7. ročník · 1. řádný termín 2025 · 28 úloh
Věta č. 1: Tepenné krvácení je třeba zastavit co nejrychleji.
Věta č. 2: Brzy ráno se zemědělci rozešli za svými každodenními povinnostmi.
Které z následujících tvrzení o větách z výchozího textu je pravdivé?
(1) Lidi na lidi jsou jako saně,
člověk na člověka jako kat,
podívejte se na ně,
musíte naříkat.
(2) Obr do pidimužíka mydlí,
domnívaje se, že vyhraje.
Klidně seďme na židli,
čtěme bibli, tam to všechno je.
(3) Samuelova kniha nám povídá,
jak na Žida přišla veliká bída,
jak ti bídní Filištíni
válku vést nebyli líní,
až potkali Davida.
(4) David šel do války volky nevolky,
z velké dálky nesl bratrům homolky,
v pochodu se cvičil v hodu,
dal si pro strýčka Příhodu
tři šutry do tobolky.
(5) „Hej hej! Kam se valej?
Dyť jsou malej!“
Takhle Goliáš ho provokuje,
David slušně salutuje.
(6) Když mu ale obr plivnul do očí,
David se otočí, prakem zatočí:
„Když začínáš, no tak tu máš!
Byl jsi větší – já měl kuráž.“
A jakej byl Goliáš!
Vysvětlivky: Filištíni – příslušníci kmene, o němž se píše v bibli; homolka – kuželovitý útvar (např. cukru, sýra); tobolka – brašna
(J. Voskovec a J. Werich, David a Goliáš, upraveno)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
(1) Lidi na lidi jsou jako saně,
člověk na člověka jako kat,
podívejte se na ně,
musíte naříkat.
(2) Obr do pidimužíka mydlí,
domnívaje se, že vyhraje.
Klidně seďme na židli,
čtěme bibli, tam to všechno je.
(3) Samuelova kniha nám povídá,
jak na Žida přišla veliká bída,
jak ti bídní Filištíni
válku vést nebyli líní,
až potkali Davida.
(4) David šel do války volky nevolky,
z velké dálky nesl bratrům homolky,
v pochodu se cvičil v hodu,
dal si pro strýčka Příhodu
tři šutry do tobolky.
(5) „Hej hej! Kam se valej?
Dyť jsou malej!“
Takhle Goliáš ho provokuje,
David slušně salutuje.
(6) Když mu ale obr plivnul do očí,
David se otočí, prakem zatočí:
„Když začínáš, no tak tu máš!
Byl jsi větší – já měl kuráž.“
A jakej byl Goliáš!
Vysvětlivky: Filištíni – příslušníci kmene, o němž se píše v bibli; homolka – kuželovitý útvar (např. cukru, sýra); tobolka – brašna
(J. Voskovec a J. Werich, David a Goliáš, upraveno)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje třetí část výchozího textu?
(1) Lidi na lidi jsou jako saně,
člověk na člověka jako kat,
podívejte se na ně,
musíte naříkat.
(2) Obr do pidimužíka mydlí,
domnívaje se, že vyhraje.
Klidně seďme na židli,
čtěme bibli, tam to všechno je.
(3) Samuelova kniha nám povídá,
jak na Žida přišla veliká bída,
jak ti bídní Filištíni
válku vést nebyli líní,
až potkali Davida.
(4) David šel do války volky nevolky,
z velké dálky nesl bratrům homolky,
v pochodu se cvičil v hodu,
dal si pro strýčka Příhodu
tři šutry do tobolky.
(5) „Hej hej! Kam se valej?
Dyť jsou malej!“
Takhle Goliáš ho provokuje,
David slušně salutuje.
(6) Když mu ale obr plivnul do očí,
David se otočí, prakem zatočí:
„Když začínáš, no tak tu máš!
Byl jsi větší – já měl kuráž.“
A jakej byl Goliáš!
