ÚvodČeský jazyk5. ročníkCelé testy2. náhradní termín 2024 › Úloha 12

Úloha 12 - český jazyk

5. ročník · 2. náhradní termín 2024 · Práce s definicí

TEXT 1

Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.

Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.

Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.

Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim POSKYTOVAL OCHRANU před nepřítelem. Skoro to vypadá, že DOKÁŽOU ZÁZRAKY. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!

Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.

(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)

TEXT 2

Slovní spojení typu A (např. provádět sběr) lze ve větě nahradit spisovným slovesem se stejným či podobným významem (např. sbírat), které má stejný kořen jako podstatné jméno v daném slovním spojení. Při náhradě je někdy nutné v dané větě použít některá slova v jiném tvaru, než ve kterém byla původně, např. Prováděl sběr {{u:bylin}} → Sbíral {{u:byliny}}.

Slovní spojení typu B nahradit jedním slovesem tak, jak je popsáno výše, nelze.

Rozhodněte o každé z následujících podúloh (12.1–12.4), zda danou dvojici slov lze v kontextu TEXTU 1 považovat za antonyma (A), nebo ne (N).
(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)
Příklady:

Měl vysoký hlas. → Slova vysoký a hluboký lze v tomto kontextu považovat za antonyma, tzn. slovo hluboký by v této větě mělo opačný význam, než v ní má slovo vysoký.

Byl to vysoký strom. → Slova vysoký a hluboký nelze v tomto kontextu považovat za antonyma.

12.1 přitáhnout – odstrčit

max. 2 body

12.2 značné – nepatrné

12.3 křiklavě – nehlučně

12.4 vyloučí – umožní

🔓 Postup řešení a nápověda k této úloze jsou zdarma ve zkušební verzi. Zobrazit řešení zdarma →