7. ročník · 2. řádný termín 2025 · 28 úloh
Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
Ples a tance, hudba hrála,
zpěv a žerty slyšeti
a nevěsta jen se smála
v ženichově objetí.
„Vzhůru! Slyšte, muži, ženy,“
volá ženich přeblažen,
„dům i sklepy otevřeny,
každému, co libo jen!“
Hrají, tančí. A za stolem
host neznámý tu se vzal:
„Hoj! S nevěstou třikrát kolem,
svůj život bych za to dal!“
Jedno kolo zatančili –
pominul nevěstě smích;
druhé kolo nastoupili –
ona bledá jako sníh.
„Aj, co bledne má milenka?
Či leká se paměti?
Či snad těžko svého Zdenka
na své svatbě viděti?“
Takto, když je kolo třetí,
on k ní šepce potichu.
A nevěsta bez paměti
klesá v náruč ženichu.
Hluk a zmatek – smích už mizí,
všichni spějí na pomoc.
„Kde je ten muž zcela cizí?“
Pryč – a venku tmavá noc.
Hudba opět, tance, kvasy –
zmizela však veselost:
té nevěstě na vše časy
odnesl ji cizí host.
Vysvětlivka: kvas – hostina
(K. J. Erben, Cizí host, upraveno)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
Ples a tance, hudba hrála,
zpěv a žerty slyšeti
a nevěsta jen se smála
v ženichově objetí.
„Vzhůru! Slyšte, muži, ženy,“
volá ženich přeblažen,
„dům i sklepy otevřeny,
každému, co libo jen!“
Hrají, tančí. A za stolem
host neznámý tu se vzal:
„Hoj! S nevěstou třikrát kolem,
svůj život bych za to dal!“
Jedno kolo zatančili –
pominul nevěstě smích;
druhé kolo nastoupili –
ona bledá jako sníh.
„Aj, co bledne má milenka?
Či leká se paměti?
Či snad těžko svého Zdenka
na své svatbě viděti?“
Takto, když je kolo třetí,
on k ní šepce potichu.
A nevěsta bez paměti
klesá v náruč ženichu.
Hluk a zmatek – smích už mizí,
všichni spějí na pomoc.
„Kde je ten muž zcela cizí?“
Pryč – a venku tmavá noc.
Hudba opět, tance, kvasy –
zmizela však veselost:
té nevěstě na vše časy
odnesl ji cizí host.
Vysvětlivka: kvas – hostina
(K. J. Erben, Cizí host, upraveno)
Které z následujících tvrzení o verši podtrženém ve výchozím textu je pravdivé?
Ples a tance, hudba hrála,
zpěv a žerty slyšeti
a nevěsta jen se smála
v ženichově objetí.
„Vzhůru! Slyšte, muži, ženy,“
volá ženich přeblažen,
„dům i sklepy otevřeny,
každému, co libo jen!“
Hrají, tančí. A za stolem
host neznámý tu se vzal:
„Hoj! S nevěstou třikrát kolem,
svůj život bych za to dal!“
Jedno kolo zatančili –
pominul nevěstě smích;
druhé kolo nastoupili –
ona bledá jako sníh.
„Aj, co bledne má milenka?
Či leká se paměti?
Či snad těžko svého Zdenka
na své svatbě viděti?“
Takto, když je kolo třetí,
on k ní šepce potichu.
A nevěsta bez paměti
klesá v náruč ženichu.
Hluk a zmatek – smích už mizí,
všichni spějí na pomoc.
„Kde je ten muž zcela cizí?“
Pryč – a venku tmavá noc.
Hudba opět, tance, kvasy –
zmizela však veselost:
té nevěstě na vše časy
odnesl ji cizí host.
Vysvětlivka: kvas – hostina
(K. J. Erben, Cizí host, upraveno)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
Přiřaďte k jednotlivým souvětím (5.1–5.3) schéma (A–E), které odpovídá výstavbě příslušného souvětí.
(Schématem je myšleno pořadí vět v souvětí. Vysvětlivky zkratek: VH = věta hlavní; VV = věta vedlejší. Žádná možnost z nabídky A–E nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
5.1 Na recepci nám bylo sděleno, že klimatizace sice zatím nefunguje, ale že se na její opravě usilovně pracuje.
5.2 Jakmile začal cvičný požární poplach, všichni žáci od nás dostali pokyn, aby se okamžitě shromáždili před školou.
5.3 Po jeho proslovu nastalo hrobové ticho, moje sestra dokonce odešla pryč s výrazem, z něhož čišel bezmocný vztek.
Ke každé z následujících podúloh (6.1 a 6.2) napište současné (tj. ne zastaralé) spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň není vlastním jménem.
(Slova musí být zapsána pravopisně správně.)
6.1 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem POSTRACH, skloňuje se podle vzoru MĚSTO a neobsahuje předponu.
6.2 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného jednoslabičné, je příbuzné se slovem NEHLEDĚT, skloňuje se podle vzoru HRAD a obsahuje předponu.
(1) Ježura australská je malý zavalitý živočich, vyskytující se převážně v zalesněných oblastech Austrálie. Hmotnost dospělého jedince může dosáhnout až 5 kilogramů, jeho tělo dorůstá délky zhruba 45 centimetrů. Ježura vypadá trochu jako dikobraz, jejím nejbližším příbuzným je ale ptakopysk. Ježury a ptakopyskové se od sebe vývojově oddělili před 19–48 miliony let. Oba tito živočichové patří do skupiny savců, kteří nerodí živá mláďata, ale kladou vejce.
