5. ročník · ilustrační test 2021 · 28 úloh
Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?
(1) Šlo na procházku Nemehlo
a potkalo tam Mehlo.
To Mehlo všechno umělo
a ťukalo si na čelo,
Nemehlo se tak stydělo,
že radši poodběhlo.
(2) Šel na procházku Nekňuba
a náhle potkal Kňubu.
Kňuba má IQ dvě stě pět
a procestoval celý svět,
Nekňuba začal závidět,
že není v jeho klubu.
(3) Šla na procházku Nestvůra
a potkala tam Stvůru.
Tam u lesního potoka
si rázem padly do oka.
Nestvůra jihne, Stvůra žasne
a obě vidí, jak jsou krásné.
Tak všichni hlavu vzhůru!
Vysvětlivka: Průměrné IQ dosahuje hodnoty 100, IQ nad 130 značí velmi vysokou inteligenci.
(D. Fischerová, Dvojice, upraveno)
Ve výchozím textu vystupuje celkem šest postav, které jsou označeny vlastním jménem. Které z následujících tvrzení vystihuje jednu z těchto postav?
(1) Šlo na procházku Nemehlo
a potkalo tam Mehlo.
To Mehlo všechno umělo
a ťukalo si na čelo,
Nemehlo se tak stydělo,
že radši poodběhlo.
(2) Šel na procházku Nekňuba
a náhle potkal Kňubu.
Kňuba má IQ dvě stě pět
a procestoval celý svět,
Nekňuba začal závidět,
že není v jeho klubu.
(3) Šla na procházku Nestvůra
a potkala tam Stvůru.
Tam u lesního potoka
si rázem padly do oka.
Nestvůra jihne, Stvůra žasne
a obě vidí, jak jsou krásné.
Tak všichni hlavu vzhůru!
Vysvětlivka: Průměrné IQ dosahuje hodnoty 100, IQ nad 130 značí velmi vysokou inteligenci.
(D. Fischerová, Dvojice, upraveno)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Antonyma: slova opačného významu; synonyma: slova stejného nebo podobného významu.)
(1) Šlo na procházku Nemehlo
a potkalo tam Mehlo.
To Mehlo všechno umělo
a ťukalo si na čelo,
Nemehlo se tak stydělo,
že radši poodběhlo.
(2) Šel na procházku Nekňuba
a náhle potkal Kňubu.
Kňuba má IQ dvě stě pět
a procestoval celý svět,
Nekňuba začal závidět,
že není v jeho klubu.
(3) Šla na procházku Nestvůra
a potkala tam Stvůru.
Tam u lesního potoka
si rázem padly do oka.
Nestvůra jihne, Stvůra žasne
a obě vidí, jak jsou krásné.
Tak všichni hlavu vzhůru!
Vysvětlivka: Průměrné IQ dosahuje hodnoty 100, IQ nad 130 značí velmi vysokou inteligenci.
(D. Fischerová, Dvojice, upraveno)
Které z následujících tvrzení o první části výchozího textu NENÍ pravdivé?
Na každé vynechané místo (∗∗∗∗∗) v českých ustálených slovních spojeních doplňte příslušné slovo.
5.1 „Dědo, proč nechceš posekat tu zarostlou zahradu sekačkou?“ „Celý život sekám kosou, nic jiného už používat nebudu. Starého ∗∗∗∗∗ novým ∗∗∗∗∗ nenaučíš.“
5.2 Babička nám chtěla na dovolenou přibalit konzervy, to jsme ale odmítli. V ceně zájezdu je přece jídlo a pití po celý den. To by bylo jako nosit ∗∗∗∗∗ do lesa.
Přiřaďte k jednotlivým větám (6.1–6.3) odpovídající tvrzení (A–E).
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
6.1 Společně zahnali myši do skrýše.
6.2 Včera si koupili plastový koš na odpadky.
6.3 Byl nadšený z nového představení loutkového divadla.
Vypište z každé z následujících vět (7.1 a 7.2) základní skladební dvojici.
(Základní skladební dvojice musí být zapsány pravopisně správně.)
7.1 Neustálým bzučením nám mračno dotěrného hmyzu znepříjemnilo povalování u vody.
7.2 Michal i jeho rodiče ten šifrovaný dopis z dob dávno minulých jistě zakrátko rozluští.
TEXT 1
Neobyčejní živočichové nežijí jen v dalekých zemích, ale i v našich končinách. Jedním z takových tvorů je listonoh. Tento zástupce korýšů, mezi něž se dále řadí třeba krabi, je jedním z nejstarších živočišných druhů na Zemi.
Listonohové se na naší planetě poprvé objevili před 200 miliony let, tedy v období druhohor, kdy se zde ještě procházeli dinosauři. Strašní ještěři už sice dávno vymřeli, listonohy ∗∗∗∗∗ můžeme spatřit v přírodě i dnes. Listonoh vyvolává dojem, že vůbec nepatří do našeho světa, ale do sci-fi filmu. Má ∗∗∗∗∗ tři oči, ocas zakončený vidlicí, více než stovku nohou a krunýř. Tato pevná část těla, která listonoha chrání, neroste současně se živočichem. Když mu krunýř začne být malý, musí ho svléknout. Po dobu, než se mu vytvoří nový krunýř, zůstává listonoh měkký a bezbranný.
