5. ročník · 1. náhradní termín 2021 · 28 úloh
(1)
Dítě školou povinné
dovede to, co my ne.
My jsme sice světa znalí,
my jsme lidé s rozhledem,
ale hrát si jako malí,
to bohužel nesvedem.
(2)
Co se všechno nestane,
když si dítě zamane:
kuchyně se stane lesem
a štokrle medvědem.
Já i vy to těžce nesem,
že to taky nesvedem.
(3)
Dítě věří tomu,
že z domu do ulice
vede třeba chodba tajná,
o takové věci
domovní důvěrnice
nemá ani šajna.
(4)
Dítě školou povinné
dovede to, co my ne.
Dejme tomu v elektrice
průvodčí se rozplyne.
Dítě bloumá po Africe,
loví lvice, a my ne.
Vysvětlivky: štokrle – židlička; elektrika – tramvaj
(J. Suchý, Dítě školou povinné)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(1)
Dítě školou povinné
dovede to, co my ne.
My jsme sice světa znalí,
my jsme lidé s rozhledem,
ale hrát si jako malí,
to bohužel nesvedem.
(2)
Co se všechno nestane,
když si dítě zamane:
kuchyně se stane lesem
a štokrle medvědem.
Já i vy to těžce nesem,
že to taky nesvedem.
(3)
Dítě věří tomu,
že z domu do ulice
vede třeba chodba tajná,
o takové věci
domovní důvěrnice
nemá ani šajna.
(4)
Dítě školou povinné
dovede to, co my ne.
Dejme tomu v elektrice
průvodčí se rozplyne.
Dítě bloumá po Africe,
loví lvice, a my ne.
Vysvětlivky: štokrle – židlička; elektrika – tramvaj
(J. Suchý, Dítě školou povinné)
Ve třetí části výchozího textu je užito slovní spojení nemít o něčem šajna, které znamená nemít o něčem ponětí a které se vztahuje k podstatnému jménu věc. Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(1)
Dítě školou povinné
dovede to, co my ne.
My jsme sice světa znalí,
my jsme lidé s rozhledem,
ale hrát si jako malí,
to bohužel nesvedem.
(2)
Co se všechno nestane,
když si dítě zamane:
kuchyně se stane lesem
a štokrle medvědem.
Já i vy to těžce nesem,
že to taky nesvedem.
(3)
Dítě věří tomu,
že z domu do ulice
vede třeba chodba tajná,
o takové věci
domovní důvěrnice
nemá ani šajna.
(4)
Dítě školou povinné
dovede to, co my ne.
Dejme tomu v elektrice
průvodčí se rozplyne.
Dítě bloumá po Africe,
loví lvice, a my ne.
Vysvětlivky: štokrle – židlička; elektrika – tramvaj
(J. Suchý, Dítě školou povinné)
Které z následujících tvrzení o dvou verších podtržených ve výchozím textu je pravdivé?
Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?
Vypište z každé z následujících vět (5.1 a 5.2) základní skladební dvojici.
(Základní skladební dvojice musí být zapsány pravopisně správně.)
5.1 Můj bratr by návrh postavit novou klubovnu pro náš skautský oddíl jednoznačně podpořil.
5.2 V tomto ročním období se vám na horách hodí nepromokavé bundy i sluneční brýle.
Přiřaďte k jednotlivým větám (6.1–6.3) odpovídající tvrzení (A–E).
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
6.1 Nějaký cizí pes jim znenadání vběhl na zahradu.
6.2 Na všechny tyto nedostatky je upozornil jejich kolega.
6.3 Nikdo další kromě našich rodičů o tom rozhodovat nebude.
Ke každé z následujících podúloh (7.1 a 7.2) napište současné spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň NENÍ vlastním jménem.
(Současné slovo znamená slovo používané v dnešní době, nikoli zastaralé.)
7.1 Napište přídavné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem PRÁCE a skloňuje se podle vzoru MLADÝ.
7.2 Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem PŘIVRTAT a skloňuje se podle vzoru ŽENA.