(2) Samice ježury australské ukládá snesené vejce velikosti lískového oříšku do břišní kapsy. Zhruba za deset dnů se z něj vylíhne mládě: je dlouhé kolem 1,5 centimetru a váží asi 0,5 gramu. Prvních osm týdnů tráví v matčině vaku a živí se mateřským mlékem. Během tohoto období mu začínají růst bodliny, které byly při narození ukryty pod kůží. Právě kvůli nim ho matka posléze odloží do nory vystlané trávou. Samice se za svým potomkem pravidelně vrací, aby ho nakojila. Mléko ježur je hodně výživné, takže mládě vydrží o samotě i několik dní.
(3) Ve věku sedmi měsíců mládě opouští noru a začíná se živit stejně jako jeho rodiče. Dospělá ježura nemá zuby, její čelisti jsou srostlé v protáhlý čenich. Když čenichem vypátrá sídlo mravenců či termitů, rozhrabe ho silnými drápy a vydoluje z něj potravu. Dlouhým lepkavým jazykem vtahuje hmyz do tlamy. Jazyk ježury australské se pohybuje neuvěřitelně rychle: podle některých zdrojů ho prý vysune stokrát za minutu.
Za ježurami nemusíte jezdit až do vzdálených končin u protinožců: například pražská zoologická zahrada je chová již od 50. let minulého století a daří se jim tu celkem dobře. Jedna z ježur, přivezená přímo z Austrálie, se v zoo dokonce dožila úctyhodných 50 let. V současnosti tyto zajímavé živočichy najdete v expozici nazvané Darwinův kráter.
(www.stoplusjednicka.cz; zoopraha.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
7.1 Nejstarší z ježur australských, které byly dovezeny do pražské zoo, zemřela v roce 2000.
7.2 Mládě ježury australské pobývá v noře, která je vystlána trávou, nepřetržitě sedm měsíců.
7.3 Proces, během něhož se ježury vývojově oddělily od ptakopysků, započal před 19 miliony let.
7.4 Hmotnost dospělé ježury australské je maximálně desetkrát větší než hmotnost čerstvě narozeného mláděte tohoto živočicha.
(1) Ježura australská je malý zavalitý živočich, vyskytující se převážně v zalesněných oblastech Austrálie. Hmotnost dospělého jedince může dosáhnout až 5 kilogramů, jeho tělo dorůstá délky zhruba 45 centimetrů. Ježura vypadá trochu jako dikobraz, jejím nejbližším příbuzným je ale ptakopysk. Ježury a ptakopyskové se od sebe vývojově oddělili před 19–48 miliony let. Oba tito živočichové patří do skupiny savců, kteří nerodí živá mláďata, ale kladou vejce.
(2) Samice ježury australské ukládá snesené vejce velikosti lískového oříšku do břišní kapsy. Zhruba za deset dnů se z něj vylíhne mládě: je dlouhé kolem 1,5 centimetru a váží asi 0,5 gramu. Prvních osm týdnů tráví v matčině vaku a živí se mateřským mlékem. Během tohoto období mu začínají růst bodliny, které byly při narození ukryty pod kůží. Právě kvůli nim ho matka posléze odloží do nory vystlané trávou. Samice se za svým potomkem pravidelně vrací, aby ho nakojila. Mléko ježur je hodně výživné, takže mládě vydrží o samotě i několik dní.
(3) Ve věku sedmi měsíců mládě opouští noru a začíná se živit stejně jako jeho rodiče. Dospělá ježura nemá zuby, její čelisti jsou srostlé v protáhlý čenich. Když čenichem vypátrá sídlo mravenců či termitů, rozhrabe ho silnými drápy a vydoluje z něj potravu. Dlouhým lepkavým jazykem vtahuje hmyz do tlamy. Jazyk ježury australské se pohybuje neuvěřitelně rychle: podle některých zdrojů ho prý vysune stokrát za minutu.
Za ježurami nemusíte jezdit až do vzdálených končin u protinožců: například pražská zoologická zahrada je chová již od 50. let minulého století a daří se jim tu celkem dobře. Jedna z ježur, přivezená přímo z Austrálie, se v zoo dokonce dožila úctyhodných 50 let. V současnosti tyto zajímavé živočichy najdete v expozici nazvané Darwinův kráter.
(www.stoplusjednicka.cz; zoopraha.cz, upraveno)
Vypište z druhé části výchozího textu tři podstatná jména, která jsou v textu užita v 6. pádě.
(Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
(1) Ježura australská je malý zavalitý živočich, vyskytující se převážně v zalesněných oblastech Austrálie. Hmotnost dospělého jedince může dosáhnout až 5 kilogramů, jeho tělo dorůstá délky zhruba 45 centimetrů. Ježura vypadá trochu jako dikobraz, jejím nejbližším příbuzným je ale ptakopysk. Ježury a ptakopyskové se od sebe vývojově oddělili před 19–48 miliony let. Oba tito živočichové patří do skupiny savců, kteří nerodí živá mláďata, ale kladou vejce.
(2) Samice ježury australské ukládá snesené vejce velikosti lískového oříšku do břišní kapsy. Zhruba za deset dnů se z něj vylíhne mládě: je dlouhé kolem 1,5 centimetru a váží asi 0,5 gramu. Prvních osm týdnů tráví v matčině vaku a živí se mateřským mlékem. Během tohoto období mu začínají růst bodliny, které byly při narození ukryty pod kůží. Právě kvůli nim ho matka posléze odloží do nory vystlané trávou. Samice se za svým potomkem pravidelně vrací, aby ho nakojila. Mléko ježur je hodně výživné, takže mládě vydrží o samotě i několik dní.
