5. ročník · 1. řádný termín 2020 · 28 úloh
Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?
TEXT 1
(1) Narodilo se štěně,
lidí se nebálo,
se svým stínem na stěně to štěně
celej den si hrálo.
(2) A když povyrostlo víc,
protáhlo si nohy,
vydalo se do ulic, do vesnic
očuchávat rohy.
(3) Čuchá tady, čuchá tam
a ocasem vrtí,
uviděl ho jeho pán, grobián,
rozvzteklil se k smrti:
(4) Aby pes znal celou ves,
to jsou ňáký mravy?
Takovej všetečnej pes na řetěz,
to mu mravy spraví!
(5) A tak na řetěze rost,
až z něj vyrost hafan.
Jednou mu pán pro radost dával kost
a byl zle porafán.
(6) Jak to, že ten pes kouše,
sám sebe se tázal,
dřív neublížil mouše, proč kouše,
když jsem ho uvázal?
(7) Seběhla se celá ves
a pánovi praví:
{{u:Celej svět už ví to dnes, že řetěz
mravy nenapraví.}}
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
TEXT 2
Když se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí slovy, z nichž jedno je celé obsaženo v druhém slově (např. předposlední – lední), vzniká rýmové echo.
{{i:Místo předposlední
při tom závodě
získal medvěd lední
kvůli nehodě.}}
Které z následujících tvrzení vyplývá z úseku podtrženého v TEXTU 1?
TEXT 1
(1) Narodilo se štěně,
lidí se nebálo,
se svým stínem na stěně to štěně
celej den si hrálo.
(2) A když povyrostlo víc,
protáhlo si nohy,
vydalo se do ulic, do vesnic
očuchávat rohy.
(3) Čuchá tady, čuchá tam
a ocasem vrtí,
uviděl ho jeho pán, grobián,
rozvzteklil se k smrti:
(4) Aby pes znal celou ves,
to jsou ňáký mravy?
Takovej všetečnej pes na řetěz,
to mu mravy spraví!
(5) A tak na řetěze rost,
až z něj vyrost hafan.
Jednou mu pán pro radost dával kost
a byl zle porafán.
(6) Jak to, že ten pes kouše,
sám sebe se tázal,
dřív neublížil mouše, proč kouše,
když jsem ho uvázal?
(7) Seběhla se celá ves
a pánovi praví:
{{u:Celej svět už ví to dnes, že řetěz
mravy nenapraví.}}
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
TEXT 2
Když se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí slovy, z nichž jedno je celé obsaženo v druhém slově (např. předposlední – lední), vzniká rýmové echo.
{{i:Místo předposlední
při tom závodě
získal medvěd lední
kvůli nehodě.}}
Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
TEXT 1
(1) Narodilo se štěně,
lidí se nebálo,
se svým stínem na stěně to štěně
celej den si hrálo.
(2) A když povyrostlo víc,
protáhlo si nohy,
vydalo se do ulic, do vesnic
očuchávat rohy.
(3) Čuchá tady, čuchá tam
a ocasem vrtí,
uviděl ho jeho pán, grobián,
rozvzteklil se k smrti:
(4) Aby pes znal celou ves,
to jsou ňáký mravy?
Takovej všetečnej pes na řetěz,
to mu mravy spraví!
(5) A tak na řetěze rost,
až z něj vyrost hafan.
Jednou mu pán pro radost dával kost
a byl zle porafán.
(6) Jak to, že ten pes kouše,
sám sebe se tázal,
dřív neublížil mouše, proč kouše,
když jsem ho uvázal?
(7) Seběhla se celá ves
a pánovi praví:
{{u:Celej svět už ví to dnes, že řetěz
mravy nenapraví.}}
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
TEXT 2
Když se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí slovy, z nichž jedno je celé obsaženo v druhém slově (např. předposlední – lední), vzniká rýmové echo.
{{i:Místo předposlední
při tom závodě
získal medvěd lední
kvůli nehodě.}}
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
4.1 Jde o ukázku uměleckého textu.
4.2 V první sloce se vyskytuje slovo zdrobnělé.
4.3 V druhé sloce má první verš o jednu slabiku více než verš bezprostředně následující.
4.4 V každém ze tří tučně vyznačených veršů se vyskytuje nespisovný tvar slova.
5.1 Napište současné spisovné podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem KOST a skloňuje se podle vzoru MUŽ.
5.2 Napište současné spisovné podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem STĚNA a skloňuje se podle vzoru ŽENA.
(Současné slovo znamená slovo používané v dnešní době, nikoli zastaralé. Slova kost a stěna pocházejí z TEXTU 1, správná odpověď se v TEXTU 1 nevyskytuje.)
Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je napsána pravopisně správně (A), nebo ne (N).
6.1 I přes nečekaně nabyté bohatství žil strýc nadále velmi skromně.
6.2 Minulý víkend mezi námi bohužel došlo k dalšímu nedorozumění.
6.3 Za sychravého počasí psi jen zřídka opouštěli své vyhřáté příbytky.
6.4 Dva nejlepší sportovci si za vítězství odvezli krásně nablískané poháry.
Vypište z každé z následujících vět (7.1–7.2) základní skladební dvojici.
