9. ročník · 2. řádný termín 2021 · 30 úloh
TEXT 1
(1)
Je to už mnoho a mnoho let,
co v přímořském království
bydlela dívka, již poznali byste hned
podle jména Annabel-Lee.
Ta žila jen jediné myšlence,
že má mne ráda tak jako já ji.
Tak stalo se, je to už mnoho let,
v tom přímořském království,
že vichřice změnila v ledový květ
mou krásnou Annabel-Lee.
A přijeli vznešení příbuzní
a odvezli mi ji,
aby ji položili do hrobu
v tom přímořském království.
(2)
Andělé sotva tak šťastni jsou,
tož záviděli mi ji –
hle, to byla příčina (jak každý ví
v tom přímořském království),
že přiletěl vítr z půlnočních mlh
a zabil mi mrazem mou Annabel-Lee.
Však naše láska déle potrvá
než lásky všech starších než my –
všech moudřejších, nežli jsme my,
a nejenom andělé z blankytného ráje,
ani démoni z podmoří
neodloudí mne od duše
té krásné Annabel-Lee.
(E. Allan Poe, Annabel-Lee, upraveno)
TEXT 2
Epifora – opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Anafora – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.
TEXT 1
(1)
Je to už mnoho a mnoho let,
co v přímořském království
bydlela dívka, již poznali byste hned
podle jména Annabel-Lee.
Ta žila jen jediné myšlence,
že má mne ráda tak jako já ji.
Tak stalo se, je to už mnoho let,
v tom přímořském království,
že vichřice změnila v ledový květ
mou krásnou Annabel-Lee.
A přijeli vznešení příbuzní
a odvezli mi ji,
aby ji položili do hrobu
v tom přímořském království.
(2)
Andělé sotva tak šťastni jsou,
tož záviděli mi ji –
hle, to byla příčina (jak každý ví
v tom přímořském království),
že přiletěl vítr z půlnočních mlh
a zabil mi mrazem mou Annabel-Lee.
Však naše láska déle potrvá
než lásky všech starších než my –
všech moudřejších, nežli jsme my,
a nejenom andělé z blankytného ráje,
ani démoni z podmoří
neodloudí mne od duše
té krásné Annabel-Lee.
(E. Allan Poe, Annabel-Lee, upraveno)
TEXT 2
Epifora – opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Anafora – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Které z následujících tvrzení odpovídá TEXTU 1?
TEXT 1
(1)
Je to už mnoho a mnoho let,
co v přímořském království
bydlela dívka, již poznali byste hned
podle jména Annabel-Lee.
Ta žila jen jediné myšlence,
že má mne ráda tak jako já ji.
Tak stalo se, je to už mnoho let,
v tom přímořském království,
že vichřice změnila v ledový květ
mou krásnou Annabel-Lee.
A přijeli vznešení příbuzní
a odvezli mi ji,
aby ji položili do hrobu
v tom přímořském království.
(2)
Andělé sotva tak šťastni jsou,
tož záviděli mi ji –
hle, to byla příčina (jak každý ví
v tom přímořském království),
že přiletěl vítr z půlnočních mlh
a zabil mi mrazem mou Annabel-Lee.
Však naše láska déle potrvá
než lásky všech starších než my –
všech moudřejších, nežli jsme my,
a nejenom andělé z blankytného ráje,
ani démoni z podmoří
neodloudí mne od duše
té krásné Annabel-Lee.
(E. Allan Poe, Annabel-Lee, upraveno)
TEXT 2
Epifora – opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Anafora – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Které z následujících tvrzení o verši podtrženém v TEXTU 1 je pravdivé?
TEXT 1
(1)
Je to už mnoho a mnoho let,
co v přímořském království
bydlela dívka, již poznali byste hned
podle jména Annabel-Lee.
Ta žila jen jediné myšlence,
že má mne ráda tak jako já ji.
Tak stalo se, je to už mnoho let,
v tom přímořském království,
že vichřice změnila v ledový květ
mou krásnou Annabel-Lee.
A přijeli vznešení příbuzní
a odvezli mi ji,
aby ji položili do hrobu
v tom přímořském království.
(2)
Andělé sotva tak šťastni jsou,
tož záviděli mi ji –
hle, to byla příčina (jak každý ví
v tom přímořském království),
že přiletěl vítr z půlnočních mlh
a zabil mi mrazem mou Annabel-Lee.
