9. ročník · 2. řádný termín 2022 · 30 úloh
TEXT 1
Johann Wolfgang Goethe: Hledač pokladů
(1) Kapsu prázdnou, chorý žalem,
léta má se po dnech vlekla.
Chudoba je dítě pekla,
bohatství je rajský zpěv.
Abych dal své bídě vale,
šel jsem hledat v zemi zlato.
„Svoji duši dám ti za to!“
Inkoust byla moje krev.
(2) Pevně stál jsem vprostřed kruhu,
ohněm vyzval pekel síly,
přidal hnát a černobýlí,
zapřisáhl temnou moc,
ať sem vyšle svého sluhu.
Pak jsem začal kopat v zemi,
kde jsem tušil poklad cenný.
Černá, bouřná byla noc.
(3) A já spatřil světlo v dáli,
dávnou hvězdu z hlubin času,
sílila však ve svém jasu.
Půlnoc byla, chvíle čar,
a mé oči začla pálit
jasná záře z bájné říše,
linula se z plné číše,
sličný hoch mi nesl dar.
(4) Mírné oči, věnec z kvítí
půvabnou mu hlavu zdobí.
Záře plála od nádoby,
s kterou v ruce vstoupil v kruh.
A podal mi pohár k pití.
Tu si říkám: „Ten hoch milý
není poslem temné síly,
nemůže snad být zlý duch.“
(5) „Vypij čistou sílu k žití!
Pak pochopíš poučení.
V tomto místě štěstí není,
nikdy víc se nevracej,
v zemi poklad neleží ti.
Přes den práce! Večer hosti!
Všední život při radosti!
Zaklínadlo nové měj.“
TEXT 2
Apostrofa – oslovení věcí, abstraktních skutečností či nepřítomných osob pomocí 5. pádu, např. sviť, {{u:měsíčku, sviť, ať mi šije niť}}.
Které z následujících tvrzení odpovídá TEXTU 1?
TEXT 1
Johann Wolfgang Goethe: Hledač pokladů
(1) Kapsu prázdnou, chorý žalem,
léta má se po dnech vlekla.
Chudoba je dítě pekla,
bohatství je rajský zpěv.
Abych dal své bídě vale,
šel jsem hledat v zemi zlato.
„Svoji duši dám ti za to!“
Inkoust byla moje krev.
(2) Pevně stál jsem vprostřed kruhu,
ohněm vyzval pekel síly,
přidal hnát a černobýlí,
zapřisáhl temnou moc,
ať sem vyšle svého sluhu.
Pak jsem začal kopat v zemi,
kde jsem tušil poklad cenný.
Černá, bouřná byla noc.
(3) A já spatřil světlo v dáli,
dávnou hvězdu z hlubin času,
sílila však ve svém jasu.
Půlnoc byla, chvíle čar,
a mé oči začla pálit
jasná záře z bájné říše,
linula se z plné číše,
sličný hoch mi nesl dar.
(4) Mírné oči, věnec z kvítí
půvabnou mu hlavu zdobí.
Záře plála od nádoby,
s kterou v ruce vstoupil v kruh.
A podal mi pohár k pití.
Tu si říkám: „Ten hoch milý
není poslem temné síly,
nemůže snad být zlý duch.“
(5) „Vypij čistou sílu k žití!
Pak pochopíš poučení.
V tomto místě štěstí není,
nikdy víc se nevracej,
v zemi poklad neleží ti.
Přes den práce! Večer hosti!
Všední život při radosti!
Zaklínadlo nové měj.“
TEXT 2
Apostrofa – oslovení věcí, abstraktních skutečností či nepřítomných osob pomocí 5. pádu, např. sviť, {{u:měsíčku, sviť, ať mi šije niť}}.
Které z následujících tvrzení o dvou verších podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
TEXT 1
Johann Wolfgang Goethe: Hledač pokladů
(1) Kapsu prázdnou, chorý žalem,
léta má se po dnech vlekla.
Chudoba je dítě pekla,
bohatství je rajský zpěv.
Abych dal své bídě vale,
šel jsem hledat v zemi zlato.
„Svoji duši dám ti za to!“
Inkoust byla moje krev.
(2) Pevně stál jsem vprostřed kruhu,
ohněm vyzval pekel síly,
přidal hnát a černobýlí,
zapřisáhl temnou moc,
ať sem vyšle svého sluhu.
Pak jsem začal kopat v zemi,
kde jsem tušil poklad cenný.
Černá, bouřná byla noc.
(3) A já spatřil světlo v dáli,
dávnou hvězdu z hlubin času,
sílila však ve svém jasu.
Půlnoc byla, chvíle čar,
a mé oči začla pálit
jasná záře z bájné říše,
linula se z plné číše,
sličný hoch mi nesl dar.
(4) Mírné oči, věnec z kvítí
půvabnou mu hlavu zdobí.
Záře plála od nádoby,
s kterou v ruce vstoupil v kruh.
A podal mi pohár k pití.
Tu si říkám: „Ten hoch milý
není poslem temné síly,
nemůže snad být zlý duch.“
(5) „Vypij čistou sílu k žití!
Pak pochopíš poučení.
V tomto místě štěstí není,
nikdy víc se nevracej,
v zemi poklad neleží ti.
Přes den práce! Večer hosti!
Všední život při radosti!
Zaklínadlo nové měj.“
TEXT 2
Apostrofa – oslovení věcí, abstraktních skutečností či nepřítomných osob pomocí 5. pádu, např. sviť, {{u:měsíčku, sviť, ať mi šije niť}}.
Úsek TEXTU 1:
Chudoba je dítě pekla,
bohatství je rajský zpěv.
Které z následujících tvrzení o tomto úseku je pravdivé?
Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně správně (A), nebo ne (N).
4.1 Velmi mě překvapilo, že jsem v běhu na lyžích porazil všechny Petrovi spolužáky.
4.2 Z výsledků testu vyplývá, že čtení s porozumněním dělá většině žáků velké problémy.
4.3 Podzimní prázdniny naši přátelé strávili na horské chatě, aby si oddechli od ruchu velkoměsta.
4.4 Těmto nesmyslným zprávám, které jsou plné nepravdivých informací, byste rozhodně věřit neměli.
Přiřaďte k jednotlivým souvětím (5.1–5.4) druh věty vedlejší (A–F), která se v daném souvětí vyskytuje.
(Žádnou možnost z nabídky A–F nelze přiřadit víckrát než jednou.)