TEXT 1
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
(2) Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále nevím, proč to udělal (kdo, co neví? – nevyjádřený podmět já).
Souvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou, např. Stále se neví, proč to udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to udělal).
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z TEXTU 1 (A), nebo ne (N).
8.1 Členové tajné výpravy věděli, kde má netvor z vesničky svůj úkryt.
8.2 Emma jako jediná ze všech dětí byla na podobné tajné výpravě už několikrát.
8.3 Členové tajné výpravy opustili budovu sirotčince v čase mezi večeří a večerkou.
8.4 Seskok ze střechy domu všichni členové tajné výpravy přežili jen díky své schopnosti létat.
TEXT 1
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
(2) Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále nevím, proč to udělal (kdo, co neví? – nevyjádřený podmět já).
Souvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou, např. Stále se neví, proč to udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to udělal).
Které z následujících tvrzení o dvou souvětích podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.
TEXT 1
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
(2) Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále nevím, proč to udělal (kdo, co neví? – nevyjádřený podmět já).
Souvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou, např. Stále se neví, proč to udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to udělal).
Které z následujících tvrzení NEODPOVÍDÁ TEXTU 1?
(Všechny postavy označené v TEXTU 1 vlastním jménem jsou lidé.)
TEXT 1
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
(2) Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále nevím, proč to udělal (kdo, co neví? – nevyjádřený podmět já).
Souvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou, např. Stále se neví, proč to udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to udělal).
Které z následujících slov obsahuje předponu?
TEXT 1
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
(2) Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále nevím, proč to udělal (kdo, co neví? – nevyjádřený podmět já).
Souvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou, např. Stále se neví, proč to udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to udělal).
Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se NEVYSKYTUJE příslovce?
TEXT 1
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
(2) Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A: v první větě souvětí je podmět nevyjádřený, např. Stále nevím, proč to udělal (kdo, co neví? – nevyjádřený podmět já).
Souvětí typu B: podmět první věty souvětí je vyjádřen celou následující větou, např. Stále se neví, proč to udělal (kdo, co se neví? – podmět proč to udělal).
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), nebo ne (N).
(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)
13.1 Pokud slovo společného nahradíme slovem hromadného, význam textu zůstane zachován.
13.2 Pokud slovo vtom nahradíme slovem najednou, význam textu zůstane zachován.
13.3 Pokud slovo plánu nahradíme slovem mapy, význam textu zůstane zachován.
13.4 Pokud slovo snesla nahradíme slovem vydržela, význam textu zůstane zachován.
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly.
Nejprve se jich lekl a připravil se k boji. Ale medvědice se na něj přátelsky usmála: „Snad by ses nechtěl prát kvůli borůvkám? Dřív shnijí, než je všechny sníme. Přidej se k nám.“
Jeden medvěd žil po dlouhou dobu samotářským životem. Máma ho odehnala, když byl ještě medvědím dítětem.
Medvěd se vydal za jejich vůní. Jaké však bylo jeho překvapení, když na mýtině uviděl nějakou cizí medvědici a její dva syny.
Netrvalo dlouho a dozvěděli se toho o sobě spoustu, třeba co smutného a veselého v životě prožili. Když skončilo období borůvek, společně sešli do údolí.
Teprve ve věku, kdy dorostl ve statného medvěda, si našel kamarády. Stalo se tak nenadále na konci srpna. Na vysoko položené mýtině právě dozrály celé koberce fialovočerných borůvek.
Také medvědí kluci horlivě přitakávali: „Přidej se k nám, přidej se k nám.“ Brzy se všichni skamarádili.
(M. Vopěnka, O medvědovi, který ztratil sám sebe, upraveno)
Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?
TEXT 1
TEXT 2
Podstatná jména pomnožná mají pouze tvary množného čísla a označují jimi jak jednu věc, tak více věcí, např. jedny housle hrály krásně × dvoje housle hrály krásně; jedny dveře se otevřely × dvoje dveře se otevřely.