Však naše láska déle potrvá
než lásky všech starších než my –
všech moudřejších, nežli jsme my,
a nejenom andělé z blankytného ráje,
ani démoni z podmoří
neodloudí mne od duše
té krásné Annabel-Lee.
(E. Allan Poe, Annabel-Lee, upraveno)
TEXT 2
Epifora – opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Anafora – opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených v TEXTU 1 je pravdivé?
Vypište z každé z následujících vět (5.1 a 5.2) základní skladební dvojici.
(Základní skladební dvojice musí být zapsány pravopisně správně.)
5.1 Na terasu v posledním patře naší budovy nesmí kvůli probíhajícím stavebním úpravám vkročit ani noha.
5.2 Proti výstavbě dalšího supermarketu protestovali nejen mnozí občané města, ale i zástupci různých ekologických hnutí.
Ve které z následujících možností není správně zapsána interpunkce?
Na každé vynechané místo (∗∗∗∗∗) v českých ustálených slovních spojeních doplňte příslušné podstatné jméno v náležitém tvaru.
7.1 Táta si přes inzerát koupil mobil údajně ve výborném stavu. Když mu telefon přišel, zjistil, že vůbec nefunguje. Snad se táta poučí, že nemá kupovat ∗∗∗∗∗ v pytli.
7.2 Když děda chodil do práce, musel vstávat v pět hodin. Jako důchodce by si teď mohl přispat, přesto je už od pěti na nohou. Inu, zvyk je železná ∗∗∗∗∗.
(1) Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro do výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický monument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, patří k vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů, zejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha z 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.
(2) S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria Boss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale projekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský zákon, který striktně odděloval světské záležitosti od církevních. Bossova myšlenka upadla na mnoho let v zapomnění.
Originální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným jubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila sté výročí uznání své nezávislosti na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však tehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista Spasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.
(3) Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha slavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal charakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr nebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je 23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla brazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha Krista Krále.
(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
8.1 Jedna paže brazilské sochy Krista Spasitele měří celkem 23 metrů.
8.2 Nejvyšší bod brazilské sochy Krista Spasitele se nachází výše než 710 metrů nad mořem.
8.3 O definitivní podobě brazilské sochy Krista Spasitele bylo rozhodnuto později, než byl položen základní kámen této sochy.
8.4 V roce, kdy Pedro Maria Boss předložil brazilské princezně svůj záměr postavit sochu Krista Spasitele, byla již Brazílie nezávislá na Portugalsku.
(1) Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro do výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický monument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, patří k vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů, zejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha z 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.
(2) S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria Boss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale projekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský zákon, který striktně odděloval světské záležitosti od církevních. Bossova myšlenka upadla na mnoho let v zapomnění.
Originální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným jubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila sté výročí uznání své nezávislosti na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však tehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista Spasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.
(3) Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha slavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal charakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr nebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je 23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla brazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha Krista Krále.
(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)
Jaký význam má ve výchozím textu sloveso patřit?
(Posuzované sloveso je ve výchozím textu zapsáno tučně.)
(1) Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro do výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický monument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, patří k vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů, zejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha z 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.
(2) S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria Boss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale projekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský zákon, který striktně odděloval světské záležitosti od církevních. Bossova myšlenka upadla na mnoho let v zapomnění.
Originální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným jubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila sté výročí uznání své nezávislosti na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však tehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista Spasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.
(3) Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha slavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal charakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr nebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je 23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla brazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha Krista Krále.
(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)
Která z následujících informací je ve výchozím textu čtenářům předkládána jako domněnka?
(1) Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro do výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický monument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, patří k vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů, zejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha z 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.
(2) S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria Boss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale projekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský zákon, který striktně odděloval světské záležitosti od církevních. Bossova myšlenka upadla na mnoho let v zapomnění.
Originální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným jubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila sté výročí uznání své nezávislosti na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však tehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista Spasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.
(3) Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha slavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal charakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr nebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je 23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla brazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha Krista Krále.
(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)
Které z následujících tvrzení o první části výchozího textu je pravdivé?
(1) Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro do výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický monument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, patří k vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů, zejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha z 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.
(2) S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria Boss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale projekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský zákon, který striktně odděloval světské záležitosti od církevních. Bossova myšlenka upadla na mnoho let v zapomnění.
