7. ročník · 1. řádný termín 2021 · 28 úloh
(1) Viděl jsem lilek v tílku.
Je nemnoho takových lilků!
Však v Liliové ulici na Praze 1
je možné si schůzku s jedním z nich sjednat.
Ten lilek se leskne fialovou černí
a nosí tílko nemoderní.
Když se s ním potkáš,
zazpívá ti jeden z trylků,
které se líbí těmto staroměstským lilkům.
Zní asi takto: Li la li la.
(2) Vždycky hleď ocenit jeho trylek!
Sic poznáš, jak hrůzný je to lilek,
když svleče své běloskvoucí prádlo…
Tak pochval ho, aby to špatně nedopadlo!
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
O čem se píše ve výchozím textu?
(1) Viděl jsem lilek v tílku.
Je nemnoho takových lilků!
Však v Liliové ulici na Praze 1
je možné si schůzku s jedním z nich sjednat.
Ten lilek se leskne fialovou černí
a nosí tílko nemoderní.
Když se s ním potkáš,
zazpívá ti jeden z trylků,
které se líbí těmto staroměstským lilkům.
Zní asi takto: Li la li la.
(2) Vždycky hleď ocenit jeho trylek!
Sic poznáš, jak hrůzný je to lilek,
když svleče své běloskvoucí prádlo…
Tak pochval ho, aby to špatně nedopadlo!
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?
(1) Viděl jsem lilek v tílku.
Je nemnoho takových lilků!
Však v Liliové ulici na Praze 1
je možné si schůzku s jedním z nich sjednat.
Ten lilek se leskne fialovou černí
a nosí tílko nemoderní.
Když se s ním potkáš,
zazpívá ti jeden z trylků,
které se líbí těmto staroměstským lilkům.
Zní asi takto: Li la li la.
(2) Vždycky hleď ocenit jeho trylek!
Sic poznáš, jak hrůzný je to lilek,
když svleče své běloskvoucí prádlo…
Tak pochval ho, aby to špatně nedopadlo!
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Které z následujících tvrzení o třech slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?
Na každé vynechané místo (∗∗∗∗∗) v českých ustálených slovních spojeních doplňte příslušné podstatné jméno v náležitém tvaru.
5.1 Tomáš zaslechl Janu, jak mi říká, že mi nepůjčí stovku na pouť, a to byla voda na jeho ∗∗∗∗∗. Okamžitě na mě spustil: „Vždyť už jsem ti několikrát říkal, že pokud něco chceš, máš si na to našetřit.“
5.2 „Měl jsi argumentovat úplně jinak a taky mluvit klidnějším hlasem,“ řekli mi kluci z kapely, když nám majitel domu odmítl prodloužit pronájem zkušebny. Zkrátka po bitvě je každý ∗∗∗∗∗.
Přiřaďte k jednotlivým souvětím (6.1–6.3) odpovídající tvrzení (A–E).
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
6.1 Ačkoli se v druhém poločase zdálo, že domácí prohrají, nakonec si první místo v žebříčku dokázali udržet.
6.2 Sportovci věnovali veškerý volný čas tréninkům, aby uspěli jak na mistrovství republiky, tak na blížícím se mistrovství světa.
6.3 Protože se organizátoři obávali střetů fotbalových fanoušků, zpřísnili bezpečnostní opatření nejen na stadionu, ale také v jeho blízkém okolí.
Ke každé z následujících podúloh (7.1 a 7.2) napište současné spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň není vlastním jménem.
(Současné slovo znamená slovo používané v dnešní době, nikoli zastaralé.)
7.1 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem VYTVOŘIT a skloňuje se podle vzoru SOUDCE.
7.2 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem ROK a skloňuje se podle vzoru STAVENÍ.
Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od Lisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl až do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj. Azorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad mořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.
Lidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale počátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli o hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také mohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník, má na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov São Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.
V úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje byly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na odborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta na evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se čajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně vyprodukovaly 250 tun čaje.
Čilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, ∗∗∗∗∗. Důsledkem tohoto trendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku 1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během následujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost Chá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně vyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.
(Lidé a Země 12/2007, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
8.1 Ostrov São Miguel zabírá většinu celkové rozlohy portugalského souostroví Azory.
8.2 Zhoubná plíseň, která zničila pomerančovníky, byla na ostrov São Miguel zavlečena z Rio de Janeira.
8.3 Při první sklizni azorského čaje bylo sklizeno přesně o 2 kilogramy více zeleného čaje než čaje černého.
8.4 Od roku 1850 do počátku 21. století se roční produkce azorské společnosti Chá Gorreana snížila z původních 250 tun čaje na 40 tun.
Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od Lisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl až do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj. Azorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad mořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.
Lidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale počátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli o hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také mohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník, má na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov São Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.
V úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje byly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na odborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta na evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se čajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně vyprodukovaly 250 tun čaje.
Čilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, ∗∗∗∗∗. Důsledkem tohoto trendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku 1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během následujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost Chá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně vyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.
(Lidé a Země 12/2007, upraveno)
Která z následujících možností patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu?
Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od Lisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl až do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj. Azorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad mořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.
Lidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale počátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli o hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také mohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník, má na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov São Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.
V úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje byly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na odborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta na evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se čajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně vyprodukovaly 250 tun čaje.
Čilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, ∗∗∗∗∗. Důsledkem tohoto trendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku 1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během následujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost Chá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně vyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.
(Lidé a Země 12/2007, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu není pravdivé?
Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od Lisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl až do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj. Azorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad mořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.
Lidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale počátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli o hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také mohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník, má na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov São Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.
V úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje byly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na odborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta na evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se čajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně vyprodukovaly 250 tun čaje.
Čilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, ∗∗∗∗∗. Důsledkem tohoto trendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku 1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během následujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost Chá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně vyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.
(Lidé a Země 12/2007, upraveno)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od Lisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl až do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj. Azorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad mořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.
Lidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale počátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli o hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také mohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník, má na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov São Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.
V úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje byly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na odborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta na evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se čajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně vyprodukovaly 250 tun čaje.
Čilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, ∗∗∗∗∗. Důsledkem tohoto trendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku 1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během následujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost Chá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně vyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.
(Lidé a Země 12/2007, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje přídavné jméno v 2. stupni?
Portugalské souostroví Azory, ležící v Atlantském oceánu přibližně 1 500 km od Lisabonu, se skládá z devíti obydlených ostrovů. Největší z nich, ostrov São Miguel, byl až do začátku 21. století jediným místem v Evropě, kde se pěstoval a zpracovával čaj. Azorské čajovníkové plantáže jsou unikátní: čaj se zde pěstuje už ve výšce 150 metrů nad mořem, jde tedy o nejníže položené plantáže na světě.
Lidé z těchto ostrovů na své půdě odpradávna pěstovali pomeranče. Když ale počátkem 19. století pomerančovníky zničila zhoubná plíseň, azorští zemědělci přišli o hlavní zdroj obživy. Hledali tedy novou plodinu vhodnou k pěstování, kterou by také mohli vyvážet. Skutečnost, že vedle ananasu a maracuji nakonec vsadili i na čajovník, má na svědomí Jacinto Leite, někdejší voják brazilské armády. Na svůj rodný ostrov São Miguel totiž přivezl z Rio de Janeira sazenice čajovníku.
V úrodné půdě a stabilním klimatu se plodině záhy začalo dařit. Z první sklizně čaje byly dva vzorky, konkrétně 8 kg černého a 10 kg zeleného čaje, poslány do Anglie na odborné analýzy. Díky své nesporné kvalitě oba dostaly vynikající posudky. Cesta na evropské trhy se rázem otevřela a na Azorách nastaly lepší časy. Už v roce 1850 se čajovníkové plantáže rozprostíraly na 300 hektarech půdy a tamější manufaktury ročně vyprodukovaly 250 tun čaje.
