9. ročník · 2. řádný termín 2024 · Práce s definicí
TEXT 1
(1)
Hoj, stojí hrad nad mořem vzbouřeným!
Tam Svegder král hold strojí mužům svým.
I vstane král a zpilý rozmarem
o štít železný bije pohárem.
„Co mi váš zpěv a co mi hostina?
Já chci a musím vidět Ódina!
A kdyby mne ten pokus život stál,
já dokážu, že Svegder jsem a král.“
Po šírém moři, pustých po horách
s rytíři svými v slávě Svegder táh.
A prošel jih a sever mlhavý,
a nikdo nezřel také výpravy.
A prošel moře, hory, stráně, luh…
Kdo poví mu, kde trůní Ódin bůh?
Když jednou přišel k skalám omšelým –
aj, skřítek stál zde s vousem hedvábným.
A jeho hlas tak jako stříbro zněl,
že Svegder se až v duši pozachvěl.
„Jen dál, jen dál, Ódin jest ve skále!“
Tak chechtá se a šklebí na krále.
(2)
Král zpátky chce – však noha vrůstá v zem
a každý kámen zvučí kolkolem.
A s praskotem se skála otevře,
král vzhlédne tam a krev mu v žilách vře.
A jest mu, jak by slyšel dívčí smích
a skaldů zpěv, třesk štítů bojovných.
Jím divá cloumá touha, divá slast –
a jedním rázem skočí ve propast.
Vtom skálu zamkne rachot hromový,
co král tam viděl, nikdo nepoví.
Jej darmo čeká mužstvo v táboře,
když denně slunce mizí do moře.
A je-li tato pověst pravdivá,
dodneška Svegder v skále spočívá.
Vysvětlivky: Ódin – jeden ze severských bohů; skald – severský pěvec hrdinských písní
(J. Vrchlický, Král Svegder, upraveno)
TEXT 2
V uměleckých textech se často setkáme i s jiným slovosledem, než používáme běžně. Příkladem může být:
• slovosled typu A (např. ramenem tajemným zemi objímáte) – přívlastek shodný stojí za podstatným jménem, které je jím rozvíjeno;
• slovosled typu B (např. hrdliččin zval ku lásce hlas) – přívlastek shodný stojí, nikoli však bezprostředně, před podstatným jménem, které je jím rozvíjeno.
Které z následujících tvrzení o dvou úsecích podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?
(Úlohu řešte na základě informací uvedených v TEXTU 2.)