Najděte v TEXTU 1 tři podstatná jména pomnožná a napište jejich čísla.
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakékoli číslice či jakéhokoli slova, které nevyhovují zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
Blížily se podzimní prázdniny a prarodiče přemýšlely, kam by se svými dvěma vnuky mohli vyrazit. Jelikož dědeček vždy obdivoval významné pamnětihodnosti, napadlo ho, že se ubytují v jednom z nejznámějších českých měst a budou podnikat výlety po okolních zámcích. Babička sice namýtala, že dnešní děti nebaví navštěvovat starobylé památky, děda ale tvrdil, že každý by měl znát historii své země. Po chvíli babičku přesvědčil.
Děti nejdřív nadšením příliš neoplývaly, po návštěvě prvního zámku své mínění ale změnily. Velmi je totiž zaujal výklad o klíčových bitvách a dalších dějiných událostech, které ovlivnily život šlechticů i jejich poddaných. Při procházce zámeckým parkem se oba kluci nemohli vynadívat na pávy, kteří se před nimi pyšně naparovali a předváděli své sytě barevné ocasy. Prodloužený víkend se opravdu vyvedl.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Doporučení: Opravte pouze ta slova, u kterých jste si jisti, že jsou v textu zapsána s pravopisnou chybou.
Slovo historii je zapsáno pravopisně správně.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
(1) Člověk není jediným inteligentním tvorem žijícím na Zemi. Co se inteligence týče, největšími konkurenty člověka jsou delfíni. Delfíní mozek je neobyčejně velký, dokonce větší než ten lidský. Inteligenci ale určuje množství závitů na povrchu mozku a také poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností živočicha. Pokud vezmeme v potaz tento poměr, pak největší mozek má člověk. Hned na druhém místě žebříčku jsou delfíni. V tomto směru předčí i šimpanze, našeho velmi blízkého příbuzného. Přitom tento zástupce lidoopů rozhodně není žádný hlupák.
(2) Delfíni se lidem podobají také tím, že mají svou vlastní řeč. Voda, v níž žijí, je pro jejich komunikaci prostřednictvím zvuků daleko příznivější než vzduch. Vodou se totiž zvuk šíří rychleji a na delší vzdálenost než ve vzduchu. Delfíni si tak mohou klidně popovídat i na dálku, ∗∗∗∗∗ se přitom vidí.
Delfíní řeč se skládá ze široké škály různých cvakavých zvuků, některé z nich ale lidé vůbec nejsou schopni sluchem vnímat. Každý delfín se ohlašuje zvláštním zvukem. Když ostatní delfíni chtějí svého kamaráda přivolat, jeho specifický zvuk, který funguje jako jméno, napodobují. Dalšími speciálními zvuky se delfíni navzájem upozorňují na blížící se nebezpečí, jakým jsou třeba rybářské lodě či žraloci. Ve svém „slovníku“ mají delfíni také plácání ploutvemi do vody, ∗∗∗∗∗ se dorozumívají i vypouštěním bublin.
Vědci zkoumali, zda by se lidé mohli naučit řeč delfínů a zda by delfíni mohli porozumět lidským slovům. Řeč delfínů nám ale zní podobně, jako kdybychom si nějakou zvukovou nahrávku pustili velmi rychle. Naopak delfíni vnímají naši řeč, jako bychom mluvili hodně zpomaleně. S delfíny si tedy patrně hned tak nepopovídáme.
(www.temata.rozhlas.cz, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
18.1 Delfíni si dokážou předat informaci, že jim hrozí nebezpečí.
18.2 V poměru k hmotnosti těla má delfín menší mozek než šimpanz.
18.3 Některé ze zvuků, které vydávají delfíni, jsou lidským sluchem nezachytitelné.
18.4 Aby lidé porozuměli řeči delfínů, musí si zvukové nahrávky zachycující komunikaci těchto živočichů pustit zrychleně.
