5. ročník · 1. řádný termín 2017 · 28 úloh
Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
Složil jsem noviny, položil je na stolek a povídali jsme si se Zrzkem o něčem jiném. Vždycky je o čem povídat. Třeba proč černý kocour přebíhá lidem přes cestu a proč někteří lidé věří, že jim nosí smůlu a že štěstí nosí jen a jen trojbarevná kočička. Proč lidé kočce neříkají kocourka nebo kocouřička. Proč se kocourům a kočkám dohromady říká kočka a proč se kohoutovi neříká slepičák, když se slepicím říká slepice. Nebo proč kočky nesedají na vajíčkách jako slepice. Tak třeba o tom jsme mluvili.
(M. Černík, Kocouří knížka, upraveno)
Která z následujících informací je obsažena ve výchozím textu?
Složil jsem noviny, položil je na stolek a povídali jsme si se Zrzkem o něčem jiném. Vždycky je o čem povídat. Třeba proč černý kocour přebíhá lidem přes cestu a proč někteří lidé věří, že jim nosí smůlu a že štěstí nosí jen a jen trojbarevná kočička. Proč lidé kočce neříkají kocourka nebo kocouřička. Proč se kocourům a kočkám dohromady říká kočka a proč se kohoutovi neříká slepičák, když se slepicím říká slepice. Nebo proč kočky nesedají na vajíčkách jako slepice. Tak třeba o tom jsme mluvili.
(M. Černík, Kocouří knížka, upraveno)
Ve které z následujících vět je slovo SLOŽIT použito ve stejném významu jako ve výchozím textu?
(Posuzované slovo se nachází na začátku výchozího textu.)
Složil jsem noviny, položil je na stolek a povídali jsme si se Zrzkem o něčem jiném. Vždycky je o čem povídat. Třeba proč černý kocour přebíhá lidem přes cestu a proč někteří lidé věří, že jim nosí smůlu a že štěstí nosí jen a jen trojbarevná kočička. Proč lidé kočce neříkají kocourka nebo kocouřička. Proč se kocourům a kočkám dohromady říká kočka a proč se kohoutovi neříká slepičák, když se slepicím říká slepice. Nebo proč kočky nesedají na vajíčkách jako slepice. Tak třeba o tom jsme mluvili.
(M. Černík, Kocouří knížka, upraveno)
Určete pád a vzor slov zvýrazněných ve výchozím textu.
(Vzor zapište celými slovy, nepoužívejte zkratky.)
4.1 štěstí
4.2 kohoutovi
4.3 vajíčkách
Přiřaďte k jednotlivým řadám slov (5.1–5.4) odpovídající tvrzení (A–F):
(Každou možnost z nabídky A–F můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
5.1 hlava – ucho – zub
5.2 koruna – list – jabloň
5.3 citoslovce – houba – známka
5.4 nemocnice – popálenina – prášek
Prarodiče kdysi koupili chatu v okolí Břeclavy. Pobyty na chatě se vždy líbili nejen nejmladším členům rodiny, ale i dospělým. Proto sem všichni pravidelně jezdíme a podnikáme rodinné výlety. Vyrazit první zářijový víkend na houby je téměř povinností.
Letos babička přesvědčila dědu, aby se vydali na cestu dřív než my. Myslela si totiž, že pak budou mít větší úlovek. Jejich záměr by zřejmně vyšel, kdyby ovšem nezabloudili. A tak zbylí členové rodiny vzdali houbaření a místo toho se začali prodírat hustým křovím. Během hledání zmizelých prarodičů mezi námi rostlo napjetí. Po tříhodinovém pátrání jsme je našli na odlehlé mýtině. Záchranná akce tak nakonec dopadla dobře.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Doporučení: Opravte pouze ta slova, u kterých jste si jisti, že jsou ve výchozím textu zapsána s pravopisnou chybou. Zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, je považován za chybu.
V pravěku obývali krajinu Moravy lidé, jimž archeologové dnes říkají lovci mamutů. Vedla je k tomu naleziště spousty mamutích ostatků v těsné blízkosti pravěkých osad. Výzkumy naznačují, že nikde jinde nebyli lidé se srstnatými obry tak spjati.
Lovci mamutů zakládali svá sídliště vždy poblíž nějakého říčního toku. Pravěká obydlí izolovaly proti chladu drny vyplňující stěny příbytků. Kostra staveb byla ze dřeva a mamutích kostí. Uvnitř obydlí bylo ohniště. Topilo se nejen dřevem, ale i mamutími kostmi a tukem.
