9. ročník · ilustrační test 2020 · 30 úloh
Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?
TEXT 1
Přišel mi k svátku gratulovat Olda
a přinesl mi žlutý tulipán
a pěknou reprodukci od Marolda,
je na ní vidět bitva u Lipan.
Pověsil jsem si bitvu do pokoje
a tulipán jsem pod ni postavil.
Jó, umění a kytky, to je moje!
Pak jsem to s Oldou pěkně oslavil.
Proč nechal jsem tulipán pod obrazem?
Proč?
Proč jsem ho radši nepostavil na zem?
Proč?
Když výstřel padne,
voják se kácí,
tulipán vadne,
barva se ztrácí.
I kytka pozná,
že bitva hrozná
životu nesvědčí.
A proto tvrdím, že když kvůli pánům
se lidi začnou mezi sebou rvát,
neprospívá to vůbec tulipánům.
A nezlobte se – já mám kytky rád.
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
TEXT 2
Metonymie je přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti. Např. četli jsme Máchu znamená, že jsme četli text, který napsal K. H. Mácha – zaměňujeme tedy věc (Máchův text) za jejího tvůrce (spisovatele K. H. Máchu).
Které z následujících tvrzení prokazatelně neodpovídá TEXTU 1?
TEXT 1
Přišel mi k svátku gratulovat Olda
a přinesl mi žlutý tulipán
a pěknou reprodukci od Marolda,
je na ní vidět bitva u Lipan.
Pověsil jsem si bitvu do pokoje
a tulipán jsem pod ni postavil.
Jó, umění a kytky, to je moje!
Pak jsem to s Oldou pěkně oslavil.
Proč nechal jsem tulipán pod obrazem?
Proč?
Proč jsem ho radši nepostavil na zem?
Proč?
Když výstřel padne,
voják se kácí,
tulipán vadne,
barva se ztrácí.
I kytka pozná,
že bitva hrozná
životu nesvědčí.
A proto tvrdím, že když kvůli pánům
se lidi začnou mezi sebou rvát,
neprospívá to vůbec tulipánům.
A nezlobte se – já mám kytky rád.
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
TEXT 2
Metonymie je přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti. Např. četli jsme Máchu znamená, že jsme četli text, který napsal K. H. Mácha – zaměňujeme tedy věc (Máchův text) za jejího tvůrce (spisovatele K. H. Máchu).
Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se nejvýrazněji uplatňuje metonymie?
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
TEXT 1
Přišel mi k svátku gratulovat Olda
a přinesl mi žlutý tulipán
a pěknou reprodukci od Marolda,
je na ní vidět bitva u Lipan.
Pověsil jsem si bitvu do pokoje
a tulipán jsem pod ni postavil.
Jó, umění a kytky, to je moje!
Pak jsem to s Oldou pěkně oslavil.
Proč nechal jsem tulipán pod obrazem?
Proč?
Proč jsem ho radši nepostavil na zem?
Proč?
Když výstřel padne,
voják se kácí,
tulipán vadne,
barva se ztrácí.
I kytka pozná,
že bitva hrozná
životu nesvědčí.
A proto tvrdím, že když kvůli pánům
se lidi začnou mezi sebou rvát,
neprospívá to vůbec tulipánům.
A nezlobte se – já mám kytky rád.
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
TEXT 2
Metonymie je přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti. Např. četli jsme Máchu znamená, že jsme četli text, který napsal K. H. Mácha – zaměňujeme tedy věc (Máchův text) za jejího tvůrce (spisovatele K. H. Máchu).
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
4.1 Jde o ukázku literatury neumělecké.
4.2 V první sloce začíná jednoslabičným slovem více veršů než v druhé sloce.
4.3 V první sloce se spolu rýmují liché verše a zároveň se spolu rýmují sudé verše.
4.4 V podtrženém úseku textu mají všechny verše stejný počet slabik.
TEXT 1
Přišel mi k svátku gratulovat Olda
a přinesl mi žlutý tulipán
a pěknou reprodukci od Marolda,
je na ní vidět bitva u Lipan.
Pověsil jsem si bitvu do pokoje
a tulipán jsem pod ni postavil.
Jó, umění a kytky, to je moje!
Pak jsem to s Oldou pěkně oslavil.
Proč nechal jsem tulipán pod obrazem?
Proč?
Proč jsem ho radši nepostavil na zem?
Proč?
Když výstřel padne,
voják se kácí,
tulipán vadne,
barva se ztrácí.
I kytka pozná,
že bitva hrozná
životu nesvědčí.
A proto tvrdím, že když kvůli pánům
se lidi začnou mezi sebou rvát,
neprospívá to vůbec tulipánům.
A nezlobte se – já mám kytky rád.
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
TEXT 2
Metonymie je přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti. Např. četli jsme Máchu znamená, že jsme četli text, který napsal K. H. Mácha – zaměňujeme tedy věc (Máchův text) za jejího tvůrce (spisovatele K. H. Máchu).
5.1 Napište spisovné podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem HROZNÁ a skloňuje se podle vzoru ŽENA.
5.2 Napište spisovné podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem NESVĚDČIT a skloňuje se podle vzoru PÁN.
5.3 Napište spisovné podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem ZEM a skloňuje se podle vzoru HRAD.
(Slova hrozná, nesvědčit a zem pocházejí z TEXTU 1, správná odpověď se v TEXTU 1 nevyskytuje.)
TEXT 1
Přišel mi k svátku gratulovat Olda
a přinesl mi žlutý tulipán
a pěknou reprodukci od Marolda,
je na ní vidět bitva u Lipan.
Pověsil jsem si bitvu do pokoje
a tulipán jsem pod ni postavil.