Čilý obchod se zahraničím ale narušila první světová válka, ∗∗∗∗∗. Důsledkem tohoto trendu, pokračujícího i po válce, byly ztráty na ziscích a krachování manufaktur. Do roku 1970 svou činnost ukončilo devět z původních čtrnácti azorských výrobců čaje, během následujících let zkrachovali další čtyři. Počátku 21. století se dočkala pouze společnost Chá Gorreana. Tento výrobce dodnes ze svých plantáží o rozloze 40 hektarů ročně vyprodukuje 40 tun kvalitního čaje.
(Lidé a Země 12/2007, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), nebo ne (N).
13.1 Věta podtržená ve výchozím textu obsahuje dva přívlastky shodné.
13.2 Věta podtržená ve výchozím textu obsahuje podmět několikanásobný.
13.3 Věta podtržená ve výchozím textu obsahuje jedno příslovečné určení času.
13.4 Věta podtržená ve výchozím textu obsahuje jedno příslovečné určení místa.
Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?
Vypište z každé z následujících vět (15.1 a 15.2) základní skladební dvojici.
(Základní skladební dvojice musí být zapsány pravopisně správně.)
15.1 Z nařízení policie bylo odpolední shromáždění občanů protestujících proti zdejšímu totalitnímu režimu okamžitě rozpuštěno.
15.2 Ve výdejním okénku mého oblíbeného knihkupectví na mě už týden čeká zaplacená zásilka detektivních románů.
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly.
Jejich trny ho píchaly do dlaní, když se vzepřel, aby lépe viděl na Helgrind. Zleva slyšel pravidelný dech svého bratrance Rorana.
Čelo průvodu tvořila skupina mužů oblečených v kožených hávech. Její vůdce měl velikou korunu a nesl se na nosítkách. „Kněží Helgrindu,“ zamumlal Eragon. Za kněžími se vlekl dvojstup mladých mužů ovinutých zlatou látkou.
Takřka neslyšný proud vzduchu Eragonovi nyní připadal nepřirozeně hlasitý. Uvědomil si, že od elfské oslavy má mnohem bystřejší sluch. Začal vzpomínat na své přátele, když vtom jeho pozornost upoutal zástup lidí kráčejících k úpatí Helgrindu.
Eragon hleděl na temnou věž, v níž se skrývaly nestvůry, které zavraždily jeho strýce. Ležel na vrcholku kopce, porostlého jen trávou a malými kaktusy.
Poryvy větru sice pohlcovaly veleknězova slova, Eragon však útržky starověké řeči zaslechl. Zachvěl se, když uslyšel muže hovořit o krvi a nenávisti, hromadící se v temných zákoutích lidských duší. Kývl na Rorana. Je čas jít. Oba se opatrně odplazili do hustého lesa.
Na konci procesí kráčela nesourodá směsice šlechticů, obchodníků a žebráků. Náhle se celý průvod zastavil před jakýmsi balvanem a postava na nosítkách začala kázat.
(Ch. Paolini, Brisingr, upraveno)
TEXT 1
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Najděte v TEXTU 1 tři názvy výsledku děje a napište jejich čísla.
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakékoli číslice či jakéhokoli slova, které nevyhovují zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
Na světě žije mnoho neobyčejných bytostí. K těm nejznámějším patří trpaslíci. Vzhledem připomínají lidi, jsou však o dost menší. Společným znakem všech trpaslíků jsou dlouhé vousy, jinak jsou ale mezi nimi značné rozdíly.