Na lov mamutů se lidé vydávali jen dvakrát do roka. Pravěcí lovci si záměrně vybírali mladé kusy, které měly měkčí maso. K zabití mamuta používali těžký oštěp. Velkým problémem však bylo, že mamuti časem pochopili souvislost mezi přítomností lidí na určitém místě a smrtí svých druhů. Proto když nalezli na lovišti zbytky mamutích těl, už na takové místo nikdy nevkročili. Mamutí ostatky se tedy musely vždy odstranit, aby lovci i nadále mohli lovit. Snad právě proto vznikly u táborů ohromné zásoby kostí.
Mamutí maso se tepelně upravovalo, aby bylo lépe stravitelné. Naporcované kusy masa se obvykle udily v kouři nad ohništěm. Maso se také mohlo péct nebo vařit v tzv. varných jámách.
Mamut byl zvířetem nejen loveným, ale i uctívaným. Kosti se využívaly jak k výrobě předmětů denní potřeby, tak k účelům obřadním. Archeologové našli v Brně hrob pravěkého muže, který byl nejspíš šaman. Spolu s cennou figurkou z mamutoviny se v jeho hrobě našlo i několik mamutích kostí. Díky objevu hrobu víme o životě lovců mamutů zase o něco víc.
(Živá historie 3/2016, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N):
7.1 Lov na mamuty se pořádal pravidelně jednou za půl roku.
7.2 Lovci mamutů využívali mamutí kosti jako topivo i stavební materiál.
7.3 Mamuti se naučili vyhýbat místům, kde našli ostatky svých ulovených druhů.
7.4 Aby bylo mamutí maso poživatelné, muselo se hned po naporcování uvařit ve varných jámách.
V pravěku obývali krajinu Moravy lidé, jimž archeologové dnes říkají lovci mamutů. Vedla je k tomu naleziště spousty mamutích ostatků v těsné blízkosti pravěkých osad. Výzkumy naznačují, že nikde jinde nebyli lidé se srstnatými obry tak spjati.
Lovci mamutů zakládali svá sídliště vždy poblíž nějakého říčního toku. Pravěká obydlí izolovaly proti chladu drny vyplňující stěny příbytků. Kostra staveb byla ze dřeva a mamutích kostí. Uvnitř obydlí bylo ohniště. Topilo se nejen dřevem, ale i mamutími kostmi a tukem.
Na lov mamutů se lidé vydávali jen dvakrát do roka. Pravěcí lovci si záměrně vybírali mladé kusy, které měly měkčí maso. K zabití mamuta používali těžký oštěp. Velkým problémem však bylo, že mamuti časem pochopili souvislost mezi přítomností lidí na určitém místě a smrtí svých druhů. Proto když nalezli na lovišti zbytky mamutích těl, už na takové místo nikdy nevkročili. Mamutí ostatky se tedy musely vždy odstranit, aby lovci i nadále mohli lovit. Snad právě proto vznikly u táborů ohromné zásoby kostí.
Mamutí maso se tepelně upravovalo, aby bylo lépe stravitelné. Naporcované kusy masa se obvykle udily v kouři nad ohništěm. Maso se také mohlo péct nebo vařit v tzv. varných jámách.
Mamut byl zvířetem nejen loveným, ale i uctívaným. Kosti se využívaly jak k výrobě předmětů denní potřeby, tak k účelům obřadním. Archeologové našli v Brně hrob pravěkého muže, který byl nejspíš šaman. Spolu s cennou figurkou z mamutoviny se v jeho hrobě našlo i několik mamutích kostí. Díky objevu hrobu víme o životě lovců mamutů zase o něco víc.
(Živá historie 3/2016, upraveno)
Která z následujících možností neobsahuje souvětí?
V pravěku obývali krajinu Moravy lidé, jimž archeologové dnes říkají lovci mamutů. Vedla je k tomu naleziště spousty mamutích ostatků v těsné blízkosti pravěkých osad. Výzkumy naznačují, že nikde jinde nebyli lidé se srstnatými obry tak spjati.
Lovci mamutů zakládali svá sídliště vždy poblíž nějakého říčního toku. Pravěká obydlí izolovaly proti chladu drny vyplňující stěny příbytků. Kostra staveb byla ze dřeva a mamutích kostí. Uvnitř obydlí bylo ohniště. Topilo se nejen dřevem, ale i mamutími kostmi a tukem.