Jó, umění a kytky, to je moje!
Pak jsem to s Oldou pěkně oslavil.
Proč nechal jsem tulipán pod obrazem?
Proč?
Proč jsem ho radši nepostavil na zem?
Proč?
Když výstřel padne,
voják se kácí,
tulipán vadne,
barva se ztrácí.
I kytka pozná,
že bitva hrozná
životu nesvědčí.
A proto tvrdím, že když kvůli pánům
se lidi začnou mezi sebou rvát,
neprospívá to vůbec tulipánům.
A nezlobte se – já mám kytky rád.
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
TEXT 2
Metonymie je přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti. Např. četli jsme Máchu znamená, že jsme četli text, který napsal K. H. Mácha – zaměňujeme tedy věc (Máchův text) za jejího tvůrce (spisovatele K. H. Máchu).
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Posuzované tvary slova tulipán jsou v TEXTU 1 vyznačeny tučně.)
S nap∗tím jsme čekali, jak dopadne nehoda na kruhovém ob∗zdu, naštěstí se ale obešla bez ob∗tí na životech.
Na vynechaná místa (∗) ve výchozím textu je třeba doplnit ě/je tak, aby text byl pravopisně správně. Ve které z následujících možností jsou ě/je uvedena v odpovídajícím pořadí?
(1) Odbila půlnoc, v pokoji se zablesklo OSTRÉ světlo a před Skružem stála podivná postava v dlouhém rouchu. Vlasy měla stářím bílé, ale na růžové tváři nebyla jediná vráska. Z hlavy jí sálalo oslňující světlo, které ozařovalo celý pokoj.
„Vy jste ten duch, jehož příchod mně byl oznámen?“ zeptal se Skruž. „Ano, jsem duch minulých Vánoc.“ TICHÝ hlas jako by doléhal odněkud z dálky. „Jsem tady kvůli tvé záchraně. Vstaň, půjdeš se mnou!“
Výmluvy na ŠPATNÉ počasí byly marné. Duch uchopil Skruže za rameno a zamířil s ním k oknu. Skruž vyděšeně zaúpěl: „Jsem jen smrtelník, spadnu na zem.“ Duch mu ale položil ruku na srdce a pak oba prošli skrz zeď.
(2) Skruž se najednou ocitl uprostřed polí. Město zmizelo a s ním i tma. Byl jasný zimní den. „Probůh!“ zvolal Skruž, když se rozhlédl kolem. „Tady to znám, tady jsem byl doma! Tady jsem byl malý kluk!“ Duch se na něj laskavě podíval a Skruž stále cítil jeho LEHKÝ dotek, který mu pronikl do nitra duše. „Po té cestě bych mohl jít se zavřenýma očima,“ pokračoval Skruž. „To je divné, že sis na ni celá léta nevzpomněl,“ řekl mu duch. „Pojďme dál.“
(3) Náhle se před nimi objevilo městečko. Skruž cestou poznával každá vrátka, každý sloup i strom. Vzpomněl si na jména všech lidí, které míjeli. Proč měl ale takovou radost, že je vidí? Proč se mu jindy tak chladné oči rozzářily a jeho srdce se rozbušilo jinak než obvykle? Skruž dokonce slyšel, jak si všichni přejí veselé Vánoce. Co mu bylo do veselých Vánoc? Žádný užitek z nich přece neměl. Přesto se ale najednou cítil jinak než dříve.
(Ch. Dickens, Vánoční koleda, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
8.1 Informaci, že ho navštíví duch, Skruž dostal ještě předtím, než ducha minulých Vánoc spatřil.
8.2 Během setkání s duchem minulých Vánoc dal Skruž alespoň jednou duchovi najevo, že má strach.
8.3 Díky Skružovi si duch minulých Vánoc připomněl místo, kde trávil dětství.
8.4 Ačkoli byl Skruž obvykle bezcitný, zapůsobilo na něj, když mu dávní přátelé srdečně popřáli příjemné prožití Vánoc.
(1) Odbila půlnoc, v pokoji se zablesklo OSTRÉ světlo a před Skružem stála podivná postava v dlouhém rouchu. Vlasy měla stářím bílé, ale na růžové tváři nebyla jediná vráska. Z hlavy jí sálalo oslňující světlo, které ozařovalo celý pokoj.
„Vy jste ten duch, jehož příchod mně byl oznámen?“ zeptal se Skruž. „Ano, jsem duch minulých Vánoc.“ TICHÝ hlas jako by doléhal odněkud z dálky. „Jsem tady kvůli tvé záchraně. Vstaň, půjdeš se mnou!“
Výmluvy na ŠPATNÉ počasí byly marné. Duch uchopil Skruže za rameno a zamířil s ním k oknu. Skruž vyděšeně zaúpěl: „Jsem jen smrtelník, spadnu na zem.“ Duch mu ale položil ruku na srdce a pak oba prošli skrz zeď.
(2) Skruž se najednou ocitl uprostřed polí. Město zmizelo a s ním i tma. Byl jasný zimní den. „Probůh!“ zvolal Skruž, když se rozhlédl kolem. „Tady to znám, tady jsem byl doma! Tady jsem byl malý kluk!“ Duch se na něj laskavě podíval a Skruž stále cítil jeho LEHKÝ dotek, který mu pronikl do nitra duše. „Po té cestě bych mohl jít se zavřenýma očima,“ pokračoval Skruž. „To je divné, že sis na ni celá léta nevzpomněl,“ řekl mu duch. „Pojďme dál.“
(3) Náhle se před nimi objevilo městečko. Skruž cestou poznával každá vrátka, každý sloup i strom. Vzpomněl si na jména všech lidí, které míjeli. Proč měl ale takovou radost, že je vidí? Proč se mu jindy tak chladné oči rozzářily a jeho srdce se rozbušilo jinak než obvykle? Skruž dokonce slyšel, jak si všichni přejí veselé Vánoce. Co mu bylo do veselých Vánoc? Žádný užitek z nich přece neměl. Přesto se ale najednou cítil jinak než dříve.