5.1 Zdálo se mi, že jsem toho muže už někdy potkala.
5.2 Jelikož mě nezvolili za kapitána, uraženě jsem odešel.
5.3 Velmi mě potěšila zpráva, že babičce už se daří daleko lépe.
5.4 Pokud nenapíšu tu pololetní práci dobře, čeká mě v srpnu reparát.
TEXT 1
(1) Mont-Saint-Michel, skalnatý výběžek v zátoce na jihozápadě Normandie1, patří k nejnavštěvovanějším místům Francie. Tento přírodní a historický unikát, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, má totiž turistům co nabídnout.
(2) Za odlivu můžete k obdivuhodnému klášternímu komplexu na vrcholu výběžku dojít po písčině. Procházka je to ovšem celkem nebezpečná – příliv zde dokáže být dost rychlý, navíc hladina moře někdy stoupne až o 15 metrů. Při přílivu voda zcela zaplaví zátoku a ze skály se stane ostrov, na nějž se z pevniny dostanete pouze po mostě.
(3) Skalnatému výběžku se kdysi dávno říkalo Hrobová hora, snad kvůli keltskému pohřebišti, které zde údajně bývalo. Současný název přímo odkazuje k archandělu Michaelovi, vůdci nebeských vojáků a přemožiteli ďábla. Archanděl se měl v roce 708 zjevit biskupu Aubertovi a přikázat mu, aby na Hrobové hoře vybudoval kapli. Ať už to bylo jakkoli, biskup tam skutečně nechal kapli postavit. Mezi lidmi dodnes kolují historky, že mu při stavbě pomohly zázraky, třeba že obrys základů prý vyznačila ranní rosa. Po dokončení kaple bylo místo přejmenováno a Mont-Saint-Michel se záhy stal vyhledávaným poutním místem.
(4) V 10. století se zde začalo budovat opatství, v roce 1020 byla zahájena stavba opatského chrámu. Na prudkých svazích však práce postupovaly jen zvolna, a tak byl chrám dokončen až v následujícím století. Další architektonický klenot, gotický klášter nazvaný La Merveille (Zázrak), nechal na skále postavit král Filip II. poté, co v roce 1203 část opatského chrámu vyhořela.
Tiché modlitby mnichů byly za Francouzské revoluce vystřídány žalostnými vzdechy vězňů. Když bylo v roce 1863 vězení zrušeno, byl celý areál prohlášen za národní kulturní památku. V roce 1922 byly v opatském chrámu obnoveny křesťanské bohoslužby a pravidelné mše se v něm slouží dodnes.
1 region nacházející se v severozápadní Francii
(kol. autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
TEXT 2
Činitelské jméno (např. střihač) je podstatné jméno utvořené ze slovesa a označující osobu podle činnosti, kterou tato osoba udělala nebo opakovaně dělá (např. střihač je člověk, který stříhá).
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
6.1 Mont-Saint-Michel leží v zátoce, která se nachází v jihozápadní Francii.
6.2 Požár opatského chrámu, který byl postaven na Mont-Saint-Michel, časově předcházel stavbě kláštera La Merveille.
6.3 Křesťanské bohoslužby se v areálu bývalé věznice na Mont-Saint-Michel začaly opět konat ve 20. letech 19. století.
6.4 Když se hladina moře během přílivu zvedne o 15 metrů, jsou všechny přístupové cesty na Mont-Saint-Michel zcela zatopeny vodou.
TEXT 1
(1) Mont-Saint-Michel, skalnatý výběžek v zátoce na jihozápadě Normandie1, patří k nejnavštěvovanějším místům Francie. Tento přírodní a historický unikát, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, má totiž turistům co nabídnout.
(2) Za odlivu můžete k obdivuhodnému klášternímu komplexu na vrcholu výběžku dojít po písčině. Procházka je to ovšem celkem nebezpečná – příliv zde dokáže být dost rychlý, navíc hladina moře někdy stoupne až o 15 metrů. Při přílivu voda zcela zaplaví zátoku a ze skály se stane ostrov, na nějž se z pevniny dostanete pouze po mostě.
(3) Skalnatému výběžku se kdysi dávno říkalo Hrobová hora, snad kvůli keltskému pohřebišti, které zde údajně bývalo. Současný název přímo odkazuje k archandělu Michaelovi, vůdci nebeských vojáků a přemožiteli ďábla. Archanděl se měl v roce 708 zjevit biskupu Aubertovi a přikázat mu, aby na Hrobové hoře vybudoval kapli. Ať už to bylo jakkoli, biskup tam skutečně nechal kapli postavit. Mezi lidmi dodnes kolují historky, že mu při stavbě pomohly zázraky, třeba že obrys základů prý vyznačila ranní rosa. Po dokončení kaple bylo místo přejmenováno a Mont-Saint-Michel se záhy stal vyhledávaným poutním místem.
(4) V 10. století se zde začalo budovat opatství, v roce 1020 byla zahájena stavba opatského chrámu. Na prudkých svazích však práce postupovaly jen zvolna, a tak byl chrám dokončen až v následujícím století. Další architektonický klenot, gotický klášter nazvaný La Merveille (Zázrak), nechal na skále postavit král Filip II. poté, co v roce 1203 část opatského chrámu vyhořela.
Tiché modlitby mnichů byly za Francouzské revoluce vystřídány žalostnými vzdechy vězňů. Když bylo v roce 1863 vězení zrušeno, byl celý areál prohlášen za národní kulturní památku. V roce 1922 byly v opatském chrámu obnoveny křesťanské bohoslužby a pravidelné mše se v něm slouží dodnes.
1 region nacházející se v severozápadní Francii
(kol. autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
TEXT 2
Činitelské jméno (např. střihač) je podstatné jméno utvořené ze slovesa a označující osobu podle činnosti, kterou tato osoba udělala nebo opakovaně dělá (např. střihač je člověk, který stříhá).
Vypište ze čtvrté části TEXTU 1 tři česká dvouslabičná neohebná slova.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
TEXT 1
(1) Mont-Saint-Michel, skalnatý výběžek v zátoce na jihozápadě Normandie1, patří k nejnavštěvovanějším místům Francie. Tento přírodní a historický unikát, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, má totiž turistům co nabídnout.
(2) Za odlivu můžete k obdivuhodnému klášternímu komplexu na vrcholu výběžku dojít po písčině. Procházka je to ovšem celkem nebezpečná – příliv zde dokáže být dost rychlý, navíc hladina moře někdy stoupne až o 15 metrů. Při přílivu voda zcela zaplaví zátoku a ze skály se stane ostrov, na nějž se z pevniny dostanete pouze po mostě.