Na lov mamutů se lidé vydávali jen dvakrát do roka. Pravěcí lovci si záměrně vybírali mladé kusy, které měly měkčí maso. K zabití mamuta používali těžký oštěp. Velkým problémem však bylo, že mamuti časem pochopili souvislost mezi přítomností lidí na určitém místě a smrtí svých druhů. Proto když nalezli na lovišti zbytky mamutích těl, už na takové místo nikdy nevkročili. Mamutí ostatky se tedy musely vždy odstranit, aby lovci i nadále mohli lovit. Snad právě proto vznikly u táborů ohromné zásoby kostí.
Mamutí maso se tepelně upravovalo, aby bylo lépe stravitelné. Naporcované kusy masa se obvykle udily v kouři nad ohništěm. Maso se také mohlo péct nebo vařit v tzv. varných jámách.
Mamut byl zvířetem nejen loveným, ale i uctívaným. Kosti se využívaly jak k výrobě předmětů denní potřeby, tak k účelům obřadním. Archeologové našli v Brně hrob pravěkého muže, který byl nejspíš šaman. Spolu s cennou figurkou z mamutoviny se v jeho hrobě našlo i několik mamutích kostí. Díky objevu hrobu víme o životě lovců mamutů zase o něco víc.
(Živá historie 3/2016, upraveno)
Která z následujících informací je ve výchozím textu domněnkou?
V pravěku obývali krajinu Moravy lidé, jimž archeologové dnes říkají lovci mamutů. Vedla je k tomu naleziště spousty mamutích ostatků v těsné blízkosti pravěkých osad. Výzkumy naznačují, že nikde jinde nebyli lidé se srstnatými obry tak spjati.
Lovci mamutů zakládali svá sídliště vždy poblíž nějakého říčního toku. Pravěká obydlí izolovaly proti chladu drny vyplňující stěny příbytků. Kostra staveb byla ze dřeva a mamutích kostí. Uvnitř obydlí bylo ohniště. Topilo se nejen dřevem, ale i mamutími kostmi a tukem.
Na lov mamutů se lidé vydávali jen dvakrát do roka. Pravěcí lovci si záměrně vybírali mladé kusy, které měly měkčí maso. K zabití mamuta používali těžký oštěp. Velkým problémem však bylo, že mamuti časem pochopili souvislost mezi přítomností lidí na určitém místě a smrtí svých druhů. Proto když nalezli na lovišti zbytky mamutích těl, už na takové místo nikdy nevkročili. Mamutí ostatky se tedy musely vždy odstranit, aby lovci i nadále mohli lovit. Snad právě proto vznikly u táborů ohromné zásoby kostí.
Mamutí maso se tepelně upravovalo, aby bylo lépe stravitelné. Naporcované kusy masa se obvykle udily v kouři nad ohništěm. Maso se také mohlo péct nebo vařit v tzv. varných jámách.
Mamut byl zvířetem nejen loveným, ale i uctívaným. Kosti se využívaly jak k výrobě předmětů denní potřeby, tak k účelům obřadním. Archeologové našli v Brně hrob pravěkého muže, který byl nejspíš šaman. Spolu s cennou figurkou z mamutoviny se v jeho hrobě našlo i několik mamutích kostí. Díky objevu hrobu víme o životě lovců mamutů zase o něco víc.
(Živá historie 3/2016, upraveno)
Ve které z následujících možností lze první slovo z dvojice nahradit druhým slovem tak, aby význam výchozího textu zůstal zachován?
(První slovo z dvojice vždy pochází z výchozího textu a je v něm podtrženo.)
V pravěku obývali krajinu Moravy lidé, jimž archeologové dnes říkají lovci mamutů. Vedla je k tomu naleziště spousty mamutích ostatků v těsné blízkosti pravěkých osad. Výzkumy naznačují, že nikde jinde nebyli lidé se srstnatými obry tak spjati.
Lovci mamutů zakládali svá sídliště vždy poblíž nějakého říčního toku. Pravěká obydlí izolovaly proti chladu drny vyplňující stěny příbytků. Kostra staveb byla ze dřeva a mamutích kostí. Uvnitř obydlí bylo ohniště. Topilo se nejen dřevem, ale i mamutími kostmi a tukem.