(Ch. Dickens, Vánoční koleda, upraveno)
9.1 Vypište z první části výchozího textu sloveso, které je v textu užito v rozkazovacím způsobu.
9.2 Vypište z druhé části výchozího textu sloveso, které je v textu užito v rozkazovacím způsobu.
(1) Odbila půlnoc, v pokoji se zablesklo OSTRÉ světlo a před Skružem stála podivná postava v dlouhém rouchu. Vlasy měla stářím bílé, ale na růžové tváři nebyla jediná vráska. Z hlavy jí sálalo oslňující světlo, které ozařovalo celý pokoj.
„Vy jste ten duch, jehož příchod mně byl oznámen?“ zeptal se Skruž. „Ano, jsem duch minulých Vánoc.“ TICHÝ hlas jako by doléhal odněkud z dálky. „Jsem tady kvůli tvé záchraně. Vstaň, půjdeš se mnou!“
Výmluvy na ŠPATNÉ počasí byly marné. Duch uchopil Skruže za rameno a zamířil s ním k oknu. Skruž vyděšeně zaúpěl: „Jsem jen smrtelník, spadnu na zem.“ Duch mu ale položil ruku na srdce a pak oba prošli skrz zeď.
(2) Skruž se najednou ocitl uprostřed polí. Město zmizelo a s ním i tma. Byl jasný zimní den. „Probůh!“ zvolal Skruž, když se rozhlédl kolem. „Tady to znám, tady jsem byl doma! Tady jsem byl malý kluk!“ Duch se na něj laskavě podíval a Skruž stále cítil jeho LEHKÝ dotek, který mu pronikl do nitra duše. „Po té cestě bych mohl jít se zavřenýma očima,“ pokračoval Skruž. „To je divné, že sis na ni celá léta nevzpomněl,“ řekl mu duch. „Pojďme dál.“
(3) Náhle se před nimi objevilo městečko. Skruž cestou poznával každá vrátka, každý sloup i strom. Vzpomněl si na jména všech lidí, které míjeli. Proč měl ale takovou radost, že je vidí? Proč se mu jindy tak chladné oči rozzářily a jeho srdce se rozbušilo jinak než obvykle? Skruž dokonce slyšel, jak si všichni přejí veselé Vánoce. Co mu bylo do veselých Vánoc? Žádný užitek z nich přece neměl. Přesto se ale najednou cítil jinak než dříve.
(Ch. Dickens, Vánoční koleda, upraveno)
Které z následujících tvrzení o zájmenech tučně vyznačených ve výchozím textu není pravdivé?
(1) Odbila půlnoc, v pokoji se zablesklo OSTRÉ světlo a před Skružem stála podivná postava v dlouhém rouchu. Vlasy měla stářím bílé, ale na růžové tváři nebyla jediná vráska. Z hlavy jí sálalo oslňující světlo, které ozařovalo celý pokoj.
„Vy jste ten duch, jehož příchod mně byl oznámen?“ zeptal se Skruž. „Ano, jsem duch minulých Vánoc.“ TICHÝ hlas jako by doléhal odněkud z dálky. „Jsem tady kvůli tvé záchraně. Vstaň, půjdeš se mnou!“
Výmluvy na ŠPATNÉ počasí byly marné. Duch uchopil Skruže za rameno a zamířil s ním k oknu. Skruž vyděšeně zaúpěl: „Jsem jen smrtelník, spadnu na zem.“ Duch mu ale položil ruku na srdce a pak oba prošli skrz zeď.
(2) Skruž se najednou ocitl uprostřed polí. Město zmizelo a s ním i tma. Byl jasný zimní den. „Probůh!“ zvolal Skruž, když se rozhlédl kolem. „Tady to znám, tady jsem byl doma! Tady jsem byl malý kluk!“ Duch se na něj laskavě podíval a Skruž stále cítil jeho LEHKÝ dotek, který mu pronikl do nitra duše. „Po té cestě bych mohl jít se zavřenýma očima,“ pokračoval Skruž. „To je divné, že sis na ni celá léta nevzpomněl,“ řekl mu duch. „Pojďme dál.“
(3) Náhle se před nimi objevilo městečko. Skruž cestou poznával každá vrátka, každý sloup i strom. Vzpomněl si na jména všech lidí, které míjeli. Proč měl ale takovou radost, že je vidí? Proč se mu jindy tak chladné oči rozzářily a jeho srdce se rozbušilo jinak než obvykle? Skruž dokonce slyšel, jak si všichni přejí veselé Vánoce. Co mu bylo do veselých Vánoc? Žádný užitek z nich přece neměl. Přesto se ale najednou cítil jinak než dříve.
(Ch. Dickens, Vánoční koleda, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovech zapsaných ve výchozím textu velkými písmeny je pravdivé?
(1) Odbila půlnoc, v pokoji se zablesklo OSTRÉ světlo a před Skružem stála podivná postava v dlouhém rouchu. Vlasy měla stářím bílé, ale na růžové tváři nebyla jediná vráska. Z hlavy jí sálalo oslňující světlo, které ozařovalo celý pokoj.