(3) Ve věku sedmi měsíců mládě opouští noru a začíná se živit stejně jako jeho rodiče. Dospělá ježura nemá zuby, její čelisti jsou srostlé v protáhlý čenich. Když čenichem vypátrá sídlo mravenců či termitů, rozhrabe ho silnými drápy a vydoluje z něj potravu. Dlouhým lepkavým jazykem vtahuje hmyz do tlamy. Jazyk ježury australské se pohybuje neuvěřitelně rychle: podle některých zdrojů ho prý vysune stokrát za minutu.
Za ježurami nemusíte jezdit až do vzdálených končin u protinožců: například pražská zoologická zahrada je chová již od 50. let minulého století a daří se jim tu celkem dobře. Jedna z ježur, přivezená přímo z Austrálie, se v zoo dokonce dožila úctyhodných 50 let. V současnosti tyto zajímavé živočichy najdete v expozici nazvané Darwinův kráter.
(www.stoplusjednicka.cz; zoopraha.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o zájmenech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé, vezmeme-li v potaz také smysl sdělení?
(1) Ježura australská je malý zavalitý živočich, vyskytující se převážně v zalesněných oblastech Austrálie. Hmotnost dospělého jedince může dosáhnout až 5 kilogramů, jeho tělo dorůstá délky zhruba 45 centimetrů. Ježura vypadá trochu jako dikobraz, jejím nejbližším příbuzným je ale ptakopysk. Ježury a ptakopyskové se od sebe vývojově oddělili před 19–48 miliony let. Oba tito živočichové patří do skupiny savců, kteří nerodí živá mláďata, ale kladou vejce.
(2) Samice ježury australské ukládá snesené vejce velikosti lískového oříšku do břišní kapsy. Zhruba za deset dnů se z něj vylíhne mládě: je dlouhé kolem 1,5 centimetru a váží asi 0,5 gramu. Prvních osm týdnů tráví v matčině vaku a živí se mateřským mlékem. Během tohoto období mu začínají růst bodliny, které byly při narození ukryty pod kůží. Právě kvůli nim ho matka posléze odloží do nory vystlané trávou. Samice se za svým potomkem pravidelně vrací, aby ho nakojila. Mléko ježur je hodně výživné, takže mládě vydrží o samotě i několik dní.
(3) Ve věku sedmi měsíců mládě opouští noru a začíná se živit stejně jako jeho rodiče. Dospělá ježura nemá zuby, její čelisti jsou srostlé v protáhlý čenich. Když čenichem vypátrá sídlo mravenců či termitů, rozhrabe ho silnými drápy a vydoluje z něj potravu. Dlouhým lepkavým jazykem vtahuje hmyz do tlamy. Jazyk ježury australské se pohybuje neuvěřitelně rychle: podle některých zdrojů ho prý vysune stokrát za minutu.
Za ježurami nemusíte jezdit až do vzdálených končin u protinožců: například pražská zoologická zahrada je chová již od 50. let minulého století a daří se jim tu celkem dobře. Jedna z ježur, přivezená přímo z Austrálie, se v zoo dokonce dožila úctyhodných 50 let. V současnosti tyto zajímavé živočichy najdete v expozici nazvané Darwinův kráter.
(www.stoplusjednicka.cz; zoopraha.cz, upraveno)
Informace č. 1: Jazyk ježury australské se pohybuje velice rychle.
Informace č. 2: Ježura australská vysouvá jazyk rychlostí stokrát za minutu.
Které z následujících tvrzení o výše uvedených informacích je pravdivé?
(1) Ježura australská je malý zavalitý živočich, vyskytující se převážně v zalesněných oblastech Austrálie. Hmotnost dospělého jedince může dosáhnout až 5 kilogramů, jeho tělo dorůstá délky zhruba 45 centimetrů. Ježura vypadá trochu jako dikobraz, jejím nejbližším příbuzným je ale ptakopysk. Ježury a ptakopyskové se od sebe vývojově oddělili před 19–48 miliony let. Oba tito živočichové patří do skupiny savců, kteří nerodí živá mláďata, ale kladou vejce.
(2) Samice ježury australské ukládá snesené vejce velikosti lískového oříšku do břišní kapsy. Zhruba za deset dnů se z něj vylíhne mládě: je dlouhé kolem 1,5 centimetru a váží asi 0,5 gramu. Prvních osm týdnů tráví v matčině vaku a živí se mateřským mlékem. Během tohoto období mu začínají růst bodliny, které byly při narození ukryty pod kůží. Právě kvůli nim ho matka posléze odloží do nory vystlané trávou. Samice se za svým potomkem pravidelně vrací, aby ho nakojila. Mléko ježur je hodně výživné, takže mládě vydrží o samotě i několik dní.
(3) Ve věku sedmi měsíců mládě opouští noru a začíná se živit stejně jako jeho rodiče. Dospělá ježura nemá zuby, její čelisti jsou srostlé v protáhlý čenich. Když čenichem vypátrá sídlo mravenců či termitů, rozhrabe ho silnými drápy a vydoluje z něj potravu. Dlouhým lepkavým jazykem vtahuje hmyz do tlamy. Jazyk ježury australské se pohybuje neuvěřitelně rychle: podle některých zdrojů ho prý vysune stokrát za minutu.