Na lov mamutů se lidé vydávali jen dvakrát do roka. Pravěcí lovci si záměrně vybírali mladé kusy, které měly měkčí maso. K zabití mamuta používali těžký oštěp. Velkým problémem však bylo, že mamuti časem pochopili souvislost mezi přítomností lidí na určitém místě a smrtí svých druhů. Proto když nalezli na lovišti zbytky mamutích těl, už na takové místo nikdy nevkročili. Mamutí ostatky se tedy musely vždy odstranit, aby lovci i nadále mohli lovit. Snad právě proto vznikly u táborů ohromné zásoby kostí.
Mamutí maso se tepelně upravovalo, aby bylo lépe stravitelné. Naporcované kusy masa se obvykle udily v kouři nad ohništěm. Maso se také mohlo péct nebo vařit v tzv. varných jámách.
Mamut byl zvířetem nejen loveným, ale i uctívaným. Kosti se využívaly jak k výrobě předmětů denní potřeby, tak k účelům obřadním. Archeologové našli v Brně hrob pravěkého muže, který byl nejspíš šaman. Spolu s cennou figurkou z mamutoviny se v jeho hrobě našlo i několik mamutích kostí. Díky objevu hrobu víme o životě lovců mamutů zase o něco víc.
(Živá historie 3/2016, upraveno)
Vypište ze všech vět tučně vyznačených ve výchozím textu základní skladební dvojice.
Zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, je považován za chybu.
11.1 Vedla je k tomu naleziště spousty mamutích ostatků v těsné blízkosti pravěkých osad.
11.2 Pravěká obydlí izolovaly proti chladu drny vyplňující stěny příbytků.
11.3 Snad právě proto vznikly u táborů ohromné zásoby kostí.
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly:
Ale tahle zvláštní květina vyklíčila ze semínka přivátého bůhvíodkud. Malý princ bděl velmi pozorně nad tímto výhonkem, který se nepodobal jiným proutkům. Náhle na něm vyrašil obrovský pupen.
Ráno se vždy objevily v trávě a večer zase uvadaly.
Zívajíc řekla: „Ach, právě jsem se probudila…“
Malý princ tušil, že z něho vypučí něco zázračného, ale květina se ve svém zeleném příbytku krášlila nekonečně dlouho. Pečlivě si vybírala barvy, upravovala si okvětní lístky jeden po druhém.
Na planetě malého prince rostly odjakživa úplně prosté květiny. Nezabíraly místo a nikoho nerušily.
Nechtěla se totiž ukázat celá pomačkaná. Její tajemná toaleta trvala mnoho dní. Až jednoho rána se ukázala při východu slunce.
(A. de Saint-Exupéry, Malý princ, upraveno)
(1) Děti se posadily na Lucinčinu postel a zadívaly se na obraz s lodí, který visel na protější stěně. Loď se právě vyhoupla na nádhernou vlnu. Ujížděla po moři asi opravdu rychle a mírně se nakláněla k levoboku.
(2) „Není to ještě horší,“ zeptal se Edmund, „dívat se na narnijskou loď, když se tam nemůžeme vrátit?“
„Rozhodně je to lepší než nic,“ řekla Lucinka.
„Á, pořád si hrajete na to samé? Vy tomu snad vážně věříte?“ ozval se Eustác, který až dosud poslouchal za dveřmi a nyní vcházel do pokoje. Už dříve se mu podařilo nepozorovaně vyslechnout, že se bavili o Narnii, a teď je s tím strašně rád otravoval. Pochopitelně se nikdy nezmohl na jiný názor, než že si Narnii vymysleli.
(3) „Na tebe tady nikdo není zvědavej,“ odsekl Edmund. „Vůbec si ho nevšímej, Lucinko. Když budeme mlčet, snad odsud vypadne.“
Většina kluků by po takovémhle přijetí buď vyklidila pole, ∗∗∗∗∗ se dopálila. Eustác ale ne. Chvilku tam okouněl a pak začal znovu: „Vám se ten obraz vážně líbí?“
„Moc,“ řekla Lucinka, „ta loď vypadá, jako by opravdu jela. A voda vypadá, jako by opravdu byla mokrá.“
(4) Eustác se na obraz zadíval a spatřil, že vlny skutečně vypadají, jako by se vlnily. Když se na ně díval, vybavil si, jak se mu kdysi na skutečné lodi udělalo špatně, a začal se cítit stejně jako tehdy.