(Základní skladební dvojice musí být zapsány pravopisně správně.)
7.1 Ten nejdůležitější dílek z mé nové stavebnice se mi předevčírem někam zatoulal.
7.2 Nápad naučit se kouzlit mi vnukl ten tajemný cestující s balíčkem karet v ruce.
Na návrší si dívky a chlapci hrají na schovávanou. Vysoko nad nimi krouží jestřáb. Děvčata náhle vyplašila hejno koroptví. Všechny děti si rázem hrát přestanou a pozorují dravce útočícího na koroptve. Již jednu drží v pařátech a odlétá s ní. „Už nehrát. Chytat koroptve,“ obrací se Veverčák na ostatní chlapce. Kopčem a další dva souhlasně přikývnou. Zbylí hoši se opět zapojují do hry. Čtyři hoši se prodírají křovím. Zdá se, že vůdcem této výpravy na koroptve je bystrý Kopčem. Jako první se vydává ze svahu dolů, Veverčák je mu v patách. Jejich druzi se opozdili, neboť začali sbírat dozrávající jahody. Kopčem vyčítavě pohlédne na mlsné jahodáře, ale mlčí. Sestupuje dál po svahu. Hoří loveckou náruživostí. Už ledacos dokáže sám, liščí zuby na jeho náhrdelníku o tom svědčí. Již brzy bude moct lovit s dospělými lovci. Posledně ho zahnali kameny, když se chtěl připojit k jejich výpravě na soby. Znenadání Kopčem spatří, jak mu Veverčák dává rukou znamení. Kopčem se k němu tiše připlíží. Veverčák ukazuje někam mezi ostružinové keře. Nehnutě tam leží vyhublá liška. Když si hoši všimnou vran poletujících nad ní, Kopčem zašeptá: „Liška být mrtvá.“ Oba vykročí směrem k ní, když vtom se zvíře vymrští, chňapne jednu menší vránu do huby a začne utíkat. Než liška zaběhne do houští, Kopčem ji trefí kamenem do nohy. Tím jí ztíží útěk, zvíře nyní poskakuje po třech. Hoši se rozběhnou. Jsou zdatní běžci, jejich chodidla dávno přivykla ostrým kamínkům. Raněná liška prchá přímo k divoké řece. Chlapci doufají, že tam ji dohoní. Náhle se však vyčerpané zvíře ztratí v rákosí. Hoši na sebe zklamaně pohlédnou a pak se vrátí k ostatním.
(E. Štorch, Lovci mamutů, upraveno)
Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?
Na návrší si dívky a chlapci hrají na schovávanou. Vysoko nad nimi krouží jestřáb. Děvčata náhle vyplašila hejno koroptví. Všechny děti si rázem hrát přestanou a pozorují dravce útočícího na koroptve. Již jednu drží v pařátech a odlétá s ní. „Už nehrát. Chytat koroptve,“ obrací se Veverčák na ostatní chlapce. Kopčem a další dva souhlasně přikývnou. Zbylí hoši se opět zapojují do hry. Čtyři hoši se prodírají křovím. Zdá se, že vůdcem této výpravy na koroptve je bystrý Kopčem. Jako první se vydává ze svahu dolů, Veverčák je mu v patách. Jejich druzi se opozdili, neboť začali sbírat dozrávající jahody. Kopčem vyčítavě pohlédne na mlsné jahodáře, ale mlčí. Sestupuje dál po svahu. Hoří loveckou náruživostí. Už ledacos dokáže sám, liščí zuby na jeho náhrdelníku o tom svědčí. Již brzy bude moct lovit s dospělými lovci. Posledně ho zahnali kameny, když se chtěl připojit k jejich výpravě na soby. Znenadání Kopčem spatří, jak mu Veverčák dává rukou znamení. Kopčem se k němu tiše připlíží. Veverčák ukazuje někam mezi ostružinové keře. Nehnutě tam leží vyhublá liška. Když si hoši všimnou vran poletujících nad ní, Kopčem zašeptá: „Liška být mrtvá.“ Oba vykročí směrem k ní, když vtom se zvíře vymrští, chňapne jednu menší vránu do huby a začne utíkat. Než liška zaběhne do houští, Kopčem ji trefí kamenem do nohy. Tím jí ztíží útěk, zvíře nyní poskakuje po třech. Hoši se rozběhnou. Jsou zdatní běžci, jejich chodidla dávno přivykla ostrým kamínkům. Raněná liška prchá přímo k divoké řece. Chlapci doufají, že tam ji dohoní. Náhle se však vyčerpané zvíře ztratí v rákosí. Hoši na sebe zklamaně pohlédnou a pak se vrátí k ostatním.