Originální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným jubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila sté výročí uznání své nezávislosti na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však tehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista Spasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.
(3) Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha slavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal charakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr nebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je 23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla brazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha Krista Krále.
(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)
Které z následujících tvrzení o dvou podstatných jménech podtržených ve výchozím textu je pravdivé?
(1) Na vrcholu hory Corcovado, která se vypíná nad brazilským městem Rio de Janeiro do výšky 710 metrů nad mořem, stojí socha Krista Spasitele. Tento proslulý jihoamerický monument, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, patří k vyhledávaným turistickým cílům. Každoročně sem zavítá přes dva miliony turistů, zejména těch zahraničních. Cestu za památkou jim usnadňuje historická železniční dráha z 19. století, jejíž konečná stanice leží asi 40 metrů pod vrcholem Corcovada.
(2) S nápadem postavit gigantickou sochu Krista Spasitele přišel jako první Pedro Maria Boss. Svůj ambiciózní plán tento kněz představil v roce 1859 brazilské princezně, ta ale projekt odmítla finančně podpořit. Údajně byl důvodem zamítnutí tehdy platný brazilský zákon, který striktně odděloval světské záležitosti od církevních. Bossova myšlenka upadla na mnoho let v zapomnění.
Originální nápad vzkřísila katolická církev v souvislosti s blížícím se významným jubileem. Základní kámen sochy Krista Spasitele byl položen v roce 1922, kdy Brazílie slavila sté výročí uznání své nezávislosti na Portugalsku. Výsledná podoba uměleckého díla však tehdy ještě nebyla známá. Architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh sochy Krista Spasitele, který na Rio de Janeiro shlíží s otevřenou náručí, totiž proběhla až o rok později.
(3) Návrh se začal realizovat v roce 1926, o pět let později byla unikátní socha slavnostně odhalena. Železobetonovou konstrukci pokrývá mastek, který soše dodal charakteristickou bílou barvu, použitá malta prý obsahuje i netradiční složky jako cukr nebo velrybí tuk. Třicetimetrová socha váží kolem 700 tun, rozpětí Kristových paží je 23 metrů. Až do roku 1994, kdy ji o 4,2 metru překonal Kristus Svornosti v Bolívii, byla brazilská socha nejvyšší sochou Ježíše na světě. Dnes drží světové prvenství polská socha Krista Krále.
(www.zoommagazin.iprima.cz; www.stoplusjednicka.cz; upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje přívlastek postupně rozvíjející?
Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je zapsána pravopisně správně (A), nebo ne (N).
14.1 Nabitý sál přivítal známého zpěváka i jeho kapelu bouřlivým potleskem.
14.2 Svým starostlivým rodičům jsem musel slíbit, že do setmění budu doma.
14.3 Přestože jeho argumenty zněly rozumně, původní názor jsem nezměnila.
14.4 Nově zavedený systém chrání zákazníky před vychytralími kapesními zloději.
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
Ve skalním útesu jsem narazil na prostornou jeskyni. Donesl jsem si z člunu zbraň a síťové lůžko, jež jsem pak ve sluji pověsil.
Potom jsem si ale vzpomněl, že mám v člunu bambitku s náboji, a přestal jsem si dělat starosti. Začal jsem hledat místo pro nocleh.
Byl to ten samý, na němž nechal pan Daniel Defoe ztroskotat Robinsona Crusoea. Nejprve jsem zjišťoval, jak ostrov vypadá. Po nějakém obyvatelstvu ani vidu, ani slechu. Se stísněným pocitem jsem přemýšlel, jaký osud mě čeká, jestliže tu žije dravá zvěř.
Pláž před jeskyní, v níž jsem nocoval, pokrýval čisťounký písek. Ostrov se mi tak zamlouval, že jsem se rozhodl zde zůstat navždy. Budu robinson na Robinsonově ostrově. Na loď k ostatním se už nevrátím.
Protože jsem byl unavený, ihned jsem v něm tvrdě usnul. Ráno jsem vyšel ven a rozhlédl se.
Bouře se utišila, a tak jsme večer zakotvili v zátoce. Spustil jsem na hladinu člun a dovesloval k ostrovu.
(R. Halliburton, Za novými světy, upraveno)
Ke každé z následujících podúloh (16.1–16.3) napište současné spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň není vlastním jménem.
(Současné slovo znamená slovo používané v dnešní době, nikoli zastaralé.)