Vtom se věci na obrazu daly do pohybu. Všechny tři děti vykřikly. Z obrazu jim rovnou do obličeje vyšplouchla slaná voda a promočila je až na kůži.
(C. S. Lewis, Letopisy Narnie III – Plavba Jitřního poutníka, upraveno)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N):
13.1 Jedno z dětí zpochybňovalo existenci Narnie.
13.2 Obraz vyvolal v Eustácovi nepříjemnou vzpomínku.
13.3 Loď na obraze se rozjela tak rychle, že se málem převrhla.
13.4 Edmund zakázal Lucince mluvit s Eustácem a Lucinka ho poslechla.
(1) Děti se posadily na Lucinčinu postel a zadívaly se na obraz s lodí, který visel na protější stěně. Loď se právě vyhoupla na nádhernou vlnu. Ujížděla po moři asi opravdu rychle a mírně se nakláněla k levoboku.
(2) „Není to ještě horší,“ zeptal se Edmund, „dívat se na narnijskou loď, když se tam nemůžeme vrátit?“
„Rozhodně je to lepší než nic,“ řekla Lucinka.
„Á, pořád si hrajete na to samé? Vy tomu snad vážně věříte?“ ozval se Eustác, který až dosud poslouchal za dveřmi a nyní vcházel do pokoje. Už dříve se mu podařilo nepozorovaně vyslechnout, že se bavili o Narnii, a teď je s tím strašně rád otravoval. Pochopitelně se nikdy nezmohl na jiný názor, než že si Narnii vymysleli.
(3) „Na tebe tady nikdo není zvědavej,“ odsekl Edmund. „Vůbec si ho nevšímej, Lucinko. Když budeme mlčet, snad odsud vypadne.“
Většina kluků by po takovémhle přijetí buď vyklidila pole, ∗∗∗∗∗ se dopálila. Eustác ale ne. Chvilku tam okouněl a pak začal znovu: „Vám se ten obraz vážně líbí?“
„Moc,“ řekla Lucinka, „ta loď vypadá, jako by opravdu jela. A voda vypadá, jako by opravdu byla mokrá.“
(4) Eustác se na obraz zadíval a spatřil, že vlny skutečně vypadají, jako by se vlnily. Když se na ně díval, vybavil si, jak se mu kdysi na skutečné lodi udělalo špatně, a začal se cítit stejně jako tehdy.
Vtom se věci na obrazu daly do pohybu. Všechny tři děti vykřikly. Z obrazu jim rovnou do obličeje vyšplouchla slaná voda a promočila je až na kůži.
(C. S. Lewis, Letopisy Narnie III – Plavba Jitřního poutníka, upraveno)
Které z následujících slov je významově souřadné se slovem OBRAZ užitým ve výchozím textu?
(1) Děti se posadily na Lucinčinu postel a zadívaly se na obraz s lodí, který visel na protější stěně. Loď se právě vyhoupla na nádhernou vlnu. Ujížděla po moři asi opravdu rychle a mírně se nakláněla k levoboku.
(2) „Není to ještě horší,“ zeptal se Edmund, „dívat se na narnijskou loď, když se tam nemůžeme vrátit?“
„Rozhodně je to lepší než nic,“ řekla Lucinka.
„Á, pořád si hrajete na to samé? Vy tomu snad vážně věříte?“ ozval se Eustác, který až dosud poslouchal za dveřmi a nyní vcházel do pokoje. Už dříve se mu podařilo nepozorovaně vyslechnout, že se bavili o Narnii, a teď je s tím strašně rád otravoval. Pochopitelně se nikdy nezmohl na jiný názor, než že si Narnii vymysleli.
(3) „Na tebe tady nikdo není zvědavej,“ odsekl Edmund. „Vůbec si ho nevšímej, Lucinko. Když budeme mlčet, snad odsud vypadne.“
Většina kluků by po takovémhle přijetí buď vyklidila pole, ∗∗∗∗∗ se dopálila. Eustác ale ne. Chvilku tam okouněl a pak začal znovu: „Vám se ten obraz vážně líbí?“
„Moc,“ řekla Lucinka, „ta loď vypadá, jako by opravdu jela. A voda vypadá, jako by opravdu byla mokrá.“
(4) Eustác se na obraz zadíval a spatřil, že vlny skutečně vypadají, jako by se vlnily. Když se na ně díval, vybavil si, jak se mu kdysi na skutečné lodi udělalo špatně, a začal se cítit stejně jako tehdy.
