7. ročník · 1. řádný termín 2015 · 30 úloh
Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
Pavel dostal za úkol rozšířit větu Kamarád odjel k moři právě o jeden větný člen tak, aby se v ní nezměnil žádný tvar slova a věta byla jazykově správně.
Který z následujících větných členů nemůže při plnění úkolu Pavel použít?
Přiřaďte k jednotlivým větám (3.1–3.3) slovo (A–E), které nejlépe vystihuje význam slova hlava v příslušné větě:
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
3.1 Spotřeba piva na hlavu stoupla loni o pětinu.
3.2 Jeho neopatrnost v souboji ho nakonec stála hlavu.
3.3 Za hlavu zločinecké skupiny byl označen můj nenápadný soused.
SvatíVojťěhcbilvelkífzďělanecakřezťan. Přemislofcimuvivrašďilizkorocelourodinu.
(Vzhledem k povaze úlohy není zdroj výchozího textu uveden.)
Přepište výchozí text tak, aby jednotlivá slova byla správně oddělena a správně pravopisně zapsána:
Právě jsem se rozhodl, že vstanu, když se ozvalo diskrétní zaklepání a Saturnin vstoupil. Přál mi dobrého jitra a pravil, že ranní ptáče dál ∗∗∗∗∗, mladí ležáci, staří žebráci, a oznámil mi, že venku je pěkně, ale nechval dne před ∗∗∗∗∗, nevíme dne ani ∗∗∗∗∗ a kam čert nemůže, nastrčí bábu.
Vy nejste zvyklí na podivný způsob Saturninova vyjadřování, ale já jsem z té směsice přísloví pochopil, že přijela teta Kateřina. Nemohu říci, že by mě to potěšilo. Teta Kateřina se rozhodně nehodila do mé představy o dovolené. Byla pro mne symbolem všech možných nepříjemností.
Mé neblahé předtuchy se začaly naplňovat ještě téhož dne dopoledne. Teta Kateřina vyvolala trapný výstup, když si stěžovala dědečkovi, že ji Saturnin nepozdravil, a Milouše dokonce urazil.
Saturnin jí slušným způsobem odporoval a tvrdil, že neměl v úmyslu mladého pána urazit a milostivou paní že pozdravil. Teta ale křičela, že je to drzá lež.
(Z. Jirotka, Saturnin, upraveno)
Která z následujících možností neodpovídá výchozímu textu?
Právě jsem se rozhodl, že vstanu, když se ozvalo diskrétní zaklepání a Saturnin vstoupil. Přál mi dobrého jitra a pravil, že ranní ptáče dál ∗∗∗∗∗, mladí ležáci, staří žebráci, a oznámil mi, že venku je pěkně, ale nechval dne před ∗∗∗∗∗, nevíme dne ani ∗∗∗∗∗ a kam čert nemůže, nastrčí bábu.
Vy nejste zvyklí na podivný způsob Saturninova vyjadřování, ale já jsem z té směsice přísloví pochopil, že přijela teta Kateřina. Nemohu říci, že by mě to potěšilo. Teta Kateřina se rozhodně nehodila do mé představy o dovolené. Byla pro mne symbolem všech možných nepříjemností.
Mé neblahé předtuchy se začaly naplňovat ještě téhož dne dopoledne. Teta Kateřina vyvolala trapný výstup, když si stěžovala dědečkovi, že ji Saturnin nepozdravil, a Milouše dokonce urazil.
Saturnin jí slušným způsobem odporoval a tvrdil, že neměl v úmyslu mladého pána urazit a milostivou paní že pozdravil. Teta ale křičela, že je to drzá lež.
(Z. Jirotka, Saturnin, upraveno)
Ve které z následujících možností je správně převedena nepřímá řeč do řeči přímé?
(Posuzovaný úsek s řečí nepřímou se nachází v posledním odstavci výchozího textu.)
Právě jsem se rozhodl, že vstanu, když se ozvalo diskrétní zaklepání a Saturnin vstoupil. Přál mi dobrého jitra a pravil, že ranní ptáče dál ∗∗∗∗∗, mladí ležáci, staří žebráci, a oznámil mi, že venku je pěkně, ale nechval dne před ∗∗∗∗∗, nevíme dne ani ∗∗∗∗∗ a kam čert nemůže, nastrčí bábu.