16.1 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem RUKA a skloňuje se podle vzoru HRAD.
16.2 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem POZDĚ a skloňuje se podle vzoru STAVENÍ.
16.3 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem PLNÝ a skloňuje se podle vzoru PÍSEŇ.
Přiřaďte k jednotlivým tvrzením (17.1–17.4) odpovídající větu (A–F).
(Všechny věty obsahují přísudky slovesné. Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
17.1 Věta obsahuje sloveso užité v trpném rodě a oznamovacím způsobu.
17.2 Věta obsahuje sloveso užité v činném rodě a oznamovacím způsobu.
17.3 Věta obsahuje sloveso užité v trpném rodě a podmiňovacím způsobu.
17.4 Věta obsahuje sloveso užité v činném rodě a podmiňovacím způsobu.
Naše místní sdružení zorganizovalo dobročinnou akci s názvem Světluška na pomoc nevidomým. Měsíc před konáním akce jsme uspořádali besedu, na níž jsme vysvětlovali smysl projektu, odpovídali na dotazy a vybízeli občany ke spolupráci. Kladné reakce obyvatel našeho městečka, kteří se besedy zůčastnili, nás mile překvapily. Získali jsme pomocníky a samozřejmě i cenné kontakty na sponzory.
Samotná akce se uskutečnila minulý víkend v sále kulturního domu. Všichni dobrovolníci se svěřeného úkolu zhostili velmi dobře. Peníze se vybírali do kasiček ve tvaru lucerniček, prodejní stánky byly doslova přeplněné zajímavými předměty. Největší zájem mezi návštěvníky vzbudily píšťalky s květinovými motivy a plyšové hračky. Byl to nevídanný úspěch, výše vybrané částky předčila veškerá očekávání. Ukázalo se, že umíme pomáhat nejen svým blízkým, ale i cizým lidem.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Doporučení: Opravte pouze ta slova, u kterých jste si jisti, že jsou v textu zapsána s pravopisnou chybou.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
TEXT 1
Začalo to záhy po mém návratu z kosmu. Právě jsem si v kuchyni chystal večeři, když vtom se celý dům otřásl. Z horního patra se ozval zvláštní dunivý zvuk. Spadla snad střecha? Nebo to byl meteorit? Ihned jsem utíkal nahoru.
Otevřel jsem dveře své pracovny a spatřil horu knih pod nakloněnou knihovnou. Zpod tlustých svazků kosmické encyklopedie se po kolenou vyhrabával nějaký člověk. Do tváře jsem tomu vetřelci neviděl, jeho postava mi ale byla povědomá. Po chvíli jsem ho poznal. Byl jsem to já. Jako kdybych se díval do zrcadla.
„Co to má znamenat?“ zeptal jsem se ještě klidně.
„Vysvětlím ti to,“ odpověděl nezvaný host. Usedl drze do mého křesla, vzal do ruky mou dýmku a najisto sáhl do zásuvky mého stolku pro tabák. To už na mě bylo moc.
„To je ale nestydatost!“ zařval jsem. On však jen pokynul, abych si také sedl. Dobrá, dám mu pět minut, a když se mi neomluví, vyřídíme si to jinak.
„Přece se nechceš prát, Ijone,“ s úsměvem pravil nezvaný host. „Nezapomeň, že každá má dnešní modřina bude později tvoje!“
„Jak můžeš vědět, na co jsem myslel? A co tady chceš?“
Návštěvník se pousmál a řekl: „Přicházím z roku 2661, abych ti předložil zajímavý návrh. Vědecká rada Temporistického úřadu si přeje, aby ses stal ředitelem programu TEOSVĚDĚHYP. To je zkratka pro telechronickou optimalizaci světových dějin hyperpočítačem. V našem století máme mír, daří se nám skvěle, ale co se historie týče, stále nemáme klid. Minulost planety Země je proto nutné opravit a zdokonalit na základě principů humanity. Určitě chápeš, že když má lidstvo v rodokmenu takové řeže a válečná jatka, stydíme se tlačit mezi vyspělé kosmické civilizace. Tak co na tu nabídku říkáš?“
(S. Lem, Futurologický kongres, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména hromadná mají pouze tvary čísla jednotného a označují jimi soubor jednotlivin (např. stromoví = skupina stromů).