„Vy jste ten duch, jehož příchod mně byl oznámen?“ zeptal se Skruž. „Ano, jsem duch minulých Vánoc.“ TICHÝ hlas jako by doléhal odněkud z dálky. „Jsem tady kvůli tvé záchraně. Vstaň, půjdeš se mnou!“
Výmluvy na ŠPATNÉ počasí byly marné. Duch uchopil Skruže za rameno a zamířil s ním k oknu. Skruž vyděšeně zaúpěl: „Jsem jen smrtelník, spadnu na zem.“ Duch mu ale položil ruku na srdce a pak oba prošli skrz zeď.
(2) Skruž se najednou ocitl uprostřed polí. Město zmizelo a s ním i tma. Byl jasný zimní den. „Probůh!“ zvolal Skruž, když se rozhlédl kolem. „Tady to znám, tady jsem byl doma! Tady jsem byl malý kluk!“ Duch se na něj laskavě podíval a Skruž stále cítil jeho LEHKÝ dotek, který mu pronikl do nitra duše. „Po té cestě bych mohl jít se zavřenýma očima,“ pokračoval Skruž. „To je divné, že sis na ni celá léta nevzpomněl,“ řekl mu duch. „Pojďme dál.“
(3) Náhle se před nimi objevilo městečko. Skruž cestou poznával každá vrátka, každý sloup i strom. Vzpomněl si na jména všech lidí, které míjeli. Proč měl ale takovou radost, že je vidí? Proč se mu jindy tak chladné oči rozzářily a jeho srdce se rozbušilo jinak než obvykle? Skruž dokonce slyšel, jak si všichni přejí veselé Vánoce. Co mu bylo do veselých Vánoc? Žádný užitek z nich přece neměl. Přesto se ale najednou cítil jinak než dříve.
(Ch. Dickens, Vánoční koleda, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje předložka?
(Posuzované úseky jsou ve výchozím textu podtrženy.)
(1) Odbila půlnoc, v pokoji se zablesklo OSTRÉ světlo a před Skružem stála podivná postava v dlouhém rouchu. Vlasy měla stářím bílé, ale na růžové tváři nebyla jediná vráska. Z hlavy jí sálalo oslňující světlo, které ozařovalo celý pokoj.
„Vy jste ten duch, jehož příchod mně byl oznámen?“ zeptal se Skruž. „Ano, jsem duch minulých Vánoc.“ TICHÝ hlas jako by doléhal odněkud z dálky. „Jsem tady kvůli tvé záchraně. Vstaň, půjdeš se mnou!“
Výmluvy na ŠPATNÉ počasí byly marné. Duch uchopil Skruže za rameno a zamířil s ním k oknu. Skruž vyděšeně zaúpěl: „Jsem jen smrtelník, spadnu na zem.“ Duch mu ale položil ruku na srdce a pak oba prošli skrz zeď.
(2) Skruž se najednou ocitl uprostřed polí. Město zmizelo a s ním i tma. Byl jasný zimní den. „Probůh!“ zvolal Skruž, když se rozhlédl kolem. „Tady to znám, tady jsem byl doma! Tady jsem byl malý kluk!“ Duch se na něj laskavě podíval a Skruž stále cítil jeho LEHKÝ dotek, který mu pronikl do nitra duše. „Po té cestě bych mohl jít se zavřenýma očima,“ pokračoval Skruž. „To je divné, že sis na ni celá léta nevzpomněl,“ řekl mu duch. „Pojďme dál.“
(3) Náhle se před nimi objevilo městečko. Skruž cestou poznával každá vrátka, každý sloup i strom. Vzpomněl si na jména všech lidí, které míjeli. Proč měl ale takovou radost, že je vidí? Proč se mu jindy tak chladné oči rozzářily a jeho srdce se rozbušilo jinak než obvykle? Skruž dokonce slyšel, jak si všichni přejí veselé Vánoce. Co mu bylo do veselých Vánoc? Žádný užitek z nich přece neměl. Přesto se ale najednou cítil jinak než dříve.
(Ch. Dickens, Vánoční koleda, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje přívlastek neshodný?
Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) za sebou tak, aby byla dodržena textová návaznost.
Byl to neradostný seznam. Skoro všechno, co jsme vezli, teď leželo na mořském dně. Zůstaly nám jen šaty, které jsme měli na sobě, a několik zrezivělých masových konzerv.
Bouře, trvající několik hodin, ustala a my jsme konečně mohli přistát. Z posledních sil jsme se vypotáceli ze člunů. Byli jsme promočení, promrzlí a překvapení tím, že jsme dosud naživu.
Zatímco jsme čekali, až se ti dva vrátí, shromáždili jsme se okolo člunů, abychom zjistili, o co všechno jsme na moři přišli.
Otevřeli jsme jeho kovové zámky v naději, že najdeme něco užitečného, ale byla v něm jen třísvazková sbírka povídek, jejíž stránky nasákly mořskou vodou.
Na chvíli jsme si odevzdaně lehli na mořský břeh a pokoušeli se vzpamatovat z vysilující cesty. Pak se Fiona s Horácem vydali nasbírat naplavené dříví na oheň.
Snad ještě budou k jídlu. Našli jsme také Bronwynin obrovitý lodní kufr, nezničitelný a zřejmě nepotopitelný. Byl nehorázně těžký.
(R. Riggs, Podivné město, upraveno)
Světově proslulí vědci se nedávno sešli, aby probrali další postup při hledání nového léku.
Určete pád a vzor přídavných jmen, která jsou ve výchozím textu podtržena.
Pád zapište číslicí, vzor zapište celým slovem (nepoužívejte zkratky). Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
16.1 proslulí
16.2 další
Přiřaďte k jednotlivým větám (17.1–17.4) odpovídající tvrzení (A–F).