Vy nejste zvyklí na podivný způsob Saturninova vyjadřování, ale já jsem z té směsice přísloví pochopil, že přijela teta Kateřina. Nemohu říci, že by mě to potěšilo. Teta Kateřina se rozhodně nehodila do mé představy o dovolené. Byla pro mne symbolem všech možných nepříjemností.
Mé neblahé předtuchy se začaly naplňovat ještě téhož dne dopoledne. Teta Kateřina vyvolala trapný výstup, když si stěžovala dědečkovi, že ji Saturnin nepozdravil, a Milouše dokonce urazil.
Saturnin jí slušným způsobem odporoval a tvrdil, že neměl v úmyslu mladého pána urazit a milostivou paní že pozdravil. Teta ale křičela, že je to drzá lež.
(Z. Jirotka, Saturnin, upraveno)
Ke každé z následujících možností napište jedno slovo, které doplňuje uvedené přísloví, a patří tedy na příslušné vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu:
7.1 ranní ptáče dál ∗∗∗∗∗
7.2 nechval dne před ∗∗∗∗∗
7.3 nevíme dne ani ∗∗∗∗∗
Právě jsem se rozhodl, že vstanu, když se ozvalo diskrétní zaklepání a Saturnin vstoupil. Přál mi dobrého jitra a pravil, že ranní ptáče dál ∗∗∗∗∗, mladí ležáci, staří žebráci, a oznámil mi, že venku je pěkně, ale nechval dne před ∗∗∗∗∗, nevíme dne ani ∗∗∗∗∗ a kam čert nemůže, nastrčí bábu.
Vy nejste zvyklí na podivný způsob Saturninova vyjadřování, ale já jsem z té směsice přísloví pochopil, že přijela teta Kateřina. Nemohu říci, že by mě to potěšilo. Teta Kateřina se rozhodně nehodila do mé představy o dovolené. Byla pro mne symbolem všech možných nepříjemností.
Mé neblahé předtuchy se začaly naplňovat ještě téhož dne dopoledne. Teta Kateřina vyvolala trapný výstup, když si stěžovala dědečkovi, že ji Saturnin nepozdravil, a Milouše dokonce urazil.
Saturnin jí slušným způsobem odporoval a tvrdil, že neměl v úmyslu mladého pána urazit a milostivou paní že pozdravil. Teta ale křičela, že je to drzá lež.
(Z. Jirotka, Saturnin, upraveno)
Vypište z druhého odstavce výchozího textu všechna přídavná jména:
Podstatná jména pomnožná jsou taková podstatná jména, která mají pouze tvary množného čísla (např. Hradčany, Pardubice, ústa, dveře, narozeniny).
(V. Styblík, Český jazyk pro 6. ročník základní školy, upraveno)
Rozhodněte o každé z následujících skupin slov, zda obsahuje pouze podstatná jména pomnožná (A), nebo ne (N):
9.1 hlasivky, játra, rty, srdce, záda
9.2 housle, nůžky, brýle, kleště, vrata
9.3 Alpy, Benátky, Itálie, Krkonoše, Strašnice
9.4 bradavice, příušnice, spalničky, tasemnice, zarděnky
S ∗∗∗∗∗ se můžete setkat dokonce i ve městě. Po jejich návštěvě vám sklep zůstane vzhůru ∗∗∗∗∗.
Kterou z následujících dvojic slov je nutné doplnit na vynechaná místa (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu tak, aby byl gramaticky správně?
Ve které z následujících vět je součástí přísudku jmenného se sponou přídavné jméno?
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly:
Konečně ze sebe cizinec vypravil dušené „dost!“. Tom ho nechal vstát. „Podruhé budeš chytřejší. Dáš si lepší pozor, s kým si něco začínáš.“ Cizinec odcházel.
Cizí chlapec však mlčel, jenom sebou zmítal a snažil se vyprostit. Brečel – hlavně vzteky. „Křikni dost!“ – a bušení pokračovalo.
V mžiku se Tom i cizí chlapec váleli v prachu, zaklesnutí do sebe jako kocouři. Jeden druhému škubal vlasy, jeden druhého škrábal a bil do nosu. Poznenáhlu se z mlhy bitevní vřavy vynořil Tom.
Tom to kvitoval posměšky. Opouštěl bojiště v povznesené náladě. Sotva se však obrátil zády, popadl cizí chlapec kámen a hodil ho po Tomovi. Pak se dal na útěk. Tom si odplivl a vykročil k domovu.
Seděl rozkročmo na cizinci a bušil do něho pěstmi. „Křikni dost!“ řekl Tom.
