9. ročník · 1. řádný termín 2025 · Porozumění uměleckému textu
TEXT 1
Bydlí někde v podkroví,
přitom sotva odpoví
správcové, co otvírá mu,
když se vrací domů k ránu
tenhle básník z podkroví.
Vždycky mu to závidím,
že na všechno najde rým.
A tak když ho potkám k ránu,
jak se vrací domů z flámu,
váhavě ho oslovím:
„Básníku, já hledám rým,
podaruj mě některým,
přece nebude ti
až tolik chyběti
ten jediný, co bude mým…“
„Paní, vy jste popleta,“
povídá ten poeta,
„kdyby každý rým
měl být soukro-rým,
zmizí básně ze světa.
Nejde přece, jak se říká,
psát ty básně do šuplíka,
nezazáří rým ve snáři
ani sušený v herbáři.
A ti, co mi závidí,
zaručeně nevidí,
že ty všechny rýmy
vlastně nepatří mi,
protože je dělám – pro lidi…“
(J. Jakoubek, Básník, upraveno)
TEXT 2
U podstatného jména typu A (např. průvodčí, choť) nelze ze samotného tvaru 1. pádu čísla jednotného určit, zda toto slovo je rodu mužského životného, nebo rodu ženského. Kterou osobu má mluvčí na mysli, poznáme až při skloňování nebo z kontextu, např. s průvodčí × s průvodčím; moje choť Jana × můj choť Petr.
U podstatného jména typu B (např. číšník, vědkyně) lze ze samotného tvaru 1. pádu čísla jednotného určit, zda toto slovo je rodu mužského životného, nebo rodu ženského.
Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje verše tučně vyznačené v TEXTU 1?