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
17.1 Poblíž supermarketu jsem včera nalezl obrovské kontejnery plné ovoce a zeleniny.
17.2 Nedávný nález zcela opuštěných hnízd orlů a supů byl pro vědce velkým zklamáním.
17.3 Při výstupu na jeden z vrcholů pohoří zaskočily zkušené horolezce bouřky a krupobití.
17.4 Kamarádi ze třídy mi ochotně pomohli s vypracováním úkolů z němčiny a angličtiny.
Lidé by měli pomáhat nejen svým blízkým, ale i cizím lidem v nouzy. Tento názor sdílí i Hedvika, proto se zúčastnila se dvěma spolužačkami dobročinné akce.
V jednom z nejznámnějších pražských divadel se uskutečnila premiéra české hry. Všichni umělci se vzdali svých honorářů ve prospěch malých pacientů z dětské léčebny. Společně s penězy, které se vybraly na vstupném, byla výsledná částka putující za dětmi poměrně vysoká. Děvčata využila zvláštní nabídky a koupila si lístky za nejvyšší možnou cenu. Díky tomu se dívky setkaly v zákulisí se všemi herci, kteří ztvárnili hlavní role. Byli velmi vstřícní a po zbytek večera nadšeným dívkám vyprávěli humorné historky.
Když akce skončila, Hedvika i její kamarádky se cítily nesmírně příjemně. Přispěly na dobrou věc, navíc na chvíle ztrávené s herci budou dlouho vzpomínat.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu. Doporučení: Opravte pouze ta slova, u kterých jste si jisti, že jsou ve výchozím textu zapsána s pravopisnou chybou.
TEXT 1
(1) Nejproslulejším posvátným místem starověkého Řecka byla nepochybně věštírna v Delfách. V 7. století př. n. l., v době její největší popularity, sem přicházely tisíce poutníků. Delfy leží v nadmořské výšce 570 metrů na strmém svahu hory, a tak putování do věštírny bylo velmi namáhavé. Někteří poutníci se plahočili pěšky až z Athén, jiní se plavili po moři do přístavu na severním pobřeží Korintského zálivu a ODTUD pokračovali rovinatou krajinou směrem k věštírně.
(2) Nejprve se poutníci očistili v NEDALEKÉM pramenu, pak mohli božstvu položit svůj dotaz. Zaplatili předepsaný POPLATEK a otázku napsanou na destičce odevzdali chrámovému knězi, který ji donesl moudré Pýthii. Věštkyně seděla ve svatyni a v extázi jí z úst vycházely jakési zvuky. Do transu se přiváděla údajně žvýkáním vavřínových listů či vdechováním jedovatých vulkanických výparů. Její stěží srozumitelnou odpověď interpretoval další kněz, který ji ve zveršované podobě předal tazateli.
(3) Poutníci kladli jak otázky týkající se politiky, tak otázky související se všedním životem. Někdy promlouvala věštkyně jednoznačně, mnohé odpovědi však byly nejasné. Například lýdský král Kroisos se věštkyně otázal, co by se stalo, kdyby zaútočil na Persii. Padla by velká říše, zněla odpověď. Kroisos se po krátkém váhání nakonec rozhodl Persii napadnout, zničil však VLASTNÍ království.
(4) V roce 385 n. l. delfskou věštírnu zrušil křesťanský císař Theodosius Veliký. Na posvátném místě, které postupně zakryly nánosy půdy, časem vznikla vesnice. Když byla v roce 1892 celá vesnice zbourána, francouzský vědec Théophile Homolle zde zahájil archeologický výzkum, při němž mimo jiné objevil obvodové zdi slavné věštírny. Díky jeho nálezům můžeme nahlédnout do dějin.
(kol. autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména pomnožná mají pouze tvary čísla množného a označují jimi jak jednu věc, tak i více věcí (např. jedny nebo dvoje narozeniny).
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
19.1 Delfská věštírna byla na vrcholu popularity před sedmi stoletími.
19.2 Do delfské věštírny vedla cesta pouze přes Athény, a to buď pěšky přes vnitrozemí, nebo lodí po moři.
19.3 Prostřednictvím chrámového kněze poutníci předávali Pýthii otázky napsané ve verších.
19.4 Delfská věštkyně předpověděla, že lýdský král Kroisos si podrobí Persii.
TEXT 1
(1) Nejproslulejším posvátným místem starověkého Řecka byla nepochybně věštírna v Delfách. V 7. století př. n. l., v době její největší popularity, sem přicházely tisíce poutníků. Delfy leží v nadmořské výšce 570 metrů na strmém svahu hory, a tak putování do věštírny bylo velmi namáhavé. Někteří poutníci se plahočili pěšky až z Athén, jiní se plavili po moři do přístavu na severním pobřeží Korintského zálivu a ODTUD pokračovali rovinatou krajinou směrem k věštírně.
(2) Nejprve se poutníci očistili v NEDALEKÉM pramenu, pak mohli božstvu položit svůj dotaz. Zaplatili předepsaný POPLATEK a otázku napsanou na destičce odevzdali chrámovému knězi, který ji donesl moudré Pýthii. Věštkyně seděla ve svatyni a v extázi jí z úst vycházely jakési zvuky. Do transu se přiváděla údajně žvýkáním vavřínových listů či vdechováním jedovatých vulkanických výparů. Její stěží srozumitelnou odpověď interpretoval další kněz, který ji ve zveršované podobě předal tazateli.
(3) Poutníci kladli jak otázky týkající se politiky, tak otázky související se všedním životem. Někdy promlouvala věštkyně jednoznačně, mnohé odpovědi však byly nejasné. Například lýdský král Kroisos se věštkyně otázal, co by se stalo, kdyby zaútočil na Persii. Padla by velká říše, zněla odpověď. Kroisos se po krátkém váhání nakonec rozhodl Persii napadnout, zničil však VLASTNÍ království.