(1) Člověk není jediným inteligentním tvorem žijícím na Zemi. Co se inteligence týče, největšími konkurenty člověka jsou delfíni. Delfíní mozek je neobyčejně velký, dokonce větší než ten lidský. Inteligenci ale určuje množství závitů na povrchu mozku a také poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností živočicha. Pokud vezmeme v potaz tento poměr, pak největší mozek má člověk. Hned na druhém místě žebříčku jsou delfíni. V tomto směru předčí i šimpanze, našeho velmi blízkého příbuzného. Přitom tento zástupce lidoopů rozhodně není žádný hlupák.
(2) Delfíni se lidem podobají také tím, že mají svou vlastní řeč. Voda, v níž žijí, je pro jejich komunikaci prostřednictvím zvuků daleko příznivější než vzduch. Vodou se totiž zvuk šíří rychleji a na delší vzdálenost než ve vzduchu. Delfíni si tak mohou klidně popovídat i na dálku, ∗∗∗∗∗ se přitom vidí.
Delfíní řeč se skládá ze široké škály různých cvakavých zvuků, některé z nich ale lidé vůbec nejsou schopni sluchem vnímat. Každý delfín se ohlašuje zvláštním zvukem. Když ostatní delfíni chtějí svého kamaráda přivolat, jeho specifický zvuk, který funguje jako jméno, napodobují. Dalšími speciálními zvuky se delfíni navzájem upozorňují na blížící se nebezpečí, jakým jsou třeba rybářské lodě či žraloci. Ve svém „slovníku“ mají delfíni také plácání ploutvemi do vody, ∗∗∗∗∗ se dorozumívají i vypouštěním bublin.
Vědci zkoumali, zda by se lidé mohli naučit řeč delfínů a zda by delfíni mohli porozumět lidským slovům. Řeč delfínů nám ale zní podobně, jako kdybychom si nějakou zvukovou nahrávku pustili velmi rychle. Naopak delfíni vnímají naši řeč, jako bychom mluvili hodně zpomaleně. S delfíny si tedy patrně hned tak nepopovídáme.
(www.temata.rozhlas.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o třech podstatných jménech užitých v první části výchozího textu je pravdivé?
(1) Člověk není jediným inteligentním tvorem žijícím na Zemi. Co se inteligence týče, největšími konkurenty člověka jsou delfíni. Delfíní mozek je neobyčejně velký, dokonce větší než ten lidský. Inteligenci ale určuje množství závitů na povrchu mozku a také poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností živočicha. Pokud vezmeme v potaz tento poměr, pak největší mozek má člověk. Hned na druhém místě žebříčku jsou delfíni. V tomto směru předčí i šimpanze, našeho velmi blízkého příbuzného. Přitom tento zástupce lidoopů rozhodně není žádný hlupák.
(2) Delfíni se lidem podobají také tím, že mají svou vlastní řeč. Voda, v níž žijí, je pro jejich komunikaci prostřednictvím zvuků daleko příznivější než vzduch. Vodou se totiž zvuk šíří rychleji a na delší vzdálenost než ve vzduchu. Delfíni si tak mohou klidně popovídat i na dálku, ∗∗∗∗∗ se přitom vidí.
Delfíní řeč se skládá ze široké škály různých cvakavých zvuků, některé z nich ale lidé vůbec nejsou schopni sluchem vnímat. Každý delfín se ohlašuje zvláštním zvukem. Když ostatní delfíni chtějí svého kamaráda přivolat, jeho specifický zvuk, který funguje jako jméno, napodobují. Dalšími speciálními zvuky se delfíni navzájem upozorňují na blížící se nebezpečí, jakým jsou třeba rybářské lodě či žraloci. Ve svém „slovníku“ mají delfíni také plácání ploutvemi do vody, ∗∗∗∗∗ se dorozumívají i vypouštěním bublin.