(E. Štorch, Lovci mamutů, upraveno)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)
Na návrší si dívky a chlapci hrají na schovávanou. Vysoko nad nimi krouží jestřáb. Děvčata náhle vyplašila hejno koroptví. Všechny děti si rázem hrát přestanou a pozorují dravce útočícího na koroptve. Již jednu drží v pařátech a odlétá s ní. „Už nehrát. Chytat koroptve,“ obrací se Veverčák na ostatní chlapce. Kopčem a další dva souhlasně přikývnou. Zbylí hoši se opět zapojují do hry. Čtyři hoši se prodírají křovím. Zdá se, že vůdcem této výpravy na koroptve je bystrý Kopčem. Jako první se vydává ze svahu dolů, Veverčák je mu v patách. Jejich druzi se opozdili, neboť začali sbírat dozrávající jahody. Kopčem vyčítavě pohlédne na mlsné jahodáře, ale mlčí. Sestupuje dál po svahu. Hoří loveckou náruživostí. Už ledacos dokáže sám, liščí zuby na jeho náhrdelníku o tom svědčí. Již brzy bude moct lovit s dospělými lovci. Posledně ho zahnali kameny, když se chtěl připojit k jejich výpravě na soby. Znenadání Kopčem spatří, jak mu Veverčák dává rukou znamení. Kopčem se k němu tiše připlíží. Veverčák ukazuje někam mezi ostružinové keře. Nehnutě tam leží vyhublá liška. Když si hoši všimnou vran poletujících nad ní, Kopčem zašeptá: „Liška být mrtvá.“ Oba vykročí směrem k ní, když vtom se zvíře vymrští, chňapne jednu menší vránu do huby a začne utíkat. Než liška zaběhne do houští, Kopčem ji trefí kamenem do nohy. Tím jí ztíží útěk, zvíře nyní poskakuje po třech. Hoši se rozběhnou. Jsou zdatní běžci, jejich chodidla dávno přivykla ostrým kamínkům. Raněná liška prchá přímo k divoké řece. Chlapci doufají, že tam ji dohoní. Náhle se však vyčerpané zvíře ztratí v rákosí. Hoši na sebe zklamaně pohlédnou a pak se vrátí k ostatním.
(E. Štorch, Lovci mamutů, upraveno)
Které z následujících slov neobsahuje předponovou část?
Na návrší si dívky a chlapci hrají na schovávanou. Vysoko nad nimi krouží jestřáb. Děvčata náhle vyplašila hejno koroptví. Všechny děti si rázem hrát přestanou a pozorují dravce útočícího na koroptve. Již jednu drží v pařátech a odlétá s ní. „Už nehrát. Chytat koroptve,“ obrací se Veverčák na ostatní chlapce. Kopčem a další dva souhlasně přikývnou. Zbylí hoši se opět zapojují do hry. Čtyři hoši se prodírají křovím. Zdá se, že vůdcem této výpravy na koroptve je bystrý Kopčem. Jako první se vydává ze svahu dolů, Veverčák je mu v patách. Jejich druzi se opozdili, neboť začali sbírat dozrávající jahody. Kopčem vyčítavě pohlédne na mlsné jahodáře, ale mlčí. Sestupuje dál po svahu. Hoří loveckou náruživostí. Už ledacos dokáže sám, liščí zuby na jeho náhrdelníku o tom svědčí. Již brzy bude moct lovit s dospělými lovci. Posledně ho zahnali kameny, když se chtěl připojit k jejich výpravě na soby. Znenadání Kopčem spatří, jak mu Veverčák dává rukou znamení. Kopčem se k němu tiše připlíží. Veverčák ukazuje někam mezi ostružinové keře. Nehnutě tam leží vyhublá liška. Když si hoši všimnou vran poletujících nad ní, Kopčem zašeptá: „Liška být mrtvá.“ Oba vykročí směrem k ní, když vtom se zvíře vymrští, chňapne jednu menší vránu do huby a začne utíkat. Než liška zaběhne do houští, Kopčem ji trefí kamenem do nohy. Tím jí ztíží útěk, zvíře nyní poskakuje po třech. Hoši se rozběhnou. Jsou zdatní běžci, jejich chodidla dávno přivykla ostrým kamínkům. Raněná liška prchá přímo k divoké řece. Chlapci doufají, že tam ji dohoní. Náhle se však vyčerpané zvíře ztratí v rákosí. Hoši na sebe zklamaně pohlédnou a pak se vrátí k ostatním.
(E. Štorch, Lovci mamutů, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje pouze jedno neohebné slovo?