Cestou si oprašoval šaty, popotahoval a občas se díval zpátky, přičemž vyhrožoval Tomovi, co mu všechno udělá, „až se potkají podruhé“.
(M. Twain, Dobrodružství Toma Sawyera, upraveno)
Zbyněk měl rád vyprávění o chvílích, kdy byli jeho prarodiče ještě dětmi. Zbyňkův děda vyrostl na malé vísce poblíž Lytomyšle.
Na podzim, když nebylo sychravé počasí, si děda a jeho kamarádi pouštěli na polích papírové draky, kteří se vznášeli vysoko nad jejich hlavami. V zimě stavěli sněhuláky a hlavy jim zdobili děravými hrnci. Když na mezy rozkvetli petrklíče, těšili se, až si z proutků upletou pomlásku a na velikonoce si vykoledují kraslice. Při letních radovánkách u řeky jim třpytiví pstruzi sami skákali do sítí.
Zbyňkovi bylo líto, že dědovi zážitky jsou už jen milou vzpomínkou.
Napište pravopisně správně slova, která jsou ve výchozím textu zapsána s pravopisnou chybou:
Nejslavnější Lucemburk
(1) Po otcově skonu se Karel IV. stal českým panovníkem. Zatímco německými oblastmi Svaté říše římské procházel v přestrojení, aby nepadl do rukou přívržencům Ludvíka IV. Bavora, v českých zemích jeho vládu nikdo nezpochybňoval.
(2) Důkaz o Karlově oblibě podala jeho slavnostní korunovace 2. září 1347. Okázalý ceremoniál se konal ve staré románské bazilice, neboť nový Svatovítský chrám se teprve začínal stavět.
(3) Krátce po korunovačním obřadu se Karel dozvěděl novinu, jenž ho překvapila. Jeho rival Ludvík IV. Bavor nečekaně zahynul, když lovil medvědy. Nyní již nic nebránilo tomu, aby byl královský titul Karla IV. uznán v celé říši. V červenci 1349 byl třiatřicetiletý Lucemburk v Cáchách korunován (již podruhé) římským králem a tentokrát už jeho nárok na korunu nikdo nezpochybňoval. Pouze Wittelsbachové skřípali zuby, ale Karel obratnými politickými tahy brzy zkrotil i je. Nyní již toužil pouze stát se císařem, což se mu splnilo v římském chrámu svatého Petra o velikonoční neděli 5. dubna 1355. Byl tak prvním českým panovníkem, který se pyšnil císařskou korunou. Jeho radost nezkalila ani okolnost, že korunovaci neprovedl papež Inocenc VI., nýbrž pouze jím pověřený kardinál. Ani zdaleka se tedy netěšil takové podpoře papeže, jak o něm rozhlašovali jeho protivníci.
(4) Své záměry v říšské politice dokázal Karel prosadit i díky tomu, že se opíral o hospodářsky prosperující Království české. Jeho význam si dobře uvědomoval, a proto se jej snažil ještě více povznést. Z Prahy učinil nejen rezidenci českého panovníka, ale i celoevropsky důležité místo.
(P. Čornej, Dějiny českých zemí, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá informacím obsaženým ve výchozím textu (A), nebo ne (N):
14.1 Karel IV. se narodil ve druhém desetiletí 14. století.
14.2 Karlovi přívrženci tvrdili, že Karel IV. je oblíbencem papeže.
14.3 Po korunovaci v Cáchách začali konečně Karla IV. uznávat jako krále i v Čechách.
14.4 Korunovace Karla IV. na císaře, která proběhla ve starší pražské chrámové stavbě, byla velmi pompézní.
Nejslavnější Lucemburk
(1) Po otcově skonu se Karel IV. stal českým panovníkem. Zatímco německými oblastmi Svaté říše římské procházel v přestrojení, aby nepadl do rukou přívržencům Ludvíka IV. Bavora, v českých zemích jeho vládu nikdo nezpochybňoval.
(2) Důkaz o Karlově oblibě podala jeho slavnostní korunovace 2. září 1347. Okázalý ceremoniál se konal ve staré románské bazilice, neboť nový Svatovítský chrám se teprve začínal stavět.