Vysvětlivky: Filištíni – příslušníci kmene, o němž se píše v bibli; homolka – kuželovitý útvar (např. cukru, sýra); tobolka – brašna
(J. Voskovec a J. Werich, David a Goliáš, upraveno)
Které z následujících tvrzení o čtvrté části výchozího textu je pravdivé?
Přiřaďte k jednotlivým schématům (5.1–5.3) souvětí (A–E), jehož výstavba odpovídá příslušnému schématu.
(Schématem je myšleno pořadí vět v souvětí. Vysvětlivky zkratek: VH = věta hlavní; VV = věta vedlejší. Žádná možnost z nabídky A–E nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
5.1 VV – VH – VV
5.2 VH – VV – VH
5.3 VH – VV – VV
Ke každé z následujících podúloh (6.1 a 6.2) napište současné (tj. ne zastaralé) spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň není vlastním jménem.
(Slova musí být zapsána pravopisně správně.)
6.1 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem VÝKRES, skloňuje se podle vzoru MUŽ a neobsahuje předponu.
6.2 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem KONAT, skloňuje se podle vzoru KOST a obsahuje předponu.
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
7.1 První tržiště na Blízkém východě vznikla kolem roku 3000 př. n. l.
7.2 V jednom ze čtyř oddělení prvního obchodního domu na světě se prodávala výhradně galanterie.
7.3 Kolem roku 1200 existovalo v Čechách asi sto stálých tržišť a ta sloužila nejen k prodeji a nakupování.
7.4 Alespoň v jednom textu, který byl sepsán v 1. století n. l., jsou uvedeny informace týkající se tehdejších obchodních praktik v Římě.
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Vypište z první části výchozího textu tři podstatná jména, která jsou v textu užita ve 3. pádě.
(Slovo Martialis neposuzujte, není správným řešením. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní myšlenku výchozího textu, a je tedy jeho nejvhodnějším nadpisem?
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Výraz podle je ve výchozím textu podtržen. Věty s posuzovaným výrazem jsou gramaticky správné.)
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení týkajících se věty tučně vyznačené ve výchozím textu, zda je pravdivé (A), nebo ne (N).
11.1 Větný člen tržiště je přívlastek neshodný.
11.2 Větný člen vznikala je rozvíjen větným členem spontánně.
11.3 Větný člen v centru je rozvíjen větným členem města.
11.4 Větný člen každého je přívlastek shodný.
Odmrazování mrazničky (spotřebič bez technologie NO FROST)
1. Odpojte kabel napájení.
2. Vyjměte potraviny a uložte je na chladné místo. Dveře mrazničky nechte otevřené.
3. Jakmile roztaje veškerá námraza, setřete nejprve vodu ve spodní části spotřebiče.
4. Připojte kabel napájení.
5. Chvíli vyčkejte a pak vložte potraviny zpět dovnitř.
6. Poté důkladně vytřete dosucha celý vnitřek mrazničky.
Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?
Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
Jarda se sám od sebe nabídl, že nám pomůže vymalovat byt. Když ale bylo vše hotové, překvapilo nás, že řekl: „Pošlete mi na účet pět tisíc. To víte, zadarmo ani ∗∗∗∗∗ nehrabe.“
Které z následujících slov je součástí ustáleného slovního spojení vystihujícího situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (∗∗∗∗∗) v textu?
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
Důkladně jsem ji prozkoumala, ale vážně tam nebylo vůbec nic. Když jsem se dotkla drsného dřeva, zvláštně zavonělo po růžích. Kdo ví, proč jsem pak udělala to, co jsem udělala.
Seděla tam žena celá v bílém. Dlouhé vlasy jí zakrývaly obličej. Hlavou mi prolétlo: Máma! Jakmile jsem se dostala na mělčinu, vyrazila jsem k té ženě. Voda cákala na všechny strany. Už jsem byla skoro u ní, vtom se ale moje nohy zarazily.
