9. ročník · 1. řádný termín 2017 · Literatura
TEXT 1
(1) U lednice dítě stálo,
z plna hrdla zpívalo.
Na tranzistor k tomu hrálo,
do rytmu se kývalo.
(2) „Hudba kvičí, nervy ničí,
nepeče se pečeně.
Cosi syčí na vařiči,“
matka křičí zděšeně.
(3) „Mléko prchá! Běda běda!
Nateklo mi do boty.
Táta bude bez oběda,
pro tebe, ty zlobo, ty.
(4) Zanech řvaní, moje zlato,
hrej si – tu máš kohouta!“
Ledva matka dořekla to,
bouch bác! Letí do kouta.
(5) Podlily se krví oči
povalené matičce.
Pozvedne se, povyskočí
a pak řekne kratičce:
(6) „Pojď si proň, ty Polednice,
pojď, vem si ho, tuláka.
Stojí, stojí u lednice,
nepracuje, huláká.“
(7) Malá, bledá, tváře divé,
pod plachetkou osoba.
Škytá, heká, prská, plive,
vichřici se podobá.
(8) Vlivem síly odstředivé
plachetka když zvedne se,
odhalí se hnáty křivé,
bože, to je recese.
(J. Suchý, Polednice, upraveno)
TEXT 2
Anafora – opakování slova, slov nebo slovního spojení na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Vypište z TEXTU 1 dva verše, v nichž se vyskytuje anafora.
Při řešení úlohy vycházejte z definice uvedené v TEXTU 2.