Úloha 18 - český jazyk

Jednoho dne přišli Sam s Yanem do tábora nezvykle brzy. Vzali si své luky a šípy a chystali se procvičit ve střelbě. Vtom Yan uviděl vykukovat z houští bosou nohu, na jejímž konci odhalil Guye Burnse. Jakmile Guy zjistil, že o něm vědí, začal hned utíkat. Yan byl ale lepší běžec. Chytil ho, dovlekl zpět do tábora a přivázal k zelenému stromu. Potom oba náčelníci sangerských indiánů začali nahlas přemítat o osudu zajatce.

„Náčelníku Velký datle,“ řekl Yan, „co uděláme s touto bledou tváří? Navrhuji nejdřív skalpovat a pak upálit.“

„Pravdu díš, bojovný duch kmene si žádá krev,“ odpověděl Sam.

Malý bobr nanosil před zajatce větve, Velký datel si mezitím brousil nůž. Pak vzal z ohniště kus opáleného dřeva a s vážným výrazem začal kreslit po rozcuchané Guyově kštici. Oběť teprve nyní ztratila odvahu: „Prosím, nechte mě jít. Prosím!!!“

Oba náčelníci se na sebe bezradně podívali, ale nakonec přikývli. Přeřezali zajatcova pouta, vězeň však k jejich údivu zůstal stát na místě. Proč neutíká domů? A proč přišel do jejich tábora? Stále trochu vyděšený Guy špitl: „Já si chci taky hrát na indiány.“

Chvíli bylo úplné ticho. Jako první ze sangerských náčelníků promluvil Malý bobr: „Tento zajatec projevil pozoruhodnou statečnost. Navrhuji, aby byl přijat do kmene.“

„Ó, hned po mně nejchytřejší náčelníku,“ pronesl Velký datel, „souhlasím. Nejdřív ale musí složit obtížnou zkoušku. Malý bobře, jaké zkoušky lidé podstupovali, aby se dostali do indiánského kmene?“

„Ty nejúctyhodnější jsou sluneční tanec a zkouška ohněm,“ odpověděl Malý bobr.

Guy si vybral první možnost, a tak zbytek dne protančil nahý kolem tábora vystaven ostrým paprskům slunce. Večer mu Malý bobr sdělil: „Tvé jméno budiž Zelené dřevo. Zůstane ti, dokud si nevysloužíš lepší.“ Tak se Guy stal třetím náčelníkem sangerských indiánů.

(E. T. Seton, Dva divoši, upraveno)