Ta truhla, kterou jsem vytáhla zpod stolu, byla prázdná. Nevím, co jsem si myslela, že tam najdu. Možná dopisy, fotky nebo starý deník…
Prostě jsem vlezla dovnitř, přitiskla tvář k hrubému dřevu a ponořila se do hlubokého spánku. Co se stalo potom, zní naprosto praštěně. Ale musíte mi věřit: dostala jsem se do jiného světa.
Oči totiž spatřily něco, co srdce vidět nechtělo. Nebyla to maminka, ale nějaká neznámá paní. „Tigris,“ oslovila mě. Ta cizí žena znala mé jméno!
Probudilo mě šplouchání a cákání. Pomalu jsem nadzvedla víko a vykoukla ven. To, co jsem spatřila, mě šokovalo. Truhla se totiž pohupovala na moři, všude bylo cítit sůl a řasy. Najednou se na obzoru zjevila pevnina! Od pláže se ke mně nesla zvonivá hudba. Podívala jsem se tím směrem a skoro se mi zastavilo srdce.
(E. Karinsdotter, Ostrov tisíce hvězd, upraveno)
TEXT 1
TEXT 2
Podstatné jméno typu A má v 6. pádě čísla jednotného dva náležité tvary: jeden končí na -e/-ě (např. pouzdře, autě), druhý končí na -u (např. pouzdru, autu).
Podstatné jméno typu B má v 6. pádě čísla jednotného pouze jeden náležitý tvar a ten končí na -u (např. jablku).
Vypište z TEXTU 1 tři podstatná jména typu B.
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Nedostavěný chrám v Panenském Týnci je zřejmě jednou z nejmagičtějších památek v naší zemi. Mezi jeho zdmy a sloupy se prý nacházejí místa, která vyzařují pozitivní energii. Nemějte obavy, že byste je nepoznali: nápovědou jsou vyšlapané cesty a zjevně ohmatané části na stěnách této kamenné stavby. Ve výklencích lze najít děkovné vzkazy.
Mezi lidmi se vypráví, že pobyt v chrámu uzdraví nemocné, smutným zlepší náladu a celkově vyvolává pocit štěstí. Někteří na sociálních sítích napsali, že zde cítily vibrace a brněly jim ruce. Jiní zase nabyli dojmu, že po návštěvě chrámu se jim vrátil ztracený životní elán. Nikoho proto nepřekvapí, že se zde pravidelně konají svadby.
Čeští filmaři již několikrát využili tajemě působící chrám ve svých snímcích. Objevil se třeba ve filmovém zpracování Erbenovy Kytice. Ať už je pravda o této stavbě jakákoli, jisté je, že jde o skvělý tip na výlet.
(www.kudyznudy.cz, upraveno)
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou v něm zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
(Slova zapište bezchybně; ohebná slova zapište ve stejném tvaru, v němž jsou užita v textu. Podtržené výrazy jsou zapsány správně. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
TEXT 1
(1) Probudil jsem se brzy. Zuzka ještě spala, přikrytá starou záclonou s výšivkami. Náhle jsem zvenčí zaslechl nějaké zvuky. Vzbudil jsem ségru a opatrně jsme vyšli z domu. Před vchodem jsme spatřili staršího chlapa s knírem, jak nese k autu plechovou rouru.
„Dobrý den,“ řekl jsem. On ale nereagoval a poklidně nakládal materiál a nářadí na vozík za autem. Pozdravil jsem ho o něco hlasitěji, ale zase nic.
„Edo, pojďme až k němu, asi hůř slyší,“ navrhla Zuzka. Jenže i když jsme stáli přímo před ním, díval se skrz nás.
(2) „Brácha, my jsme neviditelný!“ vyhrkla Zuzka. Chvilku jsme doufali, že se pleteme. Skákali jsme a mávali rukama, ale kníratý muž pořád nic. Vážně nás neviděl. Bezradně jsme na sebe se Zuzkou koukali. Vtom mou pozornost upoutaly noviny, které tomu chlapovi čouhaly z kapsy saka. Nenápadně jsem je vytáhl a hned jsme je začali zkoumat.