Vtom se věci na obrazu daly do pohybu. Všechny tři děti vykřikly. Z obrazu jim rovnou do obličeje vyšplouchla slaná voda a promočila je až na kůži.
(C. S. Lewis, Letopisy Narnie III – Plavba Jitřního poutníka, upraveno)
Který z následujících spojovacích výrazů patří na vynechané místo (∗∗∗∗∗) ve výchozím textu?
(1) Děti se posadily na Lucinčinu postel a zadívaly se na obraz s lodí, který visel na protější stěně. Loď se právě vyhoupla na nádhernou vlnu. Ujížděla po moři asi opravdu rychle a mírně se nakláněla k levoboku.
(2) „Není to ještě horší,“ zeptal se Edmund, „dívat se na narnijskou loď, když se tam nemůžeme vrátit?“
„Rozhodně je to lepší než nic,“ řekla Lucinka.
„Á, pořád si hrajete na to samé? Vy tomu snad vážně věříte?“ ozval se Eustác, který až dosud poslouchal za dveřmi a nyní vcházel do pokoje. Už dříve se mu podařilo nepozorovaně vyslechnout, že se bavili o Narnii, a teď je s tím strašně rád otravoval. Pochopitelně se nikdy nezmohl na jiný názor, než že si Narnii vymysleli.
(3) „Na tebe tady nikdo není zvědavej,“ odsekl Edmund. „Vůbec si ho nevšímej, Lucinko. Když budeme mlčet, snad odsud vypadne.“
Většina kluků by po takovémhle přijetí buď vyklidila pole, ∗∗∗∗∗ se dopálila. Eustác ale ne. Chvilku tam okouněl a pak začal znovu: „Vám se ten obraz vážně líbí?“
„Moc,“ řekla Lucinka, „ta loď vypadá, jako by opravdu jela. A voda vypadá, jako by opravdu byla mokrá.“
(4) Eustác se na obraz zadíval a spatřil, že vlny skutečně vypadají, jako by se vlnily. Když se na ně díval, vybavil si, jak se mu kdysi na skutečné lodi udělalo špatně, a začal se cítit stejně jako tehdy.
Vtom se věci na obrazu daly do pohybu. Všechny tři děti vykřikly. Z obrazu jim rovnou do obličeje vyšplouchla slaná voda a promočila je až na kůži.
(C. S. Lewis, Letopisy Narnie III – Plavba Jitřního poutníka, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje pouze jedno zájmeno?
(1) Děti se posadily na Lucinčinu postel a zadívaly se na obraz s lodí, který visel na protější stěně. Loď se právě vyhoupla na nádhernou vlnu. Ujížděla po moři asi opravdu rychle a mírně se nakláněla k levoboku.
(2) „Není to ještě horší,“ zeptal se Edmund, „dívat se na narnijskou loď, když se tam nemůžeme vrátit?“
„Rozhodně je to lepší než nic,“ řekla Lucinka.
„Á, pořád si hrajete na to samé? Vy tomu snad vážně věříte?“ ozval se Eustác, který až dosud poslouchal za dveřmi a nyní vcházel do pokoje. Už dříve se mu podařilo nepozorovaně vyslechnout, že se bavili o Narnii, a teď je s tím strašně rád otravoval. Pochopitelně se nikdy nezmohl na jiný názor, než že si Narnii vymysleli.
(3) „Na tebe tady nikdo není zvědavej,“ odsekl Edmund. „Vůbec si ho nevšímej, Lucinko. Když budeme mlčet, snad odsud vypadne.“
Většina kluků by po takovémhle přijetí buď vyklidila pole, ∗∗∗∗∗ se dopálila. Eustác ale ne. Chvilku tam okouněl a pak začal znovu: „Vám se ten obraz vážně líbí?“
„Moc,“ řekla Lucinka, „ta loď vypadá, jako by opravdu jela. A voda vypadá, jako by opravdu byla mokrá.“
(4) Eustác se na obraz zadíval a spatřil, že vlny skutečně vypadají, jako by se vlnily. Když se na ně díval, vybavil si, jak se mu kdysi na skutečné lodi udělalo špatně, a začal se cítit stejně jako tehdy.