Listonoh často žije v lesních tůních či v hlubokých kalužích na polních cestách. Vodu nutně potřebuje nejen k životu, ale i k rozmnožování. Klade malá vajíčka, která díky své pevné skořápce mohou přežít až 30 let, dokonce i v tak extrémních podmínkách, jako jsou dlouhotrvající sucha, během nichž vodní sídla listonohů vyschnou. Pokud se pak vajíčko znovu ocitne ve vodě, narodí se nový jedinec. Ihned po vylíhnutí začíná listonoh rychle růst, v raném stádiu vývoje svou velikost denně zdvojnásobí. Dospělým se stává za 7 až 10 dnů.
Listonohy najdeme téměř na všech kontinentech. Tvarem těla jsou si podobní, liší se ale zbarvením a velikostí. Listonoh americký obvykle dorůstá délky 7 centimetrů, listonoh letní bývá o něco větší. Posledně jmenovaný, který žije i v České republice, patří mezi živočišné druhy, jimž hrozí v budoucnosti vyhynutí.
(www.pribram.cz; www.abicko.cz, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména slovesná jsou podstatná jména, která se tvoří od sloves a končí na -ní nebo -tí.
• Podstatné jméno dělení končí na -ní a je vytvořeno od slovesa dělit → je to podstatné jméno slovesné.
• Podstatné jméno kamení končí na -ní a je vytvořeno od podstatného jména kámen → není to podstatné jméno slovesné.
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
8.1 To, že listonoh svléká svůj krunýř, souvisí s růstem tohoto živočicha.
8.2 Alespoň nějaký čas v období druhohor žili na Zemi jak listonohové, tak dinosauři.
8.3 Od doby, kdy se listonoh vylíhne, do smrti tohoto živočicha uplyne maximálně deset dnů.
8.4 Vajíčka listonohů jsou natolik odolná vůči dlouhotrvajícím suchům, že se tento živočich může vylíhnout i ve zcela vyschlé tůni.
TEXT 1
Neobyčejní živočichové nežijí jen v dalekých zemích, ale i v našich končinách. Jedním z takových tvorů je listonoh. Tento zástupce korýšů, mezi něž se dále řadí třeba krabi, je jedním z nejstarších živočišných druhů na Zemi.
Listonohové se na naší planetě poprvé objevili před 200 miliony let, tedy v období druhohor, kdy se zde ještě procházeli dinosauři. Strašní ještěři už sice dávno vymřeli, listonohy ∗∗∗∗∗ můžeme spatřit v přírodě i dnes. Listonoh vyvolává dojem, že vůbec nepatří do našeho světa, ale do sci-fi filmu. Má ∗∗∗∗∗ tři oči, ocas zakončený vidlicí, více než stovku nohou a krunýř. Tato pevná část těla, která listonoha chrání, neroste současně se živočichem. Když mu krunýř začne být malý, musí ho svléknout. Po dobu, než se mu vytvoří nový krunýř, zůstává listonoh měkký a bezbranný.
Listonoh často žije v lesních tůních či v hlubokých kalužích na polních cestách. Vodu nutně potřebuje nejen k životu, ale i k rozmnožování. Klade malá vajíčka, která díky své pevné skořápce mohou přežít až 30 let, dokonce i v tak extrémních podmínkách, jako jsou dlouhotrvající sucha, během nichž vodní sídla listonohů vyschnou. Pokud se pak vajíčko znovu ocitne ve vodě, narodí se nový jedinec. Ihned po vylíhnutí začíná listonoh rychle růst, v raném stádiu vývoje svou velikost denně zdvojnásobí. Dospělým se stává za 7 až 10 dnů.
Listonohy najdeme téměř na všech kontinentech. Tvarem těla jsou si podobní, liší se ale zbarvením a velikostí. Listonoh americký obvykle dorůstá délky 7 centimetrů, listonoh letní bývá o něco větší. Posledně jmenovaný, který žije i v České republice, patří mezi živočišné druhy, jimž hrozí v budoucnosti vyhynutí.
(www.pribram.cz; www.abicko.cz, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména slovesná jsou podstatná jména, která se tvoří od sloves a končí na -ní nebo -tí.
• Podstatné jméno dělení končí na -ní a je vytvořeno od slovesa dělit → je to podstatné jméno slovesné.
• Podstatné jméno kamení končí na -ní a je vytvořeno od podstatného jména kámen → není to podstatné jméno slovesné.
Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených v TEXTU 1 je pravdivé?
TEXT 1
Neobyčejní živočichové nežijí jen v dalekých zemích, ale i v našich končinách. Jedním z takových tvorů je listonoh. Tento zástupce korýšů, mezi něž se dále řadí třeba krabi, je jedním z nejstarších živočišných druhů na Zemi.
Listonohové se na naší planetě poprvé objevili před 200 miliony let, tedy v období druhohor, kdy se zde ještě procházeli dinosauři. Strašní ještěři už sice dávno vymřeli, listonohy ∗∗∗∗∗ můžeme spatřit v přírodě i dnes. Listonoh vyvolává dojem, že vůbec nepatří do našeho světa, ale do sci-fi filmu. Má ∗∗∗∗∗ tři oči, ocas zakončený vidlicí, více než stovku nohou a krunýř. Tato pevná část těla, která listonoha chrání, neroste současně se živočichem. Když mu krunýř začne být malý, musí ho svléknout. Po dobu, než se mu vytvoří nový krunýř, zůstává listonoh měkký a bezbranný.
