9. ročník · 1. náhradní termín 2021 · 30 úloh
(1)
Z tepla se nikdy nechtělo –
a už první tramvaje zvoní.
Deku jsem stáhl na čelo,
choule se sladce do ní.
Nejdříve vstával pohrabáč,
pak lopatka, pak uhlí na ní.
Někdy přiletěl na pavlač
kos ještě před snídaní.
Hrníček s mlékem na plotně
byl sešlý už a neměl ceny,
na ucho dal si překotně
čepici z bílé pěny.
(2)
Vtom spustil mlýnek na klíně.
Mlč! Uši rvou zoufalé zvuky!
Nemlčí, chraptí z kuchyně,
chroupaje zrnka z ruky.
Sen krásný se mi právě zdál.
Ten ohava! Chybělo málo,
a v nejhezčím jej přetrhal.
Co se mi vlastně zdálo?
Už vím. A vidím kalendář.
Byl svátek, prázdno jsme měli.
∗∗∗∗∗
dozdál se mi pak celý.
(J. Seifert, Mlýnek na kávu, zkráceno)
V každé sloce výchozího textu se rýmují liché verše a třetí verš je osmislabičný. Který z následujících veršů tedy patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu?
(1)
Z tepla se nikdy nechtělo –
a už první tramvaje zvoní.
Deku jsem stáhl na čelo,
choule se sladce do ní.
Nejdříve vstával pohrabáč,
pak lopatka, pak uhlí na ní.
Někdy přiletěl na pavlač
kos ještě před snídaní.
Hrníček s mlékem na plotně
byl sešlý už a neměl ceny,
na ucho dal si překotně
čepici z bílé pěny.
(2)
Vtom spustil mlýnek na klíně.
Mlč! Uši rvou zoufalé zvuky!
Nemlčí, chraptí z kuchyně,
chroupaje zrnka z ruky.
Sen krásný se mi právě zdál.
Ten ohava! Chybělo málo,
a v nejhezčím jej přetrhal.
Co se mi vlastně zdálo?
Už vím. A vidím kalendář.
Byl svátek, prázdno jsme měli.
∗∗∗∗∗
dozdál se mi pak celý.
(J. Seifert, Mlýnek na kávu, zkráceno)
O čem se píše ve výchozím textu?
(1)
Z tepla se nikdy nechtělo –
a už první tramvaje zvoní.
Deku jsem stáhl na čelo,
choule se sladce do ní.
Nejdříve vstával pohrabáč,
pak lopatka, pak uhlí na ní.
Někdy přiletěl na pavlač
kos ještě před snídaní.
Hrníček s mlékem na plotně
byl sešlý už a neměl ceny,
na ucho dal si překotně
čepici z bílé pěny.
(2)
Vtom spustil mlýnek na klíně.
Mlč! Uši rvou zoufalé zvuky!
Nemlčí, chraptí z kuchyně,
chroupaje zrnka z ruky.
Sen krásný se mi právě zdál.
Ten ohava! Chybělo málo,
a v nejhezčím jej přetrhal.
Co se mi vlastně zdálo?
Už vím. A vidím kalendář.
Byl svátek, prázdno jsme měli.
∗∗∗∗∗
dozdál se mi pak celý.
(J. Seifert, Mlýnek na kávu, zkráceno)
Které z následujících tvrzení o dvou verších podtržených ve výchozím textu je pravdivé?
Význam veršů posuzujte v kontextu výchozího textu.
Do třídy vešel muž s ostře řezanými rysy a pronikavýma očima.
Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?
Vypište z každé z následujících vět (5.1 a 5.2) základní skladební dvojici.
(Základní skladební dvojice musí být zapsány pravopisně správně.)
5.1 Plán mého bratra postavit novou klubovnu pro náš skautský oddíl byl všemi jednoznačně schválen.
5.2 V tomto ročním období se vám na horách hodí jak nepromokavá bunda, tak teplé ponožky.
Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je zapsána pravopisně správně (A), nebo ne (N).
6.1 Během zápasu se stupňovalo napjetí mezi fanoušky kanadského a českého týmu.
6.2 Jitrocelové kapky ulevily dědečkovy od nesnesitelné bolesti bohužel jen trochu.
6.3 Zpočátku jsem na ten lyžařský výcvik nechtěl jet, pak jsem se ale nechal zvyklat.
6.4 Na zítřek jsme si domluvili schůzku s řemeslníky, abychom s nimi projednali úpravy podkroví.
Na každé vynechané místo (∗∗∗∗∗) v českých ustálených slovních spojeních doplňte příslušné slovo v náležitém tvaru.