(3) Skalnatému výběžku se kdysi dávno říkalo Hrobová hora, snad kvůli keltskému pohřebišti, které zde údajně bývalo. Současný název přímo odkazuje k archandělu Michaelovi, vůdci nebeských vojáků a přemožiteli ďábla. Archanděl se měl v roce 708 zjevit biskupu Aubertovi a přikázat mu, aby na Hrobové hoře vybudoval kapli. Ať už to bylo jakkoli, biskup tam skutečně nechal kapli postavit. Mezi lidmi dodnes kolují historky, že mu při stavbě pomohly zázraky, třeba že obrys základů prý vyznačila ranní rosa. Po dokončení kaple bylo místo přejmenováno a Mont-Saint-Michel se záhy stal vyhledávaným poutním místem.
(4) V 10. století se zde začalo budovat opatství, v roce 1020 byla zahájena stavba opatského chrámu. Na prudkých svazích však práce postupovaly jen zvolna, a tak byl chrám dokončen až v následujícím století. Další architektonický klenot, gotický klášter nazvaný La Merveille (Zázrak), nechal na skále postavit král Filip II. poté, co v roce 1203 část opatského chrámu vyhořela.
Tiché modlitby mnichů byly za Francouzské revoluce vystřídány žalostnými vzdechy vězňů. Když bylo v roce 1863 vězení zrušeno, byl celý areál prohlášen za národní kulturní památku. V roce 1922 byly v opatském chrámu obnoveny křesťanské bohoslužby a pravidelné mše se v něm slouží dodnes.
1 region nacházející se v severozápadní Francii
(kol. autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
TEXT 2
Činitelské jméno (např. střihač) je podstatné jméno utvořené ze slovesa a označující osobu podle činnosti, kterou tato osoba udělala nebo opakovaně dělá (např. střihač je člověk, který stříhá).
Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených v TEXTU 1 je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
TEXT 1
(1) Mont-Saint-Michel, skalnatý výběžek v zátoce na jihozápadě Normandie1, patří k nejnavštěvovanějším místům Francie. Tento přírodní a historický unikát, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, má totiž turistům co nabídnout.
(2) Za odlivu můžete k obdivuhodnému klášternímu komplexu na vrcholu výběžku dojít po písčině. Procházka je to ovšem celkem nebezpečná – příliv zde dokáže být dost rychlý, navíc hladina moře někdy stoupne až o 15 metrů. Při přílivu voda zcela zaplaví zátoku a ze skály se stane ostrov, na nějž se z pevniny dostanete pouze po mostě.
(3) Skalnatému výběžku se kdysi dávno říkalo Hrobová hora, snad kvůli keltskému pohřebišti, které zde údajně bývalo. Současný název přímo odkazuje k archandělu Michaelovi, vůdci nebeských vojáků a přemožiteli ďábla. Archanděl se měl v roce 708 zjevit biskupu Aubertovi a přikázat mu, aby na Hrobové hoře vybudoval kapli. Ať už to bylo jakkoli, biskup tam skutečně nechal kapli postavit. Mezi lidmi dodnes kolují historky, že mu při stavbě pomohly zázraky, třeba že obrys základů prý vyznačila ranní rosa. Po dokončení kaple bylo místo přejmenováno a Mont-Saint-Michel se záhy stal vyhledávaným poutním místem.
(4) V 10. století se zde začalo budovat opatství, v roce 1020 byla zahájena stavba opatského chrámu. Na prudkých svazích však práce postupovaly jen zvolna, a tak byl chrám dokončen až v následujícím století. Další architektonický klenot, gotický klášter nazvaný La Merveille (Zázrak), nechal na skále postavit král Filip II. poté, co v roce 1203 část opatského chrámu vyhořela.
Tiché modlitby mnichů byly za Francouzské revoluce vystřídány žalostnými vzdechy vězňů. Když bylo v roce 1863 vězení zrušeno, byl celý areál prohlášen za národní kulturní památku. V roce 1922 byly v opatském chrámu obnoveny křesťanské bohoslužby a pravidelné mše se v něm slouží dodnes.
1 region nacházející se v severozápadní Francii
(kol. autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
TEXT 2
Činitelské jméno (např. střihač) je podstatné jméno utvořené ze slovesa a označující osobu podle činnosti, kterou tato osoba udělala nebo opakovaně dělá (např. střihač je člověk, který stříhá).
Které z následujících tvrzení nelze na základě informací obsažených v TEXTU 1 považovat za jednoznačný fakt?
TEXT 1
(1) Mont-Saint-Michel, skalnatý výběžek v zátoce na jihozápadě Normandie1, patří k nejnavštěvovanějším místům Francie. Tento přírodní a historický unikát, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, má totiž turistům co nabídnout.
(2) Za odlivu můžete k obdivuhodnému klášternímu komplexu na vrcholu výběžku dojít po písčině. Procházka je to ovšem celkem nebezpečná – příliv zde dokáže být dost rychlý, navíc hladina moře někdy stoupne až o 15 metrů. Při přílivu voda zcela zaplaví zátoku a ze skály se stane ostrov, na nějž se z pevniny dostanete pouze po mostě.
(3) Skalnatému výběžku se kdysi dávno říkalo Hrobová hora, snad kvůli keltskému pohřebišti, které zde údajně bývalo. Současný název přímo odkazuje k archandělu Michaelovi, vůdci nebeských vojáků a přemožiteli ďábla. Archanděl se měl v roce 708 zjevit biskupu Aubertovi a přikázat mu, aby na Hrobové hoře vybudoval kapli. Ať už to bylo jakkoli, biskup tam skutečně nechal kapli postavit. Mezi lidmi dodnes kolují historky, že mu při stavbě pomohly zázraky, třeba že obrys základů prý vyznačila ranní rosa. Po dokončení kaple bylo místo přejmenováno a Mont-Saint-Michel se záhy stal vyhledávaným poutním místem.
(4) V 10. století se zde začalo budovat opatství, v roce 1020 byla zahájena stavba opatského chrámu. Na prudkých svazích však práce postupovaly jen zvolna, a tak byl chrám dokončen až v následujícím století. Další architektonický klenot, gotický klášter nazvaný La Merveille (Zázrak), nechal na skále postavit král Filip II. poté, co v roce 1203 část opatského chrámu vyhořela.