Listonoh často žije v lesních tůních či v hlubokých kalužích na polních cestách. Vodu nutně potřebuje nejen k životu, ale i k rozmnožování. Klade malá vajíčka, která díky své pevné skořápce mohou přežít až 30 let, dokonce i v tak extrémních podmínkách, jako jsou dlouhotrvající sucha, během nichž vodní sídla listonohů vyschnou. Pokud se pak vajíčko znovu ocitne ve vodě, narodí se nový jedinec. Ihned po vylíhnutí začíná listonoh rychle růst, v raném stádiu vývoje svou velikost denně zdvojnásobí. Dospělým se stává za 7 až 10 dnů.
Listonohy najdeme téměř na všech kontinentech. Tvarem těla jsou si podobní, liší se ale zbarvením a velikostí. Listonoh americký obvykle dorůstá délky 7 centimetrů, listonoh letní bývá o něco větší. Posledně jmenovaný, který žije i v České republice, patří mezi živočišné druhy, jimž hrozí v budoucnosti vyhynutí.
(www.pribram.cz; www.abicko.cz, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména slovesná jsou podstatná jména, která se tvoří od sloves a končí na -ní nebo -tí.
• Podstatné jméno dělení končí na -ní a je vytvořeno od slovesa dělit → je to podstatné jméno slovesné.
• Podstatné jméno kamení končí na -ní a je vytvořeno od podstatného jména kámen → není to podstatné jméno slovesné.
Které z následujících tvrzení o slovech podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
TEXT 1
Neobyčejní živočichové nežijí jen v dalekých zemích, ale i v našich končinách. Jedním z takových tvorů je listonoh. Tento zástupce korýšů, mezi něž se dále řadí třeba krabi, je jedním z nejstarších živočišných druhů na Zemi.
Listonohové se na naší planetě poprvé objevili před 200 miliony let, tedy v období druhohor, kdy se zde ještě procházeli dinosauři. Strašní ještěři už sice dávno vymřeli, listonohy ∗∗∗∗∗ můžeme spatřit v přírodě i dnes. Listonoh vyvolává dojem, že vůbec nepatří do našeho světa, ale do sci-fi filmu. Má ∗∗∗∗∗ tři oči, ocas zakončený vidlicí, více než stovku nohou a krunýř. Tato pevná část těla, která listonoha chrání, neroste současně se živočichem. Když mu krunýř začne být malý, musí ho svléknout. Po dobu, než se mu vytvoří nový krunýř, zůstává listonoh měkký a bezbranný.
Listonoh často žije v lesních tůních či v hlubokých kalužích na polních cestách. Vodu nutně potřebuje nejen k životu, ale i k rozmnožování. Klade malá vajíčka, která díky své pevné skořápce mohou přežít až 30 let, dokonce i v tak extrémních podmínkách, jako jsou dlouhotrvající sucha, během nichž vodní sídla listonohů vyschnou. Pokud se pak vajíčko znovu ocitne ve vodě, narodí se nový jedinec. Ihned po vylíhnutí začíná listonoh rychle růst, v raném stádiu vývoje svou velikost denně zdvojnásobí. Dospělým se stává za 7 až 10 dnů.
Listonohy najdeme téměř na všech kontinentech. Tvarem těla jsou si podobní, liší se ale zbarvením a velikostí. Listonoh americký obvykle dorůstá délky 7 centimetrů, listonoh letní bývá o něco větší. Posledně jmenovaný, který žije i v České republice, patří mezi živočišné druhy, jimž hrozí v budoucnosti vyhynutí.
(www.pribram.cz; www.abicko.cz, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména slovesná jsou podstatná jména, která se tvoří od sloves a končí na -ní nebo -tí.
• Podstatné jméno dělení končí na -ní a je vytvořeno od slovesa dělit → je to podstatné jméno slovesné.
• Podstatné jméno kamení končí na -ní a je vytvořeno od podstatného jména kámen → není to podstatné jméno slovesné.
Na každé ze dvou vynechaných míst (∗∗∗∗∗) v TEXTU 1 patří jedno slovo. Ve které z následujících možností jsou uvedena obě tato slova v pořadí odpovídajícím TEXTU 1?
(Po doplnění slov musí TEXT 1 dávat smysl.)
TEXT 1
Neobyčejní živočichové nežijí jen v dalekých zemích, ale i v našich končinách. Jedním z takových tvorů je listonoh. Tento zástupce korýšů, mezi něž se dále řadí třeba krabi, je jedním z nejstarších živočišných druhů na Zemi.