Vědci zkoumali, zda by se lidé mohli naučit řeč delfínů a zda by delfíni mohli porozumět lidským slovům. Řeč delfínů nám ale zní podobně, jako kdybychom si nějakou zvukovou nahrávku pustili velmi rychle. Naopak delfíni vnímají naši řeč, jako bychom mluvili hodně zpomaleně. S delfíny si tedy patrně hned tak nepopovídáme.
(www.temata.rozhlas.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(1) Člověk není jediným inteligentním tvorem žijícím na Zemi. Co se inteligence týče, největšími konkurenty člověka jsou delfíni. Delfíní mozek je neobyčejně velký, dokonce větší než ten lidský. Inteligenci ale určuje množství závitů na povrchu mozku a také poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností živočicha. Pokud vezmeme v potaz tento poměr, pak největší mozek má člověk. Hned na druhém místě žebříčku jsou delfíni. V tomto směru předčí i šimpanze, našeho velmi blízkého příbuzného. Přitom tento zástupce lidoopů rozhodně není žádný hlupák.
(2) Delfíni se lidem podobají také tím, že mají svou vlastní řeč. Voda, v níž žijí, je pro jejich komunikaci prostřednictvím zvuků daleko příznivější než vzduch. Vodou se totiž zvuk šíří rychleji a na delší vzdálenost než ve vzduchu. Delfíni si tak mohou klidně popovídat i na dálku, ∗∗∗∗∗ se přitom vidí.
Delfíní řeč se skládá ze široké škály různých cvakavých zvuků, některé z nich ale lidé vůbec nejsou schopni sluchem vnímat. Každý delfín se ohlašuje zvláštním zvukem. Když ostatní delfíni chtějí svého kamaráda přivolat, jeho specifický zvuk, který funguje jako jméno, napodobují. Dalšími speciálními zvuky se delfíni navzájem upozorňují na blížící se nebezpečí, jakým jsou třeba rybářské lodě či žraloci. Ve svém „slovníku“ mají delfíni také plácání ploutvemi do vody, ∗∗∗∗∗ se dorozumívají i vypouštěním bublin.
Vědci zkoumali, zda by se lidé mohli naučit řeč delfínů a zda by delfíni mohli porozumět lidským slovům. Řeč delfínů nám ale zní podobně, jako kdybychom si nějakou zvukovou nahrávku pustili velmi rychle. Naopak delfíni vnímají naši řeč, jako bychom mluvili hodně zpomaleně. S delfíny si tedy patrně hned tak nepopovídáme.
(www.temata.rozhlas.cz, upraveno)
Na každé ze dvou vynechaných míst (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu patří jedno slovo. Ve které z následujících možností jsou uvedena obě tato slova v pořadí odpovídajícím výchozímu textu?
(Po doplnění slov musí výchozí text dávat smysl.)
(1) Člověk není jediným inteligentním tvorem žijícím na Zemi. Co se inteligence týče, největšími konkurenty člověka jsou delfíni. Delfíní mozek je neobyčejně velký, dokonce větší než ten lidský. Inteligenci ale určuje množství závitů na povrchu mozku a také poměr mezi hmotností mozku a celkovou hmotností živočicha. Pokud vezmeme v potaz tento poměr, pak největší mozek má člověk. Hned na druhém místě žebříčku jsou delfíni. V tomto směru předčí i šimpanze, našeho velmi blízkého příbuzného. Přitom tento zástupce lidoopů rozhodně není žádný hlupák.
(2) Delfíni se lidem podobají také tím, že mají svou vlastní řeč. Voda, v níž žijí, je pro jejich komunikaci prostřednictvím zvuků daleko příznivější než vzduch. Vodou se totiž zvuk šíří rychleji a na delší vzdálenost než ve vzduchu. Delfíni si tak mohou klidně popovídat i na dálku, ∗∗∗∗∗ se přitom vidí.
