dírou v podlaze a nelézt tam hned po schodech. Pohlédla jsem dolů, ale viděla jsem jen černou vodu. Když jsem ovšem vzápětí zvedla hlavu, vyjekla jsem leknutím. Na přídi lodi duchů, jen pár metrů ode mě, stály hrůzostrašné postavy s mokvajícíma očima. Jedné příšeře chyběla levá noha, další zase měla místo pravé ruky krabí klepeto, přivázané k zápěstí provazem. Nejděsivější ze všech byl ale kapitán. Zpod klobouku mu padaly do tváře hadovité propletence zelených chaluh, jimiž prosvítaly temně žhnoucí oči, a z jeho dlouhých hustých vousů vykukovala chapadla chobotnice!
(2) Příšery se po mně začaly sápat a já jsem byla strachy bez sebe. Pak se mi ale vybavil pravý důvod, proč jsem se na tuhle šílenou cestu vydala: chtěla jsem přece vrátit Drobka jeho mamince! „Co myslíš, Drobku, že by teď udělal můj pradědeček Sindibád?“ zeptala jsem se ptáčátka. Po těchto slovech se stvůry zarazily.
„Cože? Ihned mi řekni, kdo vlastně jsi,“ zaburácel rozzuřeně kapitán.
„Atlanta z majáku na Větrném útesu. Můj pradědeček byl slavný mořeplavec Sindibád!“
Kapitán ohromeně pronesl: „Takže to znamená, že jsi moje pravnučka!“ Poté si sundal klobouk a s ním i svoje chaluhové vlasy. •••••
Vysvětlivka: Slovo chaluhy označuje ve výchozím textu mořské řasy.
(M. Dunajcsik: Všímavá siréna; upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení (7.1–7.4), zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
7.1 Atlanta se lekla, protože poté, co vylezla z podpalubí, spatřila hrůzostrašné postavy.
7.2 Kapitána lodi duchů rozzuřilo, že Atlanta raději komunikuje s ptáčátkem jménem Drobek než s ním.
7.3 První loď duchů, jejíž posádka se proměnila ve strašidla, ztroskotala na Černém kameni, a to před sto lety.
7.4 Na lodi duchů se nacházela jak příšera, které chyběla dolní končetina, tak příšera, které chyběla část horní končetiny.
(1) Loď duchů na mě i z paluby působila stejně opuštěným dojmem jako včera, když jsem ji za svitu měsíce pozorovala z majáku dalekohledem. Našlapovala jsem opatrně, protože paluba mohla být ztrouchnivělá. Naštěstí jsem však i s Drobkem v kapuci byla docela lehká. Vzpomněla jsem si na dnešní odpoledne. Seděla jsem ve svém pokoji a přes vysílačku jsem se bavila s Kamilou o Černém kameni. Přečetla mi pasáž z jedné knihy: „K Černému kameni se už sto let nikdo neodvážil připlout, protože tam straší loď duchů. Tak se říká lodím, které kdysi ztroskotaly. Oběti takového neštěstí se promění ve strašidla.“
Na palubě byl zatím klid. Předpokládala jsem, že strašidla vyspávají. ∗∗∗∗∗ jsem se rozhodla nejdřív nakouknout do podpalubí dírou v podlaze a nelézt tam hned po schodech. Pohlédla jsem dolů, ale viděla jsem jen černou vodu. Když jsem ovšem vzápětí zvedla hlavu, vyjekla jsem leknutím. Na přídi lodi duchů, jen pár metrů ode mě, stály hrůzostrašné postavy s mokvajícíma očima. Jedné příšeře chyběla levá noha, další zase měla místo pravé ruky krabí klepeto, přivázané k zápěstí provazem. Nejděsivější ze všech byl ale kapitán. Zpod klobouku mu padaly do tváře hadovité propletence zelených chaluh, jimiž prosvítaly temně žhnoucí oči, a z jeho dlouhých hustých vousů vykukovala chapadla chobotnice!
(2) Příšery se po mně začaly sápat a já jsem byla strachy bez sebe. Pak se mi ale vybavil pravý důvod, proč jsem se na tuhle šílenou cestu vydala: chtěla jsem přece vrátit Drobka jeho mamince! „Co myslíš, Drobku, že by teď udělal můj pradědeček Sindibád?“ zeptala jsem se ptáčátka. Po těchto slovech se stvůry zarazily.
„Cože? Ihned mi řekni, kdo vlastně jsi,“ zaburácel rozzuřeně kapitán.
„Atlanta z majáku na Větrném útesu. Můj pradědeček byl slavný mořeplavec Sindibád!“
Kapitán ohromeně pronesl: „Takže to znamená, že jsi moje pravnučka!“ Poté si sundal klobouk a s ním i svoje chaluhové vlasy. •••••
Vysvětlivka: Slovo chaluhy označuje ve výchozím textu mořské řasy.
(M. Dunajcsik: Všímavá siréna; upraveno)
Vypište z druhé části výchozího textu dva slovesné tvary, a to:
(Vynechanou část neposuzujte, neobsahuje správné řešení.)
8.1 sloveso užité v podmiňovacím způsobu;
8.2 sloveso užité v rozkazovacím způsobu.