Listonohové se na naší planetě poprvé objevili před 200 miliony let, tedy v období druhohor, kdy se zde ještě procházeli dinosauři. Strašní ještěři už sice dávno vymřeli, listonohy ∗∗∗∗∗ můžeme spatřit v přírodě i dnes. Listonoh vyvolává dojem, že vůbec nepatří do našeho světa, ale do sci-fi filmu. Má ∗∗∗∗∗ tři oči, ocas zakončený vidlicí, více než stovku nohou a krunýř. Tato pevná část těla, která listonoha chrání, neroste současně se živočichem. Když mu krunýř začne být malý, musí ho svléknout. Po dobu, než se mu vytvoří nový krunýř, zůstává listonoh měkký a bezbranný.
Listonoh často žije v lesních tůních či v hlubokých kalužích na polních cestách. Vodu nutně potřebuje nejen k životu, ale i k rozmnožování. Klade malá vajíčka, která díky své pevné skořápce mohou přežít až 30 let, dokonce i v tak extrémních podmínkách, jako jsou dlouhotrvající sucha, během nichž vodní sídla listonohů vyschnou. Pokud se pak vajíčko znovu ocitne ve vodě, narodí se nový jedinec. Ihned po vylíhnutí začíná listonoh rychle růst, v raném stádiu vývoje svou velikost denně zdvojnásobí. Dospělým se stává za 7 až 10 dnů.
Listonohy najdeme téměř na všech kontinentech. Tvarem těla jsou si podobní, liší se ale zbarvením a velikostí. Listonoh americký obvykle dorůstá délky 7 centimetrů, listonoh letní bývá o něco větší. Posledně jmenovaný, který žije i v České republice, patří mezi živočišné druhy, jimž hrozí v budoucnosti vyhynutí.
(www.pribram.cz; www.abicko.cz, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména slovesná jsou podstatná jména, která se tvoří od sloves a končí na -ní nebo -tí.
• Podstatné jméno dělení končí na -ní a je vytvořeno od slovesa dělit → je to podstatné jméno slovesné.
• Podstatné jméno kamení končí na -ní a je vytvořeno od podstatného jména kámen → není to podstatné jméno slovesné.
Které z následujících tvrzení NENÍ pravdivé?
(Všechna posuzovaná slova pocházejí z prvního odstavce TEXTU 1.)
TEXT 1
Neobyčejní živočichové nežijí jen v dalekých zemích, ale i v našich končinách. Jedním z takových tvorů je listonoh. Tento zástupce korýšů, mezi něž se dále řadí třeba krabi, je jedním z nejstarších živočišných druhů na Zemi.
Listonohové se na naší planetě poprvé objevili před 200 miliony let, tedy v období druhohor, kdy se zde ještě procházeli dinosauři. Strašní ještěři už sice dávno vymřeli, listonohy ∗∗∗∗∗ můžeme spatřit v přírodě i dnes. Listonoh vyvolává dojem, že vůbec nepatří do našeho světa, ale do sci-fi filmu. Má ∗∗∗∗∗ tři oči, ocas zakončený vidlicí, více než stovku nohou a krunýř. Tato pevná část těla, která listonoha chrání, neroste současně se živočichem. Když mu krunýř začne být malý, musí ho svléknout. Po dobu, než se mu vytvoří nový krunýř, zůstává listonoh měkký a bezbranný.
Listonoh často žije v lesních tůních či v hlubokých kalužích na polních cestách. Vodu nutně potřebuje nejen k životu, ale i k rozmnožování. Klade malá vajíčka, která díky své pevné skořápce mohou přežít až 30 let, dokonce i v tak extrémních podmínkách, jako jsou dlouhotrvající sucha, během nichž vodní sídla listonohů vyschnou. Pokud se pak vajíčko znovu ocitne ve vodě, narodí se nový jedinec. Ihned po vylíhnutí začíná listonoh rychle růst, v raném stádiu vývoje svou velikost denně zdvojnásobí. Dospělým se stává za 7 až 10 dnů.
Listonohy najdeme téměř na všech kontinentech. Tvarem těla jsou si podobní, liší se ale zbarvením a velikostí. Listonoh americký obvykle dorůstá délky 7 centimetrů, listonoh letní bývá o něco větší. Posledně jmenovaný, který žije i v České republice, patří mezi živočišné druhy, jimž hrozí v budoucnosti vyhynutí.
(www.pribram.cz; www.abicko.cz, upraveno)
TEXT 2
Podstatná jména slovesná jsou podstatná jména, která se tvoří od sloves a končí na -ní nebo -tí.
• Podstatné jméno dělení končí na -ní a je vytvořeno od slovesa dělit → je to podstatné jméno slovesné.
• Podstatné jméno kamení končí na -ní a je vytvořeno od podstatného jména kámen → není to podstatné jméno slovesné.
Rozhodněte o každém z následujících úseků TEXTU 1, zda se v něm vyskytuje zájmeno (A), nebo ne (N).
13.1 vůbec nepatří do našeho světa
13.2 strašní ještěři už sice dávno vymřeli
13.3 listonohy najdeme téměř na všech kontinentech
13.4 v raném stádiu vývoje svou velikost denně zdvojnásobí
Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) za sebou tak, aby na sebe navazovaly.
Třeba o tom, jak se zbavit Malfoye. Ron, výborný šachista, také začal Harryho učit kouzelnické šachy. Byly skoro stejné jako ty mudlovské.
Jejich rady ho jako začátečníka dost mátly. „Tam věž neposílej, copak nevidíš toho koně? Pošli tam pěšce, toho můžeme ztratit!“ pokřikovaly na něj třeba. Zkrátka nevěřily mu ani trochu.