Delfíní řeč se skládá ze široké škály různých cvakavých zvuků, některé z nich ale lidé vůbec nejsou schopni sluchem vnímat. Každý delfín se ohlašuje zvláštním zvukem. Když ostatní delfíni chtějí svého kamaráda přivolat, jeho specifický zvuk, který funguje jako jméno, napodobují. Dalšími speciálními zvuky se delfíni navzájem upozorňují na blížící se nebezpečí, jakým jsou třeba rybářské lodě či žraloci. Ve svém „slovníku“ mají delfíni také plácání ploutvemi do vody, ∗∗∗∗∗ se dorozumívají i vypouštěním bublin.
Vědci zkoumali, zda by se lidé mohli naučit řeč delfínů a zda by delfíni mohli porozumět lidským slovům. Řeč delfínů nám ale zní podobně, jako kdybychom si nějakou zvukovou nahrávku pustili velmi rychle. Naopak delfíni vnímají naši řeč, jako bychom mluvili hodně zpomaleně. S delfíny si tedy patrně hned tak nepopovídáme.
(www.temata.rozhlas.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (A), nebo ne (N).
23.1 Českým fotbalistům se dva úvodní zápasy opravdu vydařily.
23.2 Ve výloze byly vystaveny náhrdelníky se vzácnými drahokamy.
23.3 Někteří turisté si zapomněli vyzvednout své pasy na hotelové recepci.
23.4 Za tímto úspěchem stojí nesmírná objetavost všech našich zaměstnanců.
Na každé vynechané místo (∗∗∗∗∗) v českých ustálených slovních spojeních doplňte příslušné podstatné jméno v náležitém tvaru.
24.1 Jana se měla zúčastnit tenisového turnaje. Když ale viděla, v jak skvělé formě jsou její soupeřky, vzdala to. Jak se říká, hodila ∗∗∗∗∗ do žita.
24.2 Radek zásadně odmítal číst romány. Když mu ale máma řekla, že ty romány na horní polici knihovny číst nesmí, protože nejsou pro chlapce jeho věku vhodné, okamžitě si jeden z nich tajně vypůjčil a hned ho přečetl. Zkrátka zakázané ∗∗∗∗∗ nejvíc chutná.
(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska poblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina nadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů a hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich dávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři a nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.
(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají se zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz Szczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná kovadlina na dřevěném špalku a ohniště z jílu a kamenů. ∗∗∗∗∗
Ve vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například jedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou ve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet drsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.
(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N).
25.1 Novodobá vikingská vesnice leží u moře, které omývá břehy jižního Švédska.
25.2 Jedni čeští manželé vyvážejí ze své vlasti kožené výrobky, které prodávají v novodobé vikingské vesnici.
25.3 Novodobou vikingskou vesnici může navštívit člověk z kterékoli země, výhradně však během letních prázdnin.
25.4 Lidé trvale žijící v novodobé vikingské vesnici se v přestrojení za drsné válečníky pravidelně vydávají na loupeživé výpravy.
(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska poblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina nadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů a hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich dávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři a nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.
(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají se zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz Szczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná kovadlina na dřevěném špalku a ohniště z jílu a kamenů. ∗∗∗∗∗
Ve vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například jedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou ve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet drsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.
(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)
Která z následujících možností patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu?
(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska poblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina nadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů a hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich dávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři a nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.
(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají se zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz Szczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná kovadlina na dřevěném špalku a ohniště z jílu a kamenů. ∗∗∗∗∗
Ve vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například jedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou ve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet drsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.
(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)
Vypište z první části výchozího textu tři podstatná jména rodu ženského, která jsou v textu užita v 2. pádě.
Název Malmö neposuzujte, není správným řešením.
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu.
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
Vysvětlivky:
28.1
Přiřaďte k jednotlivým obrázkům (28.1–28.4) odpovídající popis (A–F).
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
Vysvětlivky:
28.1
28.2
28.3
28.4