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
19.1 Protože díky svým schopnostem Ijon zjistil, na co nezvaný host myslí, začal mu vyhrožovat rvačkou.
19.2 Než Ijon vstoupil do pracovny, byl přesvědčen o tom, že příčinou otřesu domu bylo zřícení střechy.
19.3 Cílem programu TEOSVĚDĚHYP je upravit důkazy svědčící o násilnostech, které se odehrály v roce 2661.
19.4 Ijon sice zprvu neviděl vetřelci do tváře, díky zrcadlu umístěnému v pracovně ho však identifikoval dřív, než vetřelec nahlas promluvil.
TEXT 1
Začalo to záhy po mém návratu z kosmu. Právě jsem si v kuchyni chystal večeři, když vtom se celý dům otřásl. Z horního patra se ozval zvláštní dunivý zvuk. Spadla snad střecha? Nebo to byl meteorit? Ihned jsem utíkal nahoru.
Otevřel jsem dveře své pracovny a spatřil horu knih pod nakloněnou knihovnou. Zpod tlustých svazků kosmické encyklopedie se po kolenou vyhrabával nějaký člověk. Do tváře jsem tomu vetřelci neviděl, jeho postava mi ale byla povědomá. Po chvíli jsem ho poznal. Byl jsem to já. Jako kdybych se díval do zrcadla.
„Co to má znamenat?“ zeptal jsem se ještě klidně.
„Vysvětlím ti to,“ odpověděl nezvaný host. Usedl drze do mého křesla, vzal do ruky mou dýmku a najisto sáhl do zásuvky mého stolku pro tabák. To už na mě bylo moc.
„To je ale nestydatost!“ zařval jsem. On však jen pokynul, abych si také sedl. Dobrá, dám mu pět minut, a když se mi neomluví, vyřídíme si to jinak.
„Přece se nechceš prát, Ijone,“ s úsměvem pravil nezvaný host. „Nezapomeň, že každá má dnešní modřina bude později tvoje!“
„Jak můžeš vědět, na co jsem myslel? A co tady chceš?“
Návštěvník se pousmál a řekl: „Přicházím z roku 2661, abych ti předložil zajímavý návrh. Vědecká rada Temporistického úřadu si přeje, aby ses stal ředitelem programu TEOSVĚDĚHYP. To je zkratka pro telechronickou optimalizaci světových dějin hyperpočítačem. V našem století máme mír, daří se nám skvěle, ale co se historie týče, stále nemáme klid. Minulost planety Země je proto nutné opravit a zdokonalit na základě principů humanity. Určitě chápeš, že když má lidstvo v rodokmenu takové řeže a válečná jatka, stydíme se tlačit mezi vyspělé kosmické civilizace. Tak co na tu nabídku říkáš?“
(S. Lem, Futurologický kongres, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména hromadná mají pouze tvary čísla jednotného a označují jimi soubor jednotlivin (např. stromoví = skupina stromů).
Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu TEXTU 1 považovat za antonyma?
(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)
TEXT 1
Začalo to záhy po mém návratu z kosmu. Právě jsem si v kuchyni chystal večeři, když vtom se celý dům otřásl. Z horního patra se ozval zvláštní dunivý zvuk. Spadla snad střecha? Nebo to byl meteorit? Ihned jsem utíkal nahoru.
Otevřel jsem dveře své pracovny a spatřil horu knih pod nakloněnou knihovnou. Zpod tlustých svazků kosmické encyklopedie se po kolenou vyhrabával nějaký člověk. Do tváře jsem tomu vetřelci neviděl, jeho postava mi ale byla povědomá. Po chvíli jsem ho poznal. Byl jsem to já. Jako kdybych se díval do zrcadla.
„Co to má znamenat?“ zeptal jsem se ještě klidně.
„Vysvětlím ti to,“ odpověděl nezvaný host. Usedl drze do mého křesla, vzal do ruky mou dýmku a najisto sáhl do zásuvky mého stolku pro tabák. To už na mě bylo moc.
„To je ale nestydatost!“ zařval jsem. On však jen pokynul, abych si také sedl. Dobrá, dám mu pět minut, a když se mi neomluví, vyřídíme si to jinak.