(4) V roce 385 n. l. delfskou věštírnu zrušil křesťanský císař Theodosius Veliký. Na posvátném místě, které postupně zakryly nánosy půdy, časem vznikla vesnice. Když byla v roce 1892 celá vesnice zbourána, francouzský vědec Théophile Homolle zde zahájil archeologický výzkum, při němž mimo jiné objevil obvodové zdi slavné věštírny. Díky jeho nálezům můžeme nahlédnout do dějin.
(kol. autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména pomnožná mají pouze tvary čísla množného a označují jimi jak jednu věc, tak i více věcí (např. jedny nebo dvoje narozeniny).
Která z následujících informací je v TEXTU 1 čtenářům předkládána jako domněnka?
TEXT 1
(1) Nejproslulejším posvátným místem starověkého Řecka byla nepochybně věštírna v Delfách. V 7. století př. n. l., v době její největší popularity, sem přicházely tisíce poutníků. Delfy leží v nadmořské výšce 570 metrů na strmém svahu hory, a tak putování do věštírny bylo velmi namáhavé. Někteří poutníci se plahočili pěšky až z Athén, jiní se plavili po moři do přístavu na severním pobřeží Korintského zálivu a ODTUD pokračovali rovinatou krajinou směrem k věštírně.
(2) Nejprve se poutníci očistili v NEDALEKÉM pramenu, pak mohli božstvu položit svůj dotaz. Zaplatili předepsaný POPLATEK a otázku napsanou na destičce odevzdali chrámovému knězi, který ji donesl moudré Pýthii. Věštkyně seděla ve svatyni a v extázi jí z úst vycházely jakési zvuky. Do transu se přiváděla údajně žvýkáním vavřínových listů či vdechováním jedovatých vulkanických výparů. Její stěží srozumitelnou odpověď interpretoval další kněz, který ji ve zveršované podobě předal tazateli.
(3) Poutníci kladli jak otázky týkající se politiky, tak otázky související se všedním životem. Někdy promlouvala věštkyně jednoznačně, mnohé odpovědi však byly nejasné. Například lýdský král Kroisos se věštkyně otázal, co by se stalo, kdyby zaútočil na Persii. Padla by velká říše, zněla odpověď. Kroisos se po krátkém váhání nakonec rozhodl Persii napadnout, zničil však VLASTNÍ království.
(4) V roce 385 n. l. delfskou věštírnu zrušil křesťanský císař Theodosius Veliký. Na posvátném místě, které postupně zakryly nánosy půdy, časem vznikla vesnice. Když byla v roce 1892 celá vesnice zbourána, francouzský vědec Théophile Homolle zde zahájil archeologický výzkum, při němž mimo jiné objevil obvodové zdi slavné věštírny. Díky jeho nálezům můžeme nahlédnout do dějin.
(kol. autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména pomnožná mají pouze tvary čísla množného a označují jimi jak jednu věc, tak i více věcí (např. jedny nebo dvoje narozeniny).
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 zapsána velkými písmeny.)
TEXT 1
(1) Nejproslulejším posvátným místem starověkého Řecka byla nepochybně věštírna v Delfách. V 7. století př. n. l., v době její největší popularity, sem přicházely tisíce poutníků. Delfy leží v nadmořské výšce 570 metrů na strmém svahu hory, a tak putování do věštírny bylo velmi namáhavé. Někteří poutníci se plahočili pěšky až z Athén, jiní se plavili po moři do přístavu na severním pobřeží Korintského zálivu a ODTUD pokračovali rovinatou krajinou směrem k věštírně.
(2) Nejprve se poutníci očistili v NEDALEKÉM pramenu, pak mohli božstvu položit svůj dotaz. Zaplatili předepsaný POPLATEK a otázku napsanou na destičce odevzdali chrámovému knězi, který ji donesl moudré Pýthii. Věštkyně seděla ve svatyni a v extázi jí z úst vycházely jakési zvuky. Do transu se přiváděla údajně žvýkáním vavřínových listů či vdechováním jedovatých vulkanických výparů. Její stěží srozumitelnou odpověď interpretoval další kněz, který ji ve zveršované podobě předal tazateli.
(3) Poutníci kladli jak otázky týkající se politiky, tak otázky související se všedním životem. Někdy promlouvala věštkyně jednoznačně, mnohé odpovědi však byly nejasné. Například lýdský král Kroisos se věštkyně otázal, co by se stalo, kdyby zaútočil na Persii. Padla by velká říše, zněla odpověď. Kroisos se po krátkém váhání nakonec rozhodl Persii napadnout, zničil však VLASTNÍ království.
(4) V roce 385 n. l. delfskou věštírnu zrušil křesťanský císař Theodosius Veliký. Na posvátném místě, které postupně zakryly nánosy půdy, časem vznikla vesnice. Když byla v roce 1892 celá vesnice zbourána, francouzský vědec Théophile Homolle zde zahájil archeologický výzkum, při němž mimo jiné objevil obvodové zdi slavné věštírny. Díky jeho nálezům můžeme nahlédnout do dějin.
(kol. autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména pomnožná mají pouze tvary čísla množného a označují jimi jak jednu věc, tak i více věcí (např. jedny nebo dvoje narozeniny).
Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?
TEXT 1
(1) Nejproslulejším posvátným místem starověkého Řecka byla nepochybně věštírna v Delfách. V 7. století př. n. l., v době její největší popularity, sem přicházely tisíce poutníků. Delfy leží v nadmořské výšce 570 metrů na strmém svahu hory, a tak putování do věštírny bylo velmi namáhavé. Někteří poutníci se plahočili pěšky až z Athén, jiní se plavili po moři do přístavu na severním pobřeží Korintského zálivu a ODTUD pokračovali rovinatou krajinou směrem k věštírně.