(3) Krátce po korunovačním obřadu se Karel dozvěděl novinu, jenž ho překvapila. Jeho rival Ludvík IV. Bavor nečekaně zahynul, když lovil medvědy. Nyní již nic nebránilo tomu, aby byl královský titul Karla IV. uznán v celé říši. V červenci 1349 byl třiatřicetiletý Lucemburk v Cáchách korunován (již podruhé) římským králem a tentokrát už jeho nárok na korunu nikdo nezpochybňoval. Pouze Wittelsbachové skřípali zuby, ale Karel obratnými politickými tahy brzy zkrotil i je. Nyní již toužil pouze stát se císařem, což se mu splnilo v římském chrámu svatého Petra o velikonoční neděli 5. dubna 1355. Byl tak prvním českým panovníkem, který se pyšnil císařskou korunou. Jeho radost nezkalila ani okolnost, že korunovaci neprovedl papež Inocenc VI., nýbrž pouze jím pověřený kardinál. Ani zdaleka se tedy netěšil takové podpoře papeže, jak o něm rozhlašovali jeho protivníci.
(4) Své záměry v říšské politice dokázal Karel prosadit i díky tomu, že se opíral o hospodářsky prosperující Království české. Jeho význam si dobře uvědomoval, a proto se jej snažil ještě více povznést. Z Prahy učinil nejen rezidenci českého panovníka, ale i celoevropsky důležité místo.
(P. Čornej, Dějiny českých zemí, upraveno)
Kterým z následujících spojovacích výrazů lze nahradit výraz a proto tak, aby význam souvětí zůstal zachován?
(Posuzovaný spojovací výraz se nachází ve čtvrtém odstavci výchozího textu.)
Nejslavnější Lucemburk
(1) Po otcově skonu se Karel IV. stal českým panovníkem. Zatímco německými oblastmi Svaté říše římské procházel v přestrojení, aby nepadl do rukou přívržencům Ludvíka IV. Bavora, v českých zemích jeho vládu nikdo nezpochybňoval.
(2) Důkaz o Karlově oblibě podala jeho slavnostní korunovace 2. září 1347. Okázalý ceremoniál se konal ve staré románské bazilice, neboť nový Svatovítský chrám se teprve začínal stavět.
(3) Krátce po korunovačním obřadu se Karel dozvěděl novinu, jenž ho překvapila. Jeho rival Ludvík IV. Bavor nečekaně zahynul, když lovil medvědy. Nyní již nic nebránilo tomu, aby byl královský titul Karla IV. uznán v celé říši. V červenci 1349 byl třiatřicetiletý Lucemburk v Cáchách korunován (již podruhé) římským králem a tentokrát už jeho nárok na korunu nikdo nezpochybňoval. Pouze Wittelsbachové skřípali zuby, ale Karel obratnými politickými tahy brzy zkrotil i je. Nyní již toužil pouze stát se císařem, což se mu splnilo v římském chrámu svatého Petra o velikonoční neděli 5. dubna 1355. Byl tak prvním českým panovníkem, který se pyšnil císařskou korunou. Jeho radost nezkalila ani okolnost, že korunovaci neprovedl papež Inocenc VI., nýbrž pouze jím pověřený kardinál. Ani zdaleka se tedy netěšil takové podpoře papeže, jak o něm rozhlašovali jeho protivníci.
(4) Své záměry v říšské politice dokázal Karel prosadit i díky tomu, že se opíral o hospodářsky prosperující Království české. Jeho význam si dobře uvědomoval, a proto se jej snažil ještě více povznést. Z Prahy učinil nejen rezidenci českého panovníka, ale i celoevropsky důležité místo.
(P. Čornej, Dějiny českých zemí, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu je chybně užitý tvar zájmena?
(Posuzované úseky se nacházejí ve třetím odstavci výchozího textu.)
Nejslavnější Lucemburk
(1) Po otcově skonu se Karel IV. stal českým panovníkem. Zatímco německými oblastmi Svaté říše římské procházel v přestrojení, aby nepadl do rukou přívržencům Ludvíka IV. Bavora, v českých zemích jeho vládu nikdo nezpochybňoval.
(2) Důkaz o Karlově oblibě podala jeho slavnostní korunovace 2. září 1347. Okázalý ceremoniál se konal ve staré románské bazilice, neboť nový Svatovítský chrám se teprve začínal stavět.