„Přece se nechceš prát, Ijone,“ s úsměvem pravil nezvaný host. „Nezapomeň, že každá má dnešní modřina bude později tvoje!“
„Jak můžeš vědět, na co jsem myslel? A co tady chceš?“
Návštěvník se pousmál a řekl: „Přicházím z roku 2661, abych ti předložil zajímavý návrh. Vědecká rada Temporistického úřadu si přeje, aby ses stal ředitelem programu TEOSVĚDĚHYP. To je zkratka pro telechronickou optimalizaci světových dějin hyperpočítačem. V našem století máme mír, daří se nám skvěle, ale co se historie týče, stále nemáme klid. Minulost planety Země je proto nutné opravit a zdokonalit na základě principů humanity. Určitě chápeš, že když má lidstvo v rodokmenu takové řeže a válečná jatka, stydíme se tlačit mezi vyspělé kosmické civilizace. Tak co na tu nabídku říkáš?“
(S. Lem, Futurologický kongres, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména hromadná mají pouze tvary čísla jednotného a označují jimi soubor jednotlivin (např. stromoví = skupina stromů).
Které z následujících tvrzení o třech slovech podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
TEXT 1
Začalo to záhy po mém návratu z kosmu. Právě jsem si v kuchyni chystal večeři, když vtom se celý dům otřásl. Z horního patra se ozval zvláštní dunivý zvuk. Spadla snad střecha? Nebo to byl meteorit? Ihned jsem utíkal nahoru.
Otevřel jsem dveře své pracovny a spatřil horu knih pod nakloněnou knihovnou. Zpod tlustých svazků kosmické encyklopedie se po kolenou vyhrabával nějaký člověk. Do tváře jsem tomu vetřelci neviděl, jeho postava mi ale byla povědomá. Po chvíli jsem ho poznal. Byl jsem to já. Jako kdybych se díval do zrcadla.
„Co to má znamenat?“ zeptal jsem se ještě klidně.
„Vysvětlím ti to,“ odpověděl nezvaný host. Usedl drze do mého křesla, vzal do ruky mou dýmku a najisto sáhl do zásuvky mého stolku pro tabák. To už na mě bylo moc.
„To je ale nestydatost!“ zařval jsem. On však jen pokynul, abych si také sedl. Dobrá, dám mu pět minut, a když se mi neomluví, vyřídíme si to jinak.
„Přece se nechceš prát, Ijone,“ s úsměvem pravil nezvaný host. „Nezapomeň, že každá má dnešní modřina bude později tvoje!“
„Jak můžeš vědět, na co jsem myslel? A co tady chceš?“
Návštěvník se pousmál a řekl: „Přicházím z roku 2661, abych ti předložil zajímavý návrh. Vědecká rada Temporistického úřadu si přeje, aby ses stal ředitelem programu TEOSVĚDĚHYP. To je zkratka pro telechronickou optimalizaci světových dějin hyperpočítačem. V našem století máme mír, daří se nám skvěle, ale co se historie týče, stále nemáme klid. Minulost planety Země je proto nutné opravit a zdokonalit na základě principů humanity. Určitě chápeš, že když má lidstvo v rodokmenu takové řeže a válečná jatka, stydíme se tlačit mezi vyspělé kosmické civilizace. Tak co na tu nabídku říkáš?“
(S. Lem, Futurologický kongres, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména hromadná mají pouze tvary čísla jednotného a označují jimi soubor jednotlivin (např. stromoví = skupina stromů).
Ve které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov kniha – encyklopedie, užitých v druhém odstavci TEXTU 1?
(Význam slov kniha a encyklopedie posuzujte v kontextu TEXTU 1. Slova ve správném řešení musí být uvedena v pořadí odpovídajícím dvojici slov kniha – encyklopedie.)
TEXT 1
Začalo to záhy po mém návratu z kosmu. Právě jsem si v kuchyni chystal večeři, když vtom se celý dům otřásl. Z horního patra se ozval zvláštní dunivý zvuk. Spadla snad střecha? Nebo to byl meteorit? Ihned jsem utíkal nahoru.
Otevřel jsem dveře své pracovny a spatřil horu knih pod nakloněnou knihovnou. Zpod tlustých svazků kosmické encyklopedie se po kolenou vyhrabával nějaký člověk. Do tváře jsem tomu vetřelci neviděl, jeho postava mi ale byla povědomá. Po chvíli jsem ho poznal. Byl jsem to já. Jako kdybych se díval do zrcadla.
„Co to má znamenat?“ zeptal jsem se ještě klidně.
„Vysvětlím ti to,“ odpověděl nezvaný host. Usedl drze do mého křesla, vzal do ruky mou dýmku a najisto sáhl do zásuvky mého stolku pro tabák. To už na mě bylo moc.