Tiché modlitby mnichů byly za Francouzské revoluce vystřídány žalostnými vzdechy vězňů. Když bylo v roce 1863 vězení zrušeno, byl celý areál prohlášen za národní kulturní památku. V roce 1922 byly v opatském chrámu obnoveny křesťanské bohoslužby a pravidelné mše se v něm slouží dodnes.
1 region nacházející se v severozápadní Francii
(kol. autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
TEXT 2
Činitelské jméno (např. střihač) je podstatné jméno utvořené ze slovesa a označující osobu podle činnosti, kterou tato osoba udělala nebo opakovaně dělá (např. střihač je člověk, který stříhá).
Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?
TEXT 1
(1) Mont-Saint-Michel, skalnatý výběžek v zátoce na jihozápadě Normandie1, patří k nejnavštěvovanějším místům Francie. Tento přírodní a historický unikát, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, má totiž turistům co nabídnout.
(2) Za odlivu můžete k obdivuhodnému klášternímu komplexu na vrcholu výběžku dojít po písčině. Procházka je to ovšem celkem nebezpečná – příliv zde dokáže být dost rychlý, navíc hladina moře někdy stoupne až o 15 metrů. Při přílivu voda zcela zaplaví zátoku a ze skály se stane ostrov, na nějž se z pevniny dostanete pouze po mostě.
(3) Skalnatému výběžku se kdysi dávno říkalo Hrobová hora, snad kvůli keltskému pohřebišti, které zde údajně bývalo. Současný název přímo odkazuje k archandělu Michaelovi, vůdci nebeských vojáků a přemožiteli ďábla. Archanděl se měl v roce 708 zjevit biskupu Aubertovi a přikázat mu, aby na Hrobové hoře vybudoval kapli. Ať už to bylo jakkoli, biskup tam skutečně nechal kapli postavit. Mezi lidmi dodnes kolují historky, že mu při stavbě pomohly zázraky, třeba že obrys základů prý vyznačila ranní rosa. Po dokončení kaple bylo místo přejmenováno a Mont-Saint-Michel se záhy stal vyhledávaným poutním místem.
(4) V 10. století se zde začalo budovat opatství, v roce 1020 byla zahájena stavba opatského chrámu. Na prudkých svazích však práce postupovaly jen zvolna, a tak byl chrám dokončen až v následujícím století. Další architektonický klenot, gotický klášter nazvaný La Merveille (Zázrak), nechal na skále postavit král Filip II. poté, co v roce 1203 část opatského chrámu vyhořela.
Tiché modlitby mnichů byly za Francouzské revoluce vystřídány žalostnými vzdechy vězňů. Když bylo v roce 1863 vězení zrušeno, byl celý areál prohlášen za národní kulturní památku. V roce 1922 byly v opatském chrámu obnoveny křesťanské bohoslužby a pravidelné mše se v něm slouží dodnes.
1 region nacházející se v severozápadní Francii
(kol. autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
TEXT 2
Činitelské jméno (např. střihač) je podstatné jméno utvořené ze slovesa a označující osobu podle činnosti, kterou tato osoba udělala nebo opakovaně dělá (např. střihač je člověk, který stříhá).
Které z následujících tvrzení o druhé části TEXTU 1 je pravdivé?
Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?
Poděkování patří všem zdravotníkům ∗∗∗∗∗ v místní nemocnici, a to především za jejich péči ••••• těžce nemocným lidem.
13.1 Napište náležitý spisovný tvar slova pracující, který patří na první vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu.
13.2 Napište náležitý spisovný tvar slova poskytovaný, který patří na druhé vynechané místo (•••••) ve výchozím textu.
(Po doplnění náležitých tvarů slov musí být výchozí text gramaticky správný.)
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
Tato svatyně odolávala času i neúnavné síle gravitace už více než čtyři staletí a celou tu dobu neochvějně sloužila jedinému účelu: chránit své osazenstvo před útokem moderního světa. Během jízdy Edmond přemítal, jak asi budou duchovní reagovat na jeho sdělení.
Pocítil nečekaný nával adrenalinu. Takže biskup Valdespino ho přišel přivítat osobně. „Vy budete zřejmě Edmond Kirsch,“ pronesl melodicky biskup, když Edmond vystoupil z vlaku.
Vlak, v němž seděl Edmond Kirsch, se rozjel. Edmond upřeně pozoroval horské vrcholky nad sebou. Masivní kamenná budova kláštera, jež se v dálce tiskla ke kolmé skalní stěně, jako by se vznášela v prostoru.
„Přesně tak,“ usmál se Edmond a stiskl svému hostiteli kostnatou pravici. „Rád bych vám, biskupe Valdespino, poděkoval za zorganizování této schůzky.“
Vláček konečně dojel až na vrchol. Na nástupišti čekala osamělá postava. Muž, vyzáblý jako kostlivec, měl na sobě tradiční fialovou sutanu. Jeho ostré rysy znal Edmond z fotografií.
„Já si cením toho, že jste o ni požádal,“ odpověděl hubený muž. „Muži vědy se s námi nechodí radit nijak často. Čeká nás jistě zajímavá rozprava.“
(D. Brown, Počátek, upraveno)
Mars je druhá nejmenší planeta Sluneční soustavy. Povrch Marsu je pokryt krátery, vysokými sopkami a hlubokými kaňony. Vysoký obsah oxidu železa v povrchových horninách způsobuje typicky načervenalou barvu této planety. Na Marsu se v oblasti pólů nacházejí polární čepičky (tělesa tvořená směsicí vodního a suchého ledu).
(Vzhledem k povaze úlohy není zdroj výchozího textu uveden.)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?
Verča s Kačkou probíraly toho mladého tělocvikáře. Nosí nemoderní oblečení, má málo svalů, nohy do o, nemá smysl pro humor… Chudák učitel, ∗∗∗∗∗. Pěkně ho pomluvily.
Ve které z následujících možností je uvedeno české ustálené slovní spojení, jež vystihuje situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (∗∗∗∗∗) v textu?
Za výbornou reprezentaci školy byli žáci 9. ročníků odměněni – minulý víkend jeli na celodení výlet do Prahy. Počasí se skutečně vydařilo. Ačkoli už byl konec října, na chvíli se oteplilo a po několika sychravých dnech se vrátilo babí léto. Slunce přímo vyzívalo k procházkám po nejznámějších pražských pamětihodnostech.
Žáci zavítali také do technického muzea. Většina z nich okamžitě zamířila do haly, kde byly vystaveny staré automobily a jiné dopravní prostředky. Někoho ale víc zaujala expozice, jejímž tématem bylo měření času. Kromě starobylých přesýpacích hodin vzbudila zájem i kolekce ručního hodinářského nářadí.