(1) Loď duchů na mě i z paluby působila stejně opuštěným dojmem jako včera, když jsem ji za svitu měsíce pozorovala z majáku dalekohledem. Našlapovala jsem opatrně, protože paluba mohla být ztrouchnivělá. Naštěstí jsem však i s Drobkem v kapuci byla docela lehká. Vzpomněla jsem si na dnešní odpoledne. Seděla jsem ve svém pokoji a přes vysílačku jsem se bavila s Kamilou o Černém kameni. Přečetla mi pasáž z jedné knihy: „K Černému kameni se už sto let nikdo neodvážil připlout, protože tam straší loď duchů. Tak se říká lodím, které kdysi ztroskotaly. Oběti takového neštěstí se promění ve strašidla.“
Na palubě byl zatím klid. Předpokládala jsem, že strašidla vyspávají. ∗∗∗∗∗ jsem se rozhodla nejdřív nakouknout do podpalubí dírou v podlaze a nelézt tam hned po schodech. Pohlédla jsem dolů, ale viděla jsem jen černou vodu. Když jsem ovšem vzápětí zvedla hlavu, vyjekla jsem leknutím. Na přídi lodi duchů, jen pár metrů ode mě, stály hrůzostrašné postavy s mokvajícíma očima. Jedné příšeře chyběla levá noha, další zase měla místo pravé ruky krabí klepeto, přivázané k zápěstí provazem. Nejděsivější ze všech byl ale kapitán. Zpod klobouku mu padaly do tváře hadovité propletence zelených chaluh, jimiž prosvítaly temně žhnoucí oči, a z jeho dlouhých hustých vousů vykukovala chapadla chobotnice!
(2) Příšery se po mně začaly sápat a já jsem byla strachy bez sebe. Pak se mi ale vybavil pravý důvod, proč jsem se na tuhle šílenou cestu vydala: chtěla jsem přece vrátit Drobka jeho mamince! „Co myslíš, Drobku, že by teď udělal můj pradědeček Sindibád?“ zeptala jsem se ptáčátka. Po těchto slovech se stvůry zarazily.
„Cože? Ihned mi řekni, kdo vlastně jsi,“ zaburácel rozzuřeně kapitán.
„Atlanta z majáku na Větrném útesu. Můj pradědeček byl slavný mořeplavec Sindibád!“
Kapitán ohromeně pronesl: „Takže to znamená, že jsi moje pravnučka!“ Poté si sundal klobouk a s ním i svoje chaluhové vlasy. •••••
Vysvětlivka: Slovo chaluhy označuje ve výchozím textu mořské řasy.
(M. Dunajcsik: Všímavá siréna; upraveno)
Na první vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu je nutné doplnit slovo tak, aby byl příslušný větný celek gramaticky správný a text jako celek smysluplný. Které z následujících slov na toto místo patří?
(1) Loď duchů na mě i z paluby působila stejně opuštěným dojmem jako včera, když jsem ji za svitu měsíce pozorovala z majáku dalekohledem. Našlapovala jsem opatrně, protože paluba mohla být ztrouchnivělá. Naštěstí jsem však i s Drobkem v kapuci byla docela lehká. Vzpomněla jsem si na dnešní odpoledne. Seděla jsem ve svém pokoji a přes vysílačku jsem se bavila s Kamilou o Černém kameni. Přečetla mi pasáž z jedné knihy: „K Černému kameni se už sto let nikdo neodvážil připlout, protože tam straší loď duchů. Tak se říká lodím, které kdysi ztroskotaly. Oběti takového neštěstí se promění ve strašidla.“
Na palubě byl zatím klid. Předpokládala jsem, že strašidla vyspávají. ∗∗∗∗∗ jsem se rozhodla nejdřív nakouknout do podpalubí dírou v podlaze a nelézt tam hned po schodech. Pohlédla jsem dolů, ale viděla jsem jen černou vodu. Když jsem ovšem vzápětí zvedla hlavu, vyjekla jsem leknutím. Na přídi lodi duchů, jen pár metrů ode mě, stály hrůzostrašné postavy s mokvajícíma očima. Jedné příšeře chyběla levá noha, další zase měla místo pravé ruky krabí klepeto, přivázané k zápěstí provazem. Nejděsivější ze všech byl ale kapitán. Zpod klobouku mu padaly do tváře hadovité propletence zelených chaluh, jimiž prosvítaly temně žhnoucí oči, a z jeho dlouhých hustých vousů vykukovala chapadla chobotnice!
(2) Příšery se po mně začaly sápat a já jsem byla strachy bez sebe. Pak se mi ale vybavil pravý důvod, proč jsem se na tuhle šílenou cestu vydala: chtěla jsem přece vrátit Drobka jeho mamince! „Co myslíš, Drobku, že by teď udělal můj pradědeček Sindibád?“ zeptala jsem se ptáčátka. Po těchto slovech se stvůry zarazily.
„Cože? Ihned mi řekni, kdo vlastně jsi,“ zaburácel rozzuřeně kapitán.
„Atlanta z majáku na Větrném útesu. Můj pradědeček byl slavný mořeplavec Sindibád!“
Kapitán ohromeně pronesl: „Takže to znamená, že jsi moje pravnučka!“ Poté si sundal klobouk a s ním i svoje chaluhové vlasy. •••••
Vysvětlivka: Slovo chaluhy označuje ve výchozím textu mořské řasy.
(M. Dunajcsik: Všímavá siréna; upraveno)
Které z následujících tvrzení NEODPOVÍDÁ výchozímu textu?