Na návrší si dívky a chlapci hrají na schovávanou. Vysoko nad nimi krouží jestřáb. Děvčata náhle vyplašila hejno koroptví. Všechny děti si rázem hrát přestanou a pozorují dravce útočícího na koroptve. Již jednu drží v pařátech a odlétá s ní. „Už nehrát. Chytat koroptve,“ obrací se Veverčák na ostatní chlapce. Kopčem a další dva souhlasně přikývnou. Zbylí hoši se opět zapojují do hry. Čtyři hoši se prodírají křovím. Zdá se, že vůdcem této výpravy na koroptve je bystrý Kopčem. Jako první se vydává ze svahu dolů, Veverčák je mu v patách. Jejich druzi se opozdili, neboť začali sbírat dozrávající jahody. Kopčem vyčítavě pohlédne na mlsné jahodáře, ale mlčí. Sestupuje dál po svahu. Hoří loveckou náruživostí. Už ledacos dokáže sám, liščí zuby na jeho náhrdelníku o tom svědčí. Již brzy bude moct lovit s dospělými lovci. Posledně ho zahnali kameny, když se chtěl připojit k jejich výpravě na soby. Znenadání Kopčem spatří, jak mu Veverčák dává rukou znamení. Kopčem se k němu tiše připlíží. Veverčák ukazuje někam mezi ostružinové keře. Nehnutě tam leží vyhublá liška. Když si hoši všimnou vran poletujících nad ní, Kopčem zašeptá: „Liška být mrtvá.“ Oba vykročí směrem k ní, když vtom se zvíře vymrští, chňapne jednu menší vránu do huby a začne utíkat. Než liška zaběhne do houští, Kopčem ji trefí kamenem do nohy. Tím jí ztíží útěk, zvíře nyní poskakuje po třech. Hoši se rozběhnou. Jsou zdatní běžci, jejich chodidla dávno přivykla ostrým kamínkům. Raněná liška prchá přímo k divoké řece. Chlapci doufají, že tam ji dohoní. Náhle se však vyčerpané zvíře ztratí v rákosí. Hoši na sebe zklamaně pohlédnou a pak se vrátí k ostatním.
(E. Štorch, Lovci mamutů, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
12.1 Dozrávající jahody, které sbírali chlapci z Kopčemovy výpravy, rostly pod svahem.
12.2 Během útoku dravce na koroptve bylo na návrší přítomno nejméně šest chlapců.
12.3 Kopčem s Veverčákem přestali pronásledovat zraněné zvíře kvůli ostrým kamínkům, které zpomalovaly jejich běh.
12.4 Poté, co si Kopčem s Veverčákem všimli vran poletujících nad liškou, dospěl Kopčem k závěru, který se vzápětí ukázal jako mylný.
Přiřaďte k jednotlivým možnostem (13.1–13.3) odpovídající tvrzení (A–E).
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
Příklad: Jirka ji přemlouval, aby s ním šla ven, ale ona se musela učit. – Tento větný celek je souvětím, které se skládá ze tří vět.
13.1 Dnes jsme si povídali o knihách, které rádi čteme. Oblíbené jsou příběhy o Harrym Potterovi, kouzelnickém učni z Bradavic.
13.2 Náš povedený sněhulák, ozdobený mrkví a uhlím, začal nečekaně rychle tát. Kdo se na něj nestihl včera podívat, našel dnes už jen hroudu sněhu.
13.3 Nikdo nevěděl, kam se chlapec ukryl, a proto všichni zmateně pobíhali po chalupě. Snad nespadl do sklepa, přeplněného nejrůznějším harampádím.
Jako malý jsem se učil hrát na housle. Moc mně to bavilo. Díky své píli jsem se brzy stal členem místního orchestru. Nastaly opravdu krásné časy.
Pravidelně jsme se setkávali ve starobylém domě se třemi koncertními sáli. Náš dirigent Karásek byl vlídný člověk, vždy nás vítal s úsměvem. Jediné, co ho rozzlobilo, byl nepořádek. Žáčka se špinavými botami ihned vykázal ven.
Jakmile jsme si připravili noty, pan Karásek začal zběsile mávat hůlkou. Jednou mu vyletěla z ruky a nebyla k nalezení. Uplinulo mnoho let, než jsem tajemství zmizelé hůlky odhalil. Dva kluci ji schovali, protože pospíchali na fotbalový zápas. Už jsem zapomněl, jak se tehdy pan Karásek zachoval. Vím ale, že díky němu jsem oběvil kouzlo hudby.
(CZVV)
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu. Doporučení: Opravte pouze ta slova, u kterých jste si jisti, že jsou ve výchozím textu zapsána s pravopisnou chybou. Slovo dirigent je zapsáno správně.
TEXT 1
Byl chovatelem poštovních holubů.
Zaslal jen neúplný seznam.
Na krajnici stálo jakési auto.
Napsal zajímavý popis zimní krajiny.
Měl opravdu velký vztek.
Babička pomalu usrkávala čaj.
Rád se procházel po odlehlých místech.
Vše žákům trpělivě vysvětlil.
Během plavby zažil dobrodružství.
Stejně se to časem rozkřikne.
(CZVV)
TEXT 2
Souhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami tvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku.
• Slovo SLZA obsahuje slabikotvornou souhlásku L.
• Slovo SLIMÁK slabikotvornou souhlásku neobsahuje.
(CZVV)
Vypište z TEXTU 1 tři slova obsahující slabikotvornou souhlásku.
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2. Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) za sebou tak, aby na sebe navazovaly.