(2) Nejprve se poutníci očistili v NEDALEKÉM pramenu, pak mohli božstvu položit svůj dotaz. Zaplatili předepsaný POPLATEK a otázku napsanou na destičce odevzdali chrámovému knězi, který ji donesl moudré Pýthii. Věštkyně seděla ve svatyni a v extázi jí z úst vycházely jakési zvuky. Do transu se přiváděla údajně žvýkáním vavřínových listů či vdechováním jedovatých vulkanických výparů. Její stěží srozumitelnou odpověď interpretoval další kněz, který ji ve zveršované podobě předal tazateli.
(3) Poutníci kladli jak otázky týkající se politiky, tak otázky související se všedním životem. Někdy promlouvala věštkyně jednoznačně, mnohé odpovědi však byly nejasné. Například lýdský král Kroisos se věštkyně otázal, co by se stalo, kdyby zaútočil na Persii. Padla by velká říše, zněla odpověď. Kroisos se po krátkém váhání nakonec rozhodl Persii napadnout, zničil však VLASTNÍ království.
(4) V roce 385 n. l. delfskou věštírnu zrušil křesťanský císař Theodosius Veliký. Na posvátném místě, které postupně zakryly nánosy půdy, časem vznikla vesnice. Když byla v roce 1892 celá vesnice zbourána, francouzský vědec Théophile Homolle zde zahájil archeologický výzkum, při němž mimo jiné objevil obvodové zdi slavné věštírny. Díky jeho nálezům můžeme nahlédnout do dějin.
(kol. autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména pomnožná mají pouze tvary čísla množného a označují jimi jak jednu věc, tak i více věcí (např. jedny nebo dvoje narozeniny).
23.1 Vypište z druhé části TEXTU 1 podstatné jméno pomnožné.
23.2 Vypište ze čtvrté části TEXTU 1 podstatné jméno pomnožné.
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2. Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně správně (A), nebo ne (N).
24.1 Stovky lidí zamířily na náměstí, kde se od časných ranních hodin konaly farmářské trhy.
24.2 Na prohlídku korunovačních klenotů, jejichž součástí jsou vzácné drahokami, jsme vystáli frontu.
24.3 S oběma nejlepšími přáteli jsem se pohádal, protože se mnou odmítli jet během jarních prázdnin lyžovat.
24.4 Cyklistický výlet, na který jsme se společně vypravili poslední listopadový den, se kvůli sichravému počasí nevydařil.
Modřiny, odřeniny, zlomeniny či posměch přítomných diváků. To vše riskují soutěžící v jednom z nejbláznivějších závodů, který se už od 19. století každoročně pořádá v nejmenovaném anglickém hrabství. Původně se netradičního klání účastnili jen místní obyvatelé, v současnosti akce láká závodníky ze všech koutů světa.
Jak závod probíhá? Soutěží se celkem ve ∗∗∗∗∗. Z vrcholu 180 metrů dlouhého, velmi strmého kopce se spustí přibližně čtyřkilový kulatý bochník sýra, za ním bezhlavě vyrážejí desítky závodníků. Je ale zhola nemožné sýr dohnat, neboť se řítí rychlostí až 112 kilometrů za hodinu. Vyhrává tedy ten závodník, který dorazí do cíle jako druhý, hned za sýrem.
Sýrový závod se nikdy neobešel bez zranění a právě kvůli úrazům byl zakázán. Na poslední oficiální závod, který se konal v roce 2009, se přišlo podívat 15 tisíc lidí. Deset diváků bylo zraněno, dalších šest při pohledu na řítící se závodníky omdlelo a pět soutěžících převezli zdravotníci do nemocnice. Akce je ale natolik populární, že se i přes zákaz koná neoficiálně.
(www.tyden.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?
Modřiny, odřeniny, zlomeniny či posměch přítomných diváků. To vše riskují soutěžící v jednom z nejbláznivějších závodů, který se už od 19. století každoročně pořádá v nejmenovaném anglickém hrabství. Původně se netradičního klání účastnili jen místní obyvatelé, v současnosti akce láká závodníky ze všech koutů světa.
Jak závod probíhá? Soutěží se celkem ve ∗∗∗∗∗. Z vrcholu 180 metrů dlouhého, velmi strmého kopce se spustí přibližně čtyřkilový kulatý bochník sýra, za ním bezhlavě vyrážejí desítky závodníků. Je ale zhola nemožné sýr dohnat, neboť se řítí rychlostí až 112 kilometrů za hodinu. Vyhrává tedy ten závodník, který dorazí do cíle jako druhý, hned za sýrem.
Sýrový závod se nikdy neobešel bez zranění a právě kvůli úrazům byl zakázán. Na poslední oficiální závod, který se konal v roce 2009, se přišlo podívat 15 tisíc lidí. Deset diváků bylo zraněno, dalších šest při pohledu na řítící se závodníky omdlelo a pět soutěžících převezli zdravotníci do nemocnice. Akce je ale natolik populární, že se i přes zákaz koná neoficiálně.
(www.tyden.cz, upraveno)
Kterou z následujících dvojic slov nelze v kontextu výchozího textu považovat za synonyma?
(První slovo z dvojice vždy pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
Modřiny, odřeniny, zlomeniny či posměch přítomných diváků. To vše riskují soutěžící v jednom z nejbláznivějších závodů, který se už od 19. století každoročně pořádá v nejmenovaném anglickém hrabství. Původně se netradičního klání účastnili jen místní obyvatelé, v současnosti akce láká závodníky ze všech koutů světa.