7.1 Když holky obdivovaly můj nový telefon, řekla jsem jim: „Ten jsem si koupila za peníze z brigády. To víte, komu se ∗∗∗∗∗, tomu se ∗∗∗∗∗.“
7.2 Petr nemá organizační schopnosti a neumí moc argumentovat. Vůbec mě proto nepřekvapilo, že se odmítl stát předsedou školního parlamentu. Každý nejlíp ví, kde ho ∗∗∗∗∗ tlačí.
TEXT 1
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry ∗∗∗∗∗ na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou ••••• nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
TEXT 2
Název nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména a označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk), mělčina (= mělké místo ve vodě).
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
8.1 Do severní Afriky se šachy dostaly později než do Španělska.
8.2 Během hry nazývané „čaturanga“ mohl jeden hráč získat od ostatních hráčů celkem čtyři figury krále.
8.3 Přesný popis vývoje šachů byl zaznamenán v jednom textu vzniklém před 6. stoletím našeho letopočtu.
8.4 Podle pověsti vymyslel šachy jeden Ind proto, aby panovníkovi vysvětlil, že se má přestat spoléhat na prostý lid.
TEXT 1
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry ∗∗∗∗∗ na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou ••••• nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
TEXT 2
Název nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména a označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk), mělčina (= mělké místo ve vodě).
Kolik je v první části TEXTU 1 celkem souvětí?
TEXT 1
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry ∗∗∗∗∗ na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou ••••• nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
TEXT 2
Název nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména a označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk), mělčina (= mělké místo ve vodě).
Na kterou z následujících otázek nelze v TEXTU 1 najít odpověď?
TEXT 1
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry ∗∗∗∗∗ na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou ••••• nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
TEXT 2
Název nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména a označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk), mělčina (= mělké místo ve vodě).
Které z následujících slov užitých v TEXTU 1 je názvem nositele vlastnosti?
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
TEXT 1
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry ∗∗∗∗∗ na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou ••••• nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
TEXT 2
Název nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména a označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk), mělčina (= mělké místo ve vodě).
Které z následujících tvrzení o čtyřech slovech tučně vyznačených v TEXTU 1 je pravdivé?
(Vzájemně zaměnitelná synonyma jsou taková slova, která lze v textu navzájem zaměnit a význam textu přitom zůstane zachován.)
TEXT 1
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry ∗∗∗∗∗ na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou ••••• nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
TEXT 2
Název nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména a označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk), mělčina (= mělké místo ve vodě).
Kolikrát je v první části TEXTU 1 užito slovo šachy ve 4. pádě?
(Posuzované tvary jsou v TEXTU 1 podtrženy.)
TEXT 1
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry ∗∗∗∗∗ na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou ••••• nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
TEXT 2
Název nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména a označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk), mělčina (= mělké místo ve vodě).
14.1 Napište náležitý spisovný tvar slova založený, který patří na první vynechané místo (∗∗∗∗∗) v TEXTU 1.
14.2 Napište náležitý spisovný tvar slova oblíbený, který patří na druhé vynechané místo (•••••) v TEXTU 1.
(Po doplnění náležitého tvaru slova musí být příslušný větný celek gramaticky správný.)
Přiřaďte k jednotlivým souvětím (15.1–15.3) druh věty vedlejší (A–E), která se v daném souvětí vyskytuje.
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
15.1 Byla posedlá představou, že se stane slavnou zpěvačkou.
15.2 Velmi nás vyděsilo, že by záplavy mohly zasáhnout i naši obec.
15.3 Informovali nás, že brzy nastanou zásadní změny ve vedení firmy.
Blížily se podzimní prázdniny a prarodiče přemýšleli, kam by se svými dvěma vnuky mohli vyrazit. Jelikož dědeček vždy obdivoval významné pamnětihodnosti, napadlo ho, že se ubytují v jednom z nejznámějších českých měst a budou podnikat výlety po okolních zámcích. Babička sice namítala, že dnešní děti nebaví navštěvovat starobylé památky, děda ale tvrdil, že každý by měl znát historii své země. Po chvíli babičku přesvědčil.
