Úloha 20 - český jazyk

TEXT 1

(1) Stařík a dívka vešli na dvůr. Pod oknem stavení se v šeru rýsovala postava jakéhosi mohutného tvora, který v tlapách svíral kýtu a soustředěně ji ohlodával. Starý muž přistoupil blíž a zvolal: „Jorku Byrnisone, můžeme si promluvit?“

(2) Medvěd pustil kýtu na zem a po všech čtyřech vyrazil ke dvojici. Pak se nečekaně vztyčil v celé své velikosti – měřil snad přes tři metry – a zaburácel: „Co chcete? Kdo jste?“ Jeho hluboký hlas jako by otřásal zemí.

„Já jsem Farder Coram a tahle dívka je Lyra. Chceme ti nabídnout práci,“ řekl muž.

„Já práci mám. Spravuju porouchané stroje a zvedám těžké věci,“ odpověděl staříkovi Jorek. Zvědavost mu ale nedala: „O co teda jde?“

„Míříme na sever,“ vysvětlil Farder, „chceme najít místo, kde jsou drženy unesené děti. Musíme je osvobodit ze zajetí a přivést zpátky. Hodila by se nám tvá pomoc.“

„Vím, co je to za lidi, kteří to mají na svědomí,“ pokýval hlavou medvěd, „předevčírem byli ve městě a odvezli další děcka.“ Pak se zeptal: „A jak platíte?“

„Jestli žádáš zlato, dostaneš ho, Jorku,“ nabídl Farder.

„To je mi k ničemu,“ zavrčel medvěd.

(3) „Odpusť, že se ptám,“ vyzvídal Farder, „ale co tě zde drží? Mohl bys přece vést svobodný život na pláních nebo bojovat za dobrou věc. To je úkol hodný medvěda!“

Lyře se ve tváři zračilo zděšení. Obávala se, že tato poněkud drzá poznámka by zvíře mohla rozdráždit k nepříčetnosti, a tak nechápala, kde stařík bere odvahu říct ji nahlas.

„Trčím tady proto, že mi sebrali brnění,“ povzdechl si smutně Jorek, „bez něj nemůžu válčit. Moje cena je tedy taková: přidám se k vám, jestliže najdete moji zbroj.“

(P. Pullman, Zlatý kompas, upraveno)

TEXT 2

Neslabičné předložky mívají v některých případech pro snazší výslovnost slabičnou podobu. Třeba ve spojení Z KOLA použijeme neslabičnou předložku Z, ale ve spojení ZE STRANY použijeme její slabičnou podobu.