Vtom se věci na obrazu daly do pohybu. Všechny tři děti vykřikly. Z obrazu jim rovnou do obličeje vyšplouchla slaná voda a promočila je až na kůži.
(C. S. Lewis, Letopisy Narnie III – Plavba Jitřního poutníka, upraveno)
17.1 Vypište z první části výchozího textu sloveso, které nemá předponovou část.
17.2 Vypište ze čtvrté části výchozího textu podstatné jméno a sloveso, které jsou příbuzné.
17.3 Napište dvouslabičné podstatné jméno, které je příbuzné se slovem RYCHLE a zároveň se skloňuje podle vzoru HRAD.
Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je napsáno pravopisně správně (A), nebo ne (N):
18.1 Na dvůr mezi husy jsme chodit nechtěli, protože na nás vždy hrozivě syčely.
18.2 Nejmenší žáci nadšeně obdivovali vydry, které dováděly na vodní skluzavce.
18.3 Motýli s duhovými křídli poletovali nad rozkvetlými loukami, které hrály všemi barvami.
18.4 V jeskyni sídlily početné rodiny netopýrů, proto dívky bedlivě sledovaly každé mihnutí stínu.
U následujících slovesných tvarů určete osobu a způsob.
(Způsob zapište celými slovy, nepoužívejte zkratky.)
19.1 pověz –
19.2 chtěli bychom –
(1) Byl jeden král, byl starý,
už netěšil ho svět.
Netěšily ho dary.
Ten král rád jedl med!
(2) Tak rád ho jedl z misky,
rád strkal do něj nos.
Měl medu plné pysky
a trůn měl plný vos.
(3) Když jedl med, trůn zářil,
když nejedl, trůn zhas.
Ten král se šťastně tvářil
a tak mu plynul čas.
(4) Na jeho sladkém nose,
jenž svítil jako báň,
se zalíbilo vose.
A usedla si naň.
(5) Král nehněval se na ni.
Ten starý král byl rád.
Čechral si bradu dlaní
a chtělo se mu spát.
(6) Ten král hrál na mandoru…
Ach, co jej napadlo
důvěřovati tvoru,
který má žahadlo…
(7) Když jednou setmělo se
a začal padat sníh,
král omluvil se vose
a třikrát mocně kých!
(8) Ta vosa byla podlá.
Ten nevděčný tvor zhrd.
Ta vosa krále bodla
a král měl z toho smrt…
(V. Nezval, Manon Lescaut)
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N):
20.1 Výchozí text je ukázkou neuměleckého textu.
20.2 V první sloce se první verš rýmuje s veršem bezprostředně následujícím.
20.3 Ve čtvrté sloce se vyskytuje přirovnání.
20.4 Ve výchozím textu je jedno pětislabičné slovo.
(1) Byl jeden král, byl starý,
už netěšil ho svět.
Netěšily ho dary.
Ten král rád jedl med!
(2) Tak rád ho jedl z misky,
rád strkal do něj nos.
Měl medu plné pysky
a trůn měl plný vos.
(3) Když jedl med, trůn zářil,
když nejedl, trůn zhas.
Ten král se šťastně tvářil
a tak mu plynul čas.
(4) Na jeho sladkém nose,
jenž svítil jako báň,
se zalíbilo vose.
A usedla si naň.
(5) Král nehněval se na ni.
Ten starý král byl rád.
Čechral si bradu dlaní
a chtělo se mu spát.
(6) Ten král hrál na mandoru…
Ach, co jej napadlo
důvěřovati tvoru,
který má žahadlo…
(7) Když jednou setmělo se
a začal padat sníh,
král omluvil se vose
a třikrát mocně kých!
(8) Ta vosa byla podlá.
Ten nevděčný tvor zhrd.
Ta vosa krále bodla
a král měl z toho smrt…
(V. Nezval, Manon Lescaut)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje vlastnost krále projevující se v sedmé sloce výchozího textu?
(1) Byl jeden král, byl starý,
už netěšil ho svět.
Netěšily ho dary.
Ten král rád jedl med!
(2) Tak rád ho jedl z misky,
rád strkal do něj nos.
Měl medu plné pysky
a trůn měl plný vos.
(3) Když jedl med, trůn zářil,
když nejedl, trůn zhas.
Ten král se šťastně tvářil
a tak mu plynul čas.
(4) Na jeho sladkém nose,
jenž svítil jako báň,
se zalíbilo vose.