Děti sprvu nadšením příliš neoplývaly, po návštěvě prvního zámku své mínění ale změnily a stěžovat si přestaly. Velmi je totiž zaujal výklad o klíčových bitvách a dalších dějiných událostech, které ovlivnili život šlechticů i jejich poddaných. Při procházce zámeckým parkem se oba kluci nemohli vynadívat na pávy, kteří se před nimi pyšně naparovali a předváděli sytě barevné ocasy. Prodloužený víkend se skutečně vyvedl.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Doporučení: Opravte pouze ta slova, u kterých jste si jisti, že jsou v textu zapsána s pravopisnou chybou.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
Dny a týdny ubíhaly. Jedno pondělní dopoledne jsem zaskočil do své oblíbené kavárny. Jakmile jsem otevřel dveře a vstoupil dovnitř, okamžitě jsem se zastavil a o krok jsem ustoupil.
Zdálo se mi to asi tak neskutečné jako fata morgána. Jako by ji tam nějaká neviditelná ruka umístila v předtuše, že zrovna dnes dostanu chuť na kávu. Měla na sobě tutéž obnošenou oranžovou bundu, jako když jsem ji potkal poprvé, a na klíně držela veliký papírový pytel.
U jednoho stolku totiž seděla ona! Nikdy dřív tam nebyla, rozhodně ne zároveň se mnou, ale teď pila čaj a listovala v časopise.
Byl až po okraj plný lesklých pomerančů. Veškeré moje myšlenky se soustředily na otázku pomerančů.
Už dlouho jsem hledal tu záhadnou Dívku s pomeranči. Díval jsem se do oken projíždějících tramvají, jestli není mezi cestujícími, toulal se ulicemi. Stále jsem však neměl štěstí.
Proč je nosí stále s sebou? Vkradl jsem se dovnitř a posadil se pět metrů od ní. Než se rozhodnu, co udělám, budu se na ni jen dívat.
(J. Gaarder, Dívka s pomeranči, upraveno)
Ke každé z následujících podúloh (18.1–18.3) napište současné spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň není vlastním jménem.
(Současné slovo znamená slovo používané v dnešní době, nikoli zastaralé.)
18.1 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem ZNÍT a skloňuje se podle vzoru STAVENÍ.
18.2 Napište přídavné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem PRÁCE a skloňuje se podle vzoru MLADÝ.
18.3 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného jednoslabičné, je příbuzné se slovem VYJÍŽDĚT a skloňuje se podle vzoru HRAD.
TEXT 1
(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné slovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo neznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých domech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce a za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě neomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat. Jednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“ Trenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na vyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.
(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny. Když vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl předepsanou omluvu, na niž všichni čekali.
(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou frázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem rybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem zapomněl na čas.“
„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.
„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla příležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal slovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.
Jonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil, že slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno. Jonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.
(L. Lowryová, Dárce, upraveno)
TEXT 2
Otevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.
Zavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
19.1 Nedílnou součástí ranního rituálu ve škole je kromě zpěvu hymny také sborová recitace básně.
19.2 Ve srovnání se slovem strach slovo znepokojení lépe vystihovalo Jonasovy pocity před blížícím se výcvikem.
19.3 V souvislosti s chybou, jíž se Asher dopustil ve své promluvě, se učitel začal zabývat významy slov zajmout a zaujmout.
19.4 Ve společenství, v němž Jonas žije, je ztráta jediného bodu během závodů zásadním pochybením, za které je člověk potrestán vyřazením.
TEXT 1
(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné slovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo neznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých domech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce a za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě neomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat. Jednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“ Trenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na vyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.
(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny. Když vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl předepsanou omluvu, na niž všichni čekali.
(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou frázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem rybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem zapomněl na čas.“
„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.
„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla příležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal slovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.
Jonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil, že slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno. Jonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.
(L. Lowryová, Dárce, upraveno)
TEXT 2
Otevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.
Zavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.
Vypište z druhé části TEXTU 1 dvě slovesa nedokonavá.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
TEXT 1
(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné slovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo neznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých domech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce a za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě neomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat. Jednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“ Trenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na vyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.
(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny. Když vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl předepsanou omluvu, na niž všichni čekali.
(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou frázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem rybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem zapomněl na čas.“
„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.
„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla příležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal slovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.
Jonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil, že slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno. Jonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.
(L. Lowryová, Dárce, upraveno)
TEXT 2
Otevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.
Zavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.
Které z následujících tvrzení o dvou slovech podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.
TEXT 1
(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné slovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo neznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých domech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce a za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě neomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat. Jednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“ Trenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na vyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.