Za ježurami nemusíte jezdit až do vzdálených končin u protinožců: například pražská zoologická zahrada je chová již od 50. let minulého století a daří se jim tu celkem dobře. Jedna z ježur, přivezená přímo z Austrálie, se v zoo dokonce dožila úctyhodných 50 let. V současnosti tyto zajímavé živočichy najdete v expozici nazvané Darwinův kráter.
(www.stoplusjednicka.cz; zoopraha.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení týkajících se větného celku podtrženého ve výchozím textu, zda je pravdivé (A), nebo ne (N).
11.1 Větný člen sídlo je podmět.
11.2 Tento větný celek obsahuje několikanásobný větný člen mravenců či termitů.
11.3 Větný člen ho je předmět.
11.4 Větný člen potrava je rozvíjen větným členem z něj.
Upozorňujeme návštěvníky na změnu otevírací doby pavilonu tučňáků, k níž dojde od 1. 7. 2025. Tento pavilon byl v nedávné době modernizován, při jeho slavnostním otevření v dubnu 2025 se zároveň představili jeho noví obyvatelé.
Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?
Věta č. 1: Oba obvinění několik let obchodovali se sloními kly.
Věta č. 2: Ve zmíněném deníku se prý skrývá strašné tajemství.
Které z následujících tvrzení o větách z výchozího textu je pravdivé?
Tomáš se svěřil své kamarádce Janě: „Ty se máš, že těm rovnicím rozumíš. Já si s nimi vůbec nevím rady. ∗∗∗∗∗“
Která z následujících možností obsahuje ustálené slovní spojení vystihující situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (∗∗∗∗∗) v textu?
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
Obecenstvo se směje: myslí si, že se Václav vydal na útěk. Ten ale nechá medvěda doplavat k sobě. Vyčkává, až do něj zvíře narazí.
Cirkusové plachty ohraničily ze tří stran provizorní arénu. Čtvrtou stranu tvoří břeh rybníka. Václav neklidně čeká, až na něj přijde řada. Když vyhraje nad medvědem, dostane tisíc stříbrných mincí. Takový obnos ještě nikdy neviděl. Impresário postupně volá muže do arény.
Václav pochopí, že nemá šanci. Cítí se zahanbený. Lidé se mu budou chechtat. Najednou jím ale projede vztek a rozběhne se proti zvířeti. Nabírá rychlost, jeho nohy se odrážejí od země, ve skoku je vyšší než medvěd.
Pak se prosmýkne kolem chlupaté hlavy a zezadu ji k sobě přitáhne. Chytne medvěda za uši a stiskne. Zvíře máchá tlapami, cáká kolem sebe, ale nemůže se hnout. Mužovo sevření je pevné. Václav je přece jen vítězem.
Nakonec zbývá jen Václav. „Teď ty,“ řekne mu impresário. Václav vstoupí do arény. Pohled na dvoumetrového medvěda je děsivý. Kovový náhubek mu svírá tlamu, jeho řev se rozléhá po okolí.
Zvíře však Václava srazí tlapou k zemi. Ten ovšem bolest vůbec nevnímá, protože ho ovládá adrenalin. Ihned vstane a hledí na vodu. Cítí tam příležitost. Když se medvěd dá do běhu, Václav skočí do rybníka.
(J. Štifter, Paví hody, upraveno)
TEXT 1
TEXT 2
U podstatného jména typu A končí náležitý tvar 6. pádu čísla množného stejně, jako končí náležitý tvar 6. pádu čísla množného u podstatného jména předseda.
U podstatného jména typu B končí náležitý tvar 6. pádu čísla množného na -ích (v tomto tvaru se zároveň změní souhláska před koncovkou, např. k se změní na c).
Pozn. Koncovka je část slova, která stojí na jeho konci a při ohýbání slova se mění.
Vypište z TEXTU 1 tři podstatná jména typu B.
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Mezi obvyklými turistickými cíli najdeme především nejvýznamnější hrady či zámky. Někdy ale chceme spatřit místo, které se poněkud vymiká běžným zvyklostem. Skalní obydlí ve Lhotce u Mělníka zcela jistě návštěvníkům zprostředkuje nový zážitek.
Tento příbytek byl veřejnosti zpřístupněn v roce 2009 a v České republice patří k nejzajímavějším z tohoto typu památek. Jde o hospodářství vytesané do pískovcového bloku na kraji vsi. Jedněmi vstupními dveřmi se dostanete do chléva, druhými do síně. Světnici naznačuje obílená stěna se dvěma okny, v patře bývala sýpka. Celý objekt je dokladem netradičního způsobu, jakým chudí lidé kdysi řešili své bydlení.
Vydejte se s celou rodinnou do Lhotky a přesvědčte se sami. Zhruba osm kilometrů dlouhá spevněná stezka, která sem vede z Mělníka, je vhodná pro cyklistický i pěší výlet. Areál je otevřen od května do září, početnější skupiny si mohou prohlídku obědnat předem.
(www.muzeum-melnik.cz, upraveno)
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou v něm zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
(Slova zapište bezchybně, a to ve stejném tvaru, v němž jsou užita v textu. Podtržené výrazy jsou zapsány správně. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
TEXT 1
(1) Hazel se probrala. Hrdlo měla vyprahlé, a tak se hltavě napila přímo z kaluže, v níž ležela. Kalná voda jí dodala sílu, aby vstala. Vybavila si, co se stalo: démon odvlekl její matku. Hazel se podívala na své ruce. Při tom únosu jí z prstů začal tryskat kouzelný oheň. Myslela si proto, že budou samý puchýř, ale nic. Tráva kolem jezírka byla jejím kouzlem zjevně sežehnutá, ve vzduchu byla cítit síra, její ruce ale byly ohněm netknuté.