(1) Loď duchů na mě i z paluby působila stejně opuštěným dojmem jako včera, když jsem ji za svitu měsíce pozorovala z majáku dalekohledem. Našlapovala jsem opatrně, protože paluba mohla být ztrouchnivělá. Naštěstí jsem však i s Drobkem v kapuci byla docela lehká. Vzpomněla jsem si na dnešní odpoledne. Seděla jsem ve svém pokoji a přes vysílačku jsem se bavila s Kamilou o Černém kameni. Přečetla mi pasáž z jedné knihy: „K Černému kameni se už sto let nikdo neodvážil připlout, protože tam straší loď duchů. Tak se říká lodím, které kdysi ztroskotaly. Oběti takového neštěstí se promění ve strašidla.“
Na palubě byl zatím klid. Předpokládala jsem, že strašidla vyspávají. ∗∗∗∗∗ jsem se rozhodla nejdřív nakouknout do podpalubí dírou v podlaze a nelézt tam hned po schodech. Pohlédla jsem dolů, ale viděla jsem jen černou vodu. Když jsem ovšem vzápětí zvedla hlavu, vyjekla jsem leknutím. Na přídi lodi duchů, jen pár metrů ode mě, stály hrůzostrašné postavy s mokvajícíma očima. Jedné příšeře chyběla levá noha, další zase měla místo pravé ruky krabí klepeto, přivázané k zápěstí provazem. Nejděsivější ze všech byl ale kapitán. Zpod klobouku mu padaly do tváře hadovité propletence zelených chaluh, jimiž prosvítaly temně žhnoucí oči, a z jeho dlouhých hustých vousů vykukovala chapadla chobotnice!
(2) Příšery se po mně začaly sápat a já jsem byla strachy bez sebe. Pak se mi ale vybavil pravý důvod, proč jsem se na tuhle šílenou cestu vydala: chtěla jsem přece vrátit Drobka jeho mamince! „Co myslíš, Drobku, že by teď udělal můj pradědeček Sindibád?“ zeptala jsem se ptáčátka. Po těchto slovech se stvůry zarazily.
„Cože? Ihned mi řekni, kdo vlastně jsi,“ zaburácel rozzuřeně kapitán.
„Atlanta z majáku na Větrném útesu. Můj pradědeček byl slavný mořeplavec Sindibád!“
Kapitán ohromeně pronesl: „Takže to znamená, že jsi moje pravnučka!“ Poté si sundal klobouk a s ním i svoje chaluhové vlasy. •••••
Vysvětlivka: Slovo chaluhy označuje ve výchozím textu mořské řasy.
(M. Dunajcsik: Všímavá siréna; upraveno)
Která z následujících možností nejspíše patří na druhé vynechané místo (•••••) ve výchozím textu?
Prohlížet si moderně vybavené laboratoře nebo pozorovat proměny hvězdné oblohy můžete při Noci vědců. Tato událost, jejímž zámněrem je představit vědu zábavnou formou, se koná během posledního zářijového víkendu ve vybraných městech Česka.
Stejně jako loni připravili zaměstnanci vědeckých center a učitelé vysokých škol velké množství aktivit. Můžete navštívit nejvýznamnější vědecká pracoviště, kam byste se běžně nedostali, zúčastnit se zajímavých besed o překvapivých objevech nebo si zajít na promítání dokumentárních filmů, které odhalí tajemství nejrůznějších vědeckých odvětví. Program je opravdu nabytý, proto doporučujeme využít speciální aplikaci. Ta vám zobrazí všechny akce probíhající v danném městě. Podle popisků se základními informacemi si pak vyberete akci, která je vašim zájmům nejblišší.
Noc vědců má vždy jedno hlavní téma. Loňský ročník třeba vyslal poselství, že bohatá je jen ta společnost, která využívá bohatství mysli a zachází s technologiemi rozumně.
(inspirováno texty na www.kudyznudy.cz a www.novinky.cz)
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou v něm zapsána s pravopisnou chybou, a napište je PRAVOPISNĚ SPRÁVNĚ.
(Slova zapište bezchybně, a to ve stejném tvaru, v němž jsou užita v textu. Podtržené výrazy jsou zapsány správně. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly.
„Já ale nečekám dívku,“ namítl Matouš rozpačitě. „Paní Spencerová měla ze sirotčince přivézt chlapce. Chtěli jsme ho se sestrou adoptovat.“ Přednosta hlasitě hvízdl: „O tom já nic nevím. Paní Spencerová mi sdělila, že si přijedete pro to děvče.“
Při představě, že má oslovit neznámou dívku a zeptat se jí, proč není kluk, Matouš zaúpěl. I když se ale cítil trapně, vydal se za ní na konec nástupiště.
Když Matouš dorazil na nádraží, nebylo po žádném vlaku ani stopy. Nástupiště bylo téměř prázdné, tedy až na jednu dívku. Zjevně na někoho čekala. Matouš spatřil přednostu stanice.
„Vy jste pan Matouš Cuthbert ze Zeleného domu, viďte?“ řekla přívětivě. „Už jsem začínala mít strach, že pro mě nepřijedete.“
Hned k němu zamířil, aby se zeptal, jestli vlak v pět třicet má zpoždění. „Ten už odjel před půl hodinou,“ odpověděl stroze přednosta. „Ale paní Spencerová tady pro vás vysadila jednoho pasažéra – děvče.“
„To bude asi omyl,“ hlesl Matouš bezmocně. „No tak se zeptejte toho děvčete, jistě vám vše vysvětlí,“ odsekl přednosta a povýšeně odkráčel do kanceláře.
(L. M. Montgomeryová: Anna ze Zeleného domu; upraveno)
Napište smysluplnou spisovnou větu jednoduchou o pěti slovech, která bude obsahovat podstatné jméno BŘEH užité v 6. pádě čísla množného.
