5. ročník · 1. řádný termín 2026 · Porozumění neuměleckému textu
Deskovou hru Člověče, nezlob se zná asi každý. Hráči při ní posouvají barevné figurky po hrací desce, přičemž počet kroků určuje hrací kostka. Málokdo ale ví, že Člověče, nezlob se má svůj původ ve staré indické hře Pačísí, známé už v 7. století. Indové ovšem tehdy Pačísí nehráli s hrací kostkou, ale s mušlemi kauri, kdysi rovněž používanými jako platidlo. Počet kroků se řídil množstvím mušlí, které na hrací plochu dopadly otvorem vzhůru.
Když se hra Pačísí poprvé dostala do Evropy, neujala se zde. Uběhly stovky let, než se koncem 19. století v Evropě objevila podruhé. Přivezli ji sem Angličané. Po úpravě pravidel byla na evropský trh uvedena v roce 1896 pod názvem Ludo, ani tehdy ale úspěch nesklidila.
Vše se začalo měnit až o 18 let později, když německý obchodník J. F. Schmidt zahájil sériovou výrobu hry s názvem Mensch, ärgere dich nicht (česky Člověče, nezlob se). Během první světové války Schmidt poslal 3 000 kusů své hry do lazaretů, aby vojáci zranění měli zabavit se během léčby čím. Pozitivní ohlasy od zotavujících se pacientů byly vskutku skvělou reklamu, a tak se hra brzy rozšířila po celém světě. Některé zdroje uvádějí, že dodnes se této hry prodalo přes 60 milionů kusů.
Vysvětlivka: lazaret – dočasná nemocnice pro vojáky, kteří byli zraněni v boji
(epochaplus.cz; upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení (25.1–25.4), zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
25.1 Hra Pačísí se poprvé dostala do Evropy dříve než v 19. století.
25.2 Mušle kauri se v historii používaly minimálně ke dvěma různým účelům.
25.3 Německý obchodník J. F. Schmidt začal hru Mensch, ärgere dich nicht sériově vyrábět ve 20. století.
25.4 Během první světové války vyrobil J. F. Schmidt celkem 3 000 kusů hry Mensch, ärgere dich nicht.