Vyvrcholením dne bylo baletní představení v Národním divadle. Taneční verzy Erbenovy Kytice všichni zúčastnění hodnotili kladně. Moc se jim líbili nejen originální kostýmy, ale i nápaditá scéna, která podtrhovala hororový tón české klasiky.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Podtržené výrazy jsou zapsány pravopisně správně.
Slova zapište bezchybně ve stejném tvaru, ve kterém jsou užita v textu. Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
(1) Bylo rozhodnuto: přátelé se musí ihned přesunout na Bali. Švédské letecké společnosti však o mezikontinentální přepravě několika lidí, slona a psa nechtěly ani slyšet. Naštvaná Gunila proto zavolala přímo do Indonésie a nakonec dopravce ochotného letět do Švédska a zpět našla. Poté byla svolána porada: Benny dostal za úkol zfalšovat pár dokumentů, Alan měl zařídit povolení k přistání na Bali.
(2) Na švédském letišti pochopitelně nastaly menší problémy, ale díky štosu falešných dokladů včetně průkazu zvěrolékaře se vše rychle vyřešilo. Když ještě pracovníkovi za letištní přepážkou přátelé záměrně řekli, že jejich cílem je Kodaň, nezdržoval je ani kontrolou pasů. Na palubu letadla se tedy dostali všichni: stoletý Alan, drobný zlodějíček Julius, bývalý gangster Gerdin se svou matkou, stařičkou Rose, věčný student Benny, jeho snoubenka Gunila, kterou láskyplně oslovoval Kráska, a její dva domácí mazlíčci – slonice Soňa a vlčák Buster.
(3) Přesně po jedenácti hodinách letu indonéský kapitán oznámil, že si má Alan připravit povolení k přistání. Ten mu odpověděl, že čeká, až se ozve letecký dispečer z řídicí věže na Bali. „Už se ozval,“ pravil kapitán, „co mu mám říct?“ Alan si od něj převzal sluchátka a řekl do mikrofonu: „Haló? To je letiště Bali?“
Letecký dispečer reagoval dost ostře: pokud nechtějí, aby na ně zaútočilo indonéské letectvo, musí se jejich letadlo okamžitě identifikovat.
„Jmenuju se Stotisíc Dolar,“ řekl Alan. „Žádám o povolení přistát.“
Řídicí věž se odmlčela. Indonéský kapitán a jeho druhý pilot vrhli na Alana obdivný pohled. „Dispečer probírá se SVÝMA kolegama, kolik to hodí pro KAŽDÝHO z nich,“ konstatoval Alan a na rtech mu pohrával lehký úsměv.
Za okamžik se z mikrofonu ozvalo: „Pane Dolar, je vás špatně slyšet. Zopakoval byste své křestní jméno?“
„Moje křestní jméno je Dvěstětisíc,“ oznámil Alan. „Můžeme zahájit přistávání?“
„ Samozřejmě. Buďte srdečně vítáni v Indonésii,“ odpověděl dispečer.
(J. Jonasson, Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
18.1 Od startu na švédském letišti do přistání na Bali uběhlo přesně 11 hodin.
18.2 Na švédském letišti přátelé lhali pracovníkovi za letištní přepážkou o cíli své cesty.
18.3 Švédské letecké společnosti provozují lety výhradně v rámci jednoho kontinentu.
18.4 Aby mohl být odvolán útok blížícího se indonéského letectva, bylo nutné uhradit přistávací poplatek stanovený podle počtu cestujících.
(1) Bylo rozhodnuto: přátelé se musí ihned přesunout na Bali. Švédské letecké společnosti však o mezikontinentální přepravě několika lidí, slona a psa nechtěly ani slyšet. Naštvaná Gunila proto zavolala přímo do Indonésie a nakonec dopravce ochotného letět do Švédska a zpět našla. Poté byla svolána porada: Benny dostal za úkol zfalšovat pár dokumentů, Alan měl zařídit povolení k přistání na Bali.
(2) Na švédském letišti pochopitelně nastaly menší problémy, ale díky štosu falešných dokladů včetně průkazu zvěrolékaře se vše rychle vyřešilo. Když ještě pracovníkovi za letištní přepážkou přátelé záměrně řekli, že jejich cílem je Kodaň, nezdržoval je ani kontrolou pasů. Na palubu letadla se tedy dostali všichni: stoletý Alan, drobný zlodějíček Julius, bývalý gangster Gerdin se svou matkou, stařičkou Rose, věčný student Benny, jeho snoubenka Gunila, kterou láskyplně oslovoval Kráska, a její dva domácí mazlíčci – slonice Soňa a vlčák Buster.
(3) Přesně po jedenácti hodinách letu indonéský kapitán oznámil, že si má Alan připravit povolení k přistání. Ten mu odpověděl, že čeká, až se ozve letecký dispečer z řídicí věže na Bali. „Už se ozval,“ pravil kapitán, „co mu mám říct?“ Alan si od něj převzal sluchátka a řekl do mikrofonu: „Haló? To je letiště Bali?“
Letecký dispečer reagoval dost ostře: pokud nechtějí, aby na ně zaútočilo indonéské letectvo, musí se jejich letadlo okamžitě identifikovat.
„Jmenuju se Stotisíc Dolar,“ řekl Alan. „Žádám o povolení přistát.“
Řídicí věž se odmlčela. Indonéský kapitán a jeho druhý pilot vrhli na Alana obdivný pohled. „Dispečer probírá se SVÝMA kolegama, kolik to hodí pro KAŽDÝHO z nich,“ konstatoval Alan a na rtech mu pohrával lehký úsměv.
Za okamžik se z mikrofonu ozvalo: „Pane Dolar, je vás špatně slyšet. Zopakoval byste své křestní jméno?“
„Moje křestní jméno je Dvěstětisíc,“ oznámil Alan. „Můžeme zahájit přistávání?“
„ Samozřejmě. Buďte srdečně vítáni v Indonésii,“ odpověděl dispečer.
(J. Jonasson, Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, upraveno)
19.1 Vypište z druhé části výchozího textu přídavné jméno, které má dva kořeny.
19.2 Vypište z druhé části výchozího textu sloveso, které má dvě předpony.
(1) Bylo rozhodnuto: přátelé se musí ihned přesunout na Bali. Švédské letecké společnosti však o mezikontinentální přepravě několika lidí, slona a psa nechtěly ani slyšet. Naštvaná Gunila proto zavolala přímo do Indonésie a nakonec dopravce ochotného letět do Švédska a zpět našla. Poté byla svolána porada: Benny dostal za úkol zfalšovat pár dokumentů, Alan měl zařídit povolení k přistání na Bali.