(3) Krátce po korunovačním obřadu se Karel dozvěděl novinu, jenž ho překvapila. Jeho rival Ludvík IV. Bavor nečekaně zahynul, když lovil medvědy. Nyní již nic nebránilo tomu, aby byl královský titul Karla IV. uznán v celé říši. V červenci 1349 byl třiatřicetiletý Lucemburk v Cáchách korunován (již podruhé) římským králem a tentokrát už jeho nárok na korunu nikdo nezpochybňoval. Pouze Wittelsbachové skřípali zuby, ale Karel obratnými politickými tahy brzy zkrotil i je. Nyní již toužil pouze stát se císařem, což se mu splnilo v římském chrámu svatého Petra o velikonoční neděli 5. dubna 1355. Byl tak prvním českým panovníkem, který se pyšnil císařskou korunou. Jeho radost nezkalila ani okolnost, že korunovaci neprovedl papež Inocenc VI., nýbrž pouze jím pověřený kardinál. Ani zdaleka se tedy netěšil takové podpoře papeže, jak o něm rozhlašovali jeho protivníci.
(4) Své záměry v říšské politice dokázal Karel prosadit i díky tomu, že se opíral o hospodářsky prosperující Království české. Jeho význam si dobře uvědomoval, a proto se jej snažil ještě více povznést. Z Prahy učinil nejen rezidenci českého panovníka, ale i celoevropsky důležité místo.
(P. Čornej, Dějiny českých zemí, upraveno)
Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda je lze v kontextu výchozího textu považovat za synonyma (A), nebo ne (N):
(První slovo vždy pochází z výchozího textu a je v něm zvýrazněno.)
17.1 titul – název
17.2 rezidence – sídlo
17.3 nezkalit – nepokazit
17.4 netěšit se – smutnit
Nejslavnější Lucemburk
(1) Po otcově skonu se Karel IV. stal českým panovníkem. Zatímco německými oblastmi Svaté říše římské procházel v přestrojení, aby nepadl do rukou přívržencům Ludvíka IV. Bavora, v českých zemích jeho vládu nikdo nezpochybňoval.
(2) Důkaz o Karlově oblibě podala jeho slavnostní korunovace 2. září 1347. Okázalý ceremoniál se konal ve staré románské bazilice, neboť nový Svatovítský chrám se teprve začínal stavět.
(3) Krátce po korunovačním obřadu se Karel dozvěděl novinu, jenž ho překvapila. Jeho rival Ludvík IV. Bavor nečekaně zahynul, když lovil medvědy. Nyní již nic nebránilo tomu, aby byl královský titul Karla IV. uznán v celé říši. V červenci 1349 byl třiatřicetiletý Lucemburk v Cáchách korunován (již podruhé) římským králem a tentokrát už jeho nárok na korunu nikdo nezpochybňoval. Pouze Wittelsbachové skřípali zuby, ale Karel obratnými politickými tahy brzy zkrotil i je. Nyní již toužil pouze stát se císařem, což se mu splnilo v římském chrámu svatého Petra o velikonoční neděli 5. dubna 1355. Byl tak prvním českým panovníkem, který se pyšnil císařskou korunou. Jeho radost nezkalila ani okolnost, že korunovaci neprovedl papež Inocenc VI., nýbrž pouze jím pověřený kardinál. Ani zdaleka se tedy netěšil takové podpoře papeže, jak o něm rozhlašovali jeho protivníci.
(4) Své záměry v říšské politice dokázal Karel prosadit i díky tomu, že se opíral o hospodářsky prosperující Království české. Jeho význam si dobře uvědomoval, a proto se jej snažil ještě více povznést. Z Prahy učinil nejen rezidenci českého panovníka, ale i celoevropsky důležité místo.
(P. Čornej, Dějiny českých zemí, upraveno)
Vyjádřete každou z vět zvýrazněných v následujících souvětích větným členem tak, aby ze souvětí vznikla věta jednoduchá:
(Význam textu musí zůstat zachován.)
18.1 Jeho rival Ludvík IV. Bavor nečekaně zahynul, když lovil medvědy.
18.2 Byl tak prvním českým panovníkem, který se pyšnil císařskou korunou.
TEXT 1
Píseň hobitů
(1)
Plameny v krbu šlehají,
pod střechou lůžka čekají;
nás ještě nohy nebolí,
kdo ví, co skrývá okolí:
snad strom anebo kameny,
jež máme poznat právě my.
List a tráva, strom a květ,
nehleď zpět! Nehleď zpět!
Kopec, rybník pod nebem,
dále jdem! Dále jdem!