A usedla si naň.
(5) Král nehněval se na ni.
Ten starý král byl rád.
Čechral si bradu dlaní
a chtělo se mu spát.
(6) Ten král hrál na mandoru…
Ach, co jej napadlo
důvěřovati tvoru,
který má žahadlo…
(7) Když jednou setmělo se
a začal padat sníh,
král omluvil se vose
a třikrát mocně kých!
(8) Ta vosa byla podlá.
Ten nevděčný tvor zhrd.
Ta vosa krále bodla
a král měl z toho smrt…
(V. Nezval, Manon Lescaut)
Které z následujících tvrzení o slovu tučně vyznačeném ve výchozím textu není pravdivé?
(1) Byl jeden král, byl starý,
už netěšil ho svět.
Netěšily ho dary.
Ten král rád jedl med!
(2) Tak rád ho jedl z misky,
rád strkal do něj nos.
Měl medu plné pysky
a trůn měl plný vos.
(3) Když jedl med, trůn zářil,
když nejedl, trůn zhas.
Ten král se šťastně tvářil
a tak mu plynul čas.
(4) Na jeho sladkém nose,
jenž svítil jako báň,
se zalíbilo vose.
A usedla si naň.
(5) Král nehněval se na ni.
Ten starý král byl rád.
Čechral si bradu dlaní
a chtělo se mu spát.
(6) Ten král hrál na mandoru…
Ach, co jej napadlo
důvěřovati tvoru,
který má žahadlo…
(7) Když jednou setmělo se
a začal padat sníh,
král omluvil se vose
a třikrát mocně kých!
(8) Ta vosa byla podlá.
Ten nevděčný tvor zhrd.
Ta vosa krále bodla
a král měl z toho smrt…
(V. Nezval, Manon Lescaut)
Napište smysluplnou větu o třech slovech, v níž slovo MÁ bude jiným slovním druhem než ve výchozím textu.
Slovo nesmí být použito jako vlastní jméno, např. pan Má. Tvar slova musí zůstat zachován.
(Slovo MÁ je ve výchozím textu podtrženo.)
(1) Byl jeden král, byl starý,
už netěšil ho svět.
Netěšily ho dary.
Ten král rád jedl med!
(2) Tak rád ho jedl z misky,
rád strkal do něj nos.
Měl medu plné pysky
a trůn měl plný vos.
(3) Když jedl med, trůn zářil,
když nejedl, trůn zhas.
Ten král se šťastně tvářil
a tak mu plynul čas.
(4) Na jeho sladkém nose,
jenž svítil jako báň,
se zalíbilo vose.
A usedla si naň.
(5) Král nehněval se na ni.
Ten starý král byl rád.
Čechral si bradu dlaní
a chtělo se mu spát.
(6) Ten král hrál na mandoru…
Ach, co jej napadlo
důvěřovati tvoru,
který má žahadlo…
(7) Když jednou setmělo se
a začal padat sníh,
král omluvil se vose
a třikrát mocně kých!
(8) Ta vosa byla podlá.
Ten nevděčný tvor zhrd.
Ta vosa krále bodla
a král měl z toho smrt…
(V. Nezval, Manon Lescaut)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje vyznění výchozího textu?
Podle předem da∗ého plánu úči∗ě zvyšoval svou výko∗ost.
Na vynechaná místa (∗) ve výchozím textu je třeba doplnit n/nn tak, aby text byl pravopisně správně. Ve které z následujících možností jsou n/nn uvedena v odpovídajícím pořadí?
Podstatná jména pomnožná nemají tvary jednotného čísla, ale pouze tvary množného čísla, např. jedny housle hrály krásně (nikoli jedna housle hrála krásně).
Rozhodněte o každé z následujících možností, zda obsahuje pouze podstatná jména pomnožná (A), nebo ne (N):
26.1 dveře, kliky, vrata
26.2 brýle, kleště, nůžky
26.3 kalhoty, ponožky, boty
26.4 narozeniny, svátky, prázdniny
Přiřaďte k jednotlivým vlajkám (27.1–27.3) odpovídající popis (A–E):
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
27.1
Přiřaďte k jednotlivým vlajkám (27.1–27.3) odpovídající popis (A–E):
(Každou možnost z nabídky A–E můžete přiřadit pouze jednou. Dvě možnosti zbudou a nebudou použity.)
27.1
27.2
27.3
Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?