(Vzniklá věta musí být gramaticky i pravopisně správná a musí obsahovat přísudek.)
Věta č. 1: Hromady listí pokrývali téměř celý záhon.
Věta č. 2: Odpoledne vezmeme oba psy na kratší vycházku.
Které z následujících tvrzení o větách z výchozího textu je pravdivé?
Chcete poznat nové kamarády a povídat si s nimi anglicky? Vydejte se na náš jazykový tábor Friends. Tábor se uskuteční od pondělí 13. 7. do neděle 19. 7. 2026 a je určen dětem ve věku 6 až 12 let (jak začátečníkům, tak dětem s mírně pokročilou angličtinou). Cena 8 500 Kč zahrnuje ubytování, stravu, výukové materiály a výuku se zkušenými lektory. Více na www.friends-4ever.cz.
Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?
TEXT 1
TEXT 2
Sloveso typu A obsahuje předponu pře- vyjadřující, že něco, co už alespoň jednou bylo uděláno, bylo provedeno znovu, zpravidla jinak (např. Přešila si kabát. – tzn. šitím upravila původní kabát).
Sloveso typu B obsahuje předponu pře- s jiným významem, než je definováno výše. U sloves tohoto typu předpona pře- třeba vyjadřuje, že něčeho bylo příliš (např. Omylem přesladil čaj.), nebo má význam dostat se na jiné místo (např. Dítě převezli do nemocnice.).
Vypište z TEXTU 1 tři slovesa, která jsou zcela jednoznačně typu A.
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
TEXT 1
(1) Když se řekne Olomouc, řada lidí si ihned vybaví proslulé olomoucké tvarůžky, leckdy nazývané syrečky. Tvarůžek patří k sýrům s velmi výraznou vůní i chutí. Dnes je tato delikatesa k dostání v 31 variantách: jednotlivé produkty se liší hmotností i tvarem (dělají se bochánky, kroužky aj.), některé jsou i ochucené (např. česnekem, kmínem).
(2) Tvarůžky se kdysi začaly vyrábět na venkově u Olomouce, a protože se prodávaly na olomouckých trzích, časem dostaly přízvisko „olomoucké“. Nabízely se i v hostincích (skvěle se totiž hodily k pivu) a někdy se používaly také jako platidlo. Některé dochované texty se zmiňují třeba o tom, že když se roku 1601 ve vesnici Hradečná kopala studna, studnař dostal za svou práci peníze a dvě kopy* tvarůžků k tomu. V 2. polovině 19. století se centrem výroby syrečků staly Loštice. Právě zde založil roku 1876 svoji tvarůžkárnu Josef Wessels. Po jednadvaceti letech převzal vedení této firmy jeho syn Alois Wessels a tomu se podařilo rozjet výrobu ve velkém. Netrvalo dlouho a syrečky se začaly i vyvážet. Ve 20. letech 20. století pak byla představena zásadní novinka: balení tvarůžků do celofánu, který zmírnil jejich pronikavý zápach a usnadnil manipulaci při prodeji.
(3) Za komunistické éry kvalita produkce tvarůžků poněkud klesla, vyhlášenou pochoutkou se znovu staly až po sametové revoluci. Jejich jedinečné vlastnosti byly roku 2010 oceněny výborem Evropské komise, který syrečkům udělil chráněné zeměpisné označení. Od té doby se olomoucké tvarůžky smějí vyrábět jen na Olomoucku. Olomouc je na to právem hrdá, a tak není divu, že se zde koná tvarůžkový festival. Rozhodně si ho nenechte ujít. Pokud navštívíte i nedaleké město Loštice, v němž je muzeum tvarůžků, zajděte do místní cukrárny, nabízející tvarůžkové kremrole a další netradiční zákusky.
* 1 kopa = 60 kusů
(medium.seznam.cz, www.stoplusjednicka.cz, www.tvaruzky.cz; upraveno)
TEXT 2
Sloveso typu A (např. slibovat) má ve 3. osobě čísla jednotného způsobu oznamovacího času přítomného jiný tvar než ve 3. osobě čísla množného způsobu oznamovacího času přítomného.
Sloveso typu B (např. končit) má ve 3. osobě čísla jednotného způsobu oznamovacího času přítomného stejný tvar jako ve 3. osobě čísla množného způsobu oznamovacího času přítomného.
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení (18.1–18.4), zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
18.1 V současné době se olomoucké tvarůžky prodávají s 31 různými příchutěmi.
18.2 Alois Wessels začal tvarůžkárnu, kterou založil v Lošticích jeho otec Josef, řídit později než v roce 1890.
18.3 Ve 20. letech minulého století se syrečky začaly vyrábět z jiné suroviny, a proto páchly méně pronikavě než ty původní.
18.4 Existují texty, které zmiňují, že když se roku 1601 ve vsi Hradečná kopala studna, studnař za svou práci obdržel jak peníze, tak 120 kusů tvarůžků.
TEXT 1
(1) Když se řekne Olomouc, řada lidí si ihned vybaví proslulé olomoucké tvarůžky, leckdy nazývané syrečky. Tvarůžek patří k sýrům s velmi výraznou vůní i chutí. Dnes je tato delikatesa k dostání v 31 variantách: jednotlivé produkty se liší hmotností i tvarem (dělají se bochánky, kroužky aj.), některé jsou i ochucené (např. česnekem, kmínem).
