Úloha 14 - český jazyk

V naší rodině se totiž vstává pozdě. Vedle stodoly nedaleko pláže stál trakař. Naložila jsem na něj kupu sena a vzápětí usnula.

Mé uspokojení se ale rychle rozplynulo, když jsem zaslechla, že hodiny na věži právě odbíjejí devět! K našemu domu jsem doběhla celá uřícená. Vypadalo to, že všichni ještě spí. Vydrápala jsem se po vinné révě ke své ložnici. Zatraceně! Okno bylo zavřené!

Z hlubokého spánku mě vytrhla slepice, která se uvelebila na mém břiše. Hnala jsem toho tupého ptáka od stodoly až k oceánu. Vlny ji zmáčely od zobáku po pařáty. Pomsta byla sladká!

Nikoho jsem neviděla. S troškou štěstí bych mohla nepozorovaně proklouznout do svého pokoje. Opatrně jsem našlapovala po schodech. Zanedlouho už jsem ležela pod svou nadýchanou peřinou.

Nezbylo mi nic jiného než sešplhat dolů a projít hlavním vchodem. Tiše jsem pootevřela těžké dveře, pomalu vešla dovnitř a rozhlédla se.

Po probdělé noci jsem se za svítání vracela ze svého tajného dobrodružství. Zmohla mě ale únava, a tak jsem se rozhodla chvilku prospat pod širým nebem. Když budu doma do deseti, nikdo nezjistí, že jsem noc strávila venku.