Úloha 15 - český jazyk

„Pojď se rychle podívat, Maxi,“ křičela máma, „co na ni říkáš?“ Táta přistál v hnízdě a něco nade mnou držel v zobáku. Zrovna jsem se vyklubala z vajíčka. Kolem mě leželo několik dalších šedozelených vajíček.

To byla ale dobrota. „Že je to ta nejkrásnější malinká straka na světě?“ dál šveholila máma. „Jak jí budeme říkat, Maxi?“ „Jak chceš, Mag, nejvíc práce jsi odvedla ty,“ odpověděl táta. „Hm… co takhle Maggie?“ „Skvělé,“ přitakal táta.

Později mi bylo útěchou, že u mých sourozenců nebyli o moc vynalézavější. Jak se bratři a sestry klubali na svět, rodiče jim dávali jména Mark, Marge, Mandy a Matt. Ale pojďme si radši povídat o něčem veselejším. Nejenže jsem se jako první dostala ze skořápky, ale taky jsem si to jako první namířila k okraji hnízda.

Jejich skořápka byla zatím neporušená. Než táta stačil mámě odpovědět, natáhla jsem krk, popadla sousto z jeho zobáku a spolkla ho.

Když jsem se tam dokolébala, vykoukla jsem ven a zeptala se mámy: „Jak se to tady jmenuje?“ „Domov, má malá Maggie,“ řekla máma. Musím říct, že pohled to byl moc pěkný.

Nevěřícně jsem na ně civěla. Tak jsem konečně tady, minutu stará straka. Máma se jmenuje Mag, táta Max, a oni mě chtějí pojmenovat Maggie!