„Neboj, budeme se vídat po škole!“ utěšovala ji Reiko. Lenka se vydala sama do učebny A1. Když usedla do lavice, rozhlédla se. Lidé se k sobě chovali moc mile.
„Jsem madame Tomasini,“ hodila na stůl několik knížek, „vaše profesorka. Jsem Korsičanka. My na Korsice jsme divocí, takže jestli nebudete dobře pracovat, pak…“ Snědá ruka nečekaně zašermovala Lence u hrdla, až sebou dívka trhla.
Zato její japonská kamarádka Reiko uspěla na sto procent! Lenka posmutněla. Je jasné, že do stejné třídy chodit nebudou.
Usmívali se, podávali si ruce, jako by se znali. Pak do třídy vešla učitelka, snědá, černovlasá, s jiskřivýma očima. Jde z ní trochu strach, pomyslela si Lenka.
„To byl samozřejmě vtip!“ rozesmála se učitelka. „Teď se seznámíme! Každý poví, odkud pochází.“
První den ve francouzské škole Lenku čekaly rozřazovací testy. Doufala, že se umístí mezi nejpokročilejšími, ale zjistila, že tak dobrá není. Vše bylo příliš těžké.
(M. Drijverová, Lenka au-pair, upraveno)
Na každé vynechané místo (∗∗∗∗∗) v českých ustálených slovních spojeních doplňte příslušné slovo.
17.1 Moje sestra vždy ohrnovala nos nad chlebem, jedla jen rohlíky. Po celodenní túře ale chléb ještě ráda snědla. Inu, hlad je nejlepší ∗∗∗∗∗.
17.2 Když se ve městě postavil obří zábavní park, za chvíli byly hotely pro turisty na každém rohu. Rostly jako ∗∗∗∗∗ po dešti.
(1) Anglické souostroví Farne je domovem více než 170 000 vodních ptáků, třeba papuchalků severních či kormoránů chocholatých. Svá hnízda zde staví také 2 000 párů rybáků dlouhoocasých. Tito drobní opeřenci, vážící pouhých 100 gramů, patří mezi stěhovavé ptáky. Jsou vytrvalými letci a právem jsou považováni za šampiony v dálkových přeletech. Jejich migrační cesta (migrace je přesun živočichů z jedné oblasti do druhé) vede ze severní polokoule Země na polokouli jižní a zpět.
(2) Britští vědci se rozhodli o rybácích hnízdících na souostroví Farne získat podrobnější informace. Vybavili proto 53 rybáků měřicím zařízením a sledovali jejich let. Celkem 47 z nich se ze svého zimoviště vrátilo zpět na Farne. Zde se tito ptáci uhnízdili nejspíš na stejném místě jako předtím. Data dále ukázala, že Indický oceán rybáci přeletěli bez přestávky. Svou běžnou potravu lovili za letu.
Vědcům se podařilo shromáždit důkazy o ohromujících výkonech ptáčků, kteří váží méně než průměrný mobil. V odborném článku zveřejnili také detaily o nejdelší zaznamenané ptačí migraci. Jeden sledovaný rybák dlouhoocasý totiž zdolal při přesunu z Farne do antarktického zimoviště a zpět neuvěřitelných 96 000 kilometrů. Tento ptačí rekordman započal svůj tah 25. července 2015, na pobřeží Antarktidy se dostal 3. listopadu téhož roku. Po třech měsících pobytu v této oblasti Antarktidu opustil a vydal se na zpáteční cestu. 10. dubna se ocitl na cípu jižní Afriky, pak pokračoval na sever a na Farne doletěl 4. května 2016.
Rybáci dlouhoocasí se dožívají až třiceti let. Někteří tedy mohou za svůj život nalétat tolik kilometrů, že by to vystačilo skoro na čtyři zpáteční cesty na Měsíc.
(www.sciencedaily.com; avifauna.cz; www.idnes.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
18.1 Na souostroví Farne hnízdí celkem 2 000 rybáků dlouhoocasých.
18.2 Od chvíle, kdy ptačí rekordman opustil Antarktidu, do chvíle, kdy 10. dubna 2016 přistál na cípu jižní Afriky, uběhlo více než 5 měsíců.
18.3 Termín migrační cesta se používá výhradně v souvislosti se živočichy, kteří se přesouvají ze severní polokoule Země na polokouli jižní a zpět.
18.4 Trasu dlouhou 96 000 km překonal jeden rybák dlouhoocasý díky tomu, že jako jediný z tohoto druhu ptáků měl menší hmotnost než průměrný mobil.
(1) Anglické souostroví Farne je domovem více než 170 000 vodních ptáků, třeba papuchalků severních či kormoránů chocholatých. Svá hnízda zde staví také 2 000 párů rybáků dlouhoocasých. Tito drobní opeřenci, vážící pouhých 100 gramů, patří mezi stěhovavé ptáky. Jsou vytrvalými letci a právem jsou považováni za šampiony v dálkových přeletech. Jejich migrační cesta (migrace je přesun živočichů z jedné oblasti do druhé) vede ze severní polokoule Země na polokouli jižní a zpět.