(2) Tvarůžky se kdysi začaly vyrábět na venkově u Olomouce, a protože se prodávaly na olomouckých trzích, časem dostaly přízvisko „olomoucké“. Nabízely se i v hostincích (skvěle se totiž hodily k pivu) a někdy se používaly také jako platidlo. Některé dochované texty se zmiňují třeba o tom, že když se roku 1601 ve vesnici Hradečná kopala studna, studnař dostal za svou práci peníze a dvě kopy* tvarůžků k tomu. V 2. polovině 19. století se centrem výroby syrečků staly Loštice. Právě zde založil roku 1876 svoji tvarůžkárnu Josef Wessels. Po jednadvaceti letech převzal vedení této firmy jeho syn Alois Wessels a tomu se podařilo rozjet výrobu ve velkém. Netrvalo dlouho a syrečky se začaly i vyvážet. Ve 20. letech 20. století pak byla představena zásadní novinka: balení tvarůžků do celofánu, který zmírnil jejich pronikavý zápach a usnadnil manipulaci při prodeji.
(3) Za komunistické éry kvalita produkce tvarůžků poněkud klesla, vyhlášenou pochoutkou se znovu staly až po sametové revoluci. Jejich jedinečné vlastnosti byly roku 2010 oceněny výborem Evropské komise, který syrečkům udělil chráněné zeměpisné označení. Od té doby se olomoucké tvarůžky smějí vyrábět jen na Olomoucku. Olomouc je na to právem hrdá, a tak není divu, že se zde koná tvarůžkový festival. Rozhodně si ho nenechte ujít. Pokud navštívíte i nedaleké město Loštice, v němž je muzeum tvarůžků, zajděte do místní cukrárny, nabízející tvarůžkové kremrole a další netradiční zákusky.
* 1 kopa = 60 kusů
(medium.seznam.cz, www.stoplusjednicka.cz, www.tvaruzky.cz; upraveno)
TEXT 2
Sloveso typu A (např. slibovat) má ve 3. osobě čísla jednotného způsobu oznamovacího času přítomného jiný tvar než ve 3. osobě čísla množného způsobu oznamovacího času přítomného.
Sloveso typu B (např. končit) má ve 3. osobě čísla jednotného způsobu oznamovacího času přítomného stejný tvar jako ve 3. osobě čísla množného způsobu oznamovacího času přítomného.
Vypište ze třetí části TEXTU 1 tři podstatná jména rodu ženského, která v textu plní funkci podmětu.
(Poznámku pod čarou neposuzujte, nepatří do třetí části TEXTU 1. Hledaná podstatná jména zapište ve stejném tvaru, v němž jsou užita ve třetí části TEXTU 1. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Příklad: Ve větě Auto zastavilo u chodníku podstatné jméno auto plní funkci podmětu.
TEXT 1
(1) Když se řekne Olomouc, řada lidí si ihned vybaví proslulé olomoucké tvarůžky, leckdy nazývané syrečky. Tvarůžek patří k sýrům s velmi výraznou vůní i chutí. Dnes je tato delikatesa k dostání v 31 variantách: jednotlivé produkty se liší hmotností i tvarem (dělají se bochánky, kroužky aj.), některé jsou i ochucené (např. česnekem, kmínem).
(2) Tvarůžky se kdysi začaly vyrábět na venkově u Olomouce, a protože se prodávaly na olomouckých trzích, časem dostaly přízvisko „olomoucké“. Nabízely se i v hostincích (skvěle se totiž hodily k pivu) a někdy se používaly také jako platidlo. Některé dochované texty se zmiňují třeba o tom, že když se roku 1601 ve vesnici Hradečná kopala studna, studnař dostal za svou práci peníze a dvě kopy* tvarůžků k tomu. V 2. polovině 19. století se centrem výroby syrečků staly Loštice. Právě zde založil roku 1876 svoji tvarůžkárnu Josef Wessels. Po jednadvaceti letech převzal vedení této firmy jeho syn Alois Wessels a tomu se podařilo rozjet výrobu ve velkém. Netrvalo dlouho a syrečky se začaly i vyvážet. Ve 20. letech 20. století pak byla představena zásadní novinka: balení tvarůžků do celofánu, který zmírnil jejich pronikavý zápach a usnadnil manipulaci při prodeji.
(3) Za komunistické éry kvalita produkce tvarůžků poněkud klesla, vyhlášenou pochoutkou se znovu staly až po sametové revoluci. Jejich jedinečné vlastnosti byly roku 2010 oceněny výborem Evropské komise, který syrečkům udělil chráněné zeměpisné označení. Od té doby se olomoucké tvarůžky smějí vyrábět jen na Olomoucku. Olomouc je na to právem hrdá, a tak není divu, že se zde koná tvarůžkový festival. Rozhodně si ho nenechte ujít. Pokud navštívíte i nedaleké město Loštice, v němž je muzeum tvarůžků, zajděte do místní cukrárny, nabízející tvarůžkové kremrole a další netradiční zákusky.
* 1 kopa = 60 kusů
(medium.seznam.cz, www.stoplusjednicka.cz, www.tvaruzky.cz; upraveno)
TEXT 2
Sloveso typu A (např. slibovat) má ve 3. osobě čísla jednotného způsobu oznamovacího času přítomného jiný tvar než ve 3. osobě čísla množného způsobu oznamovacího času přítomného.
Sloveso typu B (např. končit) má ve 3. osobě čísla jednotného způsobu oznamovacího času přítomného stejný tvar jako ve 3. osobě čísla množného způsobu oznamovacího času přítomného.
Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež NEJSOU v kontextu TEXTU 1 antonymy?
(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)
Příklad: Omáčka je moc ostrá. → Slova ostrá a tupá nejsou v tomto kontextu antonymy, tzn. slovo tupá by v této větě nemělo opačný význam, než v ní má slovo ostrá.
TEXT 1
(1) Když se řekne Olomouc, řada lidí si ihned vybaví proslulé olomoucké tvarůžky, leckdy nazývané syrečky. Tvarůžek patří k sýrům s velmi výraznou vůní i chutí. Dnes je tato delikatesa k dostání v 31 variantách: jednotlivé produkty se liší hmotností i tvarem (dělají se bochánky, kroužky aj.), některé jsou i ochucené (např. česnekem, kmínem).
(2) Tvarůžky se kdysi začaly vyrábět na venkově u Olomouce, a protože se prodávaly na olomouckých trzích, časem dostaly přízvisko „olomoucké“. Nabízely se i v hostincích (skvěle se totiž hodily k pivu) a někdy se používaly také jako platidlo. Některé dochované texty se zmiňují třeba o tom, že když se roku 1601 ve vesnici Hradečná kopala studna, studnař dostal za svou práci peníze a dvě kopy* tvarůžků k tomu. V 2. polovině 19. století se centrem výroby syrečků staly Loštice. Právě zde založil roku 1876 svoji tvarůžkárnu Josef Wessels. Po jednadvaceti letech převzal vedení této firmy jeho syn Alois Wessels a tomu se podařilo rozjet výrobu ve velkém. Netrvalo dlouho a syrečky se začaly i vyvážet. Ve 20. letech 20. století pak byla představena zásadní novinka: balení tvarůžků do celofánu, který zmírnil jejich pronikavý zápach a usnadnil manipulaci při prodeji.
(3) Za komunistické éry kvalita produkce tvarůžků poněkud klesla, vyhlášenou pochoutkou se znovu staly až po sametové revoluci. Jejich jedinečné vlastnosti byly roku 2010 oceněny výborem Evropské komise, který syrečkům udělil chráněné zeměpisné označení. Od té doby se olomoucké tvarůžky smějí vyrábět jen na Olomoucku. Olomouc je na to právem hrdá, a tak není divu, že se zde koná tvarůžkový festival. Rozhodně si ho nenechte ujít. Pokud navštívíte i nedaleké město Loštice, v němž je muzeum tvarůžků, zajděte do místní cukrárny, nabízející tvarůžkové kremrole a další netradiční zákusky.
* 1 kopa = 60 kusů
(medium.seznam.cz, www.stoplusjednicka.cz, www.tvaruzky.cz; upraveno)
TEXT 2
Sloveso typu A (např. slibovat) má ve 3. osobě čísla jednotného způsobu oznamovacího času přítomného jiný tvar než ve 3. osobě čísla množného způsobu oznamovacího času přítomného.
Sloveso typu B (např. končit) má ve 3. osobě čísla jednotného způsobu oznamovacího času přítomného stejný tvar jako ve 3. osobě čísla množného způsobu oznamovacího času přítomného.
Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje sloveso typu B?
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.)
TEXT 1
(1) Když se řekne Olomouc, řada lidí si ihned vybaví proslulé olomoucké tvarůžky, leckdy nazývané syrečky. Tvarůžek patří k sýrům s velmi výraznou vůní i chutí. Dnes je tato delikatesa k dostání v 31 variantách: jednotlivé produkty se liší hmotností i tvarem (dělají se bochánky, kroužky aj.), některé jsou i ochucené (např. česnekem, kmínem).
(2) Tvarůžky se kdysi začaly vyrábět na venkově u Olomouce, a protože se prodávaly na olomouckých trzích, časem dostaly přízvisko „olomoucké“. Nabízely se i v hostincích (skvěle se totiž hodily k pivu) a někdy se používaly také jako platidlo. Některé dochované texty se zmiňují třeba o tom, že když se roku 1601 ve vesnici Hradečná kopala studna, studnař dostal za svou práci peníze a dvě kopy* tvarůžků k tomu. V 2. polovině 19. století se centrem výroby syrečků staly Loštice. Právě zde založil roku 1876 svoji tvarůžkárnu Josef Wessels. Po jednadvaceti letech převzal vedení této firmy jeho syn Alois Wessels a tomu se podařilo rozjet výrobu ve velkém. Netrvalo dlouho a syrečky se začaly i vyvážet. Ve 20. letech 20. století pak byla představena zásadní novinka: balení tvarůžků do celofánu, který zmírnil jejich pronikavý zápach a usnadnil manipulaci při prodeji.
(3) Za komunistické éry kvalita produkce tvarůžků poněkud klesla, vyhlášenou pochoutkou se znovu staly až po sametové revoluci. Jejich jedinečné vlastnosti byly roku 2010 oceněny výborem Evropské komise, který syrečkům udělil chráněné zeměpisné označení. Od té doby se olomoucké tvarůžky smějí vyrábět jen na Olomoucku. Olomouc je na to právem hrdá, a tak není divu, že se zde koná tvarůžkový festival. Rozhodně si ho nenechte ujít. Pokud navštívíte i nedaleké město Loštice, v němž je muzeum tvarůžků, zajděte do místní cukrárny, nabízející tvarůžkové kremrole a další netradiční zákusky.