Trpaslíci zahradní, kteří se oběvují v blízkosti lidských obydlí, bývají obvykle sádroví. Jsou to zkušení zemědělci, a tak je většinou potkáte s hráběmi či rýči. Pracují výhradně po setmění a během práce hlasitě nadávají. Trpaslíci skalní jsou naopak velmi tiší. Dožívají se vysokého věku, protože hodiny v podzemí plynou pomalu. Občas se zpřátelí s horníky, víc jim ale vyhovuje život v osamění. Trpaslíci bojovní si staví nedobytná kamená sídla. Nejsou to žádní roztomilí mužíčci s čepičkami vysícími přes ucho, ale smělí válečníci s těžkými sekerami, kteří i proti drtivé přesile bojují jako lvi.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Doporučení: Opravte pouze ta slova, u kterých jste si jisti, že jsou v textu zapsána s pravopisnou chybou.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života jsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To se nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí z Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?
Ráno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku, v němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách měl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.
(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si zvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný uspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků do tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické chrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile pronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.
(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal i Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem, Schultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka skutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“
Schultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel si vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát. Rychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli vplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když vtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal mříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.
(J. Verne, Ocelové město, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
19.1 Hasiči i Schultze dorazili k hořícímu muzeu za pouhých pět minut od založení požáru.
19.2 Za záchranu exponátu 3175 Schultze nabídl částku převyšující skutečnou hodnotu tohoto exponátu.
19.3 Od doby, kdy Marcel skočil do říčky, do doby, kdy narazil na železnou mříž, uběhlo víc než deset minut.
19.4 Při ranní procházce Marcel zjistil, že z Ocelového města vede podzemní kanál přímo do Francouzského města.
(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života jsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To se nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí z Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?
Ráno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku, v němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách měl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.
(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si zvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný uspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků do tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické chrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile pronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.
(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal i Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem, Schultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka skutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“
Schultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel si vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát. Rychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli vplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když vtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal mříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.
(J. Verne, Ocelové město, upraveno)
Které z následujících tvrzení o dvou slovech podtržených ve výchozím textu je pravdivé?
(Význam slov posuzujte v kontextu výchozího textu.)
(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života jsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To se nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí z Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?
Ráno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku, v němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách měl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.
(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si zvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný uspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků do tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické chrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile pronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.
(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal i Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem, Schultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka skutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“
Schultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel si vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát. Rychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli vplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když vtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal mříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.
(J. Verne, Ocelové město, upraveno)
Tvrzení: V tomto úseku se vyskytuje jedno podstatné jméno užité v 2. pádě a jedno podstatné jméno užité v 7. pádě.
Pro který z následujících úseků výchozího textu výše uvedené tvrzení neplatí?
(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života jsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To se nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí z Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?
Ráno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku, v němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách měl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.
(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si zvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný uspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků do tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické chrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile pronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.
(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal i Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem, Schultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka skutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“
Schultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel si vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát. Rychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli vplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když vtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal mříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.
(J. Verne, Ocelové město, upraveno)
Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma (A), nebo ne (N).
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
22.1 bezpečně – nebezpečně
22.2 rovnou – nerovnou
22.3 udělám – neudělám
22.4 povolila – nepovolila
(1) Poté, co Marcel odhalil Schultzův zkázonosný plán, pochopil, že hodiny jeho života jsou sečteny. Pořád myslel na Francouzské město, které se ten bídák rozhodl zničit. To se nesmí stát, jsou tam přece jeho přátelé! Celou noc Marcel nezamhouřil oka. Musí z Ocelového města uprchnout, to věděl zcela bezpečně. Jenže jak?
Ráno zamířil rovnou do parku, jenž byl součástí uzavřeného domovního bloku, v němž byl vězněn. Ano, mohl se procházet, jeho volnost však byla jen zdánlivá. V patách měl totiž stále dva mlčenlivé obry s revolverem, jejichž slabostí byl tabák.
