Úloha 23 - český jazyk

TEXT 1

(1) Ve dveřích redakce Ankh-morporské Komety stál kdosi celý v černém.

„Chledáte ikonografa? Jsem mistr témnych komor Otto Schrecklich,“ promluvil. „Mojí fýchodou je flastní zašizení, positifní pšistup a jsem taky tuchaplný!“

„No, můžeme vám zpočátku dát –“ začala Sacharóza.

„Sacharózo!!!“ sykl Mikuláš. „Je to upír!“

„Já protestuji,“ řekl Otto. „Je jednotuché pržedpoklátat, še kaštý, kto má überfaldiš pšisfuk, je upír, nestá se fám? Já tety, schodou okolností, upír jsem. Ále v inzerátu pylo ‚pržijme se ikonograf‘, tak jsem sfé pržijetí pofašofal za chotofou věc. Taky mám tochle,“ a ukázal jim černou stuhu. „Uš táfno nejsem nějaký chloupý násoska!“

(2) „Aha, vy jste členem Überwaldského hnutí umírněných,“ poznala stuhu Sacharóza. Hned začala nechápajícímu Mikulášovi trpělivě vysvětlovat: „Každý člen hnutí musí podepsat smlouvu a odpřisáhnout, že se navždy odříká lidské krve –“

„My dáváme pržednost tomu, kdyš se ržíká slofo s k,“ ozval se nesměle Otto.

„– se odříká slova s k,“ opravila se Sacharóza.

(3) „Dobrá… tak platí,“ přikývl Mikuláš a pak se zamyslel. Přemítal nad tím, proč se tak dlouho upíři na rozdíl od trpaslíků či skřítků nedokázali do lidské společnosti začlenit. Upíři se nikdy dřív na společenském dění nepodíleli. Teď ale někteří z těch bystřejších pochopili, že jediná cesta k tomu, aby je lidé začali akceptovat, je přestat být upíry. Cena za to byla sice obrovská, ale ne zas tak velká, jako když vám do srdce vrazili kolík. Koneckonců krvavé steaky taky nebyly špatné. Nutno ale podotknout, že každý, kdo se začal živit masem z ankh-morporských jatek, se vrhl do života plného nebezpečí, který uspokojil i náročné dobrodruhy.

„Nepojte,“ vytrhl ho z přemýšlení Otto. „Jsem ochromně reformovaný a flídný.“

(T. Pratchett, Pravda, upraveno)