Jeden rozdíl tu ale byl – kouzelnické figury byly živé! Hrát s nimi bylo jako vést vojáky v bitvě. Ron měl velice starou a otlučenou soupravu šachů. Stejně jako všecko ostatní, co kdy vlastnil, ji zdědil.
Ron se totiž znal se svými figurkami už tak dobře, že ho okamžitě poslechly a udělaly to, co si přál. Harry ale hrál s figurkami, které mu půjčil Seamus, a ty mu neustále do všeho mluvily.
Jakmile začaly zimní prázdniny, Ron i Harry zažívali příjemné časy. Vysedávali u krbu, jedli všecko, co se dalo napíchnout na opékací vidlici, a bavili se o všem možném.
V tomto případě byl jejím prvním majitelem jeho dědeček. Staré šachy ale nepředstavovaly žádnou nevýhodu.
(J. K. Rowlingová, Harry Potter a Kámen mudrců, upraveno)
Nejvýznamnější událostí v naší vesničce bývají žně, neboť pěstování žita a pšenice živí velkou část místního obyvatelstva. Když se na konci prázdnin odveze obilí z polí a uloží se do sípek a dřevěných stodol, nastávají dožínky. Tak se nazývá oslava, která je odměnou za měsíce usilovné práce zemědělců.
Letos byla úroda velmi bohatá. Vozy, které byly přeplněné obilnými klasy, téměř nestačily odvážet drahocenný náklad do bezpečných úkrytů. Všichni se náramě těšili na slavnost. Vyráběly se slaměné dožínkové věnce, ty pak ozdobily každé stavení. Ulicemi se linula vůně výtečných koláčů, které jsou symbolem blahobytu, a husích pečínek. Když jsme se jako obvykle sešli před setměním na návsy, slavnostně prostřené stoly se prohýbaly pod tíhou vynikajících pokrmů a džbánků s rubínovým mokem z naší vinnice. Slavili jsme až do brzkých ranních hodin.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu. Doporučení: Opravte pouze ta slova, u kterých jste si jisti, že jsou ve výchozím textu zapsána s pravopisnou chybou. Slova dožínky a symbol jsou zapsána správně.
TEXT 1
(CZVV)
TEXT 2
Otevřená slabika – slabika, která končí samohláskou, např. ku.
Zavřená slabika – slabika, která končí souhláskou, např. síc.
Tvrzení: Slovo má v uvedeném tvaru první slabiku otevřenou a poslední slabiku zavřenou.
Najděte v TEXTU 1 tři slova, pro něž toto tvrzení platí, a napište jejich čísla.
Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2. Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakékoli číslice či jakéhokoli slova, které nevyhovují zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
(1) Barents zrovna zapisoval do lodního deníku zážitky z včerejšího dne, když do kajuty vešel plavčík Jan a řekl mu: „Kapitáne, země na obzoru!“
O tomto pustém a skalnatém ostrově Barents nikdy neslyšel. Měli by ho prozkoumat. Za chvíli už devět mužů sedělo v člunu a kličkovalo mezi zpěněnými vlnami a zrádnými útesy. Ihned po přistání se většina námořníků pustila do průzkumu ostrova: skupina mužů zamířila vpravo ke strmým skalám, Jan a Duncker se vydali vlevo na zasněžený svah. Výstup byl náročný, a tak se plavčík trochu opozdil. Když konečně vylezl nahoru, uviděl Dunckera, jak stojí bez hnutí na kamenité pláni a upírá zrak přímo před sebe.
„Co se děje?“ zašeptal Jan.
„Tamhle, u toho velikého balvanu…“ ukazuje mu třesoucí se rukou Duncker.
Dvě stě metrů od nich leží medvěd. Vše nasvědčuje tomu, že o jejich přítomnosti ví.
„Sežeň pomoc,“ sykne Duncker. „Vezměte zbraně, slyšíš?! A varujte muže na skalách!“
(2) Jan uhání po příkrém svahu. Vtom na zledovatělém povrchu uklouzne a začne se neuvěřitelnou rychlostí kutálet dolů. Cítí, že mu teče krev. Bolí ho celé tělo. Na okamžik ztratí vědomí. Když se probere, spatří nad sebou známé tváře.
„Medvěd!“ vyhrkne plavčík. „A Duncker je tam sám.“
(3) Barents okamžitě vytáhne pistoli. Jeho varovný výstřel zapůsobí jako úder blesku. Medvěd se staví na zadní a začne řvát. Dva muži berou pušky a vyrážejí za Dunckerem. Jan s kapitánem spouštějí člun na vodu a čekají v něm na ostatní. Zanedlouho přibíhají průzkumníci od skal. Sotva popadají dech. Všech dvanáct očí teď napjatě pozoruje ze člunu, jak se Duncker setkává se zachránci. Podaří se jim dostat se do bezpečí? Nikdo netuší. Na svahu padne výstřel. Vzápětí se k pobřeží řítí trojice mužů. Jakmile skočili do člunu, kapitán zavelel: „A rychle odsud.“