(2) Dívka se rozběhla do chaloupky. Dala do brašny krajíc chleba a kousek sýra a vzala si na sebe suché oblečení. Pak se zarazila. Svět za Čaromýtinou neznala, ale odmalička jej toužila vidět. Teď však v sobě nedokázala najít odvahu, aby se vydala na cestu.
Náhle kdosi promluvil pisklavým hláskem: „Snad nechceš jít ven v tomhle lijáku?“
Hazel se rozhlédla po místnosti. Na stole seděl malý plch. Něco držel v tlapičkách a tvářil se dost nadurděně. Znenadání mu ze srsti vyšlehly plameny.
„Co to bylo?“ vykřikla dívka.
(3) „To já nevím,“ zakvílel plch. „Začalo to při tom tvém ohňostroji. Zasáhla jsi mě tím svým pitomým kouzlem. Příště dávej pozor, na koho míříš.“
„Moc mě to mrzí. Až dodnes jsem ale netušila, že umím čarovat.“
„Tak dobrá, protentokrát ti to odpustím.“
Hazel se zadívala oknem k lesu. „Už půjdu. Musím najít svou mámu. Jenže co já sama ZMŮŽU proti démonovi?“ povzdechla si.
„Víc, než si myslíš. Ty přece nejsi obyčejná holka. Umíš čarovat, takže jsi…?“
„Čarodějnice.“
„Správně. A já si teď udělám hnízdo ve tvých vlasech, protože jdu s tebou,“ oznámil jí plch a za chvilku už šmejdil v jejích tmavorudých kudrnách.
Hazel usoudila, že SPOLEČNOST nevrlého hlodavce je lepší než nic. „Dobrá, ale slib mi, že mi tam nebudeš trousit bobky.“ Pak vzala brašnu a vykročila do deště.
(M. Ralphs, Dcera ohně, upraveno)
TEXT 2
Metonymie je přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti. Metonymie se uplatňuje např. ve větě Vylila celý hrnek (tj. vylila obsah hrnku) nebo v souvětí Přinesla buchty a on snědl celý talíř (tj. snědl buchty, nikoli talíř). Ve větě Vylila mléko z hrnku nebo ve větě Snědl všechny buchty z talíře se ale metonymie neuplatňuje.
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
18.1 Hazel se rozhodla schovat plcha ve svých vlasech, aby ho ochránila před deštěm.
18.2 Viditelné známky působení kouzelného ohně byly na trávě, nikoli však na Hazeliných rukou.
18.3 Hazelinu touhu poznat svět za Čaromýtinou brzdil již od útlého dětství jen nedostatek odvahy.
18.4 Situace, kdy se Hazel probudila v kaluži kalné vody, časově předcházela únosu Hazeliny matky.
TEXT 1
(1) Hazel se probrala. Hrdlo měla vyprahlé, a tak se hltavě napila přímo z kaluže, v níž ležela. Kalná voda jí dodala sílu, aby vstala. Vybavila si, co se stalo: démon odvlekl její matku. Hazel se podívala na své ruce. Při tom únosu jí z prstů začal tryskat kouzelný oheň. Myslela si proto, že budou samý puchýř, ale nic. Tráva kolem jezírka byla jejím kouzlem zjevně sežehnutá, ve vzduchu byla cítit síra, její ruce ale byly ohněm netknuté.
(2) Dívka se rozběhla do chaloupky. Dala do brašny krajíc chleba a kousek sýra a vzala si na sebe suché oblečení. Pak se zarazila. Svět za Čaromýtinou neznala, ale odmalička jej toužila vidět. Teď však v sobě nedokázala najít odvahu, aby se vydala na cestu.
Náhle kdosi promluvil pisklavým hláskem: „Snad nechceš jít ven v tomhle lijáku?“
Hazel se rozhlédla po místnosti. Na stole seděl malý plch. Něco držel v tlapičkách a tvářil se dost nadurděně. Znenadání mu ze srsti vyšlehly plameny.
„Co to bylo?“ vykřikla dívka.
(3) „To já nevím,“ zakvílel plch. „Začalo to při tom tvém ohňostroji. Zasáhla jsi mě tím svým pitomým kouzlem. Příště dávej pozor, na koho míříš.“
„Moc mě to mrzí. Až dodnes jsem ale netušila, že umím čarovat.“
„Tak dobrá, protentokrát ti to odpustím.“
Hazel se zadívala oknem k lesu. „Už půjdu. Musím najít svou mámu. Jenže co já sama ZMŮŽU proti démonovi?“ povzdechla si.
„Víc, než si myslíš. Ty přece nejsi obyčejná holka. Umíš čarovat, takže jsi…?“
„Čarodějnice.“
„Správně. A já si teď udělám hnízdo ve tvých vlasech, protože jdu s tebou,“ oznámil jí plch a za chvilku už šmejdil v jejích tmavorudých kudrnách.
Hazel usoudila, že SPOLEČNOST nevrlého hlodavce je lepší než nic. „Dobrá, ale slib mi, že mi tam nebudeš trousit bobky.“ Pak vzala brašnu a vykročila do deště.
(M. Ralphs, Dcera ohně, upraveno)
TEXT 2
Metonymie je přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti. Metonymie se uplatňuje např. ve větě Vylila celý hrnek (tj. vylila obsah hrnku) nebo v souvětí Přinesla buchty a on snědl celý talíř (tj. snědl buchty, nikoli talíř). Ve větě Vylila mléko z hrnku nebo ve větě Snědl všechny buchty z talíře se ale metonymie neuplatňuje.