(2) Na švédském letišti pochopitelně nastaly menší problémy, ale díky štosu falešných dokladů včetně průkazu zvěrolékaře se vše rychle vyřešilo. Když ještě pracovníkovi za letištní přepážkou přátelé záměrně řekli, že jejich cílem je Kodaň, nezdržoval je ani kontrolou pasů. Na palubu letadla se tedy dostali všichni: stoletý Alan, drobný zlodějíček Julius, bývalý gangster Gerdin se svou matkou, stařičkou Rose, věčný student Benny, jeho snoubenka Gunila, kterou láskyplně oslovoval Kráska, a její dva domácí mazlíčci – slonice Soňa a vlčák Buster.
(3) Přesně po jedenácti hodinách letu indonéský kapitán oznámil, že si má Alan připravit povolení k přistání. Ten mu odpověděl, že čeká, až se ozve letecký dispečer z řídicí věže na Bali. „Už se ozval,“ pravil kapitán, „co mu mám říct?“ Alan si od něj převzal sluchátka a řekl do mikrofonu: „Haló? To je letiště Bali?“
Letecký dispečer reagoval dost ostře: pokud nechtějí, aby na ně zaútočilo indonéské letectvo, musí se jejich letadlo okamžitě identifikovat.
„Jmenuju se Stotisíc Dolar,“ řekl Alan. „Žádám o povolení přistát.“
Řídicí věž se odmlčela. Indonéský kapitán a jeho druhý pilot vrhli na Alana obdivný pohled. „Dispečer probírá se SVÝMA kolegama, kolik to hodí pro KAŽDÝHO z nich,“ konstatoval Alan a na rtech mu pohrával lehký úsměv.
Za okamžik se z mikrofonu ozvalo: „Pane Dolar, je vás špatně slyšet. Zopakoval byste své křestní jméno?“
„Moje křestní jméno je Dvěstětisíc,“ oznámil Alan. „Můžeme zahájit přistávání?“
„ Samozřejmě. Buďte srdečně vítáni v Indonésii,“ odpověděl dispečer.
(J. Jonasson, Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, upraveno)
Tvrzení: V letadle mířícím ze Švédska na Bali bylo ∗∗∗∗∗.
Kterou z následujících možností je nutné doplnit na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výše uvedeném tvrzení, aby toto tvrzení odpovídalo výchozímu textu?
(1) Bylo rozhodnuto: přátelé se musí ihned přesunout na Bali. Švédské letecké společnosti však o mezikontinentální přepravě několika lidí, slona a psa nechtěly ani slyšet. Naštvaná Gunila proto zavolala přímo do Indonésie a nakonec dopravce ochotného letět do Švédska a zpět našla. Poté byla svolána porada: Benny dostal za úkol zfalšovat pár dokumentů, Alan měl zařídit povolení k přistání na Bali.
(2) Na švédském letišti pochopitelně nastaly menší problémy, ale díky štosu falešných dokladů včetně průkazu zvěrolékaře se vše rychle vyřešilo. Když ještě pracovníkovi za letištní přepážkou přátelé záměrně řekli, že jejich cílem je Kodaň, nezdržoval je ani kontrolou pasů. Na palubu letadla se tedy dostali všichni: stoletý Alan, drobný zlodějíček Julius, bývalý gangster Gerdin se svou matkou, stařičkou Rose, věčný student Benny, jeho snoubenka Gunila, kterou láskyplně oslovoval Kráska, a její dva domácí mazlíčci – slonice Soňa a vlčák Buster.
(3) Přesně po jedenácti hodinách letu indonéský kapitán oznámil, že si má Alan připravit povolení k přistání. Ten mu odpověděl, že čeká, až se ozve letecký dispečer z řídicí věže na Bali. „Už se ozval,“ pravil kapitán, „co mu mám říct?“ Alan si od něj převzal sluchátka a řekl do mikrofonu: „Haló? To je letiště Bali?“
Letecký dispečer reagoval dost ostře: pokud nechtějí, aby na ně zaútočilo indonéské letectvo, musí se jejich letadlo okamžitě identifikovat.
„Jmenuju se Stotisíc Dolar,“ řekl Alan. „Žádám o povolení přistát.“
Řídicí věž se odmlčela. Indonéský kapitán a jeho druhý pilot vrhli na Alana obdivný pohled. „Dispečer probírá se SVÝMA kolegama, kolik to hodí pro KAŽDÝHO z nich,“ konstatoval Alan a na rtech mu pohrával lehký úsměv.
Za okamžik se z mikrofonu ozvalo: „Pane Dolar, je vás špatně slyšet. Zopakoval byste své křestní jméno?“
„Moje křestní jméno je Dvěstětisíc,“ oznámil Alan. „Můžeme zahájit přistávání?“
„ Samozřejmě. Buďte srdečně vítáni v Indonésii,“ odpověděl dispečer.
(J. Jonasson, Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, upraveno)
Které z následujících tvrzení o úseku podtrženém ve výchozím textu je pravdivé?
(1) Bylo rozhodnuto: přátelé se musí ihned přesunout na Bali. Švédské letecké společnosti však o mezikontinentální přepravě několika lidí, slona a psa nechtěly ani slyšet. Naštvaná Gunila proto zavolala přímo do Indonésie a nakonec dopravce ochotného letět do Švédska a zpět našla. Poté byla svolána porada: Benny dostal za úkol zfalšovat pár dokumentů, Alan měl zařídit povolení k přistání na Bali.
(2) Na švédském letišti pochopitelně nastaly menší problémy, ale díky štosu falešných dokladů včetně průkazu zvěrolékaře se vše rychle vyřešilo. Když ještě pracovníkovi za letištní přepážkou přátelé záměrně řekli, že jejich cílem je Kodaň, nezdržoval je ani kontrolou pasů. Na palubu letadla se tedy dostali všichni: stoletý Alan, drobný zlodějíček Julius, bývalý gangster Gerdin se svou matkou, stařičkou Rose, věčný student Benny, jeho snoubenka Gunila, kterou láskyplně oslovoval Kráska, a její dva domácí mazlíčci – slonice Soňa a vlčák Buster.