„Rudé právo. To neznám. A koukni na ty názvy článků. Třeba Národe, nevzdáme se.“
„A všimnul sis, co je napsaný tady nahoře? Je tu přece datum 22. srpna 1968!“
Aha, takže tím tunelem času jsme se dostali do minulosti. Do období komunismu. Máma nám vyprávěla, že Rusáci na nás tehdy poslali tanky, ∗∗∗∗∗ lidé v Československu chtěli víc svobody. To ale Rusáci nechtěli dopustit: báli se totiž, že pak by si Češi dělali všechno po svém a přestali by je poslouchat.
„Bez toho tunelu nemáme šanci. I kdybychom totiž odsud došli do Prahy, domů se nedostaneme. Náš dům ještě nestojí a naši se ještě nenarodili,“ řekl jsem sklesle.
„Ale babička přece žije!“
V tu ránu mi to docvaklo: „Děda přece umřel někdy při invazi. Vojáci ho zastřelili, když stavěl na ulici barikádu! Takže jsme tady určitě proto, abychom dědu zachránili. A až tenhle úkol splníme, nejspíš se nám ukáže i cesta domů.“
(P. Hůlová, Liščí oči, upraveno)
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
18.1 Edu probudily ze spánku zvuky, jejichž původcem byl kníratý muž.
18.2 Eda se dvakrát pokusil pomocí pozdravu vyjádřeného slovy navázat kontakt s kníratým mužem.
18.3 Eda přečetl Zuzce název jednoho článku v novinách, které předtím měl kníratý muž v kapse saka.
18.4 Zuzka s Edou se rozhodli tunelem času dostat do minulosti proto, aby zachránili svého dědu před smrtí.
TEXT 1
(1) Probudil jsem se brzy. Zuzka ještě spala, přikrytá starou záclonou s výšivkami. Náhle jsem zvenčí zaslechl nějaké zvuky. Vzbudil jsem ségru a opatrně jsme vyšli z domu. Před vchodem jsme spatřili staršího chlapa s knírem, jak nese k autu plechovou rouru.
„Dobrý den,“ řekl jsem. On ale nereagoval a poklidně nakládal materiál a nářadí na vozík za autem. Pozdravil jsem ho o něco hlasitěji, ale zase nic.
„Edo, pojďme až k němu, asi hůř slyší,“ navrhla Zuzka. Jenže i když jsme stáli přímo před ním, díval se skrz nás.
(2) „Brácha, my jsme neviditelný!“ vyhrkla Zuzka. Chvilku jsme doufali, že se pleteme. Skákali jsme a mávali rukama, ale kníratý muž pořád nic. Vážně nás neviděl. Bezradně jsme na sebe se Zuzkou koukali. Vtom mou pozornost upoutaly noviny, které tomu chlapovi čouhaly z kapsy saka. Nenápadně jsem je vytáhl a hned jsme je začali zkoumat.
„Rudé právo. To neznám. A koukni na ty názvy článků. Třeba Národe, nevzdáme se.“
„A všimnul sis, co je napsaný tady nahoře? Je tu přece datum 22. srpna 1968!“
Aha, takže tím tunelem času jsme se dostali do minulosti. Do období komunismu. Máma nám vyprávěla, že Rusáci na nás tehdy poslali tanky, ∗∗∗∗∗ lidé v Československu chtěli víc svobody. To ale Rusáci nechtěli dopustit: báli se totiž, že pak by si Češi dělali všechno po svém a přestali by je poslouchat.
„Bez toho tunelu nemáme šanci. I kdybychom totiž odsud došli do Prahy, domů se nedostaneme. Náš dům ještě nestojí a naši se ještě nenarodili,“ řekl jsem sklesle.