Vypište z druhé části TEXTU 1 dvě zájmena neurčitá.
(Zájmena zapište ve stejném tvaru, v němž jsou užita v TEXTU 1. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
TEXT 1
(1) Hazel se probrala. Hrdlo měla vyprahlé, a tak se hltavě napila přímo z kaluže, v níž ležela. Kalná voda jí dodala sílu, aby vstala. Vybavila si, co se stalo: démon odvlekl její matku. Hazel se podívala na své ruce. Při tom únosu jí z prstů začal tryskat kouzelný oheň. Myslela si proto, že budou samý puchýř, ale nic. Tráva kolem jezírka byla jejím kouzlem zjevně sežehnutá, ve vzduchu byla cítit síra, její ruce ale byly ohněm netknuté.
(2) Dívka se rozběhla do chaloupky. Dala do brašny krajíc chleba a kousek sýra a vzala si na sebe suché oblečení. Pak se zarazila. Svět za Čaromýtinou neznala, ale odmalička jej toužila vidět. Teď však v sobě nedokázala najít odvahu, aby se vydala na cestu.
Náhle kdosi promluvil pisklavým hláskem: „Snad nechceš jít ven v tomhle lijáku?“
Hazel se rozhlédla po místnosti. Na stole seděl malý plch. Něco držel v tlapičkách a tvářil se dost nadurděně. Znenadání mu ze srsti vyšlehly plameny.
„Co to bylo?“ vykřikla dívka.
(3) „To já nevím,“ zakvílel plch. „Začalo to při tom tvém ohňostroji. Zasáhla jsi mě tím svým pitomým kouzlem. Příště dávej pozor, na koho míříš.“
„Moc mě to mrzí. Až dodnes jsem ale netušila, že umím čarovat.“
„Tak dobrá, protentokrát ti to odpustím.“
Hazel se zadívala oknem k lesu. „Už půjdu. Musím najít svou mámu. Jenže co já sama ZMŮŽU proti démonovi?“ povzdechla si.
„Víc, než si myslíš. Ty přece nejsi obyčejná holka. Umíš čarovat, takže jsi…?“
„Čarodějnice.“
„Správně. A já si teď udělám hnízdo ve tvých vlasech, protože jdu s tebou,“ oznámil jí plch a za chvilku už šmejdil v jejích tmavorudých kudrnách.
Hazel usoudila, že SPOLEČNOST nevrlého hlodavce je lepší než nic. „Dobrá, ale slib mi, že mi tam nebudeš trousit bobky.“ Pak vzala brašnu a vykročila do deště.
(M. Ralphs, Dcera ohně, upraveno)
TEXT 2
Metonymie je přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti. Metonymie se uplatňuje např. ve větě Vylila celý hrnek (tj. vylila obsah hrnku) nebo v souvětí Přinesla buchty a on snědl celý talíř (tj. snědl buchty, nikoli talíř). Ve větě Vylila mléko z hrnku nebo ve větě Snědl všechny buchty z talíře se ale metonymie neuplatňuje.
Které z následujících tvrzení o dvou úsecích podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?
(Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.)
TEXT 1
(1) Hazel se probrala. Hrdlo měla vyprahlé, a tak se hltavě napila přímo z kaluže, v níž ležela. Kalná voda jí dodala sílu, aby vstala. Vybavila si, co se stalo: démon odvlekl její matku. Hazel se podívala na své ruce. Při tom únosu jí z prstů začal tryskat kouzelný oheň. Myslela si proto, že budou samý puchýř, ale nic. Tráva kolem jezírka byla jejím kouzlem zjevně sežehnutá, ve vzduchu byla cítit síra, její ruce ale byly ohněm netknuté.
(2) Dívka se rozběhla do chaloupky. Dala do brašny krajíc chleba a kousek sýra a vzala si na sebe suché oblečení. Pak se zarazila. Svět za Čaromýtinou neznala, ale odmalička jej toužila vidět. Teď však v sobě nedokázala najít odvahu, aby se vydala na cestu.
Náhle kdosi promluvil pisklavým hláskem: „Snad nechceš jít ven v tomhle lijáku?“
Hazel se rozhlédla po místnosti. Na stole seděl malý plch. Něco držel v tlapičkách a tvářil se dost nadurděně. Znenadání mu ze srsti vyšlehly plameny.
„Co to bylo?“ vykřikla dívka.
(3) „To já nevím,“ zakvílel plch. „Začalo to při tom tvém ohňostroji. Zasáhla jsi mě tím svým pitomým kouzlem. Příště dávej pozor, na koho míříš.“
„Moc mě to mrzí. Až dodnes jsem ale netušila, že umím čarovat.“
„Tak dobrá, protentokrát ti to odpustím.“
Hazel se zadívala oknem k lesu. „Už půjdu. Musím najít svou mámu. Jenže co já sama ZMŮŽU proti démonovi?“ povzdechla si.
„Víc, než si myslíš. Ty přece nejsi obyčejná holka. Umíš čarovat, takže jsi…?“
„Čarodějnice.“
„Správně. A já si teď udělám hnízdo ve tvých vlasech, protože jdu s tebou,“ oznámil jí plch a za chvilku už šmejdil v jejích tmavorudých kudrnách.
Hazel usoudila, že SPOLEČNOST nevrlého hlodavce je lepší než nic. „Dobrá, ale slib mi, že mi tam nebudeš trousit bobky.“ Pak vzala brašnu a vykročila do deště.