(2) Britští vědci se rozhodli o rybácích hnízdících na souostroví Farne získat podrobnější informace. Vybavili proto 53 rybáků měřicím zařízením a sledovali jejich let. Celkem 47 z nich se ze svého zimoviště vrátilo zpět na Farne. Zde se tito ptáci uhnízdili nejspíš na stejném místě jako předtím. Data dále ukázala, že Indický oceán rybáci přeletěli bez přestávky. Svou běžnou potravu lovili za letu.
Vědcům se podařilo shromáždit důkazy o ohromujících výkonech ptáčků, kteří váží méně než průměrný mobil. V odborném článku zveřejnili také detaily o nejdelší zaznamenané ptačí migraci. Jeden sledovaný rybák dlouhoocasý totiž zdolal při přesunu z Farne do antarktického zimoviště a zpět neuvěřitelných 96 000 kilometrů. Tento ptačí rekordman započal svůj tah 25. července 2015, na pobřeží Antarktidy se dostal 3. listopadu téhož roku. Po třech měsících pobytu v této oblasti Antarktidu opustil a vydal se na zpáteční cestu. 10. dubna se ocitl na cípu jižní Afriky, pak pokračoval na sever a na Farne doletěl 4. května 2016.
Rybáci dlouhoocasí se dožívají až třiceti let. Někteří tedy mohou za svůj život nalétat tolik kilometrů, že by to vystačilo skoro na čtyři zpáteční cesty na Měsíc.
(www.sciencedaily.com; avifauna.cz; www.idnes.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Všechna posuzovaná slovní spojení pocházejí z první části výchozího textu.)
(1) Anglické souostroví Farne je domovem více než 170 000 vodních ptáků, třeba papuchalků severních či kormoránů chocholatých. Svá hnízda zde staví také 2 000 párů rybáků dlouhoocasých. Tito drobní opeřenci, vážící pouhých 100 gramů, patří mezi stěhovavé ptáky. Jsou vytrvalými letci a právem jsou považováni za šampiony v dálkových přeletech. Jejich migrační cesta (migrace je přesun živočichů z jedné oblasti do druhé) vede ze severní polokoule Země na polokouli jižní a zpět.
(2) Britští vědci se rozhodli o rybácích hnízdících na souostroví Farne získat podrobnější informace. Vybavili proto 53 rybáků měřicím zařízením a sledovali jejich let. Celkem 47 z nich se ze svého zimoviště vrátilo zpět na Farne. Zde se tito ptáci uhnízdili nejspíš na stejném místě jako předtím. Data dále ukázala, že Indický oceán rybáci přeletěli bez přestávky. Svou běžnou potravu lovili za letu.
Vědcům se podařilo shromáždit důkazy o ohromujících výkonech ptáčků, kteří váží méně než průměrný mobil. V odborném článku zveřejnili také detaily o nejdelší zaznamenané ptačí migraci. Jeden sledovaný rybák dlouhoocasý totiž zdolal při přesunu z Farne do antarktického zimoviště a zpět neuvěřitelných 96 000 kilometrů. Tento ptačí rekordman započal svůj tah 25. července 2015, na pobřeží Antarktidy se dostal 3. listopadu téhož roku. Po třech měsících pobytu v této oblasti Antarktidu opustil a vydal se na zpáteční cestu. 10. dubna se ocitl na cípu jižní Afriky, pak pokračoval na sever a na Farne doletěl 4. května 2016.
Rybáci dlouhoocasí se dožívají až třiceti let. Někteří tedy mohou za svůj život nalétat tolik kilometrů, že by to vystačilo skoro na čtyři zpáteční cesty na Měsíc.
(www.sciencedaily.com; avifauna.cz; www.idnes.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu není pravdivé?
(1) Anglické souostroví Farne je domovem více než 170 000 vodních ptáků, třeba papuchalků severních či kormoránů chocholatých. Svá hnízda zde staví také 2 000 párů rybáků dlouhoocasých. Tito drobní opeřenci, vážící pouhých 100 gramů, patří mezi stěhovavé ptáky. Jsou vytrvalými letci a právem jsou považováni za šampiony v dálkových přeletech. Jejich migrační cesta (migrace je přesun živočichů z jedné oblasti do druhé) vede ze severní polokoule Země na polokouli jižní a zpět.
(2) Britští vědci se rozhodli o rybácích hnízdících na souostroví Farne získat podrobnější informace. Vybavili proto 53 rybáků měřicím zařízením a sledovali jejich let. Celkem 47 z nich se ze svého zimoviště vrátilo zpět na Farne. Zde se tito ptáci uhnízdili nejspíš na stejném místě jako předtím. Data dále ukázala, že Indický oceán rybáci přeletěli bez přestávky. Svou běžnou potravu lovili za letu.