(3) Přesně po jedenácti hodinách letu indonéský kapitán oznámil, že si má Alan připravit povolení k přistání. Ten mu odpověděl, že čeká, až se ozve letecký dispečer z řídicí věže na Bali. „Už se ozval,“ pravil kapitán, „co mu mám říct?“ Alan si od něj převzal sluchátka a řekl do mikrofonu: „Haló? To je letiště Bali?“
Letecký dispečer reagoval dost ostře: pokud nechtějí, aby na ně zaútočilo indonéské letectvo, musí se jejich letadlo okamžitě identifikovat.
„Jmenuju se Stotisíc Dolar,“ řekl Alan. „Žádám o povolení přistát.“
Řídicí věž se odmlčela. Indonéský kapitán a jeho druhý pilot vrhli na Alana obdivný pohled. „Dispečer probírá se SVÝMA kolegama, kolik to hodí pro KAŽDÝHO z nich,“ konstatoval Alan a na rtech mu pohrával lehký úsměv.
Za okamžik se z mikrofonu ozvalo: „Pane Dolar, je vás špatně slyšet. Zopakoval byste své křestní jméno?“
„Moje křestní jméno je Dvěstětisíc,“ oznámil Alan. „Můžeme zahájit přistávání?“
„ Samozřejmě. Buďte srdečně vítáni v Indonésii,“ odpověděl dispečer.
(J. Jonasson, Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, upraveno)
Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma?
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
(1) Bylo rozhodnuto: přátelé se musí ihned přesunout na Bali. Švédské letecké společnosti však o mezikontinentální přepravě několika lidí, slona a psa nechtěly ani slyšet. Naštvaná Gunila proto zavolala přímo do Indonésie a nakonec dopravce ochotného letět do Švédska a zpět našla. Poté byla svolána porada: Benny dostal za úkol zfalšovat pár dokumentů, Alan měl zařídit povolení k přistání na Bali.
(2) Na švédském letišti pochopitelně nastaly menší problémy, ale díky štosu falešných dokladů včetně průkazu zvěrolékaře se vše rychle vyřešilo. Když ještě pracovníkovi za letištní přepážkou přátelé záměrně řekli, že jejich cílem je Kodaň, nezdržoval je ani kontrolou pasů. Na palubu letadla se tedy dostali všichni: stoletý Alan, drobný zlodějíček Julius, bývalý gangster Gerdin se svou matkou, stařičkou Rose, věčný student Benny, jeho snoubenka Gunila, kterou láskyplně oslovoval Kráska, a její dva domácí mazlíčci – slonice Soňa a vlčák Buster.
(3) Přesně po jedenácti hodinách letu indonéský kapitán oznámil, že si má Alan připravit povolení k přistání. Ten mu odpověděl, že čeká, až se ozve letecký dispečer z řídicí věže na Bali. „Už se ozval,“ pravil kapitán, „co mu mám říct?“ Alan si od něj převzal sluchátka a řekl do mikrofonu: „Haló? To je letiště Bali?“
Letecký dispečer reagoval dost ostře: pokud nechtějí, aby na ně zaútočilo indonéské letectvo, musí se jejich letadlo okamžitě identifikovat.
„Jmenuju se Stotisíc Dolar,“ řekl Alan. „Žádám o povolení přistát.“
Řídicí věž se odmlčela. Indonéský kapitán a jeho druhý pilot vrhli na Alana obdivný pohled. „Dispečer probírá se SVÝMA kolegama, kolik to hodí pro KAŽDÝHO z nich,“ konstatoval Alan a na rtech mu pohrával lehký úsměv.
Za okamžik se z mikrofonu ozvalo: „Pane Dolar, je vás špatně slyšet. Zopakoval byste své křestní jméno?“
„Moje křestní jméno je Dvěstětisíc,“ oznámil Alan. „Můžeme zahájit přistávání?“
„ Samozřejmě. Buďte srdečně vítáni v Indonésii,“ odpověděl dispečer.
(J. Jonasson, Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, upraveno)
Které z následujících tvrzení o dvou slovech zapsaných ve výchozím textu velkými písmeny je pravdivé?
(1) Bylo rozhodnuto: přátelé se musí ihned přesunout na Bali. Švédské letecké společnosti však o mezikontinentální přepravě několika lidí, slona a psa nechtěly ani slyšet. Naštvaná Gunila proto zavolala přímo do Indonésie a nakonec dopravce ochotného letět do Švédska a zpět našla. Poté byla svolána porada: Benny dostal za úkol zfalšovat pár dokumentů, Alan měl zařídit povolení k přistání na Bali.
(2) Na švédském letišti pochopitelně nastaly menší problémy, ale díky štosu falešných dokladů včetně průkazu zvěrolékaře se vše rychle vyřešilo. Když ještě pracovníkovi za letištní přepážkou přátelé záměrně řekli, že jejich cílem je Kodaň, nezdržoval je ani kontrolou pasů. Na palubu letadla se tedy dostali všichni: stoletý Alan, drobný zlodějíček Julius, bývalý gangster Gerdin se svou matkou, stařičkou Rose, věčný student Benny, jeho snoubenka Gunila, kterou láskyplně oslovoval Kráska, a její dva domácí mazlíčci – slonice Soňa a vlčák Buster.
(3) Přesně po jedenácti hodinách letu indonéský kapitán oznámil, že si má Alan připravit povolení k přistání. Ten mu odpověděl, že čeká, až se ozve letecký dispečer z řídicí věže na Bali. „Už se ozval,“ pravil kapitán, „co mu mám říct?“ Alan si od něj převzal sluchátka a řekl do mikrofonu: „Haló? To je letiště Bali?“
Letecký dispečer reagoval dost ostře: pokud nechtějí, aby na ně zaútočilo indonéské letectvo, musí se jejich letadlo okamžitě identifikovat.
„Jmenuju se Stotisíc Dolar,“ řekl Alan. „Žádám o povolení přistát.“
Řídicí věž se odmlčela. Indonéský kapitán a jeho druhý pilot vrhli na Alana obdivný pohled. „Dispečer probírá se SVÝMA kolegama, kolik to hodí pro KAŽDÝHO z nich,“ konstatoval Alan a na rtech mu pohrával lehký úsměv.
Za okamžik se z mikrofonu ozvalo: „Pane Dolar, je vás špatně slyšet. Zopakoval byste své křestní jméno?“
„Moje křestní jméno je Dvěstětisíc,“ oznámil Alan. „Můžeme zahájit přistávání?“
„ Samozřejmě. Buďte srdečně vítáni v Indonésii,“ odpověděl dispečer.
(J. Jonasson, Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, upraveno)
Vypište z každé z následujících vět (24.1 a 24.2) základní skladební dvojici.