„Ale babička přece žije!“
V tu ránu mi to docvaklo: „Děda přece umřel někdy při invazi. Vojáci ho zastřelili, když stavěl na ulici barikádu! Takže jsme tady určitě proto, abychom dědu zachránili. A až tenhle úkol splníme, nejspíš se nám ukáže i cesta domů.“
(P. Hůlová, Liščí oči, upraveno)
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Vypište z první části TEXTU 1 dvě příslovce, která jsou v textu užita v 2. stupni.
(Příslovce zapište v 2. stupni. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
TEXT 1
(1) Probudil jsem se brzy. Zuzka ještě spala, přikrytá starou záclonou s výšivkami. Náhle jsem zvenčí zaslechl nějaké zvuky. Vzbudil jsem ségru a opatrně jsme vyšli z domu. Před vchodem jsme spatřili staršího chlapa s knírem, jak nese k autu plechovou rouru.
„Dobrý den,“ řekl jsem. On ale nereagoval a poklidně nakládal materiál a nářadí na vozík za autem. Pozdravil jsem ho o něco hlasitěji, ale zase nic.
„Edo, pojďme až k němu, asi hůř slyší,“ navrhla Zuzka. Jenže i když jsme stáli přímo před ním, díval se skrz nás.
(2) „Brácha, my jsme neviditelný!“ vyhrkla Zuzka. Chvilku jsme doufali, že se pleteme. Skákali jsme a mávali rukama, ale kníratý muž pořád nic. Vážně nás neviděl. Bezradně jsme na sebe se Zuzkou koukali. Vtom mou pozornost upoutaly noviny, které tomu chlapovi čouhaly z kapsy saka. Nenápadně jsem je vytáhl a hned jsme je začali zkoumat.
„Rudé právo. To neznám. A koukni na ty názvy článků. Třeba Národe, nevzdáme se.“
„A všimnul sis, co je napsaný tady nahoře? Je tu přece datum 22. srpna 1968!“
Aha, takže tím tunelem času jsme se dostali do minulosti. Do období komunismu. Máma nám vyprávěla, že Rusáci na nás tehdy poslali tanky, ∗∗∗∗∗ lidé v Československu chtěli víc svobody. To ale Rusáci nechtěli dopustit: báli se totiž, že pak by si Češi dělali všechno po svém a přestali by je poslouchat.
„Bez toho tunelu nemáme šanci. I kdybychom totiž odsud došli do Prahy, domů se nedostaneme. Náš dům ještě nestojí a naši se ještě nenarodili,“ řekl jsem sklesle.
„Ale babička přece žije!“
V tu ránu mi to docvaklo: „Děda přece umřel někdy při invazi. Vojáci ho zastřelili, když stavěl na ulici barikádu! Takže jsme tady určitě proto, abychom dědu zachránili. A až tenhle úkol splníme, nejspíš se nám ukáže i cesta domů.“
(P. Hůlová, Liščí oči, upraveno)
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Které z následujících slov podtržených v TEXTU 1 je název výsledku děje?
(Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2. Slova posuzujte ve významu, který mají v TEXTU 1.)
TEXT 1
(1) Probudil jsem se brzy. Zuzka ještě spala, přikrytá starou záclonou s výšivkami. Náhle jsem zvenčí zaslechl nějaké zvuky. Vzbudil jsem ségru a opatrně jsme vyšli z domu. Před vchodem jsme spatřili staršího chlapa s knírem, jak nese k autu plechovou rouru.
„Dobrý den,“ řekl jsem. On ale nereagoval a poklidně nakládal materiál a nářadí na vozík za autem. Pozdravil jsem ho o něco hlasitěji, ale zase nic.
„Edo, pojďme až k němu, asi hůř slyší,“ navrhla Zuzka. Jenže i když jsme stáli přímo před ním, díval se skrz nás.