„To je ale nestydatost!“ zařval jsem. On však jen pokynul, abych si také sedl. Dobrá, dám mu pět minut, a když se mi neomluví, vyřídíme si to jinak.
„Přece se nechceš prát, Ijone,“ s úsměvem pravil nezvaný host. „Nezapomeň, že každá má dnešní modřina bude později tvoje!“
„Jak můžeš vědět, na co jsem myslel? A co tady chceš?“
Návštěvník se pousmál a řekl: „Přicházím z roku 2661, abych ti předložil zajímavý návrh. Vědecká rada Temporistického úřadu si přeje, aby ses stal ředitelem programu TEOSVĚDĚHYP. To je zkratka pro telechronickou optimalizaci světových dějin hyperpočítačem. V našem století máme mír, daří se nám skvěle, ale co se historie týče, stále nemáme klid. Minulost planety Země je proto nutné opravit a zdokonalit na základě principů humanity. Určitě chápeš, že když má lidstvo v rodokmenu takové řeže a válečná jatka, stydíme se tlačit mezi vyspělé kosmické civilizace. Tak co na tu nabídku říkáš?“
(S. Lem, Futurologický kongres, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména hromadná mají pouze tvary čísla jednotného a označují jimi soubor jednotlivin (např. stromoví = skupina stromů).
U každého z následujících souvětí (23.1 a 23.2) určete druh vedlejší věty, která se v daném souvětí vyskytuje.
Vedlejší věty příslovečné konkretizujte, např. příslovečná místní, nikoli pouze příslovečná.
23.1 Přicházím z roku 2661, abych ti předložil zajímavý návrh.
23.2 Vědecká rada Temporistického úřadu si přeje, aby ses stal ředitelem programu TEOSVĚDĚHYP.
Ve které z následujících možností každé slovo obsahuje předponu pod-?
Požadavky na psy, který mají sloužit v armádě, jsou vysoké. Každého budoucího armádního psa nejprve čeká zdravotní prohlídka, jejíž součástí je také rentgen kyčelních kloubů, a zkouška předpokladů, která zahrnuje mimo jiné test poslušnosti či chůzi po různých typech terénu. Vybraní jedinci absolvují kurz v Centru vojenské kynologie. Zde je specialisté cvičí v dovednostech ∗∗∗∗∗ pro službu v armádě. Třeba psi, jejichž úkolem bude hledat drogy, procházejí náročným výcvikem ••••• na speciální pachové práce. Vycvičení psi jsou poté přiděleni ke konkrétnímu vojenskému útvaru.
Dovednosti všech armádních psů jsou rozvíjený kondičním tréninkem a také se pravidelně testují. Kritéria pro splnění takového testu jsou skutečně přísný: souhrnný výsledek za všechny disciplíny včetně poslušnosti musí být minimálně 70 % bodů. Pokud pes jednou neuspěje, může test opakovat, po druhém neúspěchu musí znovu absolvovat kurz. Zásadní je ovšem zkouška poslušnosti: jestliže ji pes nezvládne, bez možnosti reparátu se ihned vrací do kurzu. Kdyby totiž pes neposlechl psovodův příkaz během ostré akce, mohlo by to mít tragické následky pro celou vojenskou jednotku.
Délka služby armádního psa závisí na jeho zdravotním stavu, obvykle psi slouží šest až devět let. Důchod pak většinou prožijí se svými bývalými psovody v jejich domovech.
(www.acr.army.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
25.1 Pes, který slouží v armádě, alespoň jednou absolvoval rentgenové vyšetření kyčelních kloubů.
25.2 Průměrná doba, po kterou armádní pes slouží u konkrétního vojenského útvaru, je devět let.
25.3 Pokud armádní pes splní zkoušku poslušnosti a ostatní disciplíny pouze na 70 %, musí se vrátit zpět do kurzu.
25.4 Zkouška předpokladů, kterou absolvuje budoucí armádní pes, se skládá celkem ze dvou částí, a to z testu poslušnosti a z chůze po různých površích.
26.1 Napište náležitý spisovný tvar slova potřebný, který patří na první vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu.
26.2 Napište náležitý spisovný tvar slova zaměřený, který patří na druhé vynechané místo (•••••) ve výchozím textu.
(Po doplnění náležitého tvaru slova musí být příslušný větný celek gramaticky správný.)