(2) Když kráčel k říčce, která odtéká podzemním kanálem ven z města, všiml si zvláštního křoví, rostoucího podél zdi. Ihned ho poznal. V jeho listech se skrývá účinný uspávací prostředek. Plán útěku nabýval zřetelných obrysů. Marcel potají přidal pár lístků do tabáku a nabídl ho svým dozorcům. Za okamžik se areálem rozléhalo dvojí rytmické chrápání. Marcel na nic nečekal a utíkal do muzea modelů Schultzových strojů. Jakmile pronikl do hlavního sálu, vytáhl zápalku a škrtl.
(3) Za chvíli už z oken šlehaly plameny. Ze všech stran přijížděli hasiči, přispěchal i Schultze. Když bylo po pěti minutách hašení všem jasné, že muzeum lehne popelem, Schultze zvolal: „Deset tisíc dolarů tomu, kdo zachrání exponát 3175!“ I když to byla částka skutečně vysoká, nikdo se nehlásil. Náhle se odněkud vynořil Marcel a řekl: „Já to udělám.“
Schultze se zatvářil nedůvěřivě, pak ale kývl. Nemůže přece nic ztratit, naopak. Marcel si vzal dýchací přístroj a zmizel v kouři. Ani ho ale nenapadlo zachraňovat exponát. Rychle proběhl deštěm žhavých jisker, vyběhl zadním vchodem a skočil do říčky. Po chvíli vplul do podzemního kanálu, zcela zaplněného vodou. Byl v něm deset minut, když vtom narazil na železnou mříž. Zmocnilo se ho zoufalství. Z posledních sil zacloumal mříží. Naštěstí povolila. Proud ho unášel neznámo kam.
(J. Verne, Ocelové město, upraveno)
Vypište z druhé části výchozího textu tři příslovce.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně správně (A), nebo ne (N).
24.1 Stěhovaví ptáci odletěli do teplých krajů, kosi a sýkory ale v naší zemi jako vždy zůstaly.
24.2 Po vyčerpávajícím tréninku ho bolely svaly, začal mít také problémy s kolenními vazy.
24.3 Některé děti předčasně odjely na prázdniny, zbylí žáci pomáhali učitelům s vyklízením kabinetů.
24.4 Zemědělci vyzívají k boji s přemnoženými hraboši, vědci jsou však vůči plošnému používání jedů zdrženliví.
TEXT 1
Kvůli zahrabaným nášlapným minám ročně vyhasne až dvacet tisíc životů. Tato smutná statistika by se však mohla stát minulostí. Člověk totiž získal nečekané zvířecí pomocníky – krysy obrovské. Díky ∗∗∗∗∗ se daří počet lidských obětí snižovat. Krysy obrovské najdou zahrabané nášlapné miny jen po čichu. V pátrání tito hlodavci předčí i detektory kovu, protože na rozdíl od nich umí vyhledat také plastické výbušniny.
Nášlapné miny sice odhalí i speciálně vycvičení psi, spolupráce s hlodavci je však výhodnější. Oproti psům jsou krysy obrovské odolnější vůči tropickým chorobám, kvůli menší citové vazbě k člověku mohou spolupracovat s ∗∗∗∗∗. Zatímco vycvičený pes stojí až půl milionu korun, krysa vyjde daleko levněji. Navíc psi při práci v terénu často riskují své životy, explozi nášlapné miny totiž způsobí už hmotnost 5 kg. Pro krysu obrovskou, vážící nanejvýš 2,5 kg, ale běh po minovém poli tak riskantní není.
Aby se krysa naučila minu vyčenichat, prochází výcvikem trvajícím téměř rok. Zvíře se nejprve učí důkladně prozkoumat prostor. Za nalezení správného předmětu dostane od trenéra odměnu. Hlodavec tak rychle pochopí, že úsilí se mu opravdu vyplatí.
(Koktejl 3/2012, upraveno)
TEXT 2
Pomocí eufemismu se nepříjemná až drsná skutečnost vyjádří jemnějším způsobem, např. místo přímého pojmenování je opilý se použije eufemismus je trochu v náladě.