Jak závod probíhá? Soutěží se celkem ve ∗∗∗∗∗. Z vrcholu 180 metrů dlouhého, velmi strmého kopce se spustí přibližně čtyřkilový kulatý bochník sýra, za ním bezhlavě vyrážejí desítky závodníků. Je ale zhola nemožné sýr dohnat, neboť se řítí rychlostí až 112 kilometrů za hodinu. Vyhrává tedy ten závodník, který dorazí do cíle jako druhý, hned za sýrem.
Sýrový závod se nikdy neobešel bez zranění a právě kvůli úrazům byl zakázán. Na poslední oficiální závod, který se konal v roce 2009, se přišlo podívat 15 tisíc lidí. Deset diváků bylo zraněno, dalších šest při pohledu na řítící se závodníky omdlelo a pět soutěžících převezli zdravotníci do nemocnice. Akce je ale natolik populární, že se i přes zákaz koná neoficiálně.
(www.tyden.cz, upraveno)
Které z následujících slovních spojení je třeba doplnit na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu, aby text byl gramaticky správně?
Modřiny, odřeniny, zlomeniny či posměch přítomných diváků. To vše riskují soutěžící v jednom z nejbláznivějších závodů, který se už od 19. století každoročně pořádá v nejmenovaném anglickém hrabství. Původně se netradičního klání účastnili jen místní obyvatelé, v současnosti akce láká závodníky ze všech koutů světa.
Jak závod probíhá? Soutěží se celkem ve ∗∗∗∗∗. Z vrcholu 180 metrů dlouhého, velmi strmého kopce se spustí přibližně čtyřkilový kulatý bochník sýra, za ním bezhlavě vyrážejí desítky závodníků. Je ale zhola nemožné sýr dohnat, neboť se řítí rychlostí až 112 kilometrů za hodinu. Vyhrává tedy ten závodník, který dorazí do cíle jako druhý, hned za sýrem.
Sýrový závod se nikdy neobešel bez zranění a právě kvůli úrazům byl zakázán. Na poslední oficiální závod, který se konal v roce 2009, se přišlo podívat 15 tisíc lidí. Deset diváků bylo zraněno, dalších šest při pohledu na řítící se závodníky omdlelo a pět soutěžících převezli zdravotníci do nemocnice. Akce je ale natolik populární, že se i přes zákaz koná neoficiálně.
(www.tyden.cz, upraveno)
Které z následujících slov obsahuje pouze jeden kořen?
Modřiny, odřeniny, zlomeniny či posměch přítomných diváků. To vše riskují soutěžící v jednom z nejbláznivějších závodů, který se už od 19. století každoročně pořádá v nejmenovaném anglickém hrabství. Původně se netradičního klání účastnili jen místní obyvatelé, v současnosti akce láká závodníky ze všech koutů světa.
Jak závod probíhá? Soutěží se celkem ve ∗∗∗∗∗. Z vrcholu 180 metrů dlouhého, velmi strmého kopce se spustí přibližně čtyřkilový kulatý bochník sýra, za ním bezhlavě vyrážejí desítky závodníků. Je ale zhola nemožné sýr dohnat, neboť se řítí rychlostí až 112 kilometrů za hodinu. Vyhrává tedy ten závodník, který dorazí do cíle jako druhý, hned za sýrem.
Sýrový závod se nikdy neobešel bez zranění a právě kvůli úrazům byl zakázán. Na poslední oficiální závod, který se konal v roce 2009, se přišlo podívat 15 tisíc lidí. Deset diváků bylo zraněno, dalších šest při pohledu na řítící se závodníky omdlelo a pět soutěžících převezli zdravotníci do nemocnice. Akce je ale natolik populární, že se i přes zákaz koná neoficiálně.
(www.tyden.cz, upraveno)
Určete oba větné členy, které jsou ve výchozím textu podtrženy.
Odpověď zapište celým slovem, nepoužívejte zkratky.
29.1 do nemocnice
29.2 přes zákaz
Přiřaďte k jednotlivým textům (30.1–30.3) možnost (A–E), která nejlépe vystihuje daný text.
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
30.1
Vyjeli v noci
válečníci
v brnění z oceli,
olbřímí muži,
štíty se leskly
při srpku luny.
Skočili s koní
sedlaných reci,
dovnitř vešli
dlouhé síně;
viděli na lýku
prsteny viset,
sedm set jich
sám měl Völund.
Přiřaďte k jednotlivým textům (30.1–30.3) možnost (A–E), která nejlépe vystihuje daný text.
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
30.1
Vyjeli v noci
válečníci
v brnění z oceli,
olbřímí muži,
štíty se leskly
při srpku luny.
Skočili s koní
sedlaných reci,
dovnitř vešli
dlouhé síně;
viděli na lýku
prsteny viset,
sedm set jich
sám měl Völund.
30.2
Můj hořký podzime, tvé ocúny
jsem dýchal, když jsem pil tvé deště zdlouhavé,
a nebe, plné těžkých krůpějí,
mi splachovalo z očí sůl.
30.3
ISOLDA: Ty věříš Oldenovi, že zabil draka?
BRANGIENA: Donesl dračí oko.
ISOLDA: Nevěřím mu ani slovo. Páchne lží. Je hrubý a zbabělý. Mohla by ses, Brangieno, provdat za někoho, koho považuješ za podvodníka?
BRANGIENA: Tady! Zdupaná tráva! A krev, pozor, krev! (náhle se zarazí před nízkou houštinou) Pane na nebi! Mrtvý muž. Plný krve, bože můj!
(Vzhledem k povaze úlohy nejsou zdroje výchozích textů uvedeny.)