(F. Herbert, Ledové moře, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
18.1 Místo, kde ležel medvěd, se nacházelo dvě stě metrů od pobřeží.
18.2 Plavčík Jan byl z celé posádky první, kdo na ostrově spatřil medvěda.
18.3 Každá událost z průběhu plavby byla ještě téhož dne zaznamenána do lodního deníku.
18.4 Předtím, než plavčík Jan promluvil o zemi na obzoru, byla existence tohoto ostrova Barentsovi neznámá.
(1) Barents zrovna zapisoval do lodního deníku zážitky z včerejšího dne, když do kajuty vešel plavčík Jan a řekl mu: „Kapitáne, země na obzoru!“
O tomto pustém a skalnatém ostrově Barents nikdy neslyšel. Měli by ho prozkoumat. Za chvíli už devět mužů sedělo v člunu a kličkovalo mezi zpěněnými vlnami a zrádnými útesy. Ihned po přistání se většina námořníků pustila do průzkumu ostrova: skupina mužů zamířila vpravo ke strmým skalám, Jan a Duncker se vydali vlevo na zasněžený svah. Výstup byl náročný, a tak se plavčík trochu opozdil. Když konečně vylezl nahoru, uviděl Dunckera, jak stojí bez hnutí na kamenité pláni a upírá zrak přímo před sebe.
„Co se děje?“ zašeptal Jan.
„Tamhle, u toho velikého balvanu…“ ukazuje mu třesoucí se rukou Duncker.
Dvě stě metrů od nich leží medvěd. Vše nasvědčuje tomu, že o jejich přítomnosti ví.
„Sežeň pomoc,“ sykne Duncker. „Vezměte zbraně, slyšíš?! A varujte muže na skalách!“
(2) Jan uhání po příkrém svahu. Vtom na zledovatělém povrchu uklouzne a začne se neuvěřitelnou rychlostí kutálet dolů. Cítí, že mu teče krev. Bolí ho celé tělo. Na okamžik ztratí vědomí. Když se probere, spatří nad sebou známé tváře.
„Medvěd!“ vyhrkne plavčík. „A Duncker je tam sám.“
(3) Barents okamžitě vytáhne pistoli. Jeho varovný výstřel zapůsobí jako úder blesku. Medvěd se staví na zadní a začne řvát. Dva muži berou pušky a vyrážejí za Dunckerem. Jan s kapitánem spouštějí člun na vodu a čekají v něm na ostatní. Zanedlouho přibíhají průzkumníci od skal. Sotva popadají dech. Všech dvanáct očí teď napjatě pozoruje ze člunu, jak se Duncker setkává se zachránci. Podaří se jim dostat se do bezpečí? Nikdo netuší. Na svahu padne výstřel. Vzápětí se k pobřeží řítí trojice mužů. Jakmile skočili do člunu, kapitán zavelel: „A rychle odsud.“
(F. Herbert, Ledové moře, upraveno)
Které z následujících tvrzení NEVYPLÝVÁ z výchozího textu?
(1) Barents zrovna zapisoval do lodního deníku zážitky z včerejšího dne, když do kajuty vešel plavčík Jan a řekl mu: „Kapitáne, země na obzoru!“
O tomto pustém a skalnatém ostrově Barents nikdy neslyšel. Měli by ho prozkoumat. Za chvíli už devět mužů sedělo v člunu a kličkovalo mezi zpěněnými vlnami a zrádnými útesy. Ihned po přistání se většina námořníků pustila do průzkumu ostrova: skupina mužů zamířila vpravo ke strmým skalám, Jan a Duncker se vydali vlevo na zasněžený svah. Výstup byl náročný, a tak se plavčík trochu opozdil. Když konečně vylezl nahoru, uviděl Dunckera, jak stojí bez hnutí na kamenité pláni a upírá zrak přímo před sebe.
„Co se děje?“ zašeptal Jan.
„Tamhle, u toho velikého balvanu…“ ukazuje mu třesoucí se rukou Duncker.
Dvě stě metrů od nich leží medvěd. Vše nasvědčuje tomu, že o jejich přítomnosti ví.
„Sežeň pomoc,“ sykne Duncker. „Vezměte zbraně, slyšíš?! A varujte muže na skalách!“
(2) Jan uhání po příkrém svahu. Vtom na zledovatělém povrchu uklouzne a začne se neuvěřitelnou rychlostí kutálet dolů. Cítí, že mu teče krev. Bolí ho celé tělo. Na okamžik ztratí vědomí. Když se probere, spatří nad sebou známé tváře.
„Medvěd!“ vyhrkne plavčík. „A Duncker je tam sám.“
(3) Barents okamžitě vytáhne pistoli. Jeho varovný výstřel zapůsobí jako úder blesku. Medvěd se staví na zadní a začne řvát. Dva muži berou pušky a vyrážejí za Dunckerem. Jan s kapitánem spouštějí člun na vodu a čekají v něm na ostatní. Zanedlouho přibíhají průzkumníci od skal. Sotva popadají dech. Všech dvanáct očí teď napjatě pozoruje ze člunu, jak se Duncker setkává se zachránci. Podaří se jim dostat se do bezpečí? Nikdo netuší. Na svahu padne výstřel. Vzápětí se k pobřeží řítí trojice mužů. Jakmile skočili do člunu, kapitán zavelel: „A rychle odsud.“
(F. Herbert, Ledové moře, upraveno)
Které z následujících tvrzení o úseku podtrženém ve výchozím textu je pravdivé?
