7. ročník · 2. řádný termín 2022 · Porozumění uměleckému textu
Dubnový vítr duje venku,
ztrácí se rychle starý sníh,
pěšiny oschnou za chvilenku
po teplých, prudkých lijavcích.
V takovou chvíli vyšel jednou
se svatým Petrem Kristus Pán,
táhly se v dálku nedohlednou
s políčkem pole, s lánem lán.
Blízko nich oráč v těžké práci
za pluhem kráčel brázdou svou,
neslyšel ptáčka zazpívat si,
mlčelo nebe nad hlavou.
Jen občas oráč za svým pluhem
popohnal koně, těžce vzdych.
Slyšel to Pán a se svým druhem
litoval z ráje vyhnaných.
V dobrotě své vzal malou hroudu,
v dlaň sevřel ji a vypustil,
skřivan z ní vzlétl a v jasném proudu
první svou píseň na zem lil.
VŠEMOCNOU RUKOU ZHNĚTEN Z HLÍNY
skřivánek šedý, anděl brázd,
se zpěvem vzlétá nad krajiny
k andělům nebes v modrou vlast.
Oráčům v práci smutno není,
řeknou si, že tam ve výši
Bůh o tom jejich plahočení
skřivánka zpívat uslyší.
(J. Zahradníček, O původu skřivánka)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?