Které z následujících tvrzení nevyplývá z TEXTU 1?
TEXT 1
Kvůli zahrabaným nášlapným minám ročně vyhasne až dvacet tisíc životů. Tato smutná statistika by se však mohla stát minulostí. Člověk totiž získal nečekané zvířecí pomocníky – krysy obrovské. Díky ∗∗∗∗∗ se daří počet lidských obětí snižovat. Krysy obrovské najdou zahrabané nášlapné miny jen po čichu. V pátrání tito hlodavci předčí i detektory kovu, protože na rozdíl od nich umí vyhledat také plastické výbušniny.
Nášlapné miny sice odhalí i speciálně vycvičení psi, spolupráce s hlodavci je však výhodnější. Oproti psům jsou krysy obrovské odolnější vůči tropickým chorobám, kvůli menší citové vazbě k člověku mohou spolupracovat s ∗∗∗∗∗. Zatímco vycvičený pes stojí až půl milionu korun, krysa vyjde daleko levněji. Navíc psi při práci v terénu často riskují své životy, explozi nášlapné miny totiž způsobí už hmotnost 5 kg. Pro krysu obrovskou, vážící nanejvýš 2,5 kg, ale běh po minovém poli tak riskantní není.
Aby se krysa naučila minu vyčenichat, prochází výcvikem trvajícím téměř rok. Zvíře se nejprve učí důkladně prozkoumat prostor. Za nalezení správného předmětu dostane od trenéra odměnu. Hlodavec tak rychle pochopí, že úsilí se mu opravdu vyplatí.
(Koktejl 3/2012, upraveno)
TEXT 2
Pomocí eufemismu se nepříjemná až drsná skutečnost vyjádří jemnějším způsobem, např. místo přímého pojmenování je opilý se použije eufemismus je trochu v náladě.
Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje eufemismus?
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
TEXT 1
Kvůli zahrabaným nášlapným minám ročně vyhasne až dvacet tisíc životů. Tato smutná statistika by se však mohla stát minulostí. Člověk totiž získal nečekané zvířecí pomocníky – krysy obrovské. Díky ∗∗∗∗∗ se daří počet lidských obětí snižovat. Krysy obrovské najdou zahrabané nášlapné miny jen po čichu. V pátrání tito hlodavci předčí i detektory kovu, protože na rozdíl od nich umí vyhledat také plastické výbušniny.
Nášlapné miny sice odhalí i speciálně vycvičení psi, spolupráce s hlodavci je však výhodnější. Oproti psům jsou krysy obrovské odolnější vůči tropickým chorobám, kvůli menší citové vazbě k člověku mohou spolupracovat s ∗∗∗∗∗. Zatímco vycvičený pes stojí až půl milionu korun, krysa vyjde daleko levněji. Navíc psi při práci v terénu často riskují své životy, explozi nášlapné miny totiž způsobí už hmotnost 5 kg. Pro krysu obrovskou, vážící nanejvýš 2,5 kg, ale běh po minovém poli tak riskantní není.
Aby se krysa naučila minu vyčenichat, prochází výcvikem trvajícím téměř rok. Zvíře se nejprve učí důkladně prozkoumat prostor. Za nalezení správného předmětu dostane od trenéra odměnu. Hlodavec tak rychle pochopí, že úsilí se mu opravdu vyplatí.
(Koktejl 3/2012, upraveno)
TEXT 2
Pomocí eufemismu se nepříjemná až drsná skutečnost vyjádří jemnějším způsobem, např. místo přímého pojmenování je opilý se použije eufemismus je trochu v náladě.
Na každé ze dvou vynechaných míst (∗∗∗∗∗) v TEXTU 1 patří jedno slovní spojení v náležitém spisovném tvaru. Ve které z následujících možností jsou uvedena obě tato slovní spojení?
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
Vysvětlivky:
28.1
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
Vysvětlivky:
28.1
28.2
28.3
28.4