(1) Barents zrovna zapisoval do lodního deníku zážitky z včerejšího dne, když do kajuty vešel plavčík Jan a řekl mu: „Kapitáne, země na obzoru!“
O tomto pustém a skalnatém ostrově Barents nikdy neslyšel. Měli by ho prozkoumat. Za chvíli už devět mužů sedělo v člunu a kličkovalo mezi zpěněnými vlnami a zrádnými útesy. Ihned po přistání se většina námořníků pustila do průzkumu ostrova: skupina mužů zamířila vpravo ke strmým skalám, Jan a Duncker se vydali vlevo na zasněžený svah. Výstup byl náročný, a tak se plavčík trochu opozdil. Když konečně vylezl nahoru, uviděl Dunckera, jak stojí bez hnutí na kamenité pláni a upírá zrak přímo před sebe.
„Co se děje?“ zašeptal Jan.
„Tamhle, u toho velikého balvanu…“ ukazuje mu třesoucí se rukou Duncker.
Dvě stě metrů od nich leží medvěd. Vše nasvědčuje tomu, že o jejich přítomnosti ví.
„Sežeň pomoc,“ sykne Duncker. „Vezměte zbraně, slyšíš?! A varujte muže na skalách!“
(2) Jan uhání po příkrém svahu. Vtom na zledovatělém povrchu uklouzne a začne se neuvěřitelnou rychlostí kutálet dolů. Cítí, že mu teče krev. Bolí ho celé tělo. Na okamžik ztratí vědomí. Když se probere, spatří nad sebou známé tváře.
„Medvěd!“ vyhrkne plavčík. „A Duncker je tam sám.“
(3) Barents okamžitě vytáhne pistoli. Jeho varovný výstřel zapůsobí jako úder blesku. Medvěd se staví na zadní a začne řvát. Dva muži berou pušky a vyrážejí za Dunckerem. Jan s kapitánem spouštějí člun na vodu a čekají v něm na ostatní. Zanedlouho přibíhají průzkumníci od skal. Sotva popadají dech. Všech dvanáct očí teď napjatě pozoruje ze člunu, jak se Duncker setkává se zachránci. Podaří se jim dostat se do bezpečí? Nikdo netuší. Na svahu padne výstřel. Vzápětí se k pobřeží řítí trojice mužů. Jakmile skočili do člunu, kapitán zavelel: „A rychle odsud.“
(F. Herbert, Ledové moře, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), nebo ne (N).
Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.
21.1 Slovo náročný je v textu užito ve významu přepychový, neskromný.
21.2 Slovo přímo je v textu užito ve významu bez okolků, naplno.
21.3 Slovo příkrý je v textu užito ve významu hrubý, strohý.
21.4 Slovo sotva je v textu užito ve významu s obtížemi, stěží.
(1) Barents zrovna zapisoval do lodního deníku zážitky z včerejšího dne, když do kajuty vešel plavčík Jan a řekl mu: „Kapitáne, země na obzoru!“
O tomto pustém a skalnatém ostrově Barents nikdy neslyšel. Měli by ho prozkoumat. Za chvíli už devět mužů sedělo v člunu a kličkovalo mezi zpěněnými vlnami a zrádnými útesy. Ihned po přistání se většina námořníků pustila do průzkumu ostrova: skupina mužů zamířila vpravo ke strmým skalám, Jan a Duncker se vydali vlevo na zasněžený svah. Výstup byl náročný, a tak se plavčík trochu opozdil. Když konečně vylezl nahoru, uviděl Dunckera, jak stojí bez hnutí na kamenité pláni a upírá zrak přímo před sebe.
„Co se děje?“ zašeptal Jan.
„Tamhle, u toho velikého balvanu…“ ukazuje mu třesoucí se rukou Duncker.
Dvě stě metrů od nich leží medvěd. Vše nasvědčuje tomu, že o jejich přítomnosti ví.
„Sežeň pomoc,“ sykne Duncker. „Vezměte zbraně, slyšíš?! A varujte muže na skalách!“
(2) Jan uhání po příkrém svahu. Vtom na zledovatělém povrchu uklouzne a začne se neuvěřitelnou rychlostí kutálet dolů. Cítí, že mu teče krev. Bolí ho celé tělo. Na okamžik ztratí vědomí. Když se probere, spatří nad sebou známé tváře.
„Medvěd!“ vyhrkne plavčík. „A Duncker je tam sám.“
(3) Barents okamžitě vytáhne pistoli. Jeho varovný výstřel zapůsobí jako úder blesku. Medvěd se staví na zadní a začne řvát. Dva muži berou pušky a vyrážejí za Dunckerem. Jan s kapitánem spouštějí člun na vodu a čekají v něm na ostatní. Zanedlouho přibíhají průzkumníci od skal. Sotva popadají dech. Všech dvanáct očí teď napjatě pozoruje ze člunu, jak se Duncker setkává se zachránci. Podaří se jim dostat se do bezpečí? Nikdo netuší. Na svahu padne výstřel. Vzápětí se k pobřeží řítí trojice mužů. Jakmile skočili do člunu, kapitán zavelel: „A rychle odsud.“
(F. Herbert, Ledové moře, upraveno)
Vypište z druhé části výchozího textu tři příslovce.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (A), nebo ne (N).