(2)
Za rohem třeba připravená
je zlatá brána otevřená,
a třebaže ji minem dneska,
zítra nás zavede k ní stezka
a půjdem skrytou pěšinou
za sluncem nebo za lunou.
Jabloň, trnka, líska, hloh,
ty drž krok! Ty drž krok!
Písek, kámen, tůň a hráz,
zdravím vás! Zdravím vás!
(3)
Dům za mnou, svět přede mnou,
mnohé cesty po něm jdou,
než tma padne do tváří,
než se hvězdy rozzáří,
pak za mnou svět, dům přede mnou,
poutníci doma ulehnou.
Mlha, soumrak, oblaka,
neláká! Neláká!
Oheň, lampa, chléb, mám hlad,
a pak spát! A pak spát!
(J. R. R. Tolkien, Pán prstenů: Společenstvo Prstenu, upraveno)
TEXT 2
Epizeuxis je básnická figura, která je založena na opakování slova nebo spojení slov bezprostředně za sebou v jednom verši.
(L. Lederbuchová, Průvodce literárním dílem, upraveno)
Které z následujících slov je významově nadřazené slovu zvýrazněnému v TEXTU 1?
TEXT 1
Píseň hobitů
(1)
Plameny v krbu šlehají,
pod střechou lůžka čekají;
nás ještě nohy nebolí,
kdo ví, co skrývá okolí:
snad strom anebo kameny,
jež máme poznat právě my.
List a tráva, strom a květ,
nehleď zpět! Nehleď zpět!
Kopec, rybník pod nebem,
dále jdem! Dále jdem!
(2)
Za rohem třeba připravená
je zlatá brána otevřená,
a třebaže ji minem dneska,
zítra nás zavede k ní stezka
a půjdem skrytou pěšinou
za sluncem nebo za lunou.
Jabloň, trnka, líska, hloh,
ty drž krok! Ty drž krok!
Písek, kámen, tůň a hráz,
zdravím vás! Zdravím vás!
(3)
Dům za mnou, svět přede mnou,
mnohé cesty po něm jdou,
než tma padne do tváří,
než se hvězdy rozzáří,
pak za mnou svět, dům přede mnou,
poutníci doma ulehnou.
Mlha, soumrak, oblaka,
neláká! Neláká!
Oheň, lampa, chléb, mám hlad,
a pak spát! A pak spát!
(J. R. R. Tolkien, Pán prstenů: Společenstvo Prstenu, upraveno)
TEXT 2
Epizeuxis je básnická figura, která je založena na opakování slova nebo spojení slov bezprostředně za sebou v jednom verši.
(L. Lederbuchová, Průvodce literárním dílem, upraveno)
O které z následujících možností se v Písni hobitů nezpívá?
TEXT 1
Píseň hobitů
(1)
Plameny v krbu šlehají,
pod střechou lůžka čekají;
nás ještě nohy nebolí,
kdo ví, co skrývá okolí:
snad strom anebo kameny,
jež máme poznat právě my.
List a tráva, strom a květ,
nehleď zpět! Nehleď zpět!
Kopec, rybník pod nebem,
dále jdem! Dále jdem!
(2)
Za rohem třeba připravená
je zlatá brána otevřená,
a třebaže ji minem dneska,
zítra nás zavede k ní stezka
a půjdem skrytou pěšinou
za sluncem nebo za lunou.
Jabloň, trnka, líska, hloh,
ty drž krok! Ty drž krok!
Písek, kámen, tůň a hráz,
zdravím vás! Zdravím vás!
(3)
Dům za mnou, svět přede mnou,
mnohé cesty po něm jdou,
než tma padne do tváří,
než se hvězdy rozzáří,
pak za mnou svět, dům přede mnou,
poutníci doma ulehnou.
Mlha, soumrak, oblaka,
neláká! Neláká!
Oheň, lampa, chléb, mám hlad,
a pak spát! A pak spát!
(J. R. R. Tolkien, Pán prstenů: Společenstvo Prstenu, upraveno)
TEXT 2
Epizeuxis je básnická figura, která je založena na opakování slova nebo spojení slov bezprostředně za sebou v jednom verši.
(L. Lederbuchová, Průvodce literárním dílem, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (A), nebo ne (N):
21.1 V každé sloce se rýmuje pouze třetí a čtvrtý verš.
21.2 Celkem tři verše ve třetí sloce začínají dvouslabičným slovem.
21.3 Všechna slova, která se spolu rýmují, mají vždy stejný počet slabik.
21.4 V předposledním verši druhé sloky jsou celkem tři jednoslabičná slova.
TEXT 1
Píseň hobitů
(1)
Plameny v krbu šlehají,
pod střechou lůžka čekají;
nás ještě nohy nebolí,
kdo ví, co skrývá okolí:
snad strom anebo kameny,
jež máme poznat právě my.