(M. Ralphs, Dcera ohně, upraveno)
TEXT 2
Metonymie je přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti. Metonymie se uplatňuje např. ve větě Vylila celý hrnek (tj. vylila obsah hrnku) nebo v souvětí Přinesla buchty a on snědl celý talíř (tj. snědl buchty, nikoli talíř). Ve větě Vylila mléko z hrnku nebo ve větě Snědl všechny buchty z talíře se ale metonymie neuplatňuje.
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Výraz moc je v TEXTU 1 vyznačen tučně. Věty s posuzovaným výrazem jsou gramaticky správné.)
TEXT 1
(1) Hazel se probrala. Hrdlo měla vyprahlé, a tak se hltavě napila přímo z kaluže, v níž ležela. Kalná voda jí dodala sílu, aby vstala. Vybavila si, co se stalo: démon odvlekl její matku. Hazel se podívala na své ruce. Při tom únosu jí z prstů začal tryskat kouzelný oheň. Myslela si proto, že budou samý puchýř, ale nic. Tráva kolem jezírka byla jejím kouzlem zjevně sežehnutá, ve vzduchu byla cítit síra, její ruce ale byly ohněm netknuté.
(2) Dívka se rozběhla do chaloupky. Dala do brašny krajíc chleba a kousek sýra a vzala si na sebe suché oblečení. Pak se zarazila. Svět za Čaromýtinou neznala, ale odmalička jej toužila vidět. Teď však v sobě nedokázala najít odvahu, aby se vydala na cestu.
Náhle kdosi promluvil pisklavým hláskem: „Snad nechceš jít ven v tomhle lijáku?“
Hazel se rozhlédla po místnosti. Na stole seděl malý plch. Něco držel v tlapičkách a tvářil se dost nadurděně. Znenadání mu ze srsti vyšlehly plameny.
„Co to bylo?“ vykřikla dívka.
(3) „To já nevím,“ zakvílel plch. „Začalo to při tom tvém ohňostroji. Zasáhla jsi mě tím svým pitomým kouzlem. Příště dávej pozor, na koho míříš.“
„Moc mě to mrzí. Až dodnes jsem ale netušila, že umím čarovat.“
„Tak dobrá, protentokrát ti to odpustím.“
Hazel se zadívala oknem k lesu. „Už půjdu. Musím najít svou mámu. Jenže co já sama ZMŮŽU proti démonovi?“ povzdechla si.
„Víc, než si myslíš. Ty přece nejsi obyčejná holka. Umíš čarovat, takže jsi…?“
„Čarodějnice.“
„Správně. A já si teď udělám hnízdo ve tvých vlasech, protože jdu s tebou,“ oznámil jí plch a za chvilku už šmejdil v jejích tmavorudých kudrnách.
Hazel usoudila, že SPOLEČNOST nevrlého hlodavce je lepší než nic. „Dobrá, ale slib mi, že mi tam nebudeš trousit bobky.“ Pak vzala brašnu a vykročila do deště.
(M. Ralphs, Dcera ohně, upraveno)
TEXT 2
Metonymie je přenesení pojmenování na základě věcné nebo logické souvislosti. Metonymie se uplatňuje např. ve větě Vylila celý hrnek (tj. vylila obsah hrnku) nebo v souvětí Přinesla buchty a on snědl celý talíř (tj. snědl buchty, nikoli talíř). Ve větě Vylila mléko z hrnku nebo ve větě Snědl všechny buchty z talíře se ale metonymie neuplatňuje.
Které z následujících tvrzení o slovech zapsaných ve třetí části TEXTU 1 velkými písmeny je pravdivé?
Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (A), nebo ne (N).
23.1 Na obou březích Vltavy postávali promrzlí rybáři s udicemi.
23.2 Na výstavě bude možné zhlédnout i kostýmy slavného herce.
23.3 Bez jakýchkoli námitek šel okamžitě shrabat čerstvě spadané listí.
23.4 Mezi časopisy našel výstřižek o významné události ze svého raného dětství.
PAVEL – ČELIT – VÁŽNÝ – PODEZŘENÍ – PODVÁDĚT – TEST
Z výše uvedeného řetězce slov vytvořte smysluplné, spisovné a pravopisně i gramaticky správné souvětí, které bude obsahovat všechna slova z daného řetězce, a to v uvedeném pořadí. Do souvětí přidejte pouze předložku a spojku, doplnění jiných slov je považováno za chybu.
(Příklad: TETA – UVAŘIT – OBĚD – NIKDO – NECHUTNAT → např. Teta uvařila oběd, ale nikomu nechutnal.)
Za první ženu, která přeplavala Floridský průliv bez ochranné klece proti mořským predátorům, je považována Diana Nyadová – americká spisovatelka, novinářka a vytrvalostní plavkyně. Ve svých 64 letech si tak splnila svůj celoživotní sen.
Extrémní kousek se Dianě povedl až na popáté. Vůbec poprvé skočila do kubánských vod v roce 1978. Tento pokus, stejně jako ty další v letech 2011–2012, však skončil neúspěchem. Teprve v roce 2013 doplavala z Kuby až na Floridu: zvládnout vzdálenost dlouhou 180 kilometrů jí trvalo 53 hodin. Během vytváření rekordu se musela potýkat s jedovatými medúzami, před nimiž se chránila kombinézou a speciální maskou. Na vše také dohlíželi členové Dianina podpůrného týmu: v doprovodných plavidlech se starali o její bezpečnost (např. pomocí elektronického zařízení Shark Shield, které odpuzuje žraloky), navigovali ji světelnými pomůckami a pečlivě dokumentovali průběh celé akce.