Vědcům se podařilo shromáždit důkazy o ohromujících výkonech ptáčků, kteří váží méně než průměrný mobil. V odborném článku zveřejnili také detaily o nejdelší zaznamenané ptačí migraci. Jeden sledovaný rybák dlouhoocasý totiž zdolal při přesunu z Farne do antarktického zimoviště a zpět neuvěřitelných 96 000 kilometrů. Tento ptačí rekordman započal svůj tah 25. července 2015, na pobřeží Antarktidy se dostal 3. listopadu téhož roku. Po třech měsících pobytu v této oblasti Antarktidu opustil a vydal se na zpáteční cestu. 10. dubna se ocitl na cípu jižní Afriky, pak pokračoval na sever a na Farne doletěl 4. května 2016.
Rybáci dlouhoocasí se dožívají až třiceti let. Někteří tedy mohou za svůj život nalétat tolik kilometrů, že by to vystačilo skoro na čtyři zpáteční cesty na Měsíc.
(www.sciencedaily.com; avifauna.cz; www.idnes.cz, upraveno)
Úsek č. 1: Vybavili proto 53 rybáků měřicím zařízením a sledovali jejich let.
Úsek č. 2: Zde se tito ptáci uhnízdili nejspíš na stejném místě jako předtím.
Které z následujících tvrzení o těchto dvou úsecích výchozího textu je pravdivé?
(1) Anglické souostroví Farne je domovem více než 170 000 vodních ptáků, třeba papuchalků severních či kormoránů chocholatých. Svá hnízda zde staví také 2 000 párů rybáků dlouhoocasých. Tito drobní opeřenci, vážící pouhých 100 gramů, patří mezi stěhovavé ptáky. Jsou vytrvalými letci a právem jsou považováni za šampiony v dálkových přeletech. Jejich migrační cesta (migrace je přesun živočichů z jedné oblasti do druhé) vede ze severní polokoule Země na polokouli jižní a zpět.
(2) Britští vědci se rozhodli o rybácích hnízdících na souostroví Farne získat podrobnější informace. Vybavili proto 53 rybáků měřicím zařízením a sledovali jejich let. Celkem 47 z nich se ze svého zimoviště vrátilo zpět na Farne. Zde se tito ptáci uhnízdili nejspíš na stejném místě jako předtím. Data dále ukázala, že Indický oceán rybáci přeletěli bez přestávky. Svou běžnou potravu lovili za letu.
Vědcům se podařilo shromáždit důkazy o ohromujících výkonech ptáčků, kteří váží méně než průměrný mobil. V odborném článku zveřejnili také detaily o nejdelší zaznamenané ptačí migraci. Jeden sledovaný rybák dlouhoocasý totiž zdolal při přesunu z Farne do antarktického zimoviště a zpět neuvěřitelných 96 000 kilometrů. Tento ptačí rekordman započal svůj tah 25. července 2015, na pobřeží Antarktidy se dostal 3. listopadu téhož roku. Po třech měsících pobytu v této oblasti Antarktidu opustil a vydal se na zpáteční cestu. 10. dubna se ocitl na cípu jižní Afriky, pak pokračoval na sever a na Farne doletěl 4. května 2016.
Rybáci dlouhoocasí se dožívají až třiceti let. Někteří tedy mohou za svůj život nalétat tolik kilometrů, že by to vystačilo skoro na čtyři zpáteční cesty na Měsíc.
(www.sciencedaily.com; avifauna.cz; www.idnes.cz, upraveno)
Vypište z první části výchozího textu tři zájmena.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
(1) Anglické souostroví Farne je domovem více než 170 000 vodních ptáků, třeba papuchalků severních či kormoránů chocholatých. Svá hnízda zde staví také 2 000 párů rybáků dlouhoocasých. Tito drobní opeřenci, vážící pouhých 100 gramů, patří mezi stěhovavé ptáky. Jsou vytrvalými letci a právem jsou považováni za šampiony v dálkových přeletech. Jejich migrační cesta (migrace je přesun živočichů z jedné oblasti do druhé) vede ze severní polokoule Země na polokouli jižní a zpět.
(2) Britští vědci se rozhodli o rybácích hnízdících na souostroví Farne získat podrobnější informace. Vybavili proto 53 rybáků měřicím zařízením a sledovali jejich let. Celkem 47 z nich se ze svého zimoviště vrátilo zpět na Farne. Zde se tito ptáci uhnízdili nejspíš na stejném místě jako předtím. Data dále ukázala, že Indický oceán rybáci přeletěli bez přestávky. Svou běžnou potravu lovili za letu.
Vědcům se podařilo shromáždit důkazy o ohromujících výkonech ptáčků, kteří váží méně než průměrný mobil. V odborném článku zveřejnili také detaily o nejdelší zaznamenané ptačí migraci. Jeden sledovaný rybák dlouhoocasý totiž zdolal při přesunu z Farne do antarktického zimoviště a zpět neuvěřitelných 96 000 kilometrů. Tento ptačí rekordman započal svůj tah 25. července 2015, na pobřeží Antarktidy se dostal 3. listopadu téhož roku. Po třech měsících pobytu v této oblasti Antarktidu opustil a vydal se na zpáteční cestu. 10. dubna se ocitl na cípu jižní Afriky, pak pokračoval na sever a na Farne doletěl 4. května 2016.