* 1 kopa = 60 kusů
(medium.seznam.cz, www.stoplusjednicka.cz, www.tvaruzky.cz; upraveno)
TEXT 2
Sloveso typu A (např. slibovat) má ve 3. osobě čísla jednotného způsobu oznamovacího času přítomného jiný tvar než ve 3. osobě čísla množného způsobu oznamovacího času přítomného.
Sloveso typu B (např. končit) má ve 3. osobě čísla jednotného způsobu oznamovacího času přítomného stejný tvar jako ve 3. osobě čísla množného způsobu oznamovacího času přítomného.
Ve které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu mezi slovy SÝR – TVARŮŽEK?
(Slova sýr a tvarůžek posuzujte ve významu, v němž jsou užita v první části TEXTU 1. Správná je pouze možnost, v níž pořadí slov odpovídá pořadí sýr – tvarůžek.)
TEXT 1
(1) Když se řekne Olomouc, řada lidí si ihned vybaví proslulé olomoucké tvarůžky, leckdy nazývané syrečky. Tvarůžek patří k sýrům s velmi výraznou vůní i chutí. Dnes je tato delikatesa k dostání v 31 variantách: jednotlivé produkty se liší hmotností i tvarem (dělají se bochánky, kroužky aj.), některé jsou i ochucené (např. česnekem, kmínem).
(2) Tvarůžky se kdysi začaly vyrábět na venkově u Olomouce, a protože se prodávaly na olomouckých trzích, časem dostaly přízvisko „olomoucké“. Nabízely se i v hostincích (skvěle se totiž hodily k pivu) a někdy se používaly také jako platidlo. Některé dochované texty se zmiňují třeba o tom, že když se roku 1601 ve vesnici Hradečná kopala studna, studnař dostal za svou práci peníze a dvě kopy* tvarůžků k tomu. V 2. polovině 19. století se centrem výroby syrečků staly Loštice. Právě zde založil roku 1876 svoji tvarůžkárnu Josef Wessels. Po jednadvaceti letech převzal vedení této firmy jeho syn Alois Wessels a tomu se podařilo rozjet výrobu ve velkém. Netrvalo dlouho a syrečky se začaly i vyvážet. Ve 20. letech 20. století pak byla představena zásadní novinka: balení tvarůžků do celofánu, který zmírnil jejich pronikavý zápach a usnadnil manipulaci při prodeji.
(3) Za komunistické éry kvalita produkce tvarůžků poněkud klesla, vyhlášenou pochoutkou se znovu staly až po sametové revoluci. Jejich jedinečné vlastnosti byly roku 2010 oceněny výborem Evropské komise, který syrečkům udělil chráněné zeměpisné označení. Od té doby se olomoucké tvarůžky smějí vyrábět jen na Olomoucku. Olomouc je na to právem hrdá, a tak není divu, že se zde koná tvarůžkový festival. Rozhodně si ho nenechte ujít. Pokud navštívíte i nedaleké město Loštice, v němž je muzeum tvarůžků, zajděte do místní cukrárny, nabízející tvarůžkové kremrole a další netradiční zákusky.
* 1 kopa = 60 kusů
(medium.seznam.cz, www.stoplusjednicka.cz, www.tvaruzky.cz; upraveno)
TEXT 2
Sloveso typu A (např. slibovat) má ve 3. osobě čísla jednotného způsobu oznamovacího času přítomného jiný tvar než ve 3. osobě čísla množného způsobu oznamovacího času přítomného.
Sloveso typu B (např. končit) má ve 3. osobě čísla jednotného způsobu oznamovacího času přítomného stejný tvar jako ve 3. osobě čísla množného způsobu oznamovacího času přítomného.
Rozhodněte o každém z následujících úseků TEXTU 1 (23.1–23.4), zda se v něm vyskytuje příslovce (A), nebo ne (N).
23.1 řada lidí si ihned vybaví
23.2 usnadnil manipulaci při prodeji
23.3 že se zde koná tvarůžkový festival
23.4 patří k sýrům s velmi výraznou vůní
Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
(1) Slovem advent se označuje období, během něhož se křesťané připravují na oslavy narození Ježíše Krista. Advent začíná čtvrtou neděli před Vánocemi a končí na Štědrý den.
Jedním ze symbolů souvisejících s tímto obdobím je adventní věnec. Čtyři svíčky, umístěné po jeho obvodu, se zapalují postupně (každou adventní neděli jedna). Jako první se zapaluje svíce proroků, následuje betlémská svíce, pak pastýřská svíce (na tradičním věnci má růžovou barvu, zatímco ty ostatní jsou fialové). Na poslední adventní neděli připadá andělská svíce, symbolizující mír a pokoj.
(2) Mezi typické symboly patří i adventní kalendář. I když některé články uvádějí v souvislosti s jeho vznikem rok 1850, podle řady zdrojů ten první tištěný vyrobil Gerhard Lang až v roce 1908. Tento německý tiskař také do adventního kalendáře přidal otevírací okýnka (tehdy jich bůhvíproč bylo jen 19), pod nimiž se skrývaly biblické verše a obrázky.
(3) Na Langovu práci navázal Richard Sellmer. Jeho kalendáře zdobené zimní motivy časem pronikly i na americký trh. Roku 1953 byl tehdejší americký prezident Dwight D. Eisenhower vyfocen, jak se svými vnoučaty drží adventní kalendář. Tato fotografie zafungovala jako skvělá reklama, a tak se zájem o Sellmerovy kalendáře ještě zvýšil. Adventní kalendáře jsou populární dodnes. Ty české mívají 24 otevíracích okýnek a pod nimi najdete leccos: od sladkostí přes kosmetiku až třeba po miniaturní hračky.