(2) „Brácha, my jsme neviditelný!“ vyhrkla Zuzka. Chvilku jsme doufali, že se pleteme. Skákali jsme a mávali rukama, ale kníratý muž pořád nic. Vážně nás neviděl. Bezradně jsme na sebe se Zuzkou koukali. Vtom mou pozornost upoutaly noviny, které tomu chlapovi čouhaly z kapsy saka. Nenápadně jsem je vytáhl a hned jsme je začali zkoumat.
„Rudé právo. To neznám. A koukni na ty názvy článků. Třeba Národe, nevzdáme se.“
„A všimnul sis, co je napsaný tady nahoře? Je tu přece datum 22. srpna 1968!“
Aha, takže tím tunelem času jsme se dostali do minulosti. Do období komunismu. Máma nám vyprávěla, že Rusáci na nás tehdy poslali tanky, ∗∗∗∗∗ lidé v Československu chtěli víc svobody. To ale Rusáci nechtěli dopustit: báli se totiž, že pak by si Češi dělali všechno po svém a přestali by je poslouchat.
„Bez toho tunelu nemáme šanci. I kdybychom totiž odsud došli do Prahy, domů se nedostaneme. Náš dům ještě nestojí a naši se ještě nenarodili,“ řekl jsem sklesle.
„Ale babička přece žije!“
V tu ránu mi to docvaklo: „Děda přece umřel někdy při invazi. Vojáci ho zastřelili, když stavěl na ulici barikádu! Takže jsme tady určitě proto, abychom dědu zachránili. A až tenhle úkol splníme, nejspíš se nám ukáže i cesta domů.“
(P. Hůlová, Liščí oči, upraveno)
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Které z následujících tvrzení o slovních tvarech tučně vyznačených v TEXTU 1 je pravdivé?
TEXT 1
(1) Probudil jsem se brzy. Zuzka ještě spala, přikrytá starou záclonou s výšivkami. Náhle jsem zvenčí zaslechl nějaké zvuky. Vzbudil jsem ségru a opatrně jsme vyšli z domu. Před vchodem jsme spatřili staršího chlapa s knírem, jak nese k autu plechovou rouru.
„Dobrý den,“ řekl jsem. On ale nereagoval a poklidně nakládal materiál a nářadí na vozík za autem. Pozdravil jsem ho o něco hlasitěji, ale zase nic.
„Edo, pojďme až k němu, asi hůř slyší,“ navrhla Zuzka. Jenže i když jsme stáli přímo před ním, díval se skrz nás.
(2) „Brácha, my jsme neviditelný!“ vyhrkla Zuzka. Chvilku jsme doufali, že se pleteme. Skákali jsme a mávali rukama, ale kníratý muž pořád nic. Vážně nás neviděl. Bezradně jsme na sebe se Zuzkou koukali. Vtom mou pozornost upoutaly noviny, které tomu chlapovi čouhaly z kapsy saka. Nenápadně jsem je vytáhl a hned jsme je začali zkoumat.
„Rudé právo. To neznám. A koukni na ty názvy článků. Třeba Národe, nevzdáme se.“
„A všimnul sis, co je napsaný tady nahoře? Je tu přece datum 22. srpna 1968!“
Aha, takže tím tunelem času jsme se dostali do minulosti. Do období komunismu. Máma nám vyprávěla, že Rusáci na nás tehdy poslali tanky, ∗∗∗∗∗ lidé v Československu chtěli víc svobody. To ale Rusáci nechtěli dopustit: báli se totiž, že pak by si Češi dělali všechno po svém a přestali by je poslouchat.
„Bez toho tunelu nemáme šanci. I kdybychom totiž odsud došli do Prahy, domů se nedostaneme. Náš dům ještě nestojí a naši se ještě nenarodili,“ řekl jsem sklesle.