Požadavky na psy, který mají sloužit v armádě, jsou vysoké. Každého budoucího armádního psa nejprve čeká zdravotní prohlídka, jejíž součástí je také rentgen kyčelních kloubů, a zkouška předpokladů, která zahrnuje mimo jiné test poslušnosti či chůzi po různých typech terénu. Vybraní jedinci absolvují kurz v Centru vojenské kynologie. Zde je specialisté cvičí v dovednostech ∗∗∗∗∗ pro službu v armádě. Třeba psi, jejichž úkolem bude hledat drogy, procházejí náročným výcvikem ••••• na speciální pachové práce. Vycvičení psi jsou poté přiděleni ke konkrétnímu vojenskému útvaru.
Dovednosti všech armádních psů jsou rozvíjený kondičním tréninkem a také se pravidelně testují. Kritéria pro splnění takového testu jsou skutečně přísný: souhrnný výsledek za všechny disciplíny včetně poslušnosti musí být minimálně 70 % bodů. Pokud pes jednou neuspěje, může test opakovat, po druhém neúspěchu musí znovu absolvovat kurz. Zásadní je ovšem zkouška poslušnosti: jestliže ji pes nezvládne, bez možnosti reparátu se ihned vrací do kurzu. Kdyby totiž pes neposlechl psovodův příkaz během ostré akce, mohlo by to mít tragické následky pro celou vojenskou jednotku.
Délka služby armádního psa závisí na jeho zdravotním stavu, obvykle psi slouží šest až devět let. Důchod pak většinou prožijí se svými bývalými psovody v jejich domovech.
(www.acr.army.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
Požadavky na psy, který mají sloužit v armádě, jsou vysoké. Každého budoucího armádního psa nejprve čeká zdravotní prohlídka, jejíž součástí je také rentgen kyčelních kloubů, a zkouška předpokladů, která zahrnuje mimo jiné test poslušnosti či chůzi po různých typech terénu. Vybraní jedinci absolvují kurz v Centru vojenské kynologie. Zde je specialisté cvičí v dovednostech ∗∗∗∗∗ pro službu v armádě. Třeba psi, jejichž úkolem bude hledat drogy, procházejí náročným výcvikem ••••• na speciální pachové práce. Vycvičení psi jsou poté přiděleni ke konkrétnímu vojenskému útvaru.
Dovednosti všech armádních psů jsou rozvíjený kondičním tréninkem a také se pravidelně testují. Kritéria pro splnění takového testu jsou skutečně přísný: souhrnný výsledek za všechny disciplíny včetně poslušnosti musí být minimálně 70 % bodů. Pokud pes jednou neuspěje, může test opakovat, po druhém neúspěchu musí znovu absolvovat kurz. Zásadní je ovšem zkouška poslušnosti: jestliže ji pes nezvládne, bez možnosti reparátu se ihned vrací do kurzu. Kdyby totiž pes neposlechl psovodův příkaz během ostré akce, mohlo by to mít tragické následky pro celou vojenskou jednotku.
Délka služby armádního psa závisí na jeho zdravotním stavu, obvykle psi slouží šest až devět let. Důchod pak většinou prožijí se svými bývalými psovody v jejich domovech.
(www.acr.army.cz, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků podtržených ve výchozím textu se nevyskytuje žádný nespisovný tvar slova?
(Úseky posuzujte v kontextu výchozího textu.)
Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?
Přiřaďte k jednotlivým textům (30.1–30.3) tvrzení (A–E), které danému textu nejlépe odpovídá.
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
30.1 Tuto sobotu od 18.00 se v městské knihovně bude konat beseda s názvem V zemi protinožců. Cestovatelé Hedvika Pekárková a Martin Landa své vyprávění doprovodí promítáním fotografií. Vstupné dobrovolné.
30.2 Nový český film Podvodník, na jehož premiéře jsem byl tuto sobotu, mě mile překvapil. Netradiční zápletka, mistrovská pointa, skvělá hudba podbarvující temný příběh. Talentovaný Ondra Hopp v hlavní roli je přímo neodolatelný.
30.3 Fanoušci Harryho Pottera, už víte, co budete dělat tuhle sobotu? Přijďte na otevření nového pražského klubu Zmijozel a prožijte nejlepší večer svého života! V Americké 1145 na vás čeká kotel zábavy, pytel strachu a ranec smíchu. Každý návštěvník navíc dostane dárek, a to doslova kouzelný.