(Základní skladební dvojice musí být zapsány pravopisně správně.)
24.1 Mezi četnými příznivci nejrůznějších spikleneckých teorií se poměrně často objevují i velmi vzdělaní lidé.
24.2 Výsadba dalších květinových záhonů v zámeckém parku byla prvním úkolem nově přijatého zahradníka.
Každý rok v červenci přiláká španělské město Pamplona statisíce turistů. Koná se zde totiž slavnost Sanfermines, jejíž součástí jsou tradiční běhy s býky v ulicích města.
Počátky slavnosti, kterou celosvětově proslavil spisovatel Ernest Hemingway svou novelou Fiesta, sahají do 14. století. Už tehdy pastevci hnali městem býky, aby je dostali do arény na býčí zápasy. Šlo o standardní postup při přesunu zvířat ze stájí, typický pro celé Španělsko. Zvyk běhat před býky se stal populárním na konci 19. století, dnes už se ale tato tradice udržuje pouze v Pamploně.
Slavnost, trvající devět dnů, je vždy zahájena 6. července v pravé poledne vystřelením světlice ze zdejší radnice, následujícího dne v osm hodin ráno začíná první běh s býky. Běžecká trasa, jejíž část protíná centrum města, je dlouhá 850 metrů. Samotný běh sice trvá jen pár minut, každý den se ovšem při něm někdo zraní. Podle oficiálních statistik, vedených od roku 1910, během slavností zemřelo již 16 běžců. Buď je na rohy nabodl býk, nebo byli ušlapáni davem. Jestliže nechcete rozšířit jejich řady, běh s býky si rozhodně odpusťte. Je to sice vzrušující, ale nepochybně i nebezpečné.
(www.idnes.cz; www.spanelskyptacek.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
25.1 Novela Fiesta od Ernesta Hemingwaye byla napsána ve 14. století.
25.2 Úsek běžecké trasy, který protíná centrum Pamplony, měří 850 metrů.
25.3 Od roku 1910 při slavnostech Sanfermines zemřelo na následky zranění, které svým rohem způsobil býk, celkem 16 lidí.
25.4 Od chvíle, kdy je v daném roce zahájena slavnost Sanfermines, do doby, kdy se v rámci této slavnosti uskuteční první běh s býky, uběhne méně než 24 hodin.
Každý rok v červenci přiláká španělské město Pamplona statisíce turistů. Koná se zde totiž slavnost Sanfermines, jejíž součástí jsou tradiční běhy s býky v ulicích města.
Počátky slavnosti, kterou celosvětově proslavil spisovatel Ernest Hemingway svou novelou Fiesta, sahají do 14. století. Už tehdy pastevci hnali městem býky, aby je dostali do arény na býčí zápasy. Šlo o standardní postup při přesunu zvířat ze stájí, typický pro celé Španělsko. Zvyk běhat před býky se stal populárním na konci 19. století, dnes už se ale tato tradice udržuje pouze v Pamploně.
Slavnost, trvající devět dnů, je vždy zahájena 6. července v pravé poledne vystřelením světlice ze zdejší radnice, následujícího dne v osm hodin ráno začíná první běh s býky. Běžecká trasa, jejíž část protíná centrum města, je dlouhá 850 metrů. Samotný běh sice trvá jen pár minut, každý den se ovšem při něm někdo zraní. Podle oficiálních statistik, vedených od roku 1910, během slavností zemřelo již 16 běžců. Buď je na rohy nabodl býk, nebo byli ušlapáni davem. Jestliže nechcete rozšířit jejich řady, běh s býky si rozhodně odpusťte. Je to sice vzrušující, ale nepochybně i nebezpečné.
(www.idnes.cz; www.spanelskyptacek.cz, upraveno)
Tvrzení: V kontextu výchozího textu je synonymem slova standardní slovo ∗∗∗∗∗ a synonymem slova typický slovo ∗∗∗∗∗.
Která dvě slova je nutné doplnit na vynechaná místa (∗∗∗∗∗) ve výše uvedeném tvrzení, aby toto tvrzení bylo pravdivé?
(Slova standardní a typický jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)
Každý rok v červenci přiláká španělské město Pamplona statisíce turistů. Koná se zde totiž slavnost Sanfermines, jejíž součástí jsou tradiční běhy s býky v ulicích města.
Počátky slavnosti, kterou celosvětově proslavil spisovatel Ernest Hemingway svou novelou Fiesta, sahají do 14. století. Už tehdy pastevci hnali městem býky, aby je dostali do arény na býčí zápasy. Šlo o standardní postup při přesunu zvířat ze stájí, typický pro celé Španělsko. Zvyk běhat před býky se stal populárním na konci 19. století, dnes už se ale tato tradice udržuje pouze v Pamploně.
Slavnost, trvající devět dnů, je vždy zahájena 6. července v pravé poledne vystřelením světlice ze zdejší radnice, následujícího dne v osm hodin ráno začíná první běh s býky. Běžecká trasa, jejíž část protíná centrum města, je dlouhá 850 metrů. Samotný běh sice trvá jen pár minut, každý den se ovšem při něm někdo zraní. Podle oficiálních statistik, vedených od roku 1910, během slavností zemřelo již 16 běžců. Buď je na rohy nabodl býk, nebo byli ušlapáni davem. Jestliže nechcete rozšířit jejich řady, běh s býky si rozhodně odpusťte. Je to sice vzrušující, ale nepochybně i nebezpečné.
(www.idnes.cz; www.spanelskyptacek.cz, upraveno)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje, co je vyjádřeno v souvětí podtrženém ve výchozím textu?
Občan České republiky, který dosáhl 15 let, musí mít u sebe občanský průkaz.
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
Ke každé z následujících podúloh (29.1 a 29.2) napište současné (tj. ne zastaralé) spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň není vlastním jménem.
29.1 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem ZVÁT a skloňuje se podle vzoru ŽENA.
29.2 Napište přídavné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem DĚKOVAT a skloňuje se podle vzoru MLADÝ.
Přiřaďte k jednotlivým souvětím (30.1–30.3) odpovídající tvrzení (A–E).
(Žádnou možnost z nabídky A–E nelze přiřadit víckrát než jednou.)
30.1 Během včerejší hádky jí přítel začal vyčítat, že si za poslední měsíc koupila troje nové šaty.
30.2 V našem bytě je už týden bordel, protože ten líný spratek se místo úklidu pořád někde fláká.
30.3 Ten pupkáč z druhého patra se ke starým lidem neumí chovat, zato jeho jediný syn je zlatíčko.