„Ale babička přece žije!“
V tu ránu mi to docvaklo: „Děda přece umřel někdy při invazi. Vojáci ho zastřelili, když stavěl na ulici barikádu! Takže jsme tady určitě proto, abychom dědu zachránili. A až tenhle úkol splníme, nejspíš se nám ukáže i cesta domů.“
(P. Hůlová, Liščí oči, upraveno)
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Které z následujících tvrzení týkajících se vynechaného místa (∗∗∗∗∗) v TEXTU 1 je pravdivé?
Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda je zapsán pravopisně správně (A), nebo ne (N).
23.1 Na minulé oslavě dědečkových narozenin se sešli tři generace.
23.2 Když jsem se po prázdninách setkal s přáteli, přivítali mě objetím.
23.3 Znenadání se zdvihl silný vítr a stromy s úzkými kmeny se začaly ohýbat.
23.4 Mezi kostelními lavicemi jsem našel stříbrný růženec s malými drahokami.
ŽÁK – KTERÝ – VYHRÁT – SOUTĚŽ – POMOCT – PEČLIVÝ – PŘÍPRAVA
Z výše uvedeného řetězce slov vytvořte smysluplné, spisovné a pravopisně i gramaticky správné souvětí, které bude obsahovat všechna slova z daného řetězce, a to v uvedeném pořadí. Do souvětí nesmíte přidat žádné jiné slovo.
(Příklad: TETA – NEVĚDĚT – KAM – DÁT – KLÍČE → např. Teta neví, kam dala klíče.)
V některých oblastech Arktidy žijí už tisíce let Inuité. Díky příbytkům ze sněhu, známým jako iglú, se jim v drsných podmínkách daří přežít i během velmi chladných období.
Iglú se tradičním postupem staví z bloků stlačeného sněhu: sníh upravený tímto způsobem je lehčí než led a jako tepelný izolant rozhodně nezklame. Díky použitému materiálu neproniká dovnitř iglú chlad zvenčí, typický tvar obydlí zase zajišťuje, aby silnější poryvy větru nenarušily stabilitu příbytku. Teploty v iglú jsou vzhledem k mrazivému okolí (v zimě v této oblasti rtuť teploměru klesá i pod minus 50 °C) docela příznivé – mohou se dostat i nad 10 °C. Nejchladněji je u podlahy, teplý vzduch se soustředí v horní části stavby.
Chcete-li strávit noc v příbytku inuitského typu, vyzkoušejte některý z iglú hotelů, například Sorrisniva Igloo. Tento norský hotel je každoročně otevřen jen od 20. prosince do 5. dubna a na jeho stavbu se pokaždé spotřebuje 7 000 m³ sněhu a 250 tun ledu. V areálu jsou rozmístěny ledové sochy, v hotelovém baru se podávají nápoje ve sklenicích z ledu. Pokud cestujete v páru, za dvoulůžkový pokoj včetně snídaně zaplatíte dohromady cca 10 000 Kč za noc. Všichni otužilci jsou zde vítáni.
(www.nespechej.cz; www.lifee.cz; www.sorrisniva.no, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
25.1 Norský hotel Sorrisniva Igloo je otevřen přibližně tři a půl měsíce v roce.
25.2 Rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou v iglú činí za všech okolností přesně 60 °C.
25.3 Cena za jedno přespání ve dvoulůžkovém pokoji hotelu Sorrisniva Igloo a snídani činí zhruba 10 000 Kč na osobu.
25.4 Na výrobu ledových soch do areálu hotelu Sorrisniva Igloo a sklenic používaných v baru tohoto hotelu je každý rok potřeba 250 tun ledu.
V některých oblastech Arktidy žijí už tisíce let Inuité. Díky příbytkům ze sněhu, známým jako iglú, se jim v drsných podmínkách daří přežít i během velmi chladných období.