Rybáci dlouhoocasí se dožívají až třiceti let. Někteří tedy mohou za svůj život nalétat tolik kilometrů, že by to vystačilo skoro na čtyři zpáteční cesty na Měsíc.
(www.sciencedaily.com; avifauna.cz; www.idnes.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících úseků výchozího textu, zda se v něm vyskytují dvě podstatná jména užitá ve stejném pádě (A), nebo ne (N).
23.1 rekordman započal svůj tah
23.2 svou běžnou potravu lovili za letu
23.3 o rybácích hnízdících na souostroví
23.4 v odborném článku zveřejnili také detaily
Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?
(1) Naše svačina často skončí v koši jen proto, že na ni nemáme chuť. Jídla bychom si ale měli vážit. Uvědomme si, že svým přístupem k potravinám ovlivňujeme budoucnost celé planety. Podle odhadů bude v roce 2050 na Zemi žít 9,7 miliardy obyvatel (přitom v roce 1960 zde žily jen tři miliardy lidí). Budou mít příští generace co jíst?
Situace ale není růžová ani dnes. ∗∗∗∗∗ Dostatek potravy nemá každý devátý obyvatel Země. Zároveň však potravinami plýtváme! Ve státech Evropské unie se ročně znehodnotí bezmála 89 milionů tun jídla – to je, jako by každý člověk týdně vyhodil čtyři celé pokrmy. Spolu s potravinami přijdou nazmar i paliva, hnojiva a voda použité na jejich výrobu. Navíc nesnědené potraviny většinou míří do spaloven, místo aby se užitečně rozložily na kompostu.
(2) Ke změně může přispět každý z nás. Inspiraci přináší třeba mezinárodní projekt Menu pro změnu, který se zaměřuje na zodpovědný přístup ke spotřebě potravin. Do tohoto projektu se zapojilo již devět evropských zemí včetně České republiky.
(www.eatresponsibly.eu, upraveno)
Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?
(1) Naše svačina často skončí v koši jen proto, že na ni nemáme chuť. Jídla bychom si ale měli vážit. Uvědomme si, že svým přístupem k potravinám ovlivňujeme budoucnost celé planety. Podle odhadů bude v roce 2050 na Zemi žít 9,7 miliardy obyvatel (přitom v roce 1960 zde žily jen tři miliardy lidí). Budou mít příští generace co jíst?
Situace ale není růžová ani dnes. ∗∗∗∗∗ Dostatek potravy nemá každý devátý obyvatel Země. Zároveň však potravinami plýtváme! Ve státech Evropské unie se ročně znehodnotí bezmála 89 milionů tun jídla – to je, jako by každý člověk týdně vyhodil čtyři celé pokrmy. Spolu s potravinami přijdou nazmar i paliva, hnojiva a voda použité na jejich výrobu. Navíc nesnědené potraviny většinou míří do spaloven, místo aby se užitečně rozložily na kompostu.
(2) Ke změně může přispět každý z nás. Inspiraci přináší třeba mezinárodní projekt Menu pro změnu, který se zaměřuje na zodpovědný přístup ke spotřebě potravin. Do tohoto projektu se zapojilo již devět evropských zemí včetně České republiky.
(www.eatresponsibly.eu, upraveno)
Která z následujících možností patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu?
(1) Naše svačina často skončí v koši jen proto, že na ni nemáme chuť. Jídla bychom si ale měli vážit. Uvědomme si, že svým přístupem k potravinám ovlivňujeme budoucnost celé planety. Podle odhadů bude v roce 2050 na Zemi žít 9,7 miliardy obyvatel (přitom v roce 1960 zde žily jen tři miliardy lidí). Budou mít příští generace co jíst?
Situace ale není růžová ani dnes. ∗∗∗∗∗ Dostatek potravy nemá každý devátý obyvatel Země. Zároveň však potravinami plýtváme! Ve státech Evropské unie se ročně znehodnotí bezmála 89 milionů tun jídla – to je, jako by každý člověk týdně vyhodil čtyři celé pokrmy. Spolu s potravinami přijdou nazmar i paliva, hnojiva a voda použité na jejich výrobu. Navíc nesnědené potraviny většinou míří do spaloven, místo aby se užitečně rozložily na kompostu.
(2) Ke změně může přispět každý z nás. Inspiraci přináší třeba mezinárodní projekt Menu pro změnu, který se zaměřuje na zodpovědný přístup ke spotřebě potravin. Do tohoto projektu se zapojilo již devět evropských zemí včetně České republiky.
(www.eatresponsibly.eu, upraveno)
Které z následujících tvrzení o větách podtržených ve výchozím textu je pravdivé?
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
Vysvětlivky:
28.1
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
Vysvětlivky:
28.1
28.2
28.3
28.4