(www.nationalgeographic.cz, www.novinky.cz; upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení (25.1–25.4), zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
25.1 Třetí adventní neděli se na tradičním adventním věnci zapaluje růžová svíčka.
25.2 V době, kdy Gerhard Lang přidal do adventního kalendáře otevírací okýnka, trval advent pouze 19 dní.
25.3 V roce 1953 americký prezident Dwight D. Eisenhower účinkoval na žádost Richarda Sellmera v reklamě na jeho adventní kalendáře.
25.4 V České republice se v současnosti vyrábějí celkem tři verze adventního kalendáře, z nichž jedna má pod otevíracími okýnky malé hračky.
(1) Slovem advent se označuje období, během něhož se křesťané připravují na oslavy narození Ježíše Krista. Advent začíná čtvrtou neděli před Vánocemi a končí na Štědrý den.
Jedním ze symbolů souvisejících s tímto obdobím je adventní věnec. Čtyři svíčky, umístěné po jeho obvodu, se zapalují postupně (každou adventní neděli jedna). Jako první se zapaluje svíce proroků, následuje betlémská svíce, pak pastýřská svíce (na tradičním věnci má růžovou barvu, zatímco ty ostatní jsou fialové). Na poslední adventní neděli připadá andělská svíce, symbolizující mír a pokoj.
(2) Mezi typické symboly patří i adventní kalendář. I když některé články uvádějí v souvislosti s jeho vznikem rok 1850, podle řady zdrojů ten první tištěný vyrobil Gerhard Lang až v roce 1908. Tento německý tiskař také do adventního kalendáře přidal otevírací okýnka (tehdy jich bůhvíproč bylo jen 19), pod nimiž se skrývaly biblické verše a obrázky.
(3) Na Langovu práci navázal Richard Sellmer. Jeho kalendáře zdobené zimní motivy časem pronikly i na americký trh. Roku 1953 byl tehdejší americký prezident Dwight D. Eisenhower vyfocen, jak se svými vnoučaty drží adventní kalendář. Tato fotografie zafungovala jako skvělá reklama, a tak se zájem o Sellmerovy kalendáře ještě zvýšil. Adventní kalendáře jsou populární dodnes. Ty české mívají 24 otevíracích okýnek a pod nimi najdete leccos: od sladkostí přes kosmetiku až třeba po miniaturní hračky.
(www.nationalgeographic.cz, www.novinky.cz; upraveno)
Je součástí výchozího textu popis pracovního postupu, který zachycuje, jak vyrobit předmět související s adventem?
(1) Slovem advent se označuje období, během něhož se křesťané připravují na oslavy narození Ježíše Krista. Advent začíná čtvrtou neděli před Vánocemi a končí na Štědrý den.
Jedním ze symbolů souvisejících s tímto obdobím je adventní věnec. Čtyři svíčky, umístěné po jeho obvodu, se zapalují postupně (každou adventní neděli jedna). Jako první se zapaluje svíce proroků, následuje betlémská svíce, pak pastýřská svíce (na tradičním věnci má růžovou barvu, zatímco ty ostatní jsou fialové). Na poslední adventní neděli připadá andělská svíce, symbolizující mír a pokoj.
(2) Mezi typické symboly patří i adventní kalendář. I když některé články uvádějí v souvislosti s jeho vznikem rok 1850, podle řady zdrojů ten první tištěný vyrobil Gerhard Lang až v roce 1908. Tento německý tiskař také do adventního kalendáře přidal otevírací okýnka (tehdy jich bůhvíproč bylo jen 19), pod nimiž se skrývaly biblické verše a obrázky.
(3) Na Langovu práci navázal Richard Sellmer. Jeho kalendáře zdobené zimní motivy časem pronikly i na americký trh. Roku 1953 byl tehdejší americký prezident Dwight D. Eisenhower vyfocen, jak se svými vnoučaty drží adventní kalendář. Tato fotografie zafungovala jako skvělá reklama, a tak se zájem o Sellmerovy kalendáře ještě zvýšil. Adventní kalendáře jsou populární dodnes. Ty české mívají 24 otevíracích okýnek a pod nimi najdete leccos: od sladkostí přes kosmetiku až třeba po miniaturní hračky.
(www.nationalgeographic.cz, www.novinky.cz; upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovních tvarech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
(Příklad: Ve větě Psal o třem lidech má být místo chybně užitého tvaru třem tvar třech.)
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
Vysvětlivky s příkladem
Na vedlejším malém obrázku je hrad, který má celkem tři věže: ty přední jsou s cimbuřím (jedna z nich má špičatou střechu), zadní věž je bez cimbuří a má špičatou střechu. Na obrázku jsou celkem tři okna (na zadní věži je hranaté okno a na každé z předních věží je jedno kulaté okno). Všechna okna, která se na hradě nacházejí, jsou na posuzovaných obrázcích zakreslena.
28.1
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
Vysvětlivky s příkladem
Na vedlejším malém obrázku je hrad, který má celkem tři věže: ty přední jsou s cimbuřím (jedna z nich má špičatou střechu), zadní věž je bez cimbuří a má špičatou střechu. Na obrázku jsou celkem tři okna (na zadní věži je hranaté okno a na každé z předních věží je jedno kulaté okno). Všechna okna, která se na hradě nacházejí, jsou na posuzovaných obrázcích zakreslena.
28.1
28.2
28.3
28.4