(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny. Když vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl předepsanou omluvu, na niž všichni čekali.
(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou frázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem rybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem zapomněl na čas.“
„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.
„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla příležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal slovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.
Jonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil, že slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno. Jonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.
(L. Lowryová, Dárce, upraveno)
TEXT 2
Otevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.
Zavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.
Tvrzení: V první části TEXTU 1 je zájmenem jim zastupováno podstatné jméno ∗∗∗∗∗ a zájmenem ním je zastupováno podstatné jméno ∗∗∗∗∗.
Která dvě podstatná jména je nutné doplnit na vynechaná místa (∗∗∗∗∗) ve výše uvedeném tvrzení, aby toto tvrzení bylo pravdivé?
(Posuzovaná zájmena jsou v TEXTU 1 zapsána velkými písmeny.)
TEXT 1
(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné slovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo neznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých domech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce a za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě neomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat. Jednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“ Trenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na vyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.
(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny. Když vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl předepsanou omluvu, na niž všichni čekali.
(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou frázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem rybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem zapomněl na čas.“
„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.
„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla příležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal slovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.
Jonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil, že slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno. Jonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.
(L. Lowryová, Dárce, upraveno)
TEXT 2
Otevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.
Zavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.
Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu TEXTU 1 považovat za antonyma?
(První slovo z každé dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)
TEXT 1
(1) Byl skoro prosinec a Jonas začínal mít strach z blížícího se výcviku. Ne, špatné slovo, opravil se v duchu. Strach cítil před rokem, když se nad společenstvím ukázalo neznámé letadlo. Všichni občané tehdy dostali rozkaz, aby se ihned skryli ve svých domech. Za okamžik JIM hlas v amplionu sdělil, že pilot popletl navigační instrukce a za to bude vyřazen. Vyřazení! Tak strašlivý trest se uplatňoval jen v případě neomluvitelného pochybení. Tohle slovo se nesmělo bezmyšlenkovitě používat. Jednou při závodech Jonas křikl na kamaráda, kvůli němuž ztratili bod: „Jsi vyřazený!“ Trenér si Jonase vzal stranou a důrazně si s NÍM promluvil. Od té doby si Jonas dával na vyjadřování velký pozor. Ne jako Asher.
(2) Jonas si vybavil, jak se Asher jednou vřítil do třídy uprostřed zpěvu ranní hymny. Když vlastenecká píseň dozněla a spolužáci se posadili, Asher zůstal stát, aby přednesl předepsanou omluvu, na niž všichni čekali.
(3) „Omlouvám se, že jsem vyrušil své učební společenství,“ rychle vysypal povinnou frázi. Pak svůj pozdní příchod objasnil: „Vyšel jsem z domu brzy, ale když jsem jel kolem rybí líhně, pracovní četa právě třídila lososy. Ta podívaná mě natolik zajmula, že jsem zapomněl na čas.“
„Přijímáme tvoji omluvu, Ashere,“ sborově zarecitovala třída.
„Přijímám tvoji omluvu, Ashere,“ řekl učitel, „a děkuji, že mi tvá chyba opět poskytla příležitost k výkladu o jazyce.“ Pak učitel na tabuli napsal zajmout, hned vedle připsal slovo zaujmout a začal se věnovat jejich významům.
Jonas se při té vzpomínce usmál. Znovu začal přemýšlet o významech slov a usoudil, že slovo strach opravdu přesně nevystihuje, co teď cítí. Je to příliš silné podstatné jméno. Jonas byl dychtivý, cítil ale i špetku nervozity. Znepokojení, usoudil nakonec. Ano, to cítí.
(L. Lowryová, Dárce, upraveno)
TEXT 2
Otevřená slabika – slabika, která končí samohláskou.
Zavřená slabika – slabika, která končí souhláskou.
Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje předložka?
Ve které z následujících možností je správně zapsána interpunkce?
The Color Run je unikátní běžecký závod. Výkon v tomto závodě není podstatný, jde hlavně o zábavu. Na startu pětikilometrové trasy mají na sobě všichni běžci čistě bílá trička, to se ale záhy změní. Po každém zdolaném kilometru jsou totiž zasypáni barevnými prášky. Nezáleží na tom, jak rychle trasu uběhnou, čas se vůbec neměří. The Color Run především propaguje zdravý životní styl – přes 60 % lidí běží tak dlouhou trasu poprvé v životě a některým z nich se běh natolik zalíbí, že po závodě začnou svou kondici zlepšovat pravidelným běháním.