List a tráva, strom a květ,
nehleď zpět! Nehleď zpět!
Kopec, rybník pod nebem,
dále jdem! Dále jdem!
(2)
Za rohem třeba připravená
je zlatá brána otevřená,
a třebaže ji minem dneska,
zítra nás zavede k ní stezka
a půjdem skrytou pěšinou
za sluncem nebo za lunou.
Jabloň, trnka, líska, hloh,
ty drž krok! Ty drž krok!
Písek, kámen, tůň a hráz,
zdravím vás! Zdravím vás!
(3)
Dům za mnou, svět přede mnou,
mnohé cesty po něm jdou,
než tma padne do tváří,
než se hvězdy rozzáří,
pak za mnou svět, dům přede mnou,
poutníci doma ulehnou.
Mlha, soumrak, oblaka,
neláká! Neláká!
Oheň, lampa, chléb, mám hlad,
a pak spát! A pak spát!
(J. R. R. Tolkien, Pán prstenů: Společenstvo Prstenu, upraveno)
TEXT 2
Epizeuxis je básnická figura, která je založena na opakování slova nebo spojení slov bezprostředně za sebou v jednom verši.
(L. Lederbuchová, Průvodce literárním dílem, upraveno)
Napište počet veršů, v nichž se v TEXTU 1 vyskytuje epizeuxis:
TEXT 1
Píseň hobitů
(1)
Plameny v krbu šlehají,
pod střechou lůžka čekají;
nás ještě nohy nebolí,
kdo ví, co skrývá okolí:
snad strom anebo kameny,
jež máme poznat právě my.
List a tráva, strom a květ,
nehleď zpět! Nehleď zpět!
Kopec, rybník pod nebem,
dále jdem! Dále jdem!
(2)
Za rohem třeba připravená
je zlatá brána otevřená,
a třebaže ji minem dneska,
zítra nás zavede k ní stezka
a půjdem skrytou pěšinou
za sluncem nebo za lunou.
Jabloň, trnka, líska, hloh,
ty drž krok! Ty drž krok!
Písek, kámen, tůň a hráz,
zdravím vás! Zdravím vás!
(3)
Dům za mnou, svět přede mnou,
mnohé cesty po něm jdou,
než tma padne do tváří,
než se hvězdy rozzáří,
pak za mnou svět, dům přede mnou,
poutníci doma ulehnou.
Mlha, soumrak, oblaka,
neláká! Neláká!
Oheň, lampa, chléb, mám hlad,
a pak spát! A pak spát!
(J. R. R. Tolkien, Pán prstenů: Společenstvo Prstenu, upraveno)
TEXT 2
Epizeuxis je básnická figura, která je založena na opakování slova nebo spojení slov bezprostředně za sebou v jednom verši.
(L. Lederbuchová, Průvodce literárním dílem, upraveno)
Napište jednoslovné synonymum slova luna:
Přiřaďte k jednotlivým úryvkům (24.1–24.4) odpovídající typ textu (A–F):
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
24.1 Bez pohodlné postele nemůžete být šťastní. Jedině s námi si nyní můžete dopřát ten nejlepší spánek! Pouze naše postel splní všechna vaše přání.
(Vzhledem k povaze úlohy nejsou zdroje výchozích textů uvedeny.)
24.2 Postel je vyrobena z kvalitního smrkového masivu. Povrchová úprava je provedena lakováním. Vzhled postele podtrhává nejen zaoblené čelo, ale i atypický tvar nohou.
24.3 Postel by měla být minimálně 195 cm dlouhá a 50 cm vysoká, aby se z ní snadno vstávalo. Pro pohodlné spaní je třeba alespoň 80 až 100 cm široký prostor. Kvalitní bývají postele z masivu (např. smrk, dub).
24.4 Nejdříve natřete všechny dřevěné díly vhodným impregnačním prostředkem na dřevo. Před nátěrem zbruste palubovou podlahu v oblasti lůžka do hladka brusným papírem. Na nosné sloupky A a B upevněte 2 úhelníky.
Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně správně (A), nebo ne (N):
25.1 Sousedovy kozy lehce překonaly plot, který byl ledabyle sbitý ze ztrouchnivělých latěk.
25.2 Letošní povodně způsobily rozsáhlé záplavy v chráněnné krajinné oblasti, blízko ležící Sušice však nápory vody vydržela.
25.3 Známý novinář zveřejnil zprávu, že se ve skalních rozsedlinách v severních Čechách smrtelně zranili tři rakouští turisté.
25.4 Z deníkových záznamů jednoho rodinného příslušníka jsme vyčetli, že se stal klíčovým svědkem výjimečného soudního procesu s vyzvědači.
Na světě existují místa, která jsou sledována s údivem, ale i se strachem. Vyhledávají je nejen turisté, ale i badatelé z celého světa. Jedním z takových míst jsou slavné pařížské katakomby.
Katakomby jsou téměř 190 km dlouhé a vedou pod celým hlavním městem sladké Francie. To, co se v nich nachází, ale sladké rozhodně není. V 18. století se totiž všechny pařížské hřbitovy v důsledku přeplnění a špatného pohřbívání proměnily ve zdroj různých infekcí, které ohrožovaly obyvatele. Proto byly některé ostatky přemístěny do katakomb.
Přes hrůzu, kterou pařížské podzemí nahání, jsou katakomby dodnes vnímány jako nevšední turistická atrakce. Při návštěvě Paříže byste je tedy neměli vynechat.
(www.novinky.cz, upraveno)
Který z následujících slovních druhů se nevyskytuje ve druhém odstavci výchozího textu?
Na světě existují místa, která jsou sledována s údivem, ale i se strachem. Vyhledávají je nejen turisté, ale i badatelé z celého světa. Jedním z takových míst jsou slavné pařížské katakomby.
Katakomby jsou téměř 190 km dlouhé a vedou pod celým hlavním městem sladké Francie. To, co se v nich nachází, ale sladké rozhodně není. V 18. století se totiž všechny pařížské hřbitovy v důsledku přeplnění a špatného pohřbívání proměnily ve zdroj různých infekcí, které ohrožovaly obyvatele. Proto byly některé ostatky přemístěny do katakomb.
Přes hrůzu, kterou pařížské podzemí nahání, jsou katakomby dodnes vnímány jako nevšední turistická atrakce. Při návštěvě Paříže byste je tedy neměli vynechat.
(www.novinky.cz, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nevyskytuje několikanásobný větný člen?
Na světě existují místa, která jsou sledována s údivem, ale i se strachem. Vyhledávají je nejen turisté, ale i badatelé z celého světa. Jedním z takových míst jsou slavné pařížské katakomby.
Katakomby jsou téměř 190 km dlouhé a vedou pod celým hlavním městem sladké Francie. To, co se v nich nachází, ale sladké rozhodně není. V 18. století se totiž všechny pařížské hřbitovy v důsledku přeplnění a špatného pohřbívání proměnily ve zdroj různých infekcí, které ohrožovaly obyvatele. Proto byly některé ostatky přemístěny do katakomb.
Přes hrůzu, kterou pařížské podzemí nahání, jsou katakomby dodnes vnímány jako nevšední turistická atrakce. Při návštěvě Paříže byste je tedy neměli vynechat.
(www.novinky.cz, upraveno)
U slov zvýrazněných ve výchozím textu určete pád, číslo, rod a vzor:
(Odpovězte celými slovy, nepoužívejte zkratky.)
28.1 pohřbívání –
28.2 infekcí –
Na světě existují místa, která jsou sledována s údivem, ale i se strachem. Vyhledávají je nejen turisté, ale i badatelé z celého světa. Jedním z takových míst jsou slavné pařížské katakomby.
Katakomby jsou téměř 190 km dlouhé a vedou pod celým hlavním městem sladké Francie. To, co se v nich nachází, ale sladké rozhodně není. V 18. století se totiž všechny pařížské hřbitovy v důsledku přeplnění a špatného pohřbívání proměnily ve zdroj různých infekcí, které ohrožovaly obyvatele. Proto byly některé ostatky přemístěny do katakomb.
Přes hrůzu, kterou pařížské podzemí nahání, jsou katakomby dodnes vnímány jako nevšední turistická atrakce. Při návštěvě Paříže byste je tedy neměli vynechat.
(www.novinky.cz, upraveno)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje účel poslední věty výchozího textu?
Ve kterém z následujících souvětí je chyba v interpunkci?