Iglú se tradičním postupem staví z bloků stlačeného sněhu: sníh upravený tímto způsobem je lehčí než led a jako tepelný izolant rozhodně nezklame. Díky použitému materiálu neproniká dovnitř iglú chlad zvenčí, typický tvar obydlí zase zajišťuje, aby silnější poryvy větru nenarušily stabilitu příbytku. Teploty v iglú jsou vzhledem k mrazivému okolí (v zimě v této oblasti rtuť teploměru klesá i pod minus 50 °C) docela příznivé – mohou se dostat i nad 10 °C. Nejchladněji je u podlahy, teplý vzduch se soustředí v horní části stavby.
Chcete-li strávit noc v příbytku inuitského typu, vyzkoušejte některý z iglú hotelů, například Sorrisniva Igloo. Tento norský hotel je každoročně otevřen jen od 20. prosince do 5. dubna a na jeho stavbu se pokaždé spotřebuje 7 000 m³ sněhu a 250 tun ledu. V areálu jsou rozmístěny ledové sochy, v hotelovém baru se podávají nápoje ve sklenicích z ledu. Pokud cestujete v páru, za dvoulůžkový pokoj včetně snídaně zaplatíte dohromady cca 10 000 Kč za noc. Všichni otužilci jsou zde vítáni.
(www.nespechej.cz; www.lifee.cz; www.sorrisniva.no, upraveno)
Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež jsou v kontextu výchozího textu antonymy?
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
V některých oblastech Arktidy žijí už tisíce let Inuité. Díky příbytkům ze sněhu, známým jako iglú, se jim v drsných podmínkách daří přežít i během velmi chladných období.
Iglú se tradičním postupem staví z bloků stlačeného sněhu: sníh upravený tímto způsobem je lehčí než led a jako tepelný izolant rozhodně nezklame. Díky použitému materiálu neproniká dovnitř iglú chlad zvenčí, typický tvar obydlí zase zajišťuje, aby silnější poryvy větru nenarušily stabilitu příbytku. Teploty v iglú jsou vzhledem k mrazivému okolí (v zimě v této oblasti rtuť teploměru klesá i pod minus 50 °C) docela příznivé – mohou se dostat i nad 10 °C. Nejchladněji je u podlahy, teplý vzduch se soustředí v horní části stavby.
Chcete-li strávit noc v příbytku inuitského typu, vyzkoušejte některý z iglú hotelů, například Sorrisniva Igloo. Tento norský hotel je každoročně otevřen jen od 20. prosince do 5. dubna a na jeho stavbu se pokaždé spotřebuje 7 000 m³ sněhu a 250 tun ledu. V areálu jsou rozmístěny ledové sochy, v hotelovém baru se podávají nápoje ve sklenicích z ledu. Pokud cestujete v páru, za dvoulůžkový pokoj včetně snídaně zaplatíte dohromady cca 10 000 Kč za noc. Všichni otužilci jsou zde vítáni.
(www.nespechej.cz; www.lifee.cz; www.sorrisniva.no, upraveno)
Které z následujících tvrzení o větě podtržené ve výchozím textu je pravdivé?
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
Vysvětlivky s příkladem: Na malém obrázku vpravo je bonboniéra. V jedné její krajní řadě jsou tři marcipánové bonbony: dva z nich jsou oválné (ten vlevo je ozdobený) a jeden je hranatý bez ozdoby. V druhé krajní řadě bonboniéry jsou dva čokoládové bonbony: ten hranatý je ozdobený, ten oválný je bez ozdoby. V prostřední řadě bonboniéry není žádný bonbon.
28.1
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
Vysvětlivky s příkladem: Na malém obrázku vpravo je bonboniéra. V jedné její krajní řadě jsou tři marcipánové bonbony: dva z nich jsou oválné (ten vlevo je ozdobený) a jeden je hranatý bez ozdoby. V druhé krajní řadě bonboniéry jsou dva čokoládové bonbony: ten hranatý je ozdobený, ten oválný je bez ozdoby. V prostřední řadě bonboniéry není žádný bonbon.
28.1
28.2
28.3
28.4