„Závodu se přezdívá Pět nejšťastnějších kilometrů na Zemi, protože tato neobvyklá, ale zábavná akce spojuje přátele i rodiny. Chtěl jsem tím lidi povzbudit ke sportování,“ vysvětluje Travis Snyder, zakladatel netradičního závodu.
The Color Run se poprvé konal v březnu 2011 v USA, závodu se tehdy zúčastnilo kolem šesti tisíc závodníků. Během následujících devíti let závod absolvovalo přes osm milionů lidí z více než 50 zemí světa, a tak se The Color Run stal jednou z největších běžeckých událostí na planetě.
(www.thecolorrun.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
26.1 Od roku 2012 do roku 2020 se závodu The Color Run každoročně účastnilo přes osm milionů lidí.
26.2 Více než 60 % účastníků The Color Run začne po tomto závodě pravidelně běhat trasy dlouhé 5 kilometrů.
26.3 Když se účastník The Color Run ocitne v polovině trasy tohoto závodu, byl do této chvíle zasypán barevnými prášky celkem dvakrát.
26.4 Netradiční běžecký závod s původním názvem Pět nejšťastnějších kilometrů na Zemi byl svým zakladatelem přejmenován na The Color Run.
The Color Run je unikátní běžecký závod. Výkon v tomto závodě není podstatný, jde hlavně o zábavu. Na startu pětikilometrové trasy mají na sobě všichni běžci čistě bílá trička, to se ale záhy změní. Po každém zdolaném kilometru jsou totiž zasypáni barevnými prášky. Nezáleží na tom, jak rychle trasu uběhnou, čas se vůbec neměří. The Color Run především propaguje zdravý životní styl – přes 60 % lidí běží tak dlouhou trasu poprvé v životě a některým z nich se běh natolik zalíbí, že po závodě začnou svou kondici zlepšovat pravidelným běháním.
„Závodu se přezdívá Pět nejšťastnějších kilometrů na Zemi, protože tato neobvyklá, ale zábavná akce spojuje přátele i rodiny. Chtěl jsem tím lidi povzbudit ke sportování,“ vysvětluje Travis Snyder, zakladatel netradičního závodu.
The Color Run se poprvé konal v březnu 2011 v USA, závodu se tehdy zúčastnilo kolem šesti tisíc závodníků. Během následujících devíti let závod absolvovalo přes osm milionů lidí z více než 50 zemí světa, a tak se The Color Run stal jednou z největších běžeckých událostí na planetě.
(www.thecolorrun.cz, upraveno)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje účel výchozího textu?
The Color Run je unikátní běžecký závod. Výkon v tomto závodě není podstatný, jde hlavně o zábavu. Na startu pětikilometrové trasy mají na sobě všichni běžci čistě bílá trička, to se ale záhy změní. Po každém zdolaném kilometru jsou totiž zasypáni barevnými prášky. Nezáleží na tom, jak rychle trasu uběhnou, čas se vůbec neměří. The Color Run především propaguje zdravý životní styl – přes 60 % lidí běží tak dlouhou trasu poprvé v životě a některým z nich se běh natolik zalíbí, že po závodě začnou svou kondici zlepšovat pravidelným běháním.
„Závodu se přezdívá Pět nejšťastnějších kilometrů na Zemi, protože tato neobvyklá, ale zábavná akce spojuje přátele i rodiny. Chtěl jsem tím lidi povzbudit ke sportování,“ vysvětluje Travis Snyder, zakladatel netradičního závodu.
The Color Run se poprvé konal v březnu 2011 v USA, závodu se tehdy zúčastnilo kolem šesti tisíc závodníků. Během následujících devíti let závod absolvovalo přes osm milionů lidí z více než 50 zemí světa, a tak se The Color Run stal jednou z největších běžeckých událostí na planetě.
(www.thecolorrun.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o třech slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
Přiřaďte k jednotlivým souvětím (30.1–30.4) odpovídající tvrzení (A–F).
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
30.1 Hodně mě potom žralo, že tu práci místo mě nakonec získal ten nerudný dědek.
30.2 Můj strýc s oblibou všem vykládal sprosté vtipy, kterým se ale bohužel nikdy nikdo nesmál.
30.3 Celé přízemí je nepříjemně cítit cigaretami, protože sousedé Novákovi hulí jako tovární komín.
30.4 V té staré barabizně na konci vesnice bydlí osamělý muž, který rád hlasitě nadává kolemjdoucím.