23.1 Šperky z ryzýho zlata jsme zapomněli v hotelovém trezoru.
23.2 Porouchané hodiny na náměstí odbily půlnoc už v jedenáct.
23.3 Týdenní lyžařský výcvik je pro všechny žáky naší školy povinný.
23.4 Jelení řízek s bramborovou kaší patří mezi má nejoblíbenější jídla.
Ke každé z následujících podúloh (24.1 a 24.2) napište podle zadání současné spisovné slovo, které NENÍ jménem vlastním.
(Současné slovo znamená slovo používané v dnešní době, nikoli zastaralé. Vlastní jméno je např. Praha.)
24.1 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem UMĚT a skloňuje se podle vzoru MUŽ.
24.2 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem HLAVA a skloňuje se podle vzoru HRAD.
Projekt Mňau, který byl založen před několika lety, pomáhá kočkám, jež žijí v útulcích. ∗∗∗∗∗ Od roku 2011 se sbírka koná vždy dvakrát do roka – v květnu a v prosinci. Organizaci sbírky zajišťují dobrovolníci bez nároku na odměnu.
Většina vybraných peněz je určena konkrétním kočičkám, někteří lidé ale přispívají i na činnost útulků. Každá kočka zapojená do projektu má na webové stránce Mňau svou fotku a popis toho, co si přeje. Dárce pošle příslušnou částku a poté obdrží fotografii, na níž je kočička s rozbaleným dárkem. Mezi nejčastější přání patří jídlo a léky. Někdy se ale poštěstí najít kočičce nového majitele a to je ten nejhezčí dárek ze všech.
Výtěžek z historicky první sbírky projektu Mňau, která proběhla v prosinci 2010, byl sto tisíc korun, obdarováno bylo celkem 218 koček. Příznivců projektu postupně přibývalo, a tak se během vánoční kampaně v roce 2020 vybrala částka převyšující tři miliony korun. Celková hodnota dárků, které potěšily 2 500 kočiček, se loni vyšplhala na dva a půl milionu korun, zbytek z vybraného obnosu získaly na svůj provoz útulky.
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?
Projekt Mňau, který byl založen před několika lety, pomáhá kočkám, jež žijí v útulcích. ∗∗∗∗∗ Od roku 2011 se sbírka koná vždy dvakrát do roka – v květnu a v prosinci. Organizaci sbírky zajišťují dobrovolníci bez nároku na odměnu.
Většina vybraných peněz je určena konkrétním kočičkám, někteří lidé ale přispívají i na činnost útulků. Každá kočka zapojená do projektu má na webové stránce Mňau svou fotku a popis toho, co si přeje. Dárce pošle příslušnou částku a poté obdrží fotografii, na níž je kočička s rozbaleným dárkem. Mezi nejčastější přání patří jídlo a léky. Někdy se ale poštěstí najít kočičce nového majitele a to je ten nejhezčí dárek ze všech.
Výtěžek z historicky první sbírky projektu Mňau, která proběhla v prosinci 2010, byl sto tisíc korun, obdarováno bylo celkem 218 koček. Příznivců projektu postupně přibývalo, a tak se během vánoční kampaně v roce 2020 vybrala částka převyšující tři miliony korun. Celková hodnota dárků, které potěšily 2 500 kočiček, se loni vyšplhala na dva a půl milionu korun, zbytek z vybraného obnosu získaly na svůj provoz útulky.
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Která z následujících možností je gramaticky správnou větou jednoduchou, jež zachovává význam prvního souvětí výchozího textu?
(Čárky neposuzujte.)
Projekt Mňau, který byl založen před několika lety, pomáhá kočkám, jež žijí v útulcích. ∗∗∗∗∗ Od roku 2011 se sbírka koná vždy dvakrát do roka – v květnu a v prosinci. Organizaci sbírky zajišťují dobrovolníci bez nároku na odměnu.
Většina vybraných peněz je určena konkrétním kočičkám, někteří lidé ale přispívají i na činnost útulků. Každá kočka zapojená do projektu má na webové stránce Mňau svou fotku a popis toho, co si přeje. Dárce pošle příslušnou částku a poté obdrží fotografii, na níž je kočička s rozbaleným dárkem. Mezi nejčastější přání patří jídlo a léky. Někdy se ale poštěstí najít kočičce nového majitele a to je ten nejhezčí dárek ze všech.
Výtěžek z historicky první sbírky projektu Mňau, která proběhla v prosinci 2010, byl sto tisíc korun, obdarováno bylo celkem 218 koček. Příznivců projektu postupně přibývalo, a tak se během vánoční kampaně v roce 2020 vybrala částka převyšující tři miliony korun. Celková hodnota dárků, které potěšily 2 500 kočiček, se loni vyšplhala na dva a půl milionu korun, zbytek z vybraného obnosu získaly na svůj provoz útulky.
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Která z následujících možností patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu?
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
Vysvětlivky:
28.1
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
Vysvětlivky:
28.1
28.2
28.3
28.4