Když 2. září 2013 Diana konečně dosáhla floridského břehu, sledovaly ji z pláže stovky nadšených fanoušků. Zcela vyčerpaná se s nimi podělila o tři myšlenky: „Zaprvé: nikdy to nevzdávejte. Zadruhé: myslete vždy na to, že v jakémkoli věku máte šanci splnit si svůj sen. A zatřetí: vypadá to jako individuální sport, ale stojí za tím celý tým.“
(www.irozhlas.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
25.1 V letech 2011 až 2012 se Diana Nyadová pokusila celkem čtyřikrát doplavat z Kuby na Floridu.
25.2 Během vytváření rekordu v roce 2013 Dianu Nyadovou doprovázela minimálně dvě plavidla.
25.3 Při úspěšném pokusu o přeplavání Floridského průlivu Diana Nyadová vyrazila z Kuby na konci srpna 2013.
25.4 Když v roce 2013 Diana Nyadová plavala z Kuby na Floridu, měla na těle jak pomůcky chránící před medúzami, tak zařízení odpuzující žraloky.
Za první ženu, která přeplavala Floridský průliv bez ochranné klece proti mořským predátorům, je považována Diana Nyadová – americká spisovatelka, novinářka a vytrvalostní plavkyně. Ve svých 64 letech si tak splnila svůj celoživotní sen.
Extrémní kousek se Dianě povedl až na popáté. Vůbec poprvé skočila do kubánských vod v roce 1978. Tento pokus, stejně jako ty další v letech 2011–2012, však skončil neúspěchem. Teprve v roce 2013 doplavala z Kuby až na Floridu: zvládnout vzdálenost dlouhou 180 kilometrů jí trvalo 53 hodin. Během vytváření rekordu se musela potýkat s jedovatými medúzami, před nimiž se chránila kombinézou a speciální maskou. Na vše také dohlíželi členové Dianina podpůrného týmu: v doprovodných plavidlech se starali o její bezpečnost (např. pomocí elektronického zařízení Shark Shield, které odpuzuje žraloky), navigovali ji světelnými pomůckami a pečlivě dokumentovali průběh celé akce.
Když 2. září 2013 Diana konečně dosáhla floridského břehu, sledovaly ji z pláže stovky nadšených fanoušků. Zcela vyčerpaná se s nimi podělila o tři myšlenky: „Zaprvé: nikdy to nevzdávejte. Zadruhé: myslete vždy na to, že v jakémkoli věku máte šanci splnit si svůj sen. A zatřetí: vypadá to jako individuální sport, ale stojí za tím celý tým.“
(www.irozhlas.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Slova odpuzuje a pečlivě pocházejí z výchozího textu a jsou v něm vyznačena tučně.)
Za první ženu, která přeplavala Floridský průliv bez ochranné klece proti mořským predátorům, je považována Diana Nyadová – americká spisovatelka, novinářka a vytrvalostní plavkyně. Ve svých 64 letech si tak splnila svůj celoživotní sen.
Extrémní kousek se Dianě povedl až na popáté. Vůbec poprvé skočila do kubánských vod v roce 1978. Tento pokus, stejně jako ty další v letech 2011–2012, však skončil neúspěchem. Teprve v roce 2013 doplavala z Kuby až na Floridu: zvládnout vzdálenost dlouhou 180 kilometrů jí trvalo 53 hodin. Během vytváření rekordu se musela potýkat s jedovatými medúzami, před nimiž se chránila kombinézou a speciální maskou. Na vše také dohlíželi členové Dianina podpůrného týmu: v doprovodných plavidlech se starali o její bezpečnost (např. pomocí elektronického zařízení Shark Shield, které odpuzuje žraloky), navigovali ji světelnými pomůckami a pečlivě dokumentovali průběh celé akce.
Když 2. září 2013 Diana konečně dosáhla floridského břehu, sledovaly ji z pláže stovky nadšených fanoušků. Zcela vyčerpaná se s nimi podělila o tři myšlenky: „Zaprvé: nikdy to nevzdávejte. Zadruhé: myslete vždy na to, že v jakémkoli věku máte šanci splnit si svůj sen. A zatřetí: vypadá to jako individuální sport, ale stojí za tím celý tým.“
(www.irozhlas.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o třech slovesech podtržených ve výchozím textu je pravdivé?
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
Vysvětlivky s příkladem:
Na malém obrázku vpravo je křižovatka s jednou hlavní silnicí (je označena dopravními značkami a je na ní přerušovaná čára) a s jednou vedlejší silnicí (není nijak označena). Na hlavní silnici jsou celkem tři vozidla: dvě tmavá jednostopá (motorky) a jedno tmavé dvoustopé (autobus). Na vedlejší silnici jsou celkem tři vozidla, všechna jsou dvoustopá (tmavé auto, bílé auto a bílý autobus). Motorky na posuzovaných obrázcích jsou vždy tmavé.
28.1
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
Vysvětlivky s příkladem:
Na malém obrázku vpravo je křižovatka s jednou hlavní silnicí (je označena dopravními značkami a je na ní přerušovaná čára) a s jednou vedlejší silnicí (není nijak označena). Na hlavní silnici jsou celkem tři vozidla: dvě tmavá jednostopá (motorky) a jedno tmavé dvoustopé (autobus). Na vedlejší silnici jsou celkem tři vozidla, všechna jsou dvoustopá (tmavé auto, bílé auto a bílý autobus). Motorky na posuzovaných obrázcích jsou vždy tmavé.
28.